Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:20:45) Po dlouhém zavírání očí před realitou jsem došla k tomu, že chci začít brát antidepresiva, protože už nevidím jinou cestu, jak normálně fungovat. Už mi to život komplikuje až příliš. Na internetu jsem si dělala Beckovu stupnici hodnocení deprese a mám 27 bodů z 50, takže tolik, že by bylo vhodné s tím začít něco dělat, ale zase by to neměl být příliš vážný stav.
Zatím jsem se rozhodla nechat si praktickým lékařem předepsat antidepresiva (ještě jsem u něj nebyla, chystám se tento týden), psychiatra ani psychologa zatím vyhledat nechci, ale ráda bych si začala číst knížky o tom, jak poznat sama sebe a jak se pochopit a respektovat. Možná mi napíšete, že bez nějaké terapie to nemá cenu, ale v tuto chvíli si nedovedu představit, začít někam docházet a rozpitvávat před cizím člověkem pocity, které jsem si ještě obrazně řečeno včera bála připustit i jen sama před sebou .. Mohly byste mi prosím nějaké takové knížky doporučit? Jak jste postupovaly vy, kdy jste dospěly do bodu, kdy vám bylo jasné, že tohle už nemáte šanci zvládnout, pokud nezačnete nějakým způsobem konat?
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:27:09) Jednoznačně knihy od Jana Praška. Je laskavý, není manipulativní a snaží se opravdu pomoci.
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:28:14) děkuju.
hm, teď jsem si ten test dělala znovu s odstupem asi dvou hodin a vyšlo mi 35 bodů, tedy prý závažná deprese. takže asi pravda bude někde mezi.
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:31:56) No já jsem si jednou udělala podobné skóre a bylo to rovnou na hospitalizaci. Fakt je, že kdyby Ti bylo ještě hůře, o nějaké knize už konstruktivně nebudeš moci uvažovat. I tak je ale vhodné doplnit to návštěvou psychiatra. http://www.knihkupectvi-nadeje.cz/jak-se-zbavit-napetistresu-a-uzkosti/d-78188/ http://www.dobre-knihy.cz/detail-82620/deprese-a-jak-ji-zvladat-jan-a-kol-prasko.htm
On napsal mnoho knih a rady v nich jsou v jádru podobné.
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:29:41) JJ, cimbur, souhlasím, jeho materiály mám ráda i na netu.
|
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:30:42) Cimbur mě předběhla...Ján Praško ano ano ano, existuje taková slabounká brožurka s názvem nějak jako Pomoz si sám z deprese, a to je opravdu takový hezký, stučný, "blbuvzdorný" návod, prostě to, co člověk je jediné schopný v té depresi (míněno v té fázi, v jaké jsi asi momentálně ty) ještě otevřít a postupovat podle toho.
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:32:58) Přesně, když je člověku ještě o trochu hůř, tak už tu knížku nemá sílu otevřít. Ale pokud síla je a otevřít ji dokáže, může pomoci. Prakticky všechny knihy od něj jsou k použití.
|
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:35:36) Tohle jsou hezké a užitečné myšlenky:
* Dobře se poznáme jen v případě, pustíme-li se do boje s potížemi. Místo toho, abychom se nechali zastrašit depresí, považujme ji za odrazový můstek k osobnímu růstu.
* Když si snad myslíš, že ti teče do bot, je docela možné, že jen prší. Podívej se na věc v širších souvislostech a buď připraven přizpůsobit svůj postoj, bude-li třeba.
* Když příliš těžké břemeno zničí kola od vozu, pomyslíš si asi, že už nemůžeš nic dělat. Ve skutečnosti máš ale mnoho možností: shodit kus nákladu, víc nafouknout pneumatiky, dojít pro pomoc, zdržet dodávku, trochu si odpočinout a podívat se na věci z nové perspektivy.
a najdeš je (a podobné) tady: http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_text=3354
|
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:28:18) Lenko, držím palce. Taky nesnesu psychoterapii, když nejsem alespoň ve funkční pohodě, tudíž to řeším stejně a absolvuji terapii v případě, kdy už mi zabírají léky. Jinak jsem sama sobě terapeutem, resp. zahrada byla, občas nějaký sport pomůže, snažím se změnit své zvyky, to má každý individuální.
Knih jsem moc nepořídila, tam nepomohu, navíc nemám klasickou depresi, ale panickou poruchu, mnoho informací jsem našla na netu.
Drž se
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:34:51) I k panické poruše Praško něco napsal. http://www.zbozi.cz/vyrobek/agorafobie-a-panicka-porucha-jan-prasko-hana-praskova/
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:47:16) Já vím, Cimbur. Pro mne je to super materiál, když jsem potřebovala manželovi vysvětlit co mi to vlastně je. Dobře psané i pro laika, aby pochopil, že to není žádný můj výmysl, spíš někde má přebytečnost či nedostatečnost (viz. připravenost k boji v momentě, kdy to není nutné)
Fakt dobrý materiál
|
|
|
|
withep |
|
(17.10.2011 10:28:34) Praktický lékař může napsat antidepresiva bez indikace psychiatra?
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:29:53) ano. ale jen některé druhy.
|
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:33:29) Samozřejmě, dnes má i celkem výběr.
|
withep |
|
(17.10.2011 10:57:25) To mě celkem děsí. Mám nějaké problémy a špatné nálady, tak si lupnu nějaký prášek, vyřeším to chemickou cestou. Místo abych vyhledala odbornou pomoc a zapracovala na příčinách...
Nevidím moc velký rozdíl mezi tímto řešením a zneužíváním nelegálních návykových látek.
|
|
|
|
binary |
|
(17.10.2011 10:32:29) teda..bodů máme stejně ... ale já si říkám, že je to furt v klidu, a občasné výlevy jsou normální..
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:38:00) jo, já taky funguju tak nějak normálně, když si udělám čas na sport a neřeší se žádný akutní problém, tak to jakž takž zvládám. když jsem ale v nepohodě a ještě mě někdo nějak popíchne (nevědomky jakoukoliv poznámkou), tak se to zvrhne v záchvat agresivity vůči okolí, který šíleně vygraduje, tím spíš, když si před tím ještě "ulevím" alkoholem. partner to zatím chápe, ale vztah to pochopitelně komplikuje.
|
binary |
|
(17.10.2011 10:40:24) tyjo, ja bys mluvila o mně po výbuchu agrese většinou u mně příjde sebeobviňování, chuť se zabít, a říkám manželovi, aby synovi -až tady nebudu vysvětlil, že mi nikdo nerozumněl trvá to tak 2 dny a pak si říkám, jak jsem to mohla vypustit z pusy..ale ta chuť umřít v tu chvíli je hrozně silná a je mi všechno jedno..
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:48:11) já teda nemám chuť umřít, tedy ne že by mě v afektu ta myšlenka nenapadla, ale hlavně dítěti bych to nikdy neudělala. ale ten tlak - v tom afektu - je naprosto šílený, nemám si jak ulevit, tak lítám po bytě, házím třeba věcmi a když se do toho nějak blbě nachomítne muž, tak to bohužel párkrát schytal taky. což je největší peklo, protože on těžko může chápat, že ta agresivita je volání o pomoc a totální bezmoc.
|
binary |
|
(17.10.2011 10:50:46) no já taky myslím na maléhjo, ale v té chvíli, kd yje zle, mi je úplně všechno jedno, a těším se až tady nebudu , že se mi uleví, a že ti, co mě nechápou budou trět a konečně zjistí že si nedělám prdel.. jako samotnou mě to pak překvapí, když ,,vystřízlivím" z toho stavu.. chlap jak to vidí, tak řekne jen ,,noo jasně, zase ta tvoje schíza" a jde pryč a já sedím v pokojíku sama, a hrozně to bolí, a ta bezmoc..je to děs.. u psychiatra jsme byla, u psychologa taky a vždy jsem měla pocit, že mi nerozumí tak jsem to vzdala..nějak bude
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 10:52:11) Myslím Bin, že i s tímhle by Ti bylo možné celkem účinně pomoci.
|
binary |
|
(17.10.2011 10:53:49) a jak? pro mě je nejhorší rána, že ten, kdo mi má stát nejblíž, mi nevěří a myslí si, že jsem rpostě jen cholerik a hraju na city..a já už nemám sílu...už se mi nechce mu nic vysvětlovat...nechce se mi nikam s tím chodit, tak si zobnu lexaurin a na spaní diazepam a jsem v pohodě..vím, že to není řešení.ale já nějak něvěřím, že mě z toho někdo dostane..
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:58:09) "ale já nějak něvěřím, že mě z toho někdo dostane"
Bin, bohužel, jediná opravdu účinná a spolehlivá pomocná ruka se vždy nalézá pouze na konci TVÉHO vlastního ramene
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 11:00:42) Přesně tak. Jak mě se v životě ulevilo, když mi došlo, že pomoct si můžu jen JÁ, a že mě skutečně nikdo chápat nemusí. Nečekám to, a i tak občas narazím na nějakou spřízněnou duši
|
binary |
|
(17.10.2011 11:01:55) já bych chtěla dojít do té fáze, si uvědomit, že si pomoct můžu jen sama..ale zatím jsem pořád ve fázi, že mám pocit, že když mě nikdo nepochopí, tak to nemá smysl
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 11:03:42) Ono je to i na svatýho někdy hodně pořád chápat a chápat, nemůžeš to okolí zazlívat.
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:02:39) Niki - tam si myslím, že je nejdůležitější, aby alespoň pochopil ten, s kým žiješ. Pro mne tedy ano, protože ještě poslouchat "že mi prd chybí apod... vtipné hlášky"... tak to je na odpověď "chybí mi serotonin, troubo!"... a na poslání do háje, když se zajímat nechce.
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 11:06:13) Terezo, pochopit nemusí. Ono to ani moc nejde, takový srůst osobností zažije málokdo. Stačí respektovat, soucítit, vědět, jak se zachovat, aby druhému nebylo hůř. Já jsem docela chytrá, ale taky občas empatická asi jako pařez, a ocením jasnou a stručnou radu "pojď mě vyslechnout", "nech mě prosím samého" atd. Takže to tak taky dělám.
|
|
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:58:17) binary a hulíš ještě? Nebudu do tebe rýpat, ale nečetla jsi nikdy nic o následcích na psychiku? Ono to labilnějším lidem, nebo chceš-li citlivějším může dělat psí kusy s psychikou.
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 11:00:18) To je pravda!
|
|
binary |
|
(17.10.2011 11:01:01) mně ta tráva hrozně uklidňujě..cítím se vyrovnaná, v pohodě..tak nevím..ale možná si dokážu připustit, že to je tím.. jenže deprese mám od mala..konzumentem trývy-teda dením konzumentem jsem ais 2 roky..a nemám pocit, že bych na tom byla hůř
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 11:05:29) Samozřejmě k pravidelné konzumaci čehokoliv tíhnou hlavně lidi s určitými problémy a s určitým osobnostním nastavením. Bojím se, že Ti to může hodně ublížit. Plus ty Lexauriny a Diazepamy. Jsi hodně mladá, mozek je ještě dost plastický, fakt se to může na něm nehezky podepsat.
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:05:45) Ano, bin, ale v tu chvíli. Fakt do tebe nerýpu, jen znám pár lidí, co mívali po pravidelném užívání takový propady, že skončili často s marčou a na AD. Zkus si to vygooglit, ona funguje psychoaktivně, takže nabudí a pak po konci účinku se leckdo octne v maléru. Hele, Tvoje věc, jen mne to v téhle souvislosti napadlo. To je trochu jako s alkoholem, po skleničce jsem se jednu dobu cítila fantasticky (víc jsem nepotřebovala), ale to ráno a to jak mi to zacvičilo s psychikou? Po jedné sklínce nebudeš mít kocovinu, ale mně to nedělá dobře psychicky. Proto nepiju, nebo max. 1 pivo.
|
binary |
|
(17.10.2011 11:07:11) v pohodě, neberu to jako rýpání, já už jsme ve stavu, že chci zkusit všechno, jen síla chybí :) tak zkusím přestat hulit, a uvidíme, třeba za 2 měsíce, zda mi bude líp
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:09:00) jednu dobu jsem vyzkoušela kde co, homeopatika, aku, kinezku, jógu, čarodějnici, karty, klasickou léčbu obtíží, vyšetření kde čeho..... a ona svině depka ... respPP - to je propojené
|
|
|
|
|
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 11:02:49) Neblbni, co to do sebe láduješ? To je rozhodně lepší dobře zvolené antidepresivum, než benzodiazepiny. A k tomu pochopení od okolí: Manžel mi po prvním porodu řekl, že nevidí rozdíl mezi alkoholičkou a ženskou v depresi, že s tím mám něco dělat, no tak jsem dělala. Ono okolí sebevíc empatické jednou ta trpělivost přejde, hlavně když důsledky nesou denně. Opravdu musí tu pomoc člověk hledat sám, pokud je toho tedy ještě schopen.
|
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 11:03:12) jo, to vnímám stejně. muž si taky donedávna myslel, že mu jen hraju na city a jsem hysterka. navíc přece nemůžu být unavená, když mám sílu na takové výbuchy vzteku. prý kdyby mi bylo zle, tak sedím tiše v koutě a nevyvádím tu jako blázen. teď si myslím, že začíná chápat, že už je někde problém. já mu tisíckrát říkala, že už "nemůžu", z různých důvodů, ale prostě jsem nakonec stejně vždycky vstala a šla do práce, postarala se o domácnost, takže si myslel, že přeháním. navíc taky bojuju s tím, si vůbec přiznat, že mám problém, natož o tom s kýmkoliv mluvit. nevím proč se snažím pořád dělat hrdinku.
|
binary |
|
(17.10.2011 11:05:49) přesně!!!! uplně jako o mně... i dopis jsme mu napsala, že už fakt nemůžu, že si sama nepomůžu, že potřebuju pomoc a chci aby mi věřil... jen to odkývala tím to haslo, a zase jsme v tom byla sama..
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:07:36) To je blbě. Bin, zkus nějakého externího odborníka, on ti pomůže to i vysvětlit. Citlivost některých lidí se bohužel, blíží pařezu. Manžel taky pařezovatěl, protože tomu nerozuměl, ale povedlo se vysvětlit. Pak měl asi tak rok propad sám a ty info se hodily i mně.
|
binary |
|
(17.10.2011 11:08:31) jenže já neumím mluvit osobně s lidimi, rozbrečela bych se..a někdo ,kdo mě vyslechne a pomůže mi po netu neznám
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:10:31) V ordinaci léčby bolesti jsem řvala 2 hodiny. Ale pak dr. je zvyklej ) omlouvala jsem se (já moc často nebrečím, taky chyba, ani neřvu) a pan doktor otevřel skříň narvanou papírovýma kapesníkama. pak mi říkala sestřička, že u něj brečej i chlapy. To je taková soucitná a chápavá duše, že toho neřekneš ani 1/5 co v tobě je, ale emoce jdou ven samy.
někdy je dobrý si pobrečet.
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:10:56) i chlapi.... o myšlenku napřed
|
|
|
Dalalmánek |
|
(17.10.2011 11:12:40) A moc by Tě to ponížilo, že se před cizím rozbrečíš? Oni to chápou, očekávají, neuvede je to ani do rozpaků - tedy myslím odborníky.
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 11:14:11) nevím, koho ses ptala, ale mně to vadí hodně. něco jako bych se vys.. na stůl nejvyššímu šéfovi během porady.
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 11:19:35) Lenko, to psaly ženy na Binary, ale tedy ty jsi mě zarazila ještě víc. Pláč před psychologem na roveň kálení před šéfem? Tomu se přiznám nerozumím vůbec. Znám jednu paní, která to má takto postavené, nikdy neprojevit před nikým slabost a nevzbudit lítost... no, nebudu ani psát, kam s tím potlačováním emocí směřuje...
|
|
|
binary |
|
(17.10.2011 11:20:27) ponížilo by mě to před sebou, nesnesu to
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 11:24:33) Binary, jak tě mohou před tebou samou ponižovat TVÉ emoce? Když jsi emotivně vulgární (jen příklad emocí), tak tě to neponižuje, a emotivně pouštíí slzy ano? Čím si pláč zasloužil takové postavení - protože nejsi jediná, kdo pokládá vypouštění tohoto typu emocí za slabost a ponížení...? Křičet, nadávat, atd. ano, plakat ne. Nerozumím.
|
binary |
|
(17.10.2011 11:37:08) já tomu taky moc nerozumím..prostě něco se ve mě blokne a končím..brečet umím jen před manželem..jinak prostě nikdy..nejde to
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:26:25) Bin, možná proto boucháš. Já tedy dusím v sobě. Jsem emotivní, ale žádný vztek, žádný pláč a potřebuju si to odžít. Dneska už vím, že lepší je se x-krát vyřvat nebo vyplakat a nedusit to, mám v tomhle blbou povahu.
Pláč bych za projev slabosti tedy nepovažovala, je to velmi úlevná záležitost, ale jsem taky takový hrodopych jako ty i před sebou, prostě mi to nejde.... Tak to zkus v koupelně nebo v koutě. Jinak za slzy se nestydím, jen to emočně takhle nemám. Stejně tak řev apod. a je mi leckdy x krát hůř než lidem, kteří ty emoce projevují takhle a pak to mají odžité a za sebou. K rodičům a předělat
|
binary |
|
(17.10.2011 11:46:36) ale to já zas doma brečím, když tady nikdo není, , umývám nádobá, pouštím si u toho klavírní skladby a bulím jak želva, někdy je to až takový ten rykavý brek, kdy žalostně řvu že už to nevydržím..hrozně se mi pak uleví,.umím to i před manželem..ale před citími lidmi ne
|
CPO |
|
(18.10.2011 7:51:20) Proč a kam zmizely všechny následující příspěvky?
|
Spiklenec slasti | •
|
(18.10.2011 7:53:18) ...série? :op
|
CPO |
|
(18.10.2011 8:04:30) Nezanášejme si veselý web pochmurnými thematy aneb o čem se nemluví, to neexistuje?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:53:09) no mě právě zase nejvíc rozběsní, když muž vidí, že "je to tady" a klidí se mi z cesty.
|
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:59:57) "no já taky myslím na maléhjo, ale v té chvíli, kd yje zle, mi je úplně všechno jedno, a těším se až tady nebudu , že se mi uleví, a že ti, co mě nechápou budou trět a konečně zjistí že si nedělám prdel.."
Velmi trefný text o sebevraždě je právě v tom Kurzu sebelásky.
|
binary |
|
(17.10.2011 11:03:17) já bych se asi nedokázala zabít..v těch stavech to různě zkuším, třeba sklem, se pořezat, cítit jké to je, ale jsou to jen myšlenky, nedokážu ř¨íznout, nebo si vzít víc léků..
|
binary |
|
(17.10.2011 11:03:46) a vůbec, tohle není diskuze o mně, a taky se mi nechce tak veřejně otevírat..takže končím
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 11:06:16) jo, promiň, já jen viděla tu souvislost. V pohodě.
|
|
|
binary |
|
(17.10.2011 11:11:20) už musím jít..musím vařit..
|
|
|
|
|
|
|
Dnes nová |
|
(17.10.2011 10:42:35) navíc bych řekla (to je teda samodiagnóza), že trpím určitou formou sociální fóbie, nerada mluvím před lidmi ( a když v práci musím, vyčerpá mě to víc než uběhnout 10 km), nerada mluvím obecně (vyjímka je jen dcera, partner a občas jedna z kamarádek), velmi mi vadí, aby někdo poslouchal jak telefonuju, lidem se snažím spíš vyhýbat, je mi nepříjemné cokoliv s lidmi řešit. písemná forma mi nevadí.
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:45:44) Lenko, napiš mi na brebberry zavináč volny tečka cz, pošlu ti něco.
|
|
|
|
|
Roya |
|
(17.10.2011 10:36:14) http://karolinaloskotova.blog.cz/rubrika/kurz-sebelasky-serial
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:37:03) Zdravím Royu , ano, tenhle odkaz je ÚŽASNEJ!!!!!
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:44:46) Ad Alue: samozřejmě kašlete na jednorožce a další - jak to napsat - atributy - ten Kurz sebelásky je výborný a ze života, jsou tam názorné příklady a PŘESNĚ řečeno, co a v jaké posloupnosti se má dělat, aby se z blbé situace vybředlo, protože v depresi na nějaké hlubokomyslné přemýšlení není prostor.
Miluj svůj život mi v depresi teda nepomohlo ani omylem, to na mě bylo právě moc odtažitý. NIKDY mi v depresi nepomohly žádné afirmace ("Všechno je v pořádku" a spol.), naopak jsem se cítila ještě hůř
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 10:46:59) Br, mě to kdysi pomohlo, ale už mám asi větší odstup, deprese už dávno nemám, tak nevím, zda tu knížku poradit obecně. Každý si musí najít svou cestu...
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:49:17) "Každý si musí najít svou cestu..."
To určitě - ale na druhou stranu, tápající se i stébla...že. Já teda jako tápající jsem byla vždycky vděčná za jakékoliv stéblo - názor už jsem si pak na něj udělala pochopitelně sama.
|
|
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:50:33) Br, mně taky ne. Spíš takové to smíření se, co se mi vlastně děje a pak určitá dávka bojovnosti, to znamená nezavřít se doma, ale pomalu zkoušet malé krůčky a být na sebe pyšná, když se povedly. Na nákupech je výborné u PP tedy soustředit se na ten sýr, co zrovna potřebuji a kašlat na okolí atd.
Je dobré leccos si přečíst a vybrat si to, co vyhovuje konkrétní osobě. Já vítám podobně jednoduché rady, ale ty z deprese samy o sobě nikoho nevytáhnou.
Palce nahoru všem depkařům, není to snadné.
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:54:27) "rady, ale ty z deprese samy o sobě nikoho nevytáhnou."
Ne. Jediné, co dokáže stopnout blbý myšlenky, je PEVNÉ ROZHODNUTÍ, že už se blbejma myšlenkama nenechám válcovat. Dobře vím, o čem mluvím, prožila jsem v depresích prakticky celý život.
|
NovákováM |
|
(17.10.2011 10:58:47) Br - souhlasím.
|
|
|
|
|
Roya |
|
(17.10.2011 10:51:24) Zdravím Brebbery! Už jsem si říkala, kam ses nám zaběhla . (Víš, že jsi mi nakonec na ten mail neodpověděla? )
|
CPO |
|
(17.10.2011 10:52:17) Já myslela, že jo Tak já se po něm podívám, a kdyžtak odpovím.
|
|
|
|
binary |
|
(17.10.2011 10:38:38) tak zrovna tohle mi vůbec nepomohlo..když mi bylo nejhůř, a stránky jsme otevřela, dýchlo na mě něco jako ,,vesmírní lidé.com" ... a ten jednorožec..vůbec mi to nepřišlo věrohodné, natož abych ve svém stavu četla tak dlouhé texty
|
Roya |
|
(17.10.2011 11:12:21) Můžeš to zkusit ve chvíli, kdy ti není nejhůř... A toho kolem si nevšímej, a zkus si přečíst aspoň něco - jak jinak poznáš, jestli je to věrohodné? Jak víš, že psycholog je věrohodný? Udělej svou vlastní zkušenost a vyvoď své vlastní zhodnocení dřív, než něco zavrhneš (stejně jako než se pro něco nadchneš) na základě povrchu... To bych řekla, že pro tebe důležité.
Já osobně poznávám, co je důvěryhodné, tak, že mi to pomůže, že to funguje...
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 11:17:29) Souhlasím s Royou. Rychle se nadchnout či odsoudit asi není úplně nejlepší cesta k poznání. Umět rozlišit podstatu od balastu, najít maso pod kupou omáčky. Ne v depresi, asi začít v lepším období Léky jsou jen berlička, i když i ta je někdy důležitá, když není jiná možnost, jak přes tu cestu přejít...
|
|
|
|
|
*Niki* |
|
(17.10.2011 10:39:33) Jednoduchá knížka pro "začátečníky" Louise L. Hay: Miluj svůj život.
|
|
|