Mariška, 2 děti |
|
(11.2.2010 21:41:19) Zdravím všechny bojovnice! Vlastně ani nepotřebuji radu, jen snad vědět, že existují spřízněné duše... Ráda bych vás seznámila se svým příběhem. Před necelým rokem jsem v této diskuzi vznášela dotaz, zda je možné aby se stala z milenky jen kamarádka. Vaše názory byly různé, můj nejednoznačný. Teď už tomu ale tak není, teď již vím, že z milenky se jen kamarádka prostě nestane!...Ale trochu víc od začátku. S manželem jsme 13 let, máme 10tiletého syna a skoro 2letou dcerku. Naše manželství nikdy nebylo bez problémů, ale milovali jsme se. O druhé ditko jsme se snažili přes půl roku...a v této době jsem zjistila, že má muž milenku. Jak jinak, mladou holčinu, vysokoškolačku, s free názory a spoustou volného času. No, zjistila...přistihla jsem je v plné parádě!!! Nicméně uvěřila jsem slibům, dítě jsem moc chtěla...a za pár dní jsem taky otěhotněla. No, samozřejmě to mezi mužem a onou slečnou neskončilo (jen už byli opatrnější), navíc ji ještě uvedl jako svoji dobrou kamarádku mezi známé... no zkrátka lahoda pohoda během těhotenství. Nicméně ve mě se vzbouřily bojovné hormony a já o něj bojovala zuby nehty. Asi tak před rokem to vypadalo, že jsem snad vyhrála, že je skutečně můj muž můj...a drahá slečna je JEN KAMARÁDKOU se společnými zájmy...a tudíž sem tam společnými aktivitami....JÁ BLÁHOVÁ! Tato iluze skončila letos v září, při jedné takové společné akci na ukončení léta... bourání tábora, prasátko, pivo a jiný alkohol... který způsobil, že se (nebo mě) přestali kontrolovat, a já je opět našla ve velmi, velmi důvěrném a dlouhotrvajícím objetí!!! Svoje pocity vám líčit asi nemusím... Vysvětlení? Přemíra alkoholu - nic jiného ! Oba sice slíbili, že ukončí veškeré kontakty mezi sebou (jí jsem napsala dopis), což možná trvá (nebo jen přešli na další vyšší level utajení), ale mě už je to vpodstatě fuk. Naprostá ztráta důvěry, ztráta úcty, z mé stany naprostá nevstřícnost ke kompromisům v čemkoli (vždycky jsme byli tak trochu "italský pár", ale já byla ta, co povětšinou ustupovala a tlumila ostří)... A můj muž? Nechápe, proč jsem tak "problémová", jak neustále (a každému) opakuje. Pořád mi připomíná, že já jsem ta špatná (bordelářka, nedůsledná, histerka, "magor s chrým mozkem" a jiné lahůdky...) Do rozvodu se ale nemá, i když jsem toto téma samozřejmě už taky "vytáhla". A já? Jsem na mateřské, bydlíme v domě jeho matky, dodělávám si školu - píšu diplomku. Takže momentálně žiju život naprostou přítomností, nejvzdálenější plány jsou na nejbližší víkend, z manželství si naprosto pokrytecky beru to, co mi momentálně nabízí (to znamená finanční zajištění, sem tam společnost na večer či na noc ;-), víc toho vlastně asi není, všechno dělám doma já, od úklidu, nákupů, vaření...po položení koberce či zajišťování zedníků na opravu baráku ) a ostatní naprosto inoruju a "vydejchávám" ...a píšu diplomku jako o život (doufám, že v dubnu odevzdám). Protože až jí napíšu a udělám státnice, tak jednak bude malá už zase o pár měsíců větší a bude (doufám) snáze snášet pravděpodobné odloučení ode mě, až budu pracovat, a jednak to bude přece jen reálnější, stihnout děti a práci, ale už bez starostí o školu... Ale víte co? Je to skutečně na , sice jsem s tím tak nějak smířená, ale "depky" mě rozhodně nemíjejí, moc se těším, až to všechno bude za mnou a až budu mít aspoň naději na lepší život... Jen těch dětí je mi líto, obě ho milují, manžel je taky. Malá to nejspíš skousne, je ještě malá, ale syn??? Chjo. Ale snad to zvládneme všichni...
|
suplici |
|
(11.2.2010 22:02:01) ahoj,je mi to moc lito jak se citis,ono poradit se tak lehce neda,pokud to sni takhle tahne,tak nejspis neprestane,mu to vyhovuje,ona je nacancana na sexik,urcite deti nechce staci ji vydrzovani a darecky,on ma doma obleceni vyprane jidlo na stole,je taky tak spokojeny.to znam-nastesti madam vyhrala a ja jsem vdana podruhe-muj muz jesnad budes mit v zivote taky stesti
|
Mariška, 2 děti |
|
(11.2.2010 22:43:30) Ahoj, děkuju Já doufám, že štěstí mít budu! Možná víc, já v to teď už dokonce i věřím, protože si to zasloužím Jinak jestli to s ní ještě táhne, fakt nevím, mají to k sobě 200km, ona dělá hodnou holku a buduje si hnízdečko se svým přítelem, komické je, že to u nich nikdy nejspíš nebylo o tom načančání a dárečkách, prostě to jsou tak nějak spřízněné duše...kdybych nebyla jeho manželka, řekla bych, že se k sobě hodí... Teď mé pocity jsou vlastně už dost v pohodě-aspoň proti tomu co bylo, mám to celkem srovnané v hlavě. Prostě teď když už ho nemiluju, tak se na vše dokážu dívat víc objektivně. Víš co bylo nejhorší? To zklamání, když jsem několikrát opakovaně zjistila, že když už jsem zase konečně našla kapku důvěry, tak už mě zase lže!
|
sybila | •
|
(11.2.2010 22:54:30) marisko,to je taky zlaticko,ten tvuj :o( nevycetla jsem,zda se budete rozvadet a nebo zustanete spolu,ale zit si budete kazdej po svym? A kdyz ona buduje hnizdecko pro sebe a pritele,myslis ze pritel to vi? Preci jen je to uz dlouhodobejsi zalezitost. Kazdopadne ti preju stesti a spokojenej,klidnej zivot. Zaslouzis si ho!!
|
Mariška, 2 děti |
|
(11.2.2010 23:07:02) Sybilo, jj, zlatíčko...trvalo mi 13 let, než mi to doopravdy došlo . Ale má i spoustu předností, pochopitelně, jen ty teď nějak ustupují do pozadí... Doufám, že dojde na rozvod, potřebuju konečné řešení, ne nic napůl...(jen doufám, že tohle moje přesvědčení už nic nezvrátí :-( ). Přítel té slečny předpokládám nic neví, mimochodem je to fajn chlap, je mi ho docela líto...Seznámila se s ním v době, kdy to táhla s mým mužem (holt asi potřebovala někoho na oficiálno). Ona je v těchto vztazích poměrně zběhlá, už před mým manželem chodila s jedním ženáčem, jehož manželství nakonec úspěšně rozvrátila
|
Teraza Horáková |
|
(16.2.2010 0:38:19) Mariško, zkus se hecnout a regulérně ho nakopej do prdele i s těmi jeho nevyrovnanostmi. Pokud to neposlouží jiným cílům, třeba se chvíli budeš cítit na špici.
|
Nika | •
|
(16.2.2010 7:11:58) Manžel si myslí, že jsme jako sourozenci, jsme spolu 10let. Nedávno mi řekl, že co se nám narodilo dítě (5let), tak jsem se mu dostatečně nevěnovala... Mě to tedy tak nepřišlo, navíc on se mi taky kdovíjak nevěnoval. Vím, že něco/někoho hledá potají. Myslíte, že je možné vzkřísit jeho city aby se do mě zase zamiloval? Jestli jo, jak na to? Díky za Vaše názory
|
_margitka |
|
(16.2.2010 14:07:14) Teď po 5 letech ti poprvé řekl, že jsi se mu dostatečně nevěnoval??? A to měl jako doposud zalepená ústa, nebo proč to výtahl až teď? Do prčic, proč ti lidi spolu nekomunikují dřív než je to v háji? Niko, myslím, že na záchraně desetiletého vztahu musí pracovat oba a ne jen ty... Jako že se obarvíš na blond, uvaříš mu rajskou a vezmeš ho na prochajdu do romantického lesa... ? Jestli nechce zachraňovat i on, tak se budeš půl roku, rok snažit a pak, vysílená, stejně zjistíš, že furt kouká po jiných. PROMLUVTE SI!! Držím pěsti
|
Jenda00 |
|
(16.2.2010 15:09:30) má pravdu, naprostou Niko.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ErikaB |
|
(11.2.2010 22:37:48) Přeju hodně sil, je vidět, že to máš v sobě srovnané. Takové chlapa bych teda nechtěla.
|
|
Xeni |
|
(12.2.2010 5:54:47) No a nechces se nerozvadet kvuli detem a najit si pritele. Jako rozvedena to budes mit dost tezky. Co jsem cetla na netu to vyzivne 1800 kc na dite. mam spoustu kamosek, co jim ex neplati. Jestli ho deti maji rady a on je, tak to netrhej. Bydlis v baraku jeho matky, vyhodit te nemohou. Kam pujdes az se rozvedes? Myslim, ze rozvest se, mit 2 deti, minimalni alimenty, to budes sedet od rana do vecera v praci, abys to utahla? Ja bych asi odhodila hrdost a vratila bych mu to. Nasla bych si pritele. Urcite by manzela vic stvalo, ze mas milence a on to financuje, nez kdyz se rozvedes, budes drit, nebudes nic mit a on si zaplati 3600 a bude volny pan. Si dodelej skolu, zacni se o sebe starat, nekam vyraz a rozved se az poznas nekoho kdo za to bude fakt stat. On ten vyber je v Cechach bida. Kdyz budes hrde cele dny v praci, abys to utahla, myslis ze ti budou deti vdecne? U nas v baraku byla jedna pani, porad v praci a nakonec se ji syn v puberte dal na drogy, protoze pani nikdy nemela cas. Zajistila sice financni preziti a blahobyt, coz syn bohuzel neocenil, jelikoz citove stradal. Asi bych si rozvod rozmyslela a nechala ho to vyzrat.
|
Jana 30 | •
|
(12.2.2010 6:48:44) Mariško, máš to v hlavě srovnané, to je dobře. Ve spoutě věcí Ti rozumím. Ať uspěšně dokončíš školu! Nenervuješ se! Není všem dnům konec, třeba potkáš někoho, kdo Ti změní život. Já jsem ztratila důvěru k mému muži, dala jsem poslední šanci, bohužel mám ho pořád ráda.
|
|
Hilly. |
|
(12.2.2010 10:27:30) Xeni, tohle oplácení "na truc" nikam nevede a ještě by se to obrátilo proti ní...jako že ona je nakonec ten, kdo zahýbá, chlapi jsou na tohle svině. Ať dělá mariska jen to, co vnitřně opravdu chce, přestane investovat do domu své tchýně a peníze vráží třeba do nějakého bytu, který si koupí na hypotéku na sebe a dá si tam nájemníky, aby ji to tolik nestálo. Je šikovná, že se snaží studovat, jde vidět, že žádná "chudinka" to v jádru nebude.Potichu ať se chystá, dá manželovi ultimátum a když to nepůjde, tak mu dá vale. On se taky bude jinak chovat, když začne po mateřské pracovat, bude mít kam utéct a nebude na něm tím pádem tak závislá.
|
Chrysantéma |
|
(12.2.2010 13:45:51) Hilly,
to s tím bytem je nesmysl...pokud je vdaná,tak nejen,že potřebuje podpis svého manžela,ale i výšku jeho příjmů...v tu chvíli spadá pořízený byt do SJM...bohužel...
|
|
|
|
muflon |
|
(12.2.2010 9:55:02) Srovnané v hlavě to máš....ale dovedeš si představit na 2 děti být sama...žádný peníze, prostě nic...Ještě bch si to pořádně rozmyslela.On bude vysmátej , ale jedinej kdo pak na to doplatí budeš ty a děti.On se oklepe, najde si třeba ještě jinaj vztah a co ty...uhoněná od dětí, sotva někam vyjdeš.Asi bych to řešila milencem a myslela bych si svý...
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 10:21:08) Holky, díky za názory i podporu. Já vím, bude to těžký, ale já to prostě nedokážu, najít si přítele, milence a dělat jako že je vše ok. Rodina je pro mě nade vše, a takovýhle způsob života si prostě nedokážu představit. Navíc jsem kočičí matka, co tahá všude svá koťata s sebou (aspoň to mladší), no vlastně nemám ani jinou možnost, manžel se nepostará, když náhodou asi tak 1x za 14 dní potřebuju, aby pohlídal, dopadne to tak, že se o malou postará starší syn, kterého manžel řídí od počítače. (Teď jsem si vzpoměla, jak manžel volal synovi na tábor, kde jsme byli spolu, jak se zapíná myčka! Synovi ješte není ani 10 let a se mnou manžel zrovna nemluvil...) Takže si neumím představit, že bych s někým mohla jakýmkoli způsobem fungovat. Taky si nemyslím, že jsme pro děti jsou ideálním vzorem rodiče, kteří na sebe neustále ječí a kde lítají urážky... Co se peněz týče, manžel slíbil částečné financování bytu pro nás, snad i ty peníze na děti by nějaké dával...ale těžko říct, má v některých věcech velmi krátkou paměť. Navíc je podnikatel, tzn. na daňovém přiznání vykazuje pomalu stav žebráctví. Takže to může být tak i tak - když bude mít vůli, tak by nebyl problém, aby nás zajistil, když vůle nebude, tak jsem skutečně bez koruny.
|
Jana 30 | •
|
(12.2.2010 10:31:39) Mariško, já taky zrovna nejsem povaha na to vést dvojí život a lhát. Ale trápit se, taky už nechci... ještě tomu dám čas, ale nevím, nevím...
|
|
|
Jana 30 | •
|
(12.2.2010 10:26:01) Muflon, vyřešit to milencem je pravda řešení, přiznám se, taky už mě to pod vlivem toho všeho co se mi v životě děje napadlo, ne každý na to má povahu, ale asi by to člověka psychicky zvedlo...
|
Annie01 |
|
(12.2.2010 11:20:11) Jestli to člověka zvedne???? No, nevím, aby naopak nespadl na úroveň toho svého ne zrovna morálně pevného partnera. Ale tohle si každý musí srovnat sám se sebou, se svým svědomím a vědomím.
Já třeba měla možnost se "pomstít", neudělala jsem to a nelituju. Dneska s odstupem si říkám, že pro mě ten "čistý štít" prostě hodně znamená. I když pochopím, že to může někdo cítit jinak a paralelní vztah mu umožní zvednout si sebevědomí atd. Je to hrozně individuální.
|
|
|
|
Hilly. |
|
(12.2.2010 10:21:08) Mariško a ten tvůj manžel tu "kamarádku" někde pravidelně potkává? Zřejmě je pro něj těžké to ukončit, pokud ji prostě musí pravidelně vídat. Pokud je to třeba v práci, tak bych mu dala nůž na krk, ať to nějak vyřeší, ať jde buď on, nebo ona(to by bylo samozřejmě nejlepší). Na kamarádství taky nevěřím, je to hrozná blbost...něco jako Yetti o kterém se pořád mluví a nikdy nikdo ho neviděl.
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 10:31:29) Hilly, zřejmě teď už skutečně nepotkává, ale v podstatě mi je to už jedno. Teď už se nepotýkám s jeho nevěrou, ale s následky - tzn že už ho prostě po všech těch podrazech nemiluju, nevěřím mu a nedokážu snášet všechno to ponižování a uzurpování z jeho strany, které jsem před tím tolerovala a hlavně jsem ho dokázala minimalizovat.
|
|
|
X E N A |
|
(12.2.2010 10:51:56) Dodělala bych školu a pak hned rozjela akci, abych se ho v co největším klidu zbavila..
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 20:57:49) Jj, přesně tak to mám v úmyslu
|
|
|
_margitka |
|
(12.2.2010 10:53:32) Mariško, je mi tě upřímně líto. Nemáš to v životě lehké, ale...jen málo z nás to lehkké má. Ty máš výhodu, že jsi silná ženská. Takže nakonec tě čeká hezký život, věřím tomu. Ten tvůj chlapík je prostě lhář a nezaslouží si tě. Taky jsem si prožila ztrátu důvěry a to opakovaně (taky jsem vždycky "uvěřila pravdě", která se ukázala jako naprostý kec). Výsledek toho je, že ženská se pak chce raději spoléhat jen na SEBE a ne na něj. Protože mu nevěří. Takže chápu, že chceš z toho vztahu ven i za cenu komplikací (práce, péče o děti, starší syn vykolejený...). A máš na to. Jdi do toho, jak jen to půjde (tj. až budeš zaměstnaná), osamostatni se a bojuj! Být ve vztahu, kde tě muž podvádí a ty si to kompenzuješ milencem, je nesmysl, ztrácela bys svou vlastní důstojnost a muž by si tě stejně víc nevážil... Hodně štěstí u obhajoby
|
diddina |
|
(12.2.2010 11:12:18) Pokud podniká ,tak bude platit dost vysoké alimenty. Zažádala bych o rozvod dříve,než si seženeš práci,aby ses zajistila a měla více pro děti. Hlavní pro tebe bude bydlení.Budeš mít kam jít? Pro děti to bude těžké a pro něj taky. Podle toho co jsi psala si myslím,že neodešel k ní jen kvůli těm dětem. Pro tebe nemá smysl se obětovat a žít s někým,kým pohrdáš.Znám to.
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 20:55:27) diddino, proč myslíš, že bude platit vysoké alimenty, když podniká? - kéž by, jen jsem o tom nikde neslyšela. Co se bydlení týče, je to krapet prekérní situace, bohužel bez jeho finanční pomoci nemám kam jít. Ale ještě než si to s tím rozvodem rozmyslel, tak mi slíbil zajistit bydlení - na byt, který je "můj" to nebude, ale tvrdil, že mi klidně bude platit část nájmu. Navíc v našem (tchýniným) domku je ještě jeden byt, volný, nedá se nikomu cizímu z rodinných důvodů pronajmout.... pro mě zatím velká naděje, že já bych tam za nějaký slušný nájem mohla bydlet - sice by to mělo spoustu negativ, ale i pozitiv - děti by to měli blízko k nám oběma, nebyla by to pro ně žádná velká změna, on by je měl na blízku...
|
|
|
|
Silvie03 |
|
(12.2.2010 20:02:35) Mariško, tak mám pocit, že jsi přesně popsala moje manželství. Ale úplně! Taky jsem bydlela s tchýní, ve které manžel měl a má absolutní oporu, ať udělá cokoliv. Dodnes nám hodně zasahuje do života. Byl mi nevěrný a já byla stejně hloupá jako ty (promiň) a tu slečnu jsem kontaktovala. Napsala mi: "Smiř se s tím, nevěra světem vládne!" Manžel to prý ukončil, ale už je mi to v podstatě jedno. Je to tak jak píšeš: podstatná je ztráta důvěry a úcty. I když mi řekne, že jde na fotbal, jsou ve mně pochybnosti, ale narozdíl od dřívějška už to neřeším a nepátrám. Jen vím, že jednou, až děti vyrostou (mám 3 malé), od něj odejdu. Resp. začnu si žít svůj život. Myslím, že chlapi zneužívají toho, že se držíme doma, u dětí. Berou nás jako levné služky a domácí buchty. Ani ten můj se nechce rozvádět - a je to logické. Co mu chybí? Neshody s manželkou se přece dají řešit v hospodě nebo s milenkou, která nemá starosti vdaných matek. Rozvod a život po něm mám promyšlený do detailu, ale zatím k němu nedošlo. Říkám si, proč bych měla být ta špatná já, když jsem se ničím neprovinila. Manžel je dobrý otec, dětem neubližuje. Vím, že jako rozvedená bych měla víc starostí, ale psychicky bych určitě byla vyrovnanější. Řekla jsem mu, že mu přeju štěstí a hodnou holku, se kterou si bude rozumět víc než se mnou, ať si klidně někoho najde, ale nejdřív ať se rozvede. A to myslím fakt vážně! Jenže proč by měl jít do nejistoty, že?
Mariško, drž se! Nejsi v tom sama. Děti jsou zatím na tobě závislé, ale jednou si začneš žít po svém. Tvůj muž tě bude chtít mít doma, ale ty budeš mít svůj život. A to pak uvidíš ten zájem!
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 21:24:24) Evi, tchýně nám naštěstí do života moc nekecá. Bydlí sice v baráku, ale v samostatném bytě. S manželem - svým synem moc nevyjde, takže asi i proto. Jinak si představ, že já jsem byla ještě blbější!!! To, že jsem milence napsala dopis, to bylo až úplně to poslední, co jsem udělala - po 2,5 letech trápení. A bylo to to jediné, co mělo odezvu takovou, v jakou jsem doufala - napsala, že mi nechce dále ubližovat a že dává od něj ruce pryč (jo, holt když potřebuju, tak psát mi jde docela dobře - krapet jsem zatlačila na city, žádný ubrečený žvásty, ani žádné doprošování). Před tím jsem dělala všechno možné i nemožné - kamarádila jsem se s ní (s domněnkou že nebude podrážet kamarádku), sem tam jsem pronesla nějakou "drobnou" poznámku, ve které jsem jí dala najevo, o čem všem vím (aby věděla, že až tak moc velká blbka nejsem, že si mohou dělat co chtějí a já o ničem nevím) a podobně. Jinak napřímo jsem vše řešila jen s manželem - pořád to totiž pokládám za jeho vinu, ne její - on byl zadaný!, ona jen mírně bezohledná.
|
Mariška, 2 děti |
|
(12.2.2010 21:25:57) Evi, a mrzí mi, že jsi na tom stejně...ale uvidíš, jednou to budeme my, kdo se budeme smát!
|
Moruše |
|
(16.2.2010 0:01:26) Holky, moc vám přeju hodně sil, není o jednoduchý, ale myslím, že hodně pravdy bude v pořekadle, že "KAŽDÝ PRASE MÁ SVÝHO ŘEZNÍKA". Mockrát už jsem si to ověřila. Moruše
|
|
|
|
|
|