Pawlla |
|
(15.10.2011 5:40:25) K založení tohoto tématu,mě přiměly 3 poslední témata jedné uživatelky.Co jsem chtěla jsem ji napsala a ještě pokud bude chtít napíšu,takže tohle téma prosím berte obecně,i když z jejího příběhu vychází.V první diskusi několikrát padlo,že rodič se může na hlavu postavit,ale stejně se z dítěte může stát agresor.Naproti tomu v poslední diskusi vyplynulo,že opravdu v rodině nebylo vše v pořádku a výchova v tom co se stalo hrála nemalou roli.Připadá mi,že tady se posuzují rodiče podle vzdělání,jakýsi sociální status atd.Kdyby byli rodiče nezaměstnaní alkoholici,každý by věděl,že je to jejich vina,pokud je to dobře situovaná rodina jako z reklamy,hned je to jiné.Přitom se jasně ukázalo,že skutečnost může být jiná,příčina nemusí být nezájem o dítě,ale i příliš "velký zájem o dítě".Osobně si myslím,že pokud je dítě agresor(nemyslím rovnocené rvačky),který zorganizuje ostatní k šikaně spolužáka,bezdůvodně,je počátek v rodině a nemusí to být tak přímočaré,jako vzor násilnického otceDiskuse je jak jsem psala obecná,ráda bych,kdyby jste napsaly svoje zkušenosti s šikanou a z jaké rodiny byl agresor.V prvním příspěvku napíšu svoji.
|
Pawlla |
|
(15.10.2011 5:49:31) Dcera jako malá,chodila na aerobic,první rok byl moc fajn,ale druhým rokem (bylo ji 7)ji přeřadili do závodního teamu.Byla tam nejmladší,chvíli tam chodila a já viděla,že nadšení opadává a hlavně se mění její chování.Byla smutná,ale neřekla nic,když jsme čekali před cvičením,nikdo s ní nemluvil.Pak se mi svěřila,že se ji holky smějí a nadávají.Stydím se za to,že jsem nešla hned zjistit situaci,byla jsem zvyklá,že se z holkama ve škole nebo venku často poškorpí a pak dobrý,ale tohle bylo jiné.Vyřešilo se to hned příště,kdy jsem ji vyzvedla a ona plakala,že ji holky vyhodily věci ze skříňky a jedna ji hodila botu do obličeje.Šla jsem za trenérkou,která řekla,že s děvčaty promluví,ale nebude dělat žádné závěry,protože holky jsou technicky dobré a team je potřebuje.Dcera přestala chodit ze dne na den a už nikdy se k tomu nevrátila.nikdy jsem to tu nenapsala a i teď je to pro mě nepříjemné.Jinak to byla velmi drahá záležitost a žádné děti ze sociálně slabých rodin tam nechodily.
|
Kudla2 |
|
(15.10.2011 8:30:16) Pawllo, za řešení, trenérka , takových dospělých bohužel dřív bylo a asi i dneska je dost....
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 8:33:59) To je mi líto, protože kvůli šikaně vlastně dívka přišla o zajímavý koníček. Trenérka to měla řešit. My jsme takhle mlčky vzdaly klavír - a až po letech doma prozradily, že nás nová učitelka bila.
|
|
Pawlla |
|
(15.10.2011 20:08:35) Kudlo,vůbec si nemyslím,že jsem to řešila dobře,mohla jsem to poznat dřív,mohla jsem být radikálnější,zpětně své chování hodnotím negativně.
|
|
|
Maurine | •
|
(30.5.2012 11:19:57) Pawllo moje dcera je na tom stejně. Chodí do druhé třídy,je bezelstná a milá,bohužel je to příčina toho, že má problémy zařadit se mězi děti. Daly jsme jí na kroužek karate,který jí strašně bavil. Pak si tam dcera vzala i kamarádku z bývalé školky, se kterou se kamarádí i přesto, že chodí každá na jinou školu. Asi po několika týdnech se přestala s naší holkou po tolika letech kamarádit a já zjistila, že jí "přetáhla" o dva roky starší holka na karate. Nechala jsem to být, nemůžu přikazovat, aby se někdo s dcerou kamarádil, když nechce, ale včera jsem zjistila, že nejenom dceři ta starší holka přebrala kamarádku, ale že proti dceři dokonce verbuje ostatní.Sama jsem toho v šatně byla na vlastní oči svědkem. Možná si některá řeknete, že jsem jednala unáhleně, ale já se prostě neudržela a předevšemi jsem si to s ní okamžitě vyřídila. Bohužel dcera už na karate,které jí tak strašně bavilo, chodit nechce, protože se jí ta starší posmívá a shazuje předevšemi. Trenérs tím nic neudělá, prý to jsou holky a řešit to nebude. Nezbývá, než tedy dceru z kroužku odhlásit i přesto, že ji učím, že by se měla problému postavit. Nechci to ale nechat dojít tam, že z volného času bude mít akorát stres kvůli jedné zlé holce, která tam chodí jen kvůli otci, karate jí nebaví, necvičí, nesnaží se, ale odrovnala holku,kterou karate bavilo, dávala tomu všechno a byla tam šťastná.
|
|
|
*Niki* |
|
(15.10.2011 6:20:16) Pawlo, agresoři pocházejí z různých rodin a vrstev. Je to jedno. Jako domácí násilníci, jen čím vzdělanější muž, tím vypracovanější techniky násilí a manipulace a údiv okolí "takový slušný člověk, by to do něj nikdo neřekl - nepálí ji dobré bydlo"?
Co já viděla agresivnější děti, tak měly společného jmenovatele - hyperprotektivní maminku. Tatínci různí, někdy tvrďáci, co jim síla svých dětí přijde imponující, někdy slabí, "neexistující".
V naší třídě je agresorem kluk, který má tvrdou a hyperprotektivní maminku, která ho shledává výjimečným. Slabou milující babičku, která haleká Dominičkuuu, pozooor, hapáááš na prolézačce u školy, kterou zvládají o polovinu menší děti. V kontextu toho, že Dominiček bije skoro všechny menší děti, úsměvné. Tatínek "neexistující", nebo-li existuje, ale jsou rozvedeni a do výchovy nezasahuje. Na dvouhodinové schůzce s výchovnou poradkyní a jinými zainteresovanými osobami nepromluvil jediné slovo, jen seděl se sklopenou hlavou. Prostě nic. Maminka vidí chybu obětech, bo jejího citlivého jedináčka nemají provokovat.
Já tam naběhla už po druhé facce a byla dost asertivní, s tím, že je mi jedno, zda to šikana je či není, ale jejich úkolem (družinářek) má být ty děti hlídat. Družinářky chybu uznaly, "vtipné" bylo, že "paní XY, jó, to nejste jediná, na něj si stěžuje kdekdo". Věci se hnuly, až švihnul hlavou o beton dcerce mojí kamarádky. Své děti jsme ochránily, už jim nikdo neubližuje, ale nevidím to moc pozitivně do budoucna, protože pokud si rodina vůbec neuvědomuje problém a bere to jako útok na sebe /(maminka agresora byla velmi agresivní, s tím, že jejímu chlapci nerozumíme, že to je naše vina, že ona má JEDNO dítě a dělá pro něj vše - to zdůrazňuju nikoliv kvůli svému pohledu, ale že ona se stavěla jako ta lepší, když má jen jedno a dává mu vše).
Je to těžké. POkud si rodiče neuvědomí, že uvnitř rodiny leží příčina či spouštěč (dítě může být agresivnější či dráždivější od přírody), dá se s tím těžko pracovat.
Rodič oběti musí soustředit pozornost i na své dítě, aby ho posílil, rodič agresora se taky musí soustředit na své dítě, aby mu jasně ukázal, že tohle chování je nepřijatelné. A najít příčinu.
|
Archciba |
|
(15.10.2011 7:41:57) Niki, plně souhlasím. Děti mám malé a tento problém jsem ještě neřešila. Ale přirozeně mi je "proti srsti" péče přehnaná i nedostačující. Mohu jen srovnat výchovu mojí (manžel je většinu času pryč, ale když je doma, tak vychovává v podobném stylu) a výchovu mojí sestry. Ta pro svého děti (3,5 roku a 6 měsíců) neustále vymýšlí program (nejen výlety, ale i aktivitu doma, aby měl neustále co dělat). Stále si "stěžuje" (a má z toho snad i potěšení) jak starší si vymyslel toto a tak že to musela podle něj, jak staršího už nepřepere,... A když už něco zakáže, tak její manžel (nebo tchán) to povolí... Nechci říct, že jsem dokonalá a ona je hrozná, ale její způsob výchovy je mi zcela cizí.
|
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 8:32:07) Souhlasím, že agresoři můžou pocházet z různých rodin a vrstev. Ale ne vždycky je příčina a spouštěč přímo v té rodině.
|
|
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 7:54:35) Proč tu rozebíráš konkrétní cizí rodinu? (Ačkoliv píšeš, že to neděláš.) A můj názor: Ano, rodič se může na hlavu postavit,ale stejně se z dítěte může stát agresor. Je to dáno faktory, které rodiče ovlivnit nemůžou, mimo jiné genetickými, ale i tím, že rodič jaksi nemůže působit na celý kolektiv. Tím nechci říct, že výchova v tomto směru není důležitá.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 9:16:08) "Naproti tomu v poslední diskusi vyplynulo,že opravdu v rodině nebylo vše v pořádku a výchova v tom co se stalo hrála nemalou roli." - To jsi jako na to přišla jak? Dá se říct, že "nepatřičně předjímáš".
|
Pawlla |
|
(15.10.2011 20:07:15) Cimbur,četla jsi poslední téma dovolenka?Tak tam asi není co dodat,proč se křečovitě držíš toho,že chyba se nestala,když už sama Peetka ji vidí?Jinak ano téma je jak jsem psala obecné,i když z příběhu vychází,to znamená,že ten příběh mě k určitým otázkám vyprovokoval,ale rozhodně to neznamená,že je to o konkrétní rodině.Někdy nevím kdy nechápeš a kdy to jen děláš.
|
Dalalmánek |
|
(16.10.2011 8:19:49) Právěže jsem to téma četla.
|
|
|
|
|
arsiela, |
|
(15.10.2011 8:10:03) Pawli u nás syna šikanovali kluci z velmi dobře situovaných rodin.Byl to takový klasický pˇřístup - nemáš triko Nike,Adidas,nechodíš na tenis tak do tebe můžem mlátit jak do boxovacího pytle.A vše se dělo za tichého souhlasu učitelky,dokonce jsme dostala přednášku,že si za to můžu sama.
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(15.10.2011 8:11:09) Tak u nás ve škole pokud k šikaně docházelo, tak všechny případy, o kterých vím, byly typu: dítě ( ať už holka nebo kluk) z ekonomicky dobře situované rodiny majíc takzvaně vše (třeba i věci, které si nekoupí běžný dospělý)..A jednalo se o šikanu sociálně ekonomického typu ( nadávání do socek, dělaní z chudších dětí outsidery třídy..) Proto jsem také v minulé diskusi napsala, že chybu udělali rodiče. Je potřeba neustále dětem školního věku vysvětlovat skutečnost, že lidi a kamarády máme posuzovat podle jejich vlastností , nikoliv vzhledu a hmotných statků. Bohužel se to v rodinách neřeší, dospělí často před svými dětmi pronášejí výrazy typu: ten je socka, žijí z ruky do huby, nosí na sobě hadry, apod... Tak se potom není co divit, že děti jsou "zlé". Takže si opravdu myslím, že v 90 procentech šikany tohoto typu je chyba v nás dospělých. A za tímto názorem si stojím
|
Matylda | •
|
(15.10.2011 9:46:43) Margotko, myslím, že se pleteš: Vysvětlování, že lidi nemůžeme dělit podle sociálního statusu nepomůže, hlavně tak lidi nesmí dělit rodiče. Důležité je chování rodičů, ne kecy.
Tady ti každý napíše, že lidi podle značkových hadrů samozřejmě nedělí, ale ve skutečnosti to tak dělá (i já, i když se snažím o opak). Viz například věčné diskuze "Koupili byste dítěti použité boty, boty od Vietamců?" Kdo koupí, špatně se stará o dítě, takže je špatný, s tím já kamarádit nebudu.
|
|
|
Raduza |
|
(15.10.2011 8:17:14) Ve škole byl vůdcem a největším posměvatelem opravdu kluk z nejlépe situované rodiny. Ale jestli to bylo tím, že měl nejlepší věci nebo že měl tatínka pořád pryč, nevím. Maminku jsem znala, ona ho zcela určitě nerozmazlovala.
|
|
Kudla2 |
|
(15.10.2011 8:28:22) Já to zkusím z druhé strany, tedy ze strany agresora, pokud si ještě pamatuju, je už to dávno.
Jsem jedináček a jako malá jsem neměla prakticky žádný styk s dětmi, jen s dospělými. Pak jsem nastoupila na poslední rok do školky a vůbec jsem si tam s dětmi nevěděla rady - neuměla jsem se ohradit a děti se ke mně občas chovaly hnusně. To asi nejde označit přímo za šikanu, ale bylo to strašně nepříjemné, učitelky nic neviděly a když jsem se zmínila doma, bylo mi poraděno (v dobré víře) ať se bráním. Ale já jsem měla jakousi zábranu se prát, takže se mi pak děti ještě smály.
Ve škole se to zlepšilo, najednou jsem měla kamarády. Ve třídě byla dívka, která byla taková "pomalejší" a byla nám nesympatická. A na tu jsme ještě s mou kamarádkou a dvěma kluky začali vymýšlet různé věci, které bych teď označila za počátek šikany. Nevím, kolik toho jsme skutečně zrealizovali a co jsme jen "plánovali", ale pamatuju, že jsem jednou "vymyslela", že bychom ji mohli otrávit (!) (jo, je to hnusný, ale bylo mi šest a nedomýšlela jsem důsledky) a šla jsem se poradit se svou maminkou, co za jed by asi bylo nejlepší. A ona - ač jinak fajn ženská, která mě myslím nerozmazlovala a nebyla hyperprotektivní - zareagovala tak, že to jakoby akceptovala, ale zahrála to do autu. A to pro mě byl signál - pamatuju si to dodnes- že vlastně ani tak nic špatného neděláme, když to dospělým nevadí.
To podezření, že to není úplně v pořádku a jestli už to nepřeháníme, jsem měla už i tehdy, a dnes bych jako máma určitě v první řadě svému dítěti to podezření potvrdila a dala bych mu najevo, že takhle se ke druhým chovat nemůže. Dodnes nevím, proč to moje maminka tehdy neudělala, možná tomu jen nepřikládala důležitost, ale zpětně to vidím jako chybu.
Takže za mě - dospělí by si měli jednoznačně všímat toho, co děti dělají (prckové toho na sebe vykecají dost, kolik v jedenácti, to nevím) a pokud mají podezření na něco takového, tak by měli minimálně dát najevo, že tohle se nedělá.
Z toho, co psala Peťka, vyplývá, že nějaké náznaky tam byly už dřív (syn chodil domů a povídal o spolužákovi, že se mu smějou atd.), tam možná jako rodiče měli reagovat hned.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 9:18:12) To bych oponovala - myslím, že zvlášť u mírnějších forem si to agresoři nemusí uvědomovat.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 9:18:51) Proto je potřeba ta zpětná vazba třeba od rodičů - jak psala Kudla.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 9:24:27) Jsou i "jemnější" způsoby šikany.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 9:50:53) Ono to ani okolím (asoň ne tedy těmi dětmi) nemusí být takle vnímáno. Jednak si oběť můžou podat někde mimo zraky ostatních, jednak můžou vytvářet situace, kde zdánlivě o nic nejde, ba dokonce oběť může vypadat jako blbec a oni jako hrdinové. Vždyť i dospělí šikanují, aniž by si svoje trapné chování uvědomovali. Třeba příklad - na pokoj sester přijde nová neoblíbená sestra, hovor (který se vedl o ní) umlkne, někdo trapně zakašle a všichni odejdou. Podobná situace x-krát za den, jak se asi musí cítit? A žádné z ostatních ženskýc nedochází, jak se chová. A všechny se spolu dál "hrají" a "kamarádí" a vesele se radí, jaké nové nepopulární úkoly nové kolegyni dát a vesele ji pomlouvají a spí se jim sakra dobře.
|
Dalalmánek |
|
(15.10.2011 10:00:32) Ale nevím, jestli si uvědomují, že jsou zlé. Ony se dobře baví, ona je "blbá", tím to pro ně končí.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(15.10.2011 15:20:09) Cimbur, děkuji za tenhle pohled, je to pravda a mohlo by to pomoci přiblížit dospělým psychiku toho šikanujícího (i šikanovaného) dítěte.
Jak se asi cítí ty pomlouvající sestry? Jsou to dospělí lidé, teoreticky by jistě měly vědět, že ubližují (když to chceme po dětech)? Ale ony to pravděpodobně neřeší a velmi pravděpodobně se cítí být v právu (protože "ona" je přece tak nemožná.
Zase z toho leze totéž - ti lidé si to sami neuvědomí, musí jim do toho někdo namočit čumák.
|
|
Pawlla |
|
(15.10.2011 20:19:50) K tomu bych se taky chtěla vyjádřit,pracuju ve velkém,převážně ženském kolektivu.Je to práce specifická a teď napíšu něco,pro mnohé asi nepochopitelné,v době,kdy jsem nastupovala já a mé starší kolegyně,bylo chování služebně starších vychovatelek na hranici a často za hranicí šikany.Přesto,že dnes jsem já sama pár lidem řekla,že by jim to prospělo,jsem ráda,že už to tak nefunguje.Hromadné šikany(pomlouvání,ignorování a podobné lahůdky)nepodporuju a protože jsem si vybudovala pozici,kdy si to můžu dovolit,tak proti tomu i bojuju.Já jsem strašně na tyhle věci alergická,nemyslím si,že se musíme v práci milovat,ale řešit případné spory na rovinu a hlavně nevytvářet umělé spory.Možná i proto jsem v těchto tématech více agresivní,protože tyhle věci se po dobrém vyřešit nedají.Ono někteří lidé slyší jen na tvrdý příkaz" a dost".No a děti jsou našim obrazem,takže to taky může být jedna strana.
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(15.10.2011 10:23:44) No, pokud ti ten trápený není sympatický, tak k němu zas takovou empatii necítíš. Tak je to přirozené, jen morálka nám brání, abychom se ke slabším chovali takhle, zvířata to dělají automaticky a děti, koneckonců, také. Imho je jim opravdu potřeba vysvětlit, proč se něco takového nedělá.
|
|
|
|
|