| evava | 
 |
(25.2.2011 20:35:09)
Zdravím při pátečním večeru,
mám problém s mužem, který není nový, spíše v těchto dnech vygradoval. Jsme spolu asi 10 let, máme 6letou dceru a já jsem právě v 6.měsíci těhotenství. Muž se vždy rád napil a když pil, tak vždy hodně - často i "do mrtva". Dřív to bývalo skoro každý víkend, když jsme spolu začali bydlet a já čekala plánovanou první dcerku, tak to utnul a zašel si třeba 1x za měsíc, někdy ani to ne - což jsem mu nebrala. Považuju se za velmi tolerantní partnerku, nedělám scény, nekřičím, nehádám se (ale dusím to já koza blbá v sobě a raději se vybračím někde v koutku).
V posledních dnech se to ale nepříjemně stupňuje - na silvestra odešel kolem pěti odpoledne "za kamarádem na chvilku" a vrátil se v 6 ráno  beze slova omluvy, bez výčitek, bez lítosti. Pak byl asi do půlky února "hodný", jenže přišla oslava narozenin )měl kulatiny, dalo se to čekat - moudře po oslavě přespal u kamaráda a dorazil až dopoledne (za to jsem vděčná, nesnesu už jeho blízkost, když je namol). nyní už pije v podstatě 4. den v kuse. Zdůvodnil mi to náročnou fyzickou prací - makám, tak je přeci logické, že se chci při tom odreagovat (mi na tom nepřijde nic logického). navíc šel opilý i do práce - teď by opravdu byla ideální doma na jeho vyhazov - já budu za chvíli na mateřské, platíme velkou hypotéku na dům...
jeho otec je alkoholik, pije denně tvrdý alkohol- klidně i litr. jeho bratr pije téměř denně, většinou "do mrtva". Mám (logicky) strach z predispozic k alkoholismu. Nevím jak ho nakopnout, aby se na to vykašlal. nemusím mít doma abstinenta, ale nesnesu, aby pil doma nebo aby chodil třeba každý pátek do hospody a dolezl ve 4 ráno po čtyřech a usnul na rohožce.
Schovala jsem všechen alkohol co jsem doma našla - všiml si brzy, ale neřešil to se mnou. Dnes večer záměrně vyvolal dusno, aby se "mohl" zvednout a odejít do hospody.
Napadá vás, jak ho přesvědčit? Dělat scény? křičet? dávat ultimáta?
|
| fisperanda | 
|
(25.2.2011 20:43:11)
Jako bych četla o bývalým. Uvědomuju si na takových příbězích, jak moc su ráda, že sem se ho zbavila.
Můžeš brečet, křičet, nadávat a hysterčit, ono je to vlastně úplně jedno, co budeš dělat. Jestli si ještě teď, v takové situaci myslíš, že ho napravíš, tak to mám pro tebe špatnou zprávu - nenapravíš, a bude to jenom horší. Ale to už stejně víš. Seber všechnu sílu, odvahu a rozum, a když už neutečeš kvůli sobě, udělej to kvůli dětem.
|
| evava |
|
(25.2.2011 20:55:14)
Jenže není zas tak jednoduché jít... dům máme napůl, nesme manželé. Já nemám úspory, jen dluhy (stavebko na dům). Sice pracuju, ale už ne nadlouho. A sbalit si kufřík a s dcerou za ruku zaklepat u mamky nebo babičky...to bych udělala jen v nouzi nejvyšší (zbitá, znásilněná...).
On je pracovitý, to zase jo- celý barák v podstatě rekonstruuje sám, chodí do práce, ještě mívá "fušky". Snaží se vydělat co nejvíc peněz. Tipla bych ho na "kvartálního pijáka" (četla jsem dost na alkoholik.cz). Spíš přemýšlím, co je u něj tím spouštěčem? Vím, že má hodně práce, navíc řeší naše zadlužení, nedodělaný barák... ale já já neustále ujišťuju, jak jsem spokojená v novém domě, jak mi nic nechybí, nic po něm nechci, jsem nenáročná "na údržbu".
Přemýšlela jsem, jestli má cenu promluvit si s kamarády, se kterými chodí pít - jsou to z 90% mladí nezadaní kluci žijící u rodičů- o nic jim nejde. Nejsou to ale žádní kreténi, snad by pochopili o co mi jde a krotili ho...?
|
| Hanka,Dan 06 Viktor 08 | 
|
(25.2.2011 21:13:39)
jsi ve velmi nepříjemné situaci,co popisuješ je dost složité ale mysli na sebe neomlouvej ho nepopisuj jak je pracovity atd.ani jsem to nedočetla uvědom si v jaké si situaci ve velmi špatné pro tebe a děti uvědom si co bys mohla udělat pro sebe aby ti bylo lépe,nevyhrožuj pokud to nedokážeš splnit pokud nemůžeš odejít nevyhrožuj tím.
chtěla bych psát dál ale nemám na to sílu tak alespoň stránky člověka který pomohl mě spoluzávislé,ženě která taky žije se závislým(nyní abstinujícím)
http://janjilek.cz/uvod
|
|
| Chrysantéma | 
|
(25.2.2011 21:15:24)
Evava,
tak kamarády vynech...to by mohlo pšatně dopadnout a skutečně bys mohla být ta "zbitá"...
Kvartálním pijákem člověk nebývá celý život...ty intervaly se zkracují...
Hlavně ho sama před sebou neomlouvej...to je cesta do pekel...
|
|
| fisperanda |
|
(25.2.2011 21:19:01)
Evavo, je mi líto, ale tady radu nemám. Nechceš ho opustit a hledáš záminky, proč to nejde. Pokud k tomu potřebuješ krizovou situaci, stačí počkat. Promluvit se spoluchlastajícíma kamarádama je nesmysl. Určitě se ti nezadaní, spolupařící kámoši budou snažit ho přinutit nepít, protože se nad tebou slitují. 
Chceš změnit něco, co s největší pravděpodobností změnit nejde, vynakládáš sílu na boj s větrnými mlýny. Scénář je pořád stejný. Pokud zkusíš rozumný argumenty, udělá z tebe hysterku, ty si budeš připadat špatně, že ho omezuješ, budeš vědět, že to není dobře a než se rozhoupeš něco s tím udělat, budeš brečet v koutě, a to brečení bude nejspíš čím dál častější.
Vidíš u něho ty dobrý vlastnosti, ale ty alkohol časem všechny přebije.
Omlouvám se za tu otevřenost, ale vím o čem mluvím a přemýšlela jsem stejně. K rozhodnutí stejně nedojdeš na základě zkušeností jiných, ani nějakých názorů. Pravděpodobně budeš ještě nějakou dobu hledat na netu formu alkoholismu, pátrat proč to dělá, a snažit se ho pochopit. Bohužel, zkušenosti s tím bývají nepřenosný. Musíš si tím projít a teď chceš slyšet, že se změní a bude to lepší. Bohužel, i tohle je klasika.
|
|
|
|
| kuej-fej | 
|
(25.2.2011 20:43:16)
Ne nakopnout, ale vykopnout. Z baráku, z Tvého života. Alkoholik už jinej nebude. Sorry za upřímnost.
|
| linda | •
|
(25.2.2011 20:44:56)
je mi to moc lito, co prozivas a navic tehotna, ale dokud se ho nezbavis, klid mit nebudes.
vim, o cem mluvim : (
|
|
|
| Chrysantéma |
|
(25.2.2011 20:44:27)
Evavo,
krev není voda,bohužel...a Ty sama s tím nic neuděláš...chlap se musí jít léčit a bdue oříšek ho tam dostat.Pokud sám nebude chtít a nebude mít náhled.Bez toho to prostě nejde...Ale Ty teď musíš chránit sama sebe a své
děti...
|
|
| stormer | 
|
(25.2.2011 20:49:07)
Evavo, to je v pr...i. Moje matka taky začínala vyvolávat hádky, aby se mohla ožrat. To vypadá na začátek tvrdé alkoholické fáze. Ve tvém stavu... je mi to moc líto, ale asi s tím nic nenaděláš. Jedině odejít než se vzpamatuje. To na matku platilo - strach, že zůstane sama.
|
|
| Ivona,Klára02,Tereza06 | •
|
(25.2.2011 20:49:52)
od kamaráda lékaře vím,že pokud si dotyčný nepřizná,že pije a má problém,nenaděláš s tím nic-bohužel
|
|
| babiki | 
|
(25.2.2011 20:53:53)
Evavo 
ja bych zdrhla uz davno, ozralu nesnesu
neudelas s tim vubec nic, pokud on se nechce lecit
nechapu jak jsi to mohla tak dlouho vydrzet, zvlast kdyz znas rodinnou anamnezu
otec meho manzela se upil k smrti, skoncil na ulici jako bezdomovec..nastesti manzel to bere jako vystrahu
na tvem miste bych dala ulitmatum a trvala na manzelske poradne a nastupu lecby jeho alkoholismu, ale ja jsem v tomhle drsna, myslim ze jsi na nej prilis mirna
|
| SISI |
|
(25.2.2011 21:00:56)
Ikdyž ho dostaneš na lečení ,nevím, jestli to pomuže.To ani není v léčení ,musí chtít přestat sám.
|
| Petra Neomi | •
|
(26.2.2011 12:02:09)
s tímhle se do léčebny. Nechodí, lidí, kteří takhle pijí, znám spousty, neléčí se ani jeden. Obecně se lidé nejdou léčit, dokud dokážou nějak fungovat.
|
|
|
|
| Já | •
|
(25.2.2011 21:07:51)
ahoj, najdi si na Český televizi i-vysílání pořadu "Ze závislosti do nezávislosti", třeba ti tam něco z toho pomůže se zorientovat. Alkoholikovi nepomůžeš, cokoliv je pod jeho rozlišovací schopnost, slíbí cokoliv, jen aby měl klid na pití.
|
|
| Insula | 
|
(25.2.2011 21:10:49)
Asi tě zklamu, ale tohle nejde. Pokud nebude chtít on sám, nezmůžeš nic. Pokud si nepřipustí, že má problém a chce ho řešit, tak ..... Mimochodem pokud je závislý, tak nedokáže pít jen občas. Musí přestat úplně.
|
| Tragika |
|
(25.2.2011 21:20:05)
Popisuješ to přesně. Je to kvartální alkoholik.
Po letech se ale začnou kvartály zmenšovat. Bez léčení s tím těžko něco pořídíš. Bohužel by nesměl pít už nic celý život, jinak do toho spadne zase.
|
|
|
| vlad. | 
|
(25.2.2011 22:17:17)
Evi, tvůj manžel JE alkoholik. Ne, že jeho otec a bratr ano, ale on ne. Je závislý. A je velká šance, že se intervaly budou zkracovat. Praktickou zkušenost nemám. Zkusila bych kontaktovat detox u Apolináře nebo anonymní akoholiky, třeba by ti něco užitečného poradili 
|
|
| Teraza Horáková |
|
(25.2.2011 22:47:33)
evo, nenapadá, a je mi líto, že ne, přála bych ti, aby to bylo jinak.
Zkusila jsem naprosto všechno, co se dá, od proseb, přes vyhrožování, po leckdy až absolutní ponížení, kontrolu alá generál, ostudu v hospodě - skončilo to, když mne napadl fyzicky a pak dalšího rodinného příslušníka, věděla jsem, že musím pryč.
Dopadlo to s ním nedobře, po našem rozvodu měl pár vztahů, jednu z těch slečen jsem měla příležitost potkat, připadala mi naprosto fantastická (opravdu, viděly jsme se a sedly jsme si).. a skončila podobně zoufalá, jen zdrhla rychleji.
Dnes je sám, dezorientovaný v čase i prostoru, ztracenec.
Nevyčítám si už vůbec nic, někdy cítím lítost nad tím, jak dopadl.
|
|
| Teraza Horáková |
|
(25.2.2011 22:49:38)
teď jsem dočetla reakce a nikdo nenapsal nic moc povzbudivého... sešly jsme se všechny s blbou zkušeností.
má někdo zkušenost opačnou? Kdy se kopanec povedl? Léčení atd.?
|
| Sýkorka 47 | 
|
(25.2.2011 22:58:43)
Jo. já.Chtěla jsem se s alkoholikem rozvést po 10ti letech.Šel se teda nakonec léčit. Bral ANTABUS.Přestal.Je klid.už je to zase 10 let a nestěžuju si.Ale to musí chtít sám. Jinak jsem byla vážně rozhodnutá odejít.
|
| Teraza Horáková |
|
(25.2.2011 23:05:17)
Sýkorko - gratuluju.
Tobě a tomu, že chtěl, že jste mu za to stáli, nebo ty, nevím, zda jste v té době měli děti... alespoň kousek sluníčka na tom pijáckým mračnu.
Jinak manžel byl také kvartální, jednou za měsíc jsem ho neviděla 3 dny, pak jedou za 14 dní, pak jednou za týden, šel koupit chleba a 3 dny nezvěstný. Zpočátku jsem jančila, volala do nemocnic atd.. po čase jsem tohle přijala jako realitu, vlastně bylo fajn, když vypadl.. a kdyby se neobjevil, asi by mi to bylo jedno.
Jednou jsem na něj vytáhla nůž, rozhodnutá, ... tma, totální, absolutní (po tom napadení)... poprvý se bál on mne, ne já jeho, opravdu úžasný pocit, a vzápětí mi došlo, že to může dopadnout už jen blbě...
Opravdu gratuluju a upřímně přeju, že jste společně zvítězili.
|
|
|
|
| Lysinka+Niky 3/04,Aduš 10/07 | 
|
(25.2.2011 22:54:21)
Jak uz bylo receno, alkoholik se zmenit nenecha, jen je mozna par stastnejsich, co prijdou sami na to, ze maji problem a budou ho resit. Jdi od nej, netyrej se, bude to horsi. Mam cerstvou zkusenost, minule pondeli mi zemrela maminka alkoholicka. Ty muzes chlapa vymenit, ale ja to s mamou udelat nemohla. Roky jsem se divala, jak pacha sebevrazdu a stalo me to spoustu nervu a neprijemnosti. Zazila jsem mraky situaci, co si ostatni nedovedou ani predstavit, vodila jsem ji v poledne domu z prace, zdravotni sestra uplne na mol, deliria, kdyz se nenapila, kdy jen zirala pred sebe a nekomunikovala. Mama byla driv taky kvartalni alkoholik, ale postupem casu se to zmenilo. Alkoholik, co nepochopi, ze musi prestat, se odsuzuje k smrti. Je to drsny, ale je to tak. Mame bylo 67. Mela jeste zit. Misto toho ji behem tydne selhaly jatra a postupne dalsi organy, az zemrela. Zbytecne. Ji uz je dobre, ale jeji rodina to odnesla...
Rozejdi se s nim. Bude lip tobe i detem! Necekej na nic, necekej, az bude hur!
|
|
| Meta | 
|
(25.2.2011 23:08:47)
Holka nešťastná, tisíce žen se snažilo převychovat alkoholika. Je to jedna z největších chyb, které se mohly dopustit. Moje matka je jednou z nich. Chceš vědět scénář? Roky trápení, ponižování, fyzického napadání, roky plné dluhů, útěky, rozvody, kolečka léčení, krátká období klidu, pak totéž - jak veverka v kruhu. Pětkrát se léčil, dvakrát se rozvedli, dvakrát jsme se od něj stěhovali na druhý konec republiky, dvakrát se matka pokusila o sebevraždu, jednou se v afektu pokusila zabít jeho. PŘESTO - pokaždé mu nakonec odpustila, on se šel léčit, pár let sekal dobrotu a pak - vše nanovo. Když chtěl syna - dokázal nepít PĚT let! A pak ho šel na oslavu zapít  . Něco ti řeknu - taky to byl moc fajn chlap, pracovitej, fakt dříč, hodnej, skvělej - dokud - dokud se nenapil. Pak se měnil v agresivní zvíře. Alkoholik umí jít za svým přes mrtvoly. Je úplně jedno, jestli se k němu budeš chovat andělsky, nebo ďábelsky, on si svůj důvod k napití vždycky najde. Ale jednu naději ti dám, když překročí šedesátku, většinou umírají. Tohle asi slyšet nechceš. Ano, existují vyléčení alkoholici - ale to jsou lidé, kteří svůj problém sami sobě přiznali, sami se vší silou vůle chtěli vyškrábat a vědí, že NIKDY až do skonání světa se nesmí napít, ba ani sníst rumovou pralinku a hlavně - dokáží se kontrolovat. Takových je jak šafránu. Ale musí CHTÍT sami. Převýchova ani láska, ať milují sebevětší silou, nezmůže nic. Nikoho nespasíš a sobě a dětem život strašně, ale strašně pohnojíš. Jestli mu chceš dát šanci - pak jednu jedinou. NIKDY ho neber zpět
|
| nicnic |
|
(26.2.2011 3:46:58)
Meto, zajímavý příběh.
Mne by zajímal tvůj názor, proč lidé pijí.
Ne takové ty fráze, co se dají přečíst patrně všude.
Proč táta pil - pochopila jsi to někdy?
|
| Meta |
|
(26.2.2011 7:53:22)
Já myslím, že důvod tam není. Prostě už v pubertě se chytal půllitru a chutnalo mu to. V tomto věku vzniká závislost strašně snadno. Myslím, že ta náchylnost už je v genech. Otec byl nejmladší ze šesti sourozenců a jako s jediným s ním byly problémy od puberty, nikdo jiný v rodině nepil.
Většinou ty holky o tom svém vědí, že se sem tam rád napije - ale nepřijde jim to divné - přijde jim to normální - vždyť to dělají skoro všichni - a to je tragédie. I moje máma to věděla - ale byla zamilovaná a myslela, že ho předělá.
|
| nicnic |
|
(26.2.2011 8:01:46)
Meto, určitě nezapadnu do kroužku diskutujících.
Dlouho jsem přemýšlela, proč můj táta pil. Bylo to hrozný, páč byl agresivní, ale občas jsem si ho vyposlechla - např. řekl větu: on sice chlastal, ale mozkově byl normální. No, divná věta, chápu.
Až když táta umřel, tak mi nějak došlo, že ten jeho problém byla úzkost. Tím to neobhajuji. Dokonce jsem s tátou neměla ani moc dobrý vztah.
Nevím, proč lidé pijí - je pro ně ta realita tolik neúnosná?
|
| Meta |
|
(26.2.2011 8:19:36)
Nevím, proč. Jisté je, že těžké dětství asi někoho svým způsobem donutí k únikům z reality. Každý si nějaký takový únik najde, já třeba utíkala ke knížkám. Tchán, který byl jediný těžký alkoholik, který sám od sebe dokázal ze dne na den přestat pít, mi řekl, že si za to mohl sám - také mu to prostě už v pubertě chutnalo. Ale alkoholismu plně propadl až po rozvodu, kdy přišel o oba syny. Sám vnitřně to ale nebral jako příčinu - prostě to byla cesta k úlevě, kterou znal. Byl nemanželský syn Němky, jejíž snoubenec umřel ve válce, všichni příbuzní byli odsunuti, taky tam bylo těžké dětství, cejch bastarda, chudoba. Někoho to dokáže nakopnout, aby se ze srabu houževnatě vyhrabal a jiný prostě podlehne strachům a uniká před realitou. Je to snad nějak dáno do vínku, já věřím na karmu, proto si myslím, že je to nějaká těžká zkouška. A jsem hrozně pyšná a ráda, že třeba tchán ještě za života to pochopil a vzepřel se a tu svou zkoušku vyhrál.
|
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(26.2.2011 12:05:01)
Protože to odstraňuje stres například. Protože to člověku vyčistí hlavu, někdo pije z nudy...
|
|
|
|
| MrakovaK | 
|
(25.2.2011 23:27:29)
je zaděláno na pořádné problémy. Pokud to nebude chtít sám řešit, nevím, jestli toho moc zmůžeš. Jít do poradny? Nebo se poradit s psychologem?
|
| Teraza Horáková |
|
(25.2.2011 23:29:47)
ano - ona, aby jí někdo fundovaný, komu uvěří vysvětlil, že nejede vlak.
Pokud je to tak, jak popisuje, manžel problém nemá resp. nepřizná a nedostane ho nikam.
|
|
|
| Annie01 | 
|
(26.2.2011 0:03:33)
Alkoholismus za něj nevyřešíš, je to JEHO problém.
Jestli se teď necítíš na radikální krok, což by bylo pochopitelné, zkus aspoň sama sebe "ochránit". Tzn. hlídej finance, aby on nemohl ohrozit vaše fungování, co se týče peněz.
A zkus se oprostit od pocitu zodpovědnosti za něj a jeho konání. Je to extra těžké, ale plýtvat silami - byť psychickými - je, podle mě, teď nadstandardní luxus. Soustřeď se na dceru a na miminko, které se narodí. Jestli je jen trochu možnost, dávej si peníze stranou. A zkus ho nebrat jako součást sebe sama. On je naprosto samostatná existence. A jestli se chce zničit, udělá to. I kdybys měla na krku provaz a v ruce revolver. Bohužel.
HOlky mají pravdu s tím, že by mělo smysl kontaktovat odborníka na závislosti. V tuhle chvíli by mohl poradit aspoň tobě. Určitě mají zkušenost i s rodinnými příslušníky závislých.
|
|
| ErikaB | 
|
(26.2.2011 1:13:16)
Evavo, tvůj muž je alkoholik. Nedovol,aby tvoje děti vyrůstali s otcem alkoholikem,, to je to nejhorší, co jim můžeš udělat. Vykašli se na barák, odejdi od něj ke své rodině. Máme 2 takové případy v rodině a jsou to nešťastné životy všech zúčastněných a hlavně těch dětí.
|
|
| Klem | 
|
(26.2.2011 10:42:28)
Evavo, jak už bylo napsáno, musí chtít sám. Mám stejnou zkušenost, zatím s dobrým koncem. U nás pomohlo neustále přesvědčování z mé strany, že má problém, že to není normální, i vyhrožování, že se odstěhuju i s dětma (2 a třetí na cestě...), prostě pořád dokola. Pak si jednoho dne přiznal, že má fakt problém, ale k lékaři, že nejde, že to zvládne sám. Nezvládal, trvalo to dalšího půl roku, neustálé hádky, doma dusno, já těhotná, takže hormony taky slušně pracovaly. Sehnala jsem mu i kontakt na doktora. Po tom půl roce uznal, že to sám nezvládne a objednal se. Nicméně to nepomáhalo, tak za další 2 měsíce dostal antabus. Už to bude rok a zatím dobrý, takovou pohodu jsme doma snad nikdy neměli Obavy mám z budoucnosti ale pořád, stačí aby se jednou napil a je v tom znova. V tomhle případě jsem ale rozhodnutá odejít, buď tam, kde jsem se narodila, tj. na druhý konec republiky, anebo pokud už budu chodit do práce, tak možná kvůli nejstaršímu synovi, který tu má kamarády, zůstaneme ve stejném městě. Jo a tchýně je taky alkoholička, švagr naprostý abstinent.
Takže za sebe radím, dej si nějaký čas, do kdy se budeš snažit mu pomoci, pokud nebude chtít, tak máš kam jít a odejdi!
|
| Miri+L&M&K | 
|
(26.2.2011 11:03:25)
Ty s tím nic neuděláš, musí to udělat on. Buď to budeš tolerovat, nebo odejdeš. Je mi to líto, zvláště když jsi těhotná, ale budoucnost to nemá, pokud on nechce.
|
|
|
| PavLen 22.3.04-13.8.06 | 
|
(26.2.2011 14:32:23)
Tak tohle jsem zažívala já s partnerem se kterým jsem stále. Změnil se !!!!!!!! Změnil práci a je za minulosti konec.
On možná pil víc než ten tvůj. Pil denně, denně chodil opilý z práce domů, pil doma, pil v práci, flašky měl všude schované, při větším úklidu jsem nacházela flašky všude. Všude !!! Sedm let jsem to trpěla a doufala na zázrak. Stal se.
Držím place aby nastal v životě zlom.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)