| Eliisss |
 |
(4.5.2011 17:54:28)
Kolem 12 let jsem mívala často zažívací potíže-bolest břicha, průjmy, někdy to třeba na měsíc, dva odeznělo a když jsem jednou měla celý den strašné bolesti a v noci jsem ani oko nezamhouřila, tak jsem jela ráno do nemocnice a tam mi řekli, že mám zánět tenkého střeva. V nemocnici jsem si poležela 5 dní a při odchodu mi bylo řečeno, ať nejím jídla, která nadýmají, smažená jídla apod. Držela jsem se toho, protože jsem těch problémů se zažíváním měla opravdu dost. Vyřadila jsem smažená jídla, sladkosti, uzeniny, sladké limonády, luštěniny, některé ovoce a zeleninu a ještě bych si na něco vzpomněla. Toto jsem dodržovala i tehdy, kdy jsem tyto potraviny klidně jíst už mohla, ale já jsem se strašně bála, že mě bude bolet břicho a přivolám si zpátky ten zánět. Někdy jsem zkusila např. smažený bramborák, ale moje střeva si na to už odvykla a proto mě chytly křeče do břicha apod. Během roku jsem důsledkem toho, že jsem jedla méně a můj jídelníček neobsahoval skoro žádnou zeleninu, ovoce atd.. zhubla cca 10 kg. Měla jsem jemné vlasy, které mi padaly, docela zničené zuby, přivodila jsem si i slabou anémii z nedostatku kyseliny listové, mívala jsem zácpy střídavě s průjmem.. V té době(před rokem) jsem vážila 37 kg na 166 cm, měla jsem scvrklý žaludek, byla jsem ze všeho plná. Rozhodla jsem se, že navštívím psycholožku, svěřila jsem se jí a musela jsem si začít psát jídelníčky a ukazovat jí je, abych přibrala. Psycholožka mi ale byla nesympatická, tak jsem k ní chodit přestala. Měsíc poté jsem měla jít na vyšetření na gastroenterologii, protože problémy s trávením stále pokračovaly, ale nakonec jsem ho nepodstoupila, protože doktor řekl, že ty potíže mám z té stravy a z toho, jak je tělo slabé apod. Zvážila jsem se u něho, řekla jsem mu své problémy a on mi doporučil pít každý den nutridrink a pokud něco nepřiberu do 14 dní, tak pojedu do nemocnice. Tam jsem jít opravdu nechtěla, tak jsem se opravdu snažila, i když začátky byly těžké, při další návštěvě jsem se zvážila a měla jsem asi o půl kila více, takže jsem do nemocnice nejela. Doktor mi ještě předepsal B komplex, accidum folicum a lacidofil na úpravdu střevní mikroflory. Každý měsíc jsem k němu chodila a úspěšně jsem přibírala, žaludek jsem si roztáhla, zařadila jsem i sladkosti, ovoce, zeleninu atd.. Teď mám asi 48 kg a ještě mi pár kil na přibrání zbývá. Můj strach z toho, že mě bude bolet břicho ale stále přetrvává. Doted nejím smažená jídla, limonády, okurky, melouny-protože jsem se dočetla, že mají projímavý účinek. Těch potravin je celkem dost, můj jídelníček se ale naštěstí skládá z více potravin, než např. před rokem. Když jím například nějakou sladkost, jako oplatek, tak ten strach prostě pořád mám, nebo ve škole nejím nic jinného, než obložené pečivo, protože se bojím, že by mě tam bolelo břicho. Teď ten půlrok je to lepší, ale někdy mě ty bolesti chytnou, například jednou jsem pila instatní cappucino a ani jsem ho nestačila vypít, jak mě začalo břicho bolet, od té doby mám strach ho pít. Nebo jsem si nedávno přečetla, že mák dráždí nějak střeva, už si to nepamatuji, tak te ho taky už nejím, maximálně na loupáku, makovce a to dřív patřil k mým oblíbeným jídlům.(Miluji nudle s mákem, škubánky s mákem apod.) A můj další problém je ten, že piji velmi málo, někdy za den vypiji hrnek vody, někdy půl litru. Je to skrzt to, že když se napiji vody, tak mám takový nepříjemný pocit v žaludku a ozývá se z něho křučení a žblunkání.(Já vím, zní to divně.:D.) A taky se bojím, že jakmile vypiji hodně tekutin, tak budu mít průjem. A také nedokážu jíst mimo režim-sn, sv atd..Strašně mě to trápí, nechci žít pořád v takovém strachu z bolesti břicha a průjmu, chci se na oslavě přejíst jak normální člověk, dát si smažený sýr, nepřemýšlet nad ním, jestli ta potravina má projímavý účinek apod.:(
Navíc mívám taky zácpu, někdy nejdu na wc i týden, je to hrozný.:(
Jinak ted je mi už 15 let. Poradíte, co mám dělat? Jak se mám toho strachu zbavit? A omlouvám se za dlouhý dopis, potřebovala jsem se z toho nějak vypsat.
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 17:58:10)
Vyhledej psychiatra.
|
| Hadi a spol | 
|
(4.5.2011 18:05:28)
Moje první reakce - to je zase nějaká provokace 
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:07:41)
Ted to trochu nechápu, to myslíte můj příspěvek, jako že je provokace?
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 18:11:43)
Já Ti věřím, že máš problém a myslím si, že nejlépe by ho řešil psychiatr. I když to může být kombinace problémů psychických a třeba nějaké potravinové alergie. Ty nemáš svého praktického lékaře, který by Ti domluvil potřebná vyšetření a celé to jaksi řídil?
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:18:28)
Já bych taky chtěla opět navštívit psychologa, ale bohužel v okolí tu je jen jedna psycholožka, ke které jsem chodila.:(
Praktickou lékařku samozdřejmě mám, ta mě právě objednala k psycholožce apod..
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 18:35:43)
Samozřejmě to chce vyšetření gastroenterologem, ale krom toho psychologa bych rozhodně navštívila i psychiatra.
|
|
|
|
| Binturongg | 
|
(4.5.2011 18:20:06)
Linndo - na tohle Ti po netu nikdo pořádně odpovdět nemůže - ani odborník ne.
Zašla bych za svou obvoďačkou a poradila se, kam dál.
Rozhodně sis vypěstovala psychický problém - možná nemusíš hned k psychiatrovi - nemáte školního psychologa nebo preventistu sociálně patologických jevů?
Ti by taky mohli vědět, co s Tebou.
Může v tom být i alergie, ale tohle všechno musí zjistit doktoři.
Jediné, co Ti poradím zcela bezpečně: NEPITÍ JE BLBOST!
Zabíjíš se, odděláváš ledviny...
Pít se musí právě i kvůli trávení - průjem potom mít nebudeš, naopak Tě to zbaví zácpy a zavodní Tě to.
Trávicí i psychické problémy mohou plynout z dehydratace.
Začni aspoň půllitrem tekutin denně, raději víc - pak litr a nakonec bys měla vypít 2-3l tekutin denně...
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:29:26)
Školního psychologa máme, ale ten se asi nezabývá takovými problémy a navíc já jsem hodně stydlivá, myslím si, že mám sociální fobii, takže bych se mu asi nesvěřila.
Já vím, že pít se musí, ale ten můj strach je větší než rozum..:(
Doktor mi říkal, že bych měla vypít aspoň 1.5 l-záleží na hmotnosti, pro mě by toto stačilo, ale tolik nepila snad ty tři roky.
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 18:36:27)
Ne, to nebude pro školního psychologa.
|
|
|
|
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 18:09:55)
Snad ne, to nikdy nemůžeš vědět, zvlášť, pokud se prezentuje zakladatelka jako dítě, tak bych byla opatrná.
|
|
| zaba + 3 | 
|
(4.5.2011 18:15:31)
Já bych tomu i věřila. Trpím na záněty jícnu a žaludku a některé věci nejím vůbec. Když mě to chytne, tak jsem pár dní na den starých suchých rohlících. Mám strach sníst cokoli jiného, že mě z toho bude bolet žaludek nebo dostanu průjem. Ale jakmile se uzdravím a nemám pár týdnů žádné obtíže, tak můj strach z určitých potravin mizí. Nikdy jsem to ale nedotáhla takhle daleko. Zhubnu, to jo, ale nejvíc se mi podařilo na 52 kg při 165 cm.
To co popisuje zakladatelka normální není a je to na psychiatra. Ale chápu ji a věřím, že se k tomu může někdo dopracovat.
|
|
| Dojanka | 
|
(4.5.2011 18:46:29)
Možná tomu nebudeš chtít věřit, ale vypadá to na nervové dráždění břicha. Asi sis vypěstovala takový zvyk, kterému sama věříš - sním to, bude mi špatně a ono špatně opravdu je. Nevím, možná se pletu, ale hned, jak jsem tvůj dopis dočetla, tak mi to problesklo hlavou, že to bude spíš psychického rázu. Co kdyby sis zkoušela pomalu říkat - nic mi nebude, to bude v pohodě, normálně se najím, bude to O.K.
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 19:01:07)
Mě často bolí břicho, mám průjmy i po normálním jídle, o kterém si myslím, že je bezpečné a že mi po něm špatně nebude, kolikrát mám třeba nějakou sladkost, buchtu a nic mi není, i když jsem třeba ve stresu a myslím si, že mi špatně bude. Jednou jsem snědla ale třeba snědla 3 kusy bábovky a strašně mě to nafouklo a cítila jsem se plná až do večera, jindy je mi ale dobře..
|
|
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(4.5.2011 19:50:48)
souhlasím s Cimbur, vyhledej ne psychologa, ale psychiatra. Ty máš v podstatě vtíravé strachy z toho co se stane, když sníš některé potraviny, včetně vyhýbavého chování. To je stejný jako když se kardiak bojí, že mu bude bušit srdce a ono se mu skutečně rozbuší. Trávicí systém pracuje stejně, taky můžeš díky úzkosti cítit nevolnost, mít průjmy a zvracet, ubývat na váze. Potřebuješ především dobrého psychiatra.
Tvoje problémy ti samozřejmě věřím a je mi jasný, že je to vážná věc. Držím ti palce, jsi statečná, že jsi se sem svěřila. Pokud bys chtěla poradit nějaké dobré psychiatrické pracoviště, kde pracují s dětmi (v Praze), můžeš mi napsat na sojka77@centrum.cz. Psychiatr je lékař, samozřejmě pokud se mu to nebude zdát, může i on napsat další žádanku, například na gastroenterologii. Co tvoji rodiče, pomáhají ti ve shánění lékařů ?
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(4.5.2011 18:15:42)
Linndo, uf, to musí bejt nepříjemný.
U nás v krajském městě je na Zdravotním ústavu "Poradna pro zdravý životní styl", ordinuje tam doktorka, která pracuje i s lidma, kteří mají třeba náběh na poruchy příjmu potravy. Nebylo by něco takovýho někde u vás?
Zkus zagooglovat, jestli bys ve svém dosahu nenašla někoho (lékaře, psychologa...), kdo se přímo zabývá poruchama příjmu potravy. Držím palce 
|
|
| Simeona+3 | 
|
(4.5.2011 18:20:02)
Linndo, chtěj po svém praktickém dr. gastroenterologické vyšetření.
Mám Crohnovu nemoc, což je chronický zánět tenkého střeva a projevuje se průjmy, úbytkem váhy, záněty kloubů. Pokud se užívají správné léky a někdy se vyřadí některé potraviny, zdravotní stav může být skoro jako u zdravého člověka. Celkem rozumím tomu, že se bojíš aby ti některé jídlo nezpůsobilo problémy, já měla svůj první záchvat z velkého množství cibule, bylo mi neskutečně špatně a od té doby jsem na ni hodně opatrná. Přeju ti aby tahle nemoc nebyl tvůj případ, každopádně bys měla zjistit příčinu potíží.
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:23:21)
Před rokem jsem měla jít na gast. vyšetření, ale doktor usoudil, že to není potřeba, protože ty problémy s břichem mám skrz poškozenou střevní mikrofloru apod. Ale stejně si někdy říkám, že bych radši měla nějakou tu potravinovou alergii, protože bych tu určitou potravinu vyloučila z jídelníčku a věděla bych, proč mi bývá špatně.
|
| Balbína | 
|
(4.5.2011 18:43:54)
víš co, já měla taky pořád nějaké bolení břicha. Navíc jsem měla vysoké zánětlivé faktory (CRP, sedimentaci), byla jsem chudokrevná. Co jsem si vyslechla "to víte, koho dnes nebolí břicho"....
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(4.5.2011 18:23:30)
Je hrozný, že ve svým věku musíš řešit takový zdravotní problémy. Evidentně by ti pomohlo vyhledat dobrýho psychologa, protože hlavní problém je asi ten strach z bolesti a z problémů. Nejsem žádný odborník, ale podle mě je dycky nejlepší odstranit příčinu a pak pomaličku odstraňovat následky a přidružený problémy. Trochu vím, o čem mluvíš, od mala trpím nechutenstvím a celej život se do jídla musím nutit. Já bych se přimlouvala za to, vyhledat znovu odbornou pomoc psychologa, i když vím, že najít někoho opravdu dobrýho, kdo pomůže, je vážně umění.
Je skvělý, žes udělala takový pokroky. Je to asi běh na dlouhou trať a chce to hodně trpělivosti, ale přes noc nikdo válku nevyhrál. Držím pěsti 
|
| susanah | 
|
(4.5.2011 18:31:59)
Jako první mně taky napadlo Crohnova nemoc. Co zkusit jiného lékaře?
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:43:22)
Ale kdybych měla Crohna, tak ty potíže budou častější a horší, ne? Jinak lékaře měnit nechci, pokud myslíte toho gastroenterologa, tak s ním jsem spokojená, on řeší můj fyzický stav, bohužel ten psychický ne, ale on to ani řešit myslím, že nemá..
|
| Balbína |
|
(4.5.2011 18:44:43)
nemusí. Mně pobolívalo navečer, průjmy jsem nějak extra neměla, sem tam.
|
|
|
|
|
| Balbína |
|
(4.5.2011 18:41:50)
celkem nechápu tvého doktora, že tě nakonec neposlal na vyšetření střev 
Určitě bych se poradila s jiným doktorem. Mám crohovu nemoc a příznaky jsou přesně takové. Netvrdím, že jí máš. Ale mně se ve finále ulevilo, když jsem zjistila, od čeho všechny mé problémy jsou a začalo se to řešit a léčit. Teď mám dokonce nadváhu, porodila jsem dvě zdravé děti a můžu jíst celkem všechno.
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:46:05)
To já také nechápu, připadalo mi divné říkat doktorovi, který (snad) ví, jestli je vyšetření nutné či ne, abych ho podstoupila. Taky vím, že zánět tenkého střeva může být skrz Crohnovu chorobu, nebo nějaké takové onemocnění střev, měla jsem vlastně nějaké srůsty, už si to přesně nepamatuji..
|
| Rina+2 | 
|
(4.5.2011 20:03:38)
Jen se zeptam, kdyz ti je 15 let co na to mamka? Chodi s tebou k lekari? Vi o tom, co ti je, nebo co citis?
|
| Elíláma | 
|
(4.5.2011 20:21:00)
Rina: dobrý dotaz, to by mě taky zajímalo, jak se k tomu staví matka.
|
|
| Eliisss |
|
(5.5.2011 10:53:15)
S rodiči to samozřejmě řeším, chodí se mnou ke gastroenterologovi a chodili i k psycholožce, do nemocnice apod.
Pořád mi říkají, ať jím vše, ať se nezajímám, jestli mě bude bolet břicho atd., ať jím smažený a uzeniny apod. Ale já prostě nedokážu na to nemyslet, mám strach jezdit na delší výlety, aby mě tam nerozbolelo břicho, nebo když jdu k zubařce, nemám strach třeba z toho vrtání, ale zase z toho, že mě bude bolet břicho. Jinak oni neví, že bych chtěla jít znovu k psychologovi, pro ně je důležité, abych přibrala a jedla všechno.
|
|
|
|
| Eliisss |
|
(4.5.2011 18:58:01)
A není Crohnova choroba nebo třeba i ulc. kolitida dědičná? V rodině takové nemoce nikdo nemá.
|
| Balbína |
|
(4.5.2011 19:11:30)
dědičné to není.
|
|
| Balbína |
|
(4.5.2011 19:13:16)
jěště takhle - netvrdím, že to máš. Ale třea nechápu, jak může doktor vědět, že máš srůsty a zánět tenkého střeva, když ti neudělal vyšetření... je to divné.
|
|
| Simeona+3 |
|
(4.5.2011 19:15:00)
Linndo, může i nemusí být dědičné, u nás v rodině jsem první .
Pokud tvůj dr. i přes tvé potíže odmítá tohle vyšetření provést, najdi si jiného dr.
|
|
|
|
| štěpánkaa | 
|
(4.5.2011 19:07:04)
Lindo, mě to připadá, že bys měla nejdříve podstoupit vyšetření, aby se zjistilo, z čeho tvé potíže jsou. Lékař by ti rozhodně měl pomoci s jídelníčkem, najít potraviny, které ti problémy dělat nebudou. Pokud to současný ékař nedělá, zkus najít jiného. Máš pomoc rodičů, nebo vše musíš řešit sama? No a zároveň s tím najdi jiného psychologa, nebo psychiatra, který ti pomůže se strachem z jídla. Hodně štěstí a brzké zdraví
|
|
| Gora | 
|
(4.5.2011 19:22:37)
To co popisuješ mi trochu připomíná mé problémy.
Od malička mě pobolívalo občas břicho, měla jsem průjmy, tenkrát se to neřešilo. Od asi osmnácti jsem měla bolest čím dál častěji, vyvarovat se těžších jídel nepomáhalo, bylo mi někdy tak zle, že jsem na záchodě brečela a přála si umřít. Po dlouhých desíti hrozných letech jsem změnila lékařku, ta mě hned odeslala na gastroenterologii. Tam se zjistilo, že mám celiakii. Vysadila jsem teda potraviny s lepkem, rok trvalo, než se tělo do pořádku, a mně bylo lépe. Pak mi začalo být znovu moc zle. Přišlo se na to, že se přidala alergie na BKM. Od té doby - už skoro dva roky je mi často zle, mám opět průjmy s šílenými křečemi. Podstoupila jsem kolonoskopii, a závěr je dráždivý tračník se zvýšenou citlivostí díky tomu, že je prodloužené a ještě převrácené. Momentálně chodím k psychoterapeutovi, který mi má pomoci, naučit se ovládat bolest.
Takže na tvém místě bych trvala na nějakých vyšetřeních, popřípadě změnila lékaře, ať ti nějaké udělají. Může to být cokoli, a lépe ti rozhodně jen díky úpravě střevní flory a B vitamínům nemusí. Taky je beru, a o moc lépe mi není.
|
| Eliisss |
|
(5.5.2011 10:59:17)
Já taky, když mě bolí břicho, mám průjem nebo zácpu, sedím na wc a brečím, protože prostě tu bolest nevydržím a ostatní v rodině mi jen říkají, ať nebulím, že je to normální, když někoho bolí břicho a taky nebulí. Navíc také říkají, že to mám z té stravy a z toho strachu z bolesti..
Nevím, jestli mám něco se střevami, protože mě nikdy nebolí žaludek, ale vždycky v podbřišku a kolem pupku. Nemusím mít nic, ale chci to vědět jistě.:/
|
|
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 19:57:21)
To je bohužel anorexie jak vyšitá, anorexie nemusí být jen o tom zhubnout, ale to až bludné sebepozorování, analýza vnitřních trávicích pochodů, bloky (jako s pravidelností jíst). I to žbluňkání z vody, ono každému žbluňká, jen anorektičkám to vadí (a občas schizofrenikům, ale to je jiná kapitola).
Je skvělé, že přibýváte, to klobouk dolů, to musela být makačka, vymanit se z kruhu strachů a bloků. Funkčně, jenže princip zůstává, už vám neteče z nosu, ale chřipku máte pořád. Určitě bych si našla psychoterapeuta, dlouhodobého, třeba dynamického, aby se zjistilo, co v duši způsobuje ty bloky, kde se bere ten strach. Pokud vám psychoterapeut nesedne, nebojte se změnit! Mě přijde, že to chce často 2-3 pokusy, prostě jako si vždy nesednou lidé, tak klient-terapeut stejně.
Držím palce moc moc
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 20:01:36)
A pokud to není anorexie, což je také možné, mělo by se něco ukázat na vyšetření, proto jak tu píší ostatní, je nutné si o něj říct. Ono taky není dobré prohlásit, že je něco psychosomatické a rok to léčit a pak udělat hodinové vyšetření  logika naruby - každý lékař má jiný přístup, někdo vyvážený, někdo preferuje spousty vyšetření, někdo je nepřipouští, přece to je psychické, ne? Myslím, že ideální je podchytit to z obou stran, chozením na terapii nic neztratíš, vyšetření tě taky nezabije 
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 | 
|
(4.5.2011 20:31:33)
Ellí okolo 15 mě chytli první bolesti břicha. Všechna vyšetření mám v pořádku, doteď ty bolesti mám a nemá na to vliv strava nic, ale taky jsem na začátku zkoušela omezit jídlo... Ona z toho musí být hlavně pěkně vyděšená. Já to mámě řekla jen 2x nebo 3x a to až když jsem chodila v předklonu a vezli mě na pohotovost...
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 20:34:06)
Mishaczek: mě nezaujalo to, že jí některá jídla nedělají dobře, ale jak to studuje, mák jí zle nedělal, od té doby, co něco četla, už ho není schopná jíst. To až studium potravin, sebepozorování škrundání. Kdyby nepsala o té vodě, ale to i nepovídej, že ti tohle dělala i voda a byla to normální somatická nemoc.
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(4.5.2011 20:41:44)
voda ne, já pila málo a přísun jsem zvýšila. Ale může si vsugerovat, že jí něco dělá zle. Já mám takhle blok na banány, borůvky a králíka  je to blbý ale nepozřu to a ani kdyby vedle toho něco leželo... Sugesce je strašně moc. Čím víc se v tom bude rýpat tím víc toho na sobě najde...
|
|
|
|
|
| sojka+07+09 |
|
(4.5.2011 20:04:14)
Elíí tak s tím nemůžu souhlasit, vůbec bych si jako psycholožka netroufla dát téhle slečně diagnozu anorexie, ačkoliv s nimi mám zkušenosti, jsem dětská psycholožka a pár anorektiček už jsem přeci jenom viděla.
Může jít skutečně o souhru několika faktorů, ale psychický problém tam vnímám taky. Kdyby takováhle slečna přišla ke mně do ordinace, pravděpodobně bych léčila psychickou složku potíží, ale taky bych chtěla, aby byla hotová i všechna ostatní vyšetření, trvala bych na konzultaci s gastroenterologem, ale i alergologem a imunologem.
S dynamickou terapií bychom spolu mohly diskutovat což budu někdy i ráda, každopádně já bych zase doporučila kognitivně-behaviorální terapii.
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 20:05:34)
Sojko, Elíí, co je to dynamická terapie? KBT znám.
|
| sojka+07+09 |
|
(4.5.2011 20:11:42)
na to ti asi odpoví líp elíí, ona tuším dělá psychoanalýzu. Když to řeknu hodně zjednodušeně, tak dynamická terapie je taková ta terapie, která jde až ke kořenům problémů, odkrývá třeba věci z dětství, jak byla osobnost člověka formovaná apod. Zatímco KBT se zabývá tím co je teď a tady a pracuje především se symptomy. Obojí má svoje výhody a nevýhody. Dynamická terapie je někdy hodně dlouhá, nedovede pomoci člověku hned- což prostě úzksotnej člověk co nedokáže fungovat potřebuje okamžitě- ale zase jde k příčinám problémů a snaží se je napravit. KBT ti dovede dát okamžitou pomoc, co máš teď a tady udělat když na tebe přijde panická ataka. Nicméně nevyřeší ten fakt, že ti v děství rodiče ubližovali a proto jsi teď úzkostná a proto teď máš panický ataky......napsala jsem to hodně zjednodušeně.
Já si myslím, že je super zkombinovat obojí, ale dynamickou terapii bych volila až jako druhou. až když člověk dovede pochopit jak a kdy na něj například ataky paniky přicházejí a zvládá je bez léků, potom se může vrhnout na dynamickou terapii.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 20:20:26)
Sojko: jo, dynamická terapie je dlouhodobá, to léčba anorexie taky. Když symptomy ustupují, aneb když nehubne, tak už se do ní dá jít. KBT je fakt spíš opět zaměřená na ty symptomy, to je vlastně její podstata. Ale proč KBT nezkusit? To víš, straním tomu, jaký směr dělám, protože mu věřím  ale KBT dělá taky dobré psychárny, třeba v léčbě fobií je machr. Ne každý vůbec analýzu dělat může, KBT je více méně vhodné pro všechny. To tak ve zkratce, každý má svý, já k tomu přistoupila na základě toho, že symptomy se zvládají, může se jít hlouběji.
Já diagnózu nedávám, říkám, co si myslím, no myslím si, že je to anorexie jak vyšitá dodala jsem, že to NEMUSÍ být anorexie, doporučila jsem i lékařská vyšetření.
|
| sojka+07+09 |
|
(4.5.2011 20:26:24)
říct, že je to anorexie to bych si fakt netroufla. Čím delší mám praxi, tím míň jsem ochotná dělat takovýhle závěry po internetu.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 20:31:20)
sojko, no tak můžu říct, že netuším co to je a tím jí pomůžu asi taky tak já to píšu za sebe, jako za člověka, no podle toho, jak a co psala, JEto anorexie jak vyšitá, to ale neznamená, že ona jako osoba jí ve skutečnosti trpí. Taky když napíšu, že jsem zhubla, nemůžu spát, brečím, chci se zabít, je to deprese jako vyšitá. Ale ve skutečnosti můžu třeba kecat nebo se opít a mít takový splín a depresí netrpět. Ten text je anorexie jak vyšitá. Já jsem neřekla, slečno, zaručuji se vám, že máte anorexii. Proč se tady pořád tak slovíčkaří? Tady si člověk v tématu uprdne a nakonci diskusního stromu už se posral
|
| sojka+07+09 |
|
(4.5.2011 20:41:10)
to je v pořádku, akorát já tě neumím oddělit profesně a lidsky. Prostě napsalas diagnozu a jsi psycholožka. Kdybys byla paní z masny tak to vnímám jinak. Píšeš, že to co napsala je anorexie jak vyšitá, přitom symptomy, které popisuje mohou sedět na spoustu dalších potíží.
to hlavní co zakladatelce můžeme napsat je: máš psychické potíže, může to být spousta věcí, ale jsou v tom možná i somatické potíže. Běž a navštiv tyhle a tyhle odborníky. Než lípnu dítěti diagnozu mentální anorexie, tak ho čtyři hodiny vyšetřuju, mám k dispozici veškerý materiály a vyšetření kterými prošlo, především gastroenterologa a veškeré odběry a hlavně mám za sebou rozhovor s rodiči.
|
|
|
|
| Dalalmánek |
|
(4.5.2011 20:40:12)
Vidíš, já jako psycho-laik bych naopak řekla, že KBT musí zabrat každému a dynamická jen tomu, kdo tomu věří. Ale asi jsem mimo mísu.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 21:28:51)
Cimbur, každá terapie ti zabere jen, když jí věříš, když si o tom myslíš svoje, nezabere ani KBT, ale já psala, že KBT zabírá více méně každému, u dynamické je to složitější, ale nejde o uvěření, mluví se o pocitech a zážitcích, o tom, co jde lavou, psycholog více poslouchá, než používá techniky, někdo nepoužívá techniky žádné. Dynamická je hlubinná. To znamená třeba já jsem se jako malá chtěla zavděčit tátovi, aby mě ocenil... a dělám to dodnes v podstatě u všech, už vím, kde se to bere a až po pochopení toho a mávnutím rukou nad tím, přiznáním si, že tátovi se nezavděčím nikdy, aspoň ne tak, aby přiše a pohladil mě po hlavě a řekl, že jsme šikovná. Moc se mi ulevilo... přitom taková blbost v KBT bych si cvičila techniky a způsoby, jak s lidmi jednat, abych nepodlézala.
Mě zaujalo jednou, když jsme něco povídala na terapii a terapeut seděl, já myslela, že snad umřel a nadala jsem mu, že mě neposlouchá a on zopakoval všechno, co jsem řekla a svými slovy a naprosto přesně, to bylo pro mě tak důležitý...
Na druhou stranu taková nácvikovka při fobiích (KBT), jo, s mou arachnofobií si analýza zbla neví rady, přitom např. postupné vystavování na mě zabírá perfektně, jen jsem došla zatím k středně velkým pavoukům, velký fáááákt nééé!
Obě metody jsou super, jen jde o to, co chce klient, jaký způsob mu sedí víc.
Howgh, zase zeveřuju počítač 
|
|
|
|
|
|
|
| Gora |
|
(4.5.2011 22:18:13)
Elííí, nejsem žádný odborník, jen člověk, co má také problémy s trávením, ale Linnda má podobné problémy jako mám a mívala jsem já (viz co jsem psala výše), a anorexii netrpím a schizofrenií podle psychoterapeuta také ne.
Také jsem zhubla během dvou měsíců 10kg kvůli zdravotním problémům, taky jsem se téměř úzkostlivě sledovala, to vše díky jedné strašné střevní příhodě, kdy jsem nemohla jíst opravdu nic.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 22:24:52)
Marci: vždyť už jsem 2x psala, že to nemusí být psychogenní co mám říct. A tys měla i to s tím šploucháním vody a nemohlas pomalu pít?
|
| Gora |
|
(4.5.2011 22:30:53)
Elííí, když jsem měla zrovna ty průjmy s bolestmi břicha, tak mi nedělala dobře ani ta voda. Vodu jsem de facto nemohla vůbec, u mě většinou šplouchání a škručení a různé jiné zvuky ať po napití nebo po jídle znamenalo, že se to ve mně dlouho neudrží. Vlastně tak to je pořád, že když je mi zle, tak větší množství vody (třeba sklenici) nemůžu. Můžu jen po hltech černý teplý čaj.
|
|
| Gora |
|
(4.5.2011 22:32:19)
Elííí, a omlouvám se, nečetla jsem celou diskusi.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 22:38:03)
Marci: V pohodě. mě by se nezdalo divné, že by se jí dělalo zle z vody, spíš to, že je jí škrundání nepříjemné, že ji vůbec otravuje, jde-li jen o škrundání, mě se nezdá divné, co prožívá, ale jak o tom píše. A že to trvá tak dlouho a z něčeho jí divně je, z něčeho ne. Proto si myslím, že prvním krokem je vyšetření, komplexní, hlavně gastro, ale než všechna skončí, proč nepřidat i terapii, i psychiatr by mohl poznat z vyprávění, delšího než tu na netu, jestli to "zavání" anorexií nebo ne. Prostě proč si vybírat, když lze zkusit obojí
|
| Gora |
|
(4.5.2011 22:41:25)
Elííí, s tím souhlasím.
Také jsem podstoupila vyšetření gastroenterologa, k tomu vlastně docházím pravidelně, a nově docházím i k psychoterapeutovi, aby mi pomohl odhalit, co tyto problémy může zhoršovat, lze-li to ovlivnit, a hlavně se tedy naučit ovládat bolest.
|
| Elíláma |
|
(4.5.2011 22:47:43)
Marci: no to je ideální! Odkázat se jen na jednu možnost řešení je vždycky jen ochuzením mě psychoterapie taky pomáhá, ale kocovinu nebo hnačku ze zkaženého jídla mi nevyléčí... i když náš terapeut říká: zase somatizujete??? (v žertu, řekl by to i kdybychom měli infarkt )
|
|
|
|
|
|
|
| Eliisss |
|
(5.5.2011 11:04:31)
Ne, anorexie to rozhodně není, vím, co je to za nemoc a já jí rozhodně netrpím. Prostě mám "jen" strach z bolesti břicha, zažívacích potíží a navíc se mi vůbec nelíbí, jak jsem hubená.
To žbluňkání a různé zvuky v břiše mi vadí skrz to, že se bojím, abych neměla průjem, protože se mi často stává, že prvně mám tyhle "zvuky" a potom mě začne i bolet břicho a nastanou střevní potíže.
|
| Elíláma |
|
(5.5.2011 13:15:05)
Nojo, no, tak ale určitě se nech pořádně vyřešit, na čem se shodnem, že zbytečně trpíš
|
|
|
|
| Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(4.5.2011 20:27:19)
Lindo ty máš už z toho blok a náběh na pořádný prů*er. Pít musíš. Nemusíš toho vypít moc najednou. Měj malou skleničku, třeba jen deci a tu vypij dejme tomu co hodinu. postupně to zkracuj. To není takové množství co by ti mohlo způsobit průjem nebo křeče. Jíst musíš taky. Krom zažívacích potíží které už máš, můžeš mít v budoucnu ještě horší problémy. pokud máš možnost si dojet někam do většího města, kde je více psychologů tak to udělej. Nebudeš tam jezdit každý den, takže se to vyplatí. Ty musíš terapeutovi důvěřovat, jinak to nemá cenu. Držím palce.
|
|
| veverkaa | •
|
(4.5.2011 21:14:39)
tak pokud se tak nějak stravuješ a nechodíš na velkou, tak je to způsobený nejspíš nedostatkem tekutin. pochybuju, že bys po vypití třeba 1 litru vody hned dostala průjem, to by ta voda musela být nějaká špatná. správně se má pít 30ml vody na 1kg hmotnosti. a že ti pak žbluňká v břiše? tak to je normální.
|
|
| terka | •
|
(30.5.2011 11:04:09)
ahoj no docela ti věřím,bolí to celkem hodně,posledních asi 14 dní mám to samé,a taky pořádně nespím,křeče ,bolesti a píchání v břiše,lehká nevolnost,průjem,a většinou mě to chytá večer,přes den se to dá přežít,bojím se k lékaři,že to bude něco vážného  a na záchod ?šílený.....tak nevím
|
|
| Verunka Jónová, 20 let | •
|
(31.5.2012 19:11:41)
Ahoj, měla jsem to stejné víceméně. Někdy od listopadu jsem začala mít potíže s břichem, pořád nějaké průjmy, zácpy, píchání v břiše, tlak v bříše, křeče...všechno možné... obešla jsem miliony doktorů, vyšetření typu kolonoskopie, testy na potravinové alergie, všechno vyšlo ok, ale já byla nešťastná, že furt nikdo nic nenašel a nikdo mi není schopen zbavit mě obtíží. Nasadila jsem si opravdu zdravý režim, protahování se, cvičení, to nejzdravější jídlo, žádné kafe limonády jen vodu a bylinkové čaje a bylo to vše o hodně lepší. ALE přetrvával strach z bolestí břicha.. "dám si smažák a co když mi bude zas dva dny blbě?" a podobné myšlnky...člověk by se z toho zbláznil. Ale je to všechno o psychice..člověk na to myslí a pak si ty bolesti opravdu přivolá. Jinak co mi opravdu hodně pomáhá, tak je to espumisan. Ačkoliv je to prášek na "prdy", tak mě zabírá snad na jakékoliv bolesti břicha. Ono někdy má člověk pocit, že má pomalu zánět slepáku a přitom je jen hrozně nafouklej. Espumisan mi vždycky pomohl za posledních několik měsíců. A pak taky hodně šťáva z aloe vera ( z lékarny) nádherně to pročistí, velká úleva
|
|
|
V její náručí
Svatomartinské slavnosti na hradě LoketSokolov 
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)