| Zuzana + kluk04, holčička06 |
 |
(24.8.2010 10:54:43)
Tak já jsem z kroužků měla občas nějaký ten sport, jinak jsem chodila do jazykovky a jezdila na jazykové tábory. Znalost cizích jazyků posunula celý můj život někam jinam, sportu se sice aktivně nevěnuju, ale celé to téma kroužků chápu úplně jinak. Sporty jednoduše podporují zdravý vývoj dětí – i kdyby alespoň do puberty (včetně) sportovali jen tak, je dokázáno, že si na celý svůj budoucí život sníží pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění. Například. Když budou hrát na hudební nástroj, nepřímo ovlivňují matematické schopnosti – propojené oblasti mozku. Jakákoliv kreativní činnost rozvíjí kreativitu obecně, a tu zas můžou využít v budoucí vědecké práci. A úplně obecně – různými aktivitami, které jsou dětem blízké (nikoliv aktivitami z donucení) se posiluje vědomí vlastní identity, sebevědomí. Podporuju je a nezkoumám, co kdy využijou.
|
| maaf |
|
(24.8.2010 11:01:34)
Zuzano, něco na tom je, co píšeš. Já jen nedávno četla jakýsi starý článek o tom, že takové ty knihy a hry, co podporují paměť a různé tvořivé dovednosti, mají význam zase zejména v obdobných hrách a rébusech. To znamená, že zvyšují schopnosti zejména pro oblast, která je "procvičována." Že to nemá dopad na "širší" inteligenci. Pro mě je tak otázka, jestli ta matematická "propojení" v mozku, co získám díky hudbě, nějak využiju. Nebo jestli mi tam prostě vznikl nový zajímavý obvod  Tvoji teorii nepopírám, jen si to neumím představit. Díky za názor.
|
| Líza | 
|
(27.8.2010 7:06:31)
Pilar, a co se na to podívat tak, že všechno, co člověk v životě dělá, ho utváří. Vlasně celej ten koncept "jestli to v životě využije" je trochu mimo, protože ona žije život už teď, a právě teď může využívat to, co by dělala v kroužku, kterej by ji bavil (pokud by se takovej objevil). Člověk přece není jen schopnost pracovat v zaměstnání a postarat se o domácnost a o děti, ale má daleko širší záběr - je celá osobnost poskládaná ze spousty věcí, zkušeností a dovedností a zážitků, není třeba, aby ti hudba vyráběla matematický okruhy v mozku, stačí, když ti dá nějakej druh hlubokých zážitků, který jinde nenajdeš; není třeba, aby člověk využil kroužek atletiky při každodenním dobíhání na vlak, ale úžasný je prožít, co člověku dává pohyb a sport; není třeba, aby člověk ve svým zaměstnání využil znalost uzlování a rozpoznávání souhvězdí, ale stačí, aby zažil, jaký to je být se skautem na výpravě, spát pod širákem a zpívat písničky u ohně...
Nemusí bejt všecko, co člověk dělá, automaticky nějak využitelný ve smyslu nějakého profitu - finančního, materiálního... stačí, že ji to rozvíjí a obohacuje. Že bude plnější člověk.
A v tomhle věku úplně chápu tvůj přístup - sama nemá moc zájem, ty máš ještě čas hodně s ní být a přijde ti nesmysl, aby byla do večera pryč.
Pokud jde o mě, mám děti o něco starší než ty, chodím do práce na více než plnej úvazek a jako smysluplnější vidím čas strávený na výtvarce nebo v sokole, než čas strávený před televizními seriály, než se máma vrátí z práce...
|
| Lída+2 | 
|
(27.8.2010 8:07:38)
Lízo hezky jsi to napsala.
On když se nad tím člověk zamyslí..tak i to co se naučil ve škole...co potřebuje, že jo.....
Má super přehled....o spoustě věcí...který opravdu né vždy využije....
|
|
| Zuzana + kluk04, holčička06 |
|
(27.8.2010 9:59:31)
Ano, Líza to napsala pěkně.
A zrovna včera mi nějak došlo – společenský aspekt kroužků. Náš syn se s někým seznámil, byl pozván na návštěvu. Strávil tam dvě hodiny. Přijela jsem pro něj a zjistila jsem, že kluci spolu celé dvě hodiny nepromluvili, seděli nahoře v dětském pokoji u nějaké playstation a pařili. Ty děti o sobě snad vědí jen, jak se jmenují křestním jménem, jinak se vůbec o ničem nebavili. Kolem domu je krásná zahrada, ale nebyli tam. Asi v polovině toho jejich session nějak zjistili, že přišel domů táta. Chlapeček dál seděl a pařil, náš Filip se zvednul a šel se podívat, jak vypadá ten něčí táta. Maminku to překvapilo – že ho něco takového zajímá. Každopádně – celý zbytek večera byl u nás nářek a pláč, jaký je chudáček, že „všichni mají počítačový hry“, že „všichni můžou od rána do večera sedět a hrát“…..Dětem je šest let. Bojím se a přemýšlím, jestli se dá vůbec zvítězit na takovým monstrem. Každý kroužek je lepší než tohle.
|
| Lída+2 |
|
(27.8.2010 11:29:07)
Zuzana + kluk04, holčička06
no kluci mají takovýho kamaráda jen jednoho...a naposledy se mnou tam ani nechtěli jít
Sami mají povolen pc 15minut denně což dodržujeme....našli si hru na NEtu...., která zaujala i mě(takže v jejich nepřítomnosti jsem jim to oběma udržovala )....tak celý prázdniny , když byli doma(8dní jsem dovolila i 30minut)....
Ale jinak by lítali nejradši po lese....chodili na houby a tak....u kamarádky jsou na zahradě´po celou dobu návštěvy....
Ale to je o tom jak to má kdo nastavený.....nekdo by nešel ven za deště...a tak...nemá to rád....
někomu je zase horko, když je 30C a podobně...
|
|
|
|
|
| Winky | •
|
(24.8.2010 11:13:31)
jééé, no kdyby se hudbou upevňovaly matematické schopnosti, to bych brala, jenže u mě to evidentně nezafungovalo :-( (jsem matematický propadák, přitom ráda hraju na klavír, kytaru i flétnu, zpívám taky obstojně, cit pro rytmus mám). To že hudební sluch a cit pro jazyk spolu úzce souvisí, tomu naopak věřím a mě se to potvrzuje.
Já myslím že naté teorii o "nepřímém" rozvíjení je hodně. Třeba ten sport - no tak nebudeš mistr světa amoleta, ale budeš umět trochu víc "zatnout zuby", vydržet nějakou nárazovou zátěž, zpracovat takové ty pocity "před startem" - tj. před začátkem něčeho nového, na čem záleží například, a to vůbec nemluvím o "umění prohrávat" - i když to často to umění není, ale aspoň zažít existenci těch pocitů že jsem/nejsem první nebo x-tá.....
|
| maaf |
|
(24.8.2010 11:54:33)
Winky, k tomu sportu. Jde to takto zobecnit, jak píšeš? Mám dva blízké kamarády - sportovce. Oba ve svém volném čase hodně sportují (i závodí), oba jsou učitelé TV. Ve sportu jsou naprosto úžasní, mají přesně ty vlastnosti, co popisuješ. V životě jsou z mého pohledu na tom daleko hůře než já a jsou to úplně jiní lidi, než jak se projevují, když jde o sport. Díky nim jsem poznala další sportovce a zatímco ve sportovním jsou to charismatické osobnosti, jakmile se převlečou, jsou úplně normální a řeší problémy jinak.
|
| Winky | •
|
(25.8.2010 0:09:34)
aha, tak asi i to je možné, resp. já vlastně neznám žádné sportovce/profesionály (nebo někoho kdo to dělá amatérsky ale hooodně dobře). Je fakt, že manžel má kolegu v práci, který dělá cyklistiku, ale opravdu tím způsobem že si ladí kolo na maximum (teda spíš aby vážilo minimum, ale vráží do toho maximum), baští takový ty gely místo jídla a "jet se projet" pro něj znamená dát si minimálně 70km "rozjížďku" odpoledne po práci, o víkendu to musí být každý den nad 100km, a opravdu jezdí na výkonnost a čas, ne aby se projel, někde něco viděl, zastavil se v hospůdce na pivo atd. To mě osobně připadá hrozně švihlé, až zvrhlé  hlavně s ohledem na to že se vloni oženil - tak jestli budou mít dítko, zda bude ochoten to nějak zkrouhnout nebo na chvíli přestat, nebo zda bude jeho paní na všechno sama protože on přeci "sportuje"....
|
|
|
|
|
. A to nikoliv z ideologických důvodů, ale protože jsme měli skvělé vedoucí, byli pořád venku, hráli stopovanou, vyráběli, dělali výlety.
...jenže jsem byla předposlední, takže příští rok nikam nejedu.
.
...kdyby nebylo posledních,tak by nebyl nikdo první
).
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)