| Haaribo |
 |
(14.8.2012 17:31:04)
Insulo promiň, ale píšeš tady, že na zeleninu peníze nemáš a na "zhubnutí" těch zbylých kil potřebuješ alespoň 3 balení, to jsou minimálně 3000,- (když tedy pominu, že účinek to nemá žádný jako všechno)... Působíš na mě na diskuzi rozumně, tak přestaň blbnout, vyhazovat zbytečně peníze a trochu zapracovat na jídelníčku, ev. na pohybu. Už jsme to spolu řešily a jde to fakt samo, jen to chce dostat pod kůži!!!
|
| Insula | 
|
(14.8.2012 17:36:27)
Nemám vůli. Prostě nemám. Ukamenujte mě. Ráda jím. Když vidím jídlo, neudržím se. Když mi to chutná (a já nejsem moc vybíravá), sním to. Je to jako droga. Nejde mi přestat. Milionkrát jsem si říkala, nejez k obědu pět knedlíků (snažím se jim vyhýbat, ale někdy se v práci prostě nedá vybrat), sněz jenom půlku porce. Nedokážu to. Chutná mi to, sním to. Dokonce ani bulimička by ze mě nebyla. Nejsem schopná tu dobrotu vyzvrátit. Což je asi dobře. Teď si už v práci většinou nedávám polévku (miluji ty husté, vývary nejím) a místo ní, si mohu vzít malý salát. Ale to je prostě málo. O cvičení mi nemluv. To je další kategorie. Vím, že stačí málo, ale nejsem schopná. Raději přestanu jíst úplně. Neumím jíst jen trochu. 
|
| M_ |
|
(14.8.2012 17:37:50)
Tak si musíš najít nějakou motivaci. Chlap aby ses líbila, dosažení nějaké váhy, míry apod.
|
| Insula |
|
(14.8.2012 17:45:32)
Chlap je to poslední, co by mě donutilo. Asi můj příběh neznáš. Zvedá se mi z chlapů žaludek. Možná je to způsob, jak zhubnout.  Najdu si chlapa a budu pořád zvracet (pokus o vtip). A když slyším příběhy z okolí, tak nemám absolutně žádný důvod, si nějakého hledat. Sama jsem neměla štěstí na "normálního" chlapa nikdy a teď se to už asi nezlepší. O tom, že nemám kde si ho najít, ani nemluvím. Navíc všude slyším, kde co je a je mi zle.
Motivaci hledám cca 10 let. Nenašla. Není nic, co by mě donutilo. Na hadry nejsem, chlap není důvod. Ani já sama nejsem důvod. Nejsem spokojená, ale nepřinutím se.  Dřív ano. Teď ne. Asi je to způsobené vidinou mě samotné. Nemám se ráda, nezáleží na mě apod. Třeba by to chtělo psychologa, ale tam mě neposílej. Nesnáším doktory. Také proto jsem nikdy nevyhledala dietologa. Když k doktorovi, tak jedině zubař, gyndař a pak když umírám. Jinak ne.  Jsem magor.
Zbývá mi už jedině bandáž, o které uvažuji již dlouho. Ovšem musela bych to zase vzít přes ty doktory.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(14.8.2012 17:50:41)
Vynech i zubaře - rozsáhlý zánět okostice zredukuje hmotnost velmi výrazně. 
|
|
| Nana | •
|
(14.8.2012 19:53:23)
Myslím, že před bandáží žaludku či jiném podobném zákroku, by tě na nějaké solidní klinice k psychologovi stejně poslali. Já na jednu chodím, na bandáž nemám BMI ani věk (musela bych si to asi platit) a navíc to nechci, radši chodím "blít" svoje problémy jejich psycholožce a doufám, že se mi rozsvítí. Ale chápu tě, taky všechno vím, ale ta vůle není, prostě to jídlo mě vždycky (teď už jenom někdy  ) zláká...... A abych odpověděla na otázku: ten preparát co uvádíš neznám. Znám Alli (resp. tu silnější verzi co je na předpis, nevím teď název, ale účinná látka je Orlistat) - nepomohlo měla jsem po něm zácpu :DDDD, Meridie - nepomohla, necítila jsem žádné účinky, Adipax retard - brala jsem před 100 lety, byla jsem vyspídovaná, nespala jsem, hubla jsem ,ale začala jsem se bát, že mě zabije Adipex nebo já zabiju někoho - byla jsem nervní, vzteklá atd.... bohužel vím, že "preparáty" nejsou řešení, ale byla bych moc ráda, kdyby bylo, kdyby to někdo vyřešil za mě.....
|
|
| Karmelka | 
|
(15.8.2012 8:55:16)
dle toho co pišeš je problém uplně někde jinde a řešit se to opravdu dá.ale né dietou ,ale jinak.
|
|
|
|
| Haaribo |
|
(14.8.2012 17:39:38)
Přestat jíst ti nic nevyřeší. Podívej, já si prostě nosila jídlo do práce a bylo. Byla to teda taška krabiček, ale vlastně jsem pořád jedla. Něco ti povím, taky zrovna nemám vůli, ale když jsem s tímhle začala, byl to boj, ale ty kila dole relativně snadno byla veeeelkou motivací.
|
| Insula |
|
(14.8.2012 17:55:43)
Další problém. Snídám po čtvrté hodině a další jídlo mám v 10:15. Dřív se najíst nemohu a nesmím.
|
| Haaribo |
|
(14.8.2012 18:16:07)
Opravdu nesmíš, nebo si myslíš, že nesmíš? Já si to totiž myslela taky a ono to šlo. Svačina je na 5 minut.
|
| Insula |
|
(14.8.2012 19:15:05)
Opravdu nesmíme. Jíst může jen ten, kdo to má od lékaře specialisty. Tím se myslí hlavně cukrovkáři. V osm máme pětiminutovou pauzu, která ovšem není na jídlo. Bylo nám to mnohokrát zdůrazňováno. Jediné místo, kde můžeme jíst, je záchod.  A nesmí nás tam načapat šéf. To je vytýkací dopis. Já tam samozřejmě jím. Většinou ovoce.
|
| Sengam | 
|
(14.8.2012 19:24:58)
Tak běž za obezitologem a on ti napíše, že musíš jíst svačiny
|
| Insula |
|
(14.8.2012 19:30:08)
To neuznají. Musí to mít důvod jako diabeter. Obezitu lidé neberou jako nemoc. Navíc rada většinou zní "nežer". Málokdo si uvědomuje, že je to přesně naopak. Jinak papír, že musím jíst, by mi určitě napsal každý doktor, neboť nejíst cca 5,5-6 hodin není prostě normální.  Argument našeho šéfa, že nejsme děti a vydržíme to, je komický. Navíc prý máme snídat. Ale já snídám!!!!! Ve čtyři ráno. 
|
| Sengam |
|
(14.8.2012 22:01:04)
A to pracuješ od šesti? Co kdyby ses nasnídala ve čtyři a pak těsně před šestou si ještě vzala něco před směnou na šatně?
Moje tchýně to taky tak měla:-(
Nemohla svačit, dokud jí pak dr nenapsal, že je cukrovkářka.
:-(
|
| Insula |
|
(15.8.2012 19:17:15)
Čím častěji jím, tím víc mám hlad, tím víc toho sním. Jak začnu jíst, tak se tak rozjím, že jím pořád a pak tedy hlavně po příchodu z práce. To mám vyzkoušený.
|
|
|
| MarianaN | 
|
(15.8.2012 9:22:11)
To jsou strašné podmínky  Novodobé otrokářství Taková neúcta k lidem Kde to jsme????????
Nějaký supermarket? Nebo asijské automobilky?
|
| Karmelka |
|
(15.8.2012 9:33:12)
MarianaN-bohužel je to dost časté taky znám.
a nikdo s tím nic nedělá.dokonce ani uřady,které by to měli hlídat.
|
| Xantipa. | 
|
(15.8.2012 11:02:52)
Je to časté, já pracuji v kanceláři a běda, jak by mě šéf vyčápl jíst mimo řádnou polední pauzu.
|
|
|
| Insula |
|
(15.8.2012 19:15:22)
Ani jedno.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(14.8.2012 17:41:41)
Já nejlépe zhubnu v lesích: dlouhatanánské procházky s malým chlebníčkem.
A v práci, tam žiju nejzdravěji - mám jen co si přinesu, není přísun potravin a cigaret zvenčí. 
|
|
|
|
Bohužel. Ani na ztloustnutí.
... Když se nemáš ráda, můžeš mít těžko motivaci. A to není nic, s čím by nešlo hnout. Mně by se nechtělo dělat něco, co mě stojí dost sil, pro někoho, koho nemám ráda. To pak není, kde tu vůli vzít. Když tohle dostaneš z hlavy, půjde Ti to úplně jinak, uvidíš! Moc držím palce, já to u té své kamarádky vidím a přála bych to každýmu, změnilo jí to život od základů 
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)