| Laurenka | 
 |
(10.9.2012 9:53:31)
Mám dotaz. Říkáte svým dětem, když mají jít na nějaké vyšetření, např. na braní krve? Já mám dilema. Mám skoro 4 letou holčičku, která už hodně chápe a na jednu stranu jí nechci lhát, ale na druhou zas nechci, aby měla dopředu trauma. U doktora hodně brečí, nesnáší braní krve nebo koukání do krku.
V pátek jdeme na trhání mandlí, ještě to neví. Dneska jsme byli na braní krve, to jsem jí řekla těsně před odchodem z domu, že jde brát krev a hned začala pobrekávat.
Nebo jí mám lhát? Ale já mám dodnes trauma, že mi matka nikdy neřekla o žádné takové věci. V pěti letech jsem šla na trhání mandlí, byla jsem tam sama několik dní a nocí, nic mi neřekli a dodnes to cítím jako křivdu.
|
| Markéta s párkem | •
|
(10.9.2012 9:57:52)
Já to řeknu až v čekárně.
Říkat to dopředu, když vím, že se dítě bojí, považuju za zbytečné. To dítě se na to nijak nepřipraví, akorát bude celou dobu vystresovaný.
Řekla jsem to vždy v čekárně a pak jsem se ho honem snažila zabavit nějak jinak. Čili aby o tom věděl, ale nemyslel na to. No a pak u doktora jsem honem něco povídala (nebo menším dětem) zpívala. "Nutila " jsem je, aby mluvily -ptala jsem se jich na hračky nebo obrázky, co tam byly, aby se snažily přemýšlet nad něčím jiným.
A "po" byla vždy nějaká malá odměna.
|
|
| Vínečko | 
|
(10.9.2012 9:58:34)
U nás se říká vždycky pravda. Na každou otázku a situaci odpovídáme pravdivě. Snažíme se, aby odpověď byla úměrná věku např. v otázkách sexu apod.
Když jdeme k dr. tak předem řeknu, co je čeká. To samé u zubaře. V srpnu jsme byli s 2 dětma u zubaře na nepříjemných zákrocích a dr. musela dávat každému umrtvovací injekce. Věděli to dopředu. Také se jim snažím vysvětlit, co by je čekalo, kdyby daný zákrok nepodstoupily.
Takže dceři bych vše řekla, aby byla v obraze.
|
|
| Connie | 
|
(10.9.2012 10:00:25)
Říkám buď po cestě nebo až na místě, ale vysvětlím. Myslím, že je lepší chvilku fňukat, než být překvapen a v šoku a brát to jako křivdu.
|
|
| Xantipa. | 
|
(10.9.2012 10:01:10)
Ano, rozhodně. Ale moje děti to právě potřebují vědět dopředu, aby se s tím dokázaly nějak sžít a přijmout to. Kdybych jim to řekla až v čekárně, chytil by je hysterák a nedaly by se ošetřit. Navíc musejí vědět, co jim budou dělat a k jaké bolesti je to možné přirovnat.
|
| Šešule | 
|
(10.9.2012 10:12:56)
Přesně tak. Nedokážu si představit říct to až v čekárně, nebo to neříct vůbec. Reakce by byla neporovnatelně horší.
|
| Markéta s párkem | •
|
(10.9.2012 10:38:09)
Tak já myslím, že tohle je individuální a je na matce, aby vyzkoušela, co u jejího dítěte funguje líp.
Ještě jsem zapomněla dodat, že se mi osvědčilo, si na to dopředu hrát. Když vím, že za měsíc jdeme k zubaři, preventivně, nenápadně  zařazuji ten měsíc do her téma "návštěva zubaře" včetně toho, že se tam dělá něco nepříjemného, ale musí se to vydržet a pak už je to dobrý. Role pacienta a lékaře se střídají.
|
| Lída+2 | 
|
(10.9.2012 12:08:32)
Markéta s párkem
Tak to byli hodně oblíbený hry dětí. To bych řekla, že je takový hodně dobrý....vytáhnou ten plastový skalpel...řežou si do maminky, tatínka.....pak si maminka řízne do nich....když pršelo...mohli si hrát na doktora celé odpoledne....
Zrovna o víkendu vytáhli krabici kde mají vše potřebné na ty jejich operace.....
Přinesli mi to, že prý jestli nechci zafačovat
Z kamarádky syna 1,5 udělali mumii jen,aby si na to nevzpomněli až příjde na návštěvu zítra taky batole
|
| Markéta s párkem | •
|
(10.9.2012 12:42:40)
Jednou jsem někde na návštěvě dělala maminku, která rodí. "doktorce" bylo 5 let. Měla jsem si lehnout na záda a pokrčit nohy. Byla jsem na rozpacích, zda na pokyn "teď porodíš miminko" mám zvolit přirozený či nepřirozený porod. Tak jsem se radši zeptala, jak to mám dělat. Naštěstí to měl být císař.
Syn, ten ze zas farmakolog.Ošetřovat nechce, ale neustále maluje různé tabletky a sirupy, které musím brát.
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 12:51:03)
Markéta s párkem, mě jednou při operaci nutili ležet na břiše.....a pak mě milostivě donesli knihu- " mami operace se protáhne, tak,aby sji se nenudila" (no nejsou ty děti zlatý)
|
| Markéta s párkem | •
|
(10.9.2012 15:01:30)
Jú, operace na zádech, to bych si nechala líbit i bez knihy, to je příjemný. Pokud to tedy nedělají moc realisticky.
Mě děti masírují. Kluk asi půl minuty, holka minutu. To je žúžo, jen to trvání kdyby bylo delší....
|
|
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 12:51:24)
Tak rodit mě nenutili
|
|
|
|
|
|
|
| luthienka | 
|
(10.9.2012 10:02:49)
Od té doby, co synovi brali krev bez předchozího varování a byla to hrozné, říkám úplně vše. Vysvětlím zákrok a jeho důvody. Pokusím se i říct, co tam může doktor nalézt. A vysvětlit, co bys se dělo, kdyby lékař nemoc nerozpoznal. (smrtí nestraším, jen dlouhou nemocí, dietou, dlouhým klidem na lůžku...) Ideální je si prohlédnout nějaké knihy o lidském těle, pozorovat mikroskopem a pod.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(10.9.2012 10:03:38)
Jo, rikam predem a u lekare se pak tvarim ze jde o beznou vec, o ktere jsem jim prece rikala a tak se neni ceho bat. Nastesti mam deti vicemene zdrave, ale krev jim brali uz vickrat a dobry. Syn mel kratke obdobi kolem peti let, kdy se odberu ci ockovani zacal bat, ale uz jsme to zvladli. Dcera je drson, ta drzi a jeste se zajmem kouka.Ale my mame "sestricku Nebolito", ktera umi delat odbery krasne.Dokud jsem s nima, jsou klidni, protoze vi, ze jim nic co neni nutne nehrozi.
|
| *Dorka* | 
|
(10.9.2012 10:19:28)
Říkám jim to předem - když je čeká něco mimořádného i když jdeme třeba jen na kontrolu (krk, poslech). Už to tak máme zavedené, takže bych si už ani nedovolila, jim to neříct nebo nevysvětlit - brali by to ode mě jako podraz.
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 10:20:53)
*Dorka*
jjj taky si myslím, že by to odemně byl podraz jim to neříci. říkala jsem jim to už jako miminkům .....i když asi těžko chápali co bude....
|
|
|
|
| MarMat (+2) | 
|
(10.9.2012 10:05:14)
Ano, říkám pravdu a pak zodpovídám otázky. Syn by mi asi těžko odpouštěl, že jsem mu řekla, že se na něj doktorka jen koukne a pak mu brali krev
|
|
| Monty | 
|
(10.9.2012 10:05:58)
Říkám.
|
|
| 2 sluníčka | 
|
(10.9.2012 10:07:48)
Ano, vždy!! Většinou den před, odpoledne a hned si říkáme, jak to bude probíhat, že to štípne atd.. Ale nerozebíráme to dlouze. Večer o tom pak už nemluvím, pokud se dítě nezeptá.
U nás se za takový "zákrok" kupuje nějaká maličkost, takže se s dítkem domluvím, kam pak od pani doktorky půjdeme, jakou hračku si vybere. Na to se většinou těší.
No a když jsme byli např. na 5leté a nevěděla jsem, jestli je nějaké očkování, tak jsem to řekla, že to nevím a že se pani doktorky zeptáme. Když pak příjdem do ordinace, hned se ptám a máme oba klid.
Pamatuji si, že já jako dítě jsem se ptala, maminka řekla, ne nebude injekce, ona samozřejmě byla a od té doby jsem při každé návštěvě doktorky (i když očkování být nemělo) ječela jak blázen a fakt dělala ostudu!!
|
| KoproFka | 
|
(10.9.2012 10:48:55)
Mě se, když byl synek úplně maličký (2-3roky), osvědčilo říkat mu o nepříjemných lékařských úkonech s časovým předstihem, tak cca 3-4 dny před tím a vysvětlit mu co a jak. Když to bylo den předem, pořád na to myslel a poplakával to nebylo dobré.
Pak jen lehce připomenout ráno, že jdeme, ale snažit se mu odvádět pozornost a zabavit ho, aby na to nemyslel.
Chodil v tu dobu na hodně nepříjemnou a bolestivou vakcinaci - říkal i imunolog, že brečí oprávněně (injekce byla tak veliká, že ji dělili napůl-do každé půlky zvlášť - nebyl po aplikaci schopen ani chodit, brouček). Jezdili jsme přes půl Prahy a on už veděl, jak se blížilo Podolí, že zas dostane injekci...
A taky jsem ho uplácela - zjistila jsem dokonce, že v té době bylo lepší když odměnu dotal předem - tedy dostával hračku už po vystoupení z tramvaje, bylo to lepší, než když ji dostal až potom, nebo jsme ji pak šli vybrat- to byl kolikrát tak zničený, že už ji ani vůbec nechtěl.
Nicméně od cca 4-5-ti je to těžká pohoda - on je totiž naprosto ukázkový pacient - krev dává jako profidárce, s doktory spolupracuje úžasně, no zlatíčko....
Taky toho už musel vydržet...
Teď je mu čerstvě 7 a odměnou jsou mu spíše zážitky - po krvi atp. chodíme na oběd do restaurace Výtopna na Václaváku (pití tam vozí mašinky) a pak třeba na nějaké pěkné hřiště atp...
Nicméně teď po operaci dostal od tatínka velikánský hrad od playmobilu - já tedy nebyla 2xpro (hraček má dost), ale uznávám, že si ho zasloužil - laparoskopie - operace ledviny - 3 hodiny v narkóze, 2 dny na JIP, 4 dny přidrátovanej k monitoru kvůli tlaku, celkem týden v nemocnici, měsíc rekonvalescence - nemůže se fyzicky namáhat, sportovat, což je zrovna u něj skoro jako trest.
A on byl tak úžasnej! Sestřičky i doktoři tvrdili, že tohle se jen tak nevidí.
Za týden jdeme znovu na vyndání stentu - opět hodina v narkóze...
Jako jo, zasloužil si to!
|
|
|
| Šešule |
|
(10.9.2012 10:11:24)
Říkám. A říkám to s dostatečným předstihem (většinou od doby, kdy to vím já), aby se na to dítko mohlo připravit.
|
|
| Líza | 
|
(10.9.2012 10:14:18)
Když jí to nebudeš říkat, nebude ti věřit a hysteráky pro jistotu bude mít pokaždý, když vylezete z baráku, popřípadě přiblížíte se k poliklinice.
Když jí to řekneš, na panence vysvětlíš, tak sice možná hysterák mít bude, ale bude vědět, že pokud máma nemluví o odběru nebo nepříjemném zákroku, tak se nic dít nebude.
|
|
| *Owls* | 
|
(10.9.2012 10:14:36)
Říkám. A když jde na nějaký takový zákrok její kamarád nebo třeba my rodiče, bavíme se o tom, a rozebíráme to. Prostě aby věděla, že to k životu taky patří a podstupují to i ostatní... Určitě to na dceru má pozitivní vliv
|
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 10:17:31)
Laurenka + Anče 11/08
vždy jsem říkala s dostatečným předstihem,aby jsme mohli doprobrat dotazy...i u mnohem mladšího dítka....
NIKDY nebyl problém díky tomu s očkováním a podobně.
Pak stačila jedna BLBKA sestra v nemocnici před 9 lety a syn se bojí i očkování.(vtrhla do pokoje v 5:15 a rozsvítila všechny světla a začala mu brát krev než jsem stačila vyskočit z postele, měli ho píchnutýho...)
S primářkou nebyla taky řeč. Postavila se za sestru, že to je lepší neříkat....že se pak bojí a nejdou odebrat.
Den předtím večer jsem se ptala, co mu budou dělat, že ho na to chci připravit.Klepali si na čelo.
Jinak teda rozhodně se snažím vyhnout tomu co mě jako malé vadilo a dělám to jinak.
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 10:19:57)
Laurenka + Anče 11/08 myslím si, že pokud jsem dobře pochopila co píšeš, tak jsi jí to s tím přístupem způsobila spíš ty......ale nejsem u Vás doma a netuším jak to probíhá....
|
| Laurenka |
|
(10.9.2012 10:34:16)
Dík, čekala jsem na reakci, že za všechno můžu já a dočkala jsem se
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 12:14:42)
asi jsi to nedočetla do konce. .....sama máš trauma z DR a to dítě to cítí....ono je strašně těžký se přetvařovat.....,ale to dítě to nesmí pozvat.
Sama jsem se před 4lety přetvařovala, že se operace povedla perfektně,abych to nepřenesla na syna....neb ho měla čekat další,aby netropil nějaký cirkus, před tou další.....
.....v té nemocnici jsem se přetvařovala a brečela jsem si po nocích , když u toho nebyl(netroufla jsem si to pak ani doma, když byl poblíž.....). Naštěstí se to srovnalo samo...operace netřeba.
|
|
|
|
| ronniev | 
|
(10.9.2012 11:48:27)
Lído, když byl syn ve třech letech na operaci s kýlou, byl po op. na JIPce a abych ho zabavila, vysvětlovala jsem mu, na co který ten přístroj je. A mladej nevěděl nic lepšího než zadržet dech, aby se přesvědčil, že o tom "hlídání dechu" nekecám. Samozřejmě alarm, přilítla sestra a pak už pro jistotu neříkali nic ani mně 
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 12:16:56)
ronniev, jo to syn by byl schopný taky.......jeden i druhý.....,ale předešlo se tomu díky DR , která mu tam něco rozblikala sama a on si to zkusil a pak už NIC naštěstí....
jinak pokusníky mám doma.....vím jak to je.....rozřezávají a rozšroubovávají se věci.....toustovač a rychlovarka je to nejmenší.
|
|
|
| erika,2 děti | 
|
(10.9.2012 12:55:26)
některý sestry jsou fakt krávy. Zažila jsem to dvakrát v dětské nem. v Brně. Chovají se k dětem děsně :((
|
|
|
| Tizi | 
|
(10.9.2012 10:21:01)
Říkám to dopředu, řve tak jak tak, ale přijde mě to lepší než být v šoku na místě.
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(10.9.2012 10:22:34)
Říkám předem... o nosní mandli ji třeba přímo řekl doktor na orl - je užasný - tak jak to je, jakoby byla dospělá (taky si tam u něj připadá děsně důležitě a poslouchá ho jak hodinky) 
do nemocnice mi pomáhala balit věci, byly ji tenkrát tři roky, byla jsem s ní...
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 10:24:39)
Věrka Ještěrka takovou úžasnou máme uroložku, přesně mu popsala co bude a nebude(užíval si díky tomu i cévku s pytlíčkem...). Na mě zbylo jen ho tam dopravit
|
| Alternativní kvočna |
|
(10.9.2012 10:29:15)
Tohle je mladý pan doktor a skvěle jedná s pacienty. Jestli tímhle směrem půjde dopředu péče o pacienty, tak budu jen ráda.
|
|
|
|
| Abigail* | 
|
(10.9.2012 10:24:16)
Za mě určitě říct. Starší dceři to šlo vysvětlit už jako poměrně malé, měli jsme i knížku, kde byl medvídek Pú o doktora a ona to pak brala v pohodě. Syn má teprve 2,5 a doktorů se bojí hodně, ale i jemu dopředu říkám, že jde dnes na injekci.
|
|
| kreditka |
|
(10.9.2012 10:30:02)
Říkám to dceři dopředu, ale ona je spíš masochistka že se i těší Minule když její bratr dostal očkování tak se zlobila že ona nedostala nic
|
|
| Simona | •
|
(10.9.2012 10:34:35)
V podstatě sis odpověděla sama...
Píšeš, že máš trauma z toho, že ti jako malé nikdo neřekl, co tě bude čekat.
Děti mají větší hrůzu z něčeho neznámého než z věcí, které znají nebo jsou jim vysvětleny.
Mám každé dítě jiné, ale syn je hodně bojácný a hodně se bojí bolesti. Vždycky jsem mu ale narovinu říkala, jestli to bude bolet nebo ne nebo jestli to bude jen nepříjemné. Měl šanci se na to psychicky připravit a teď už spoustu věcí zvládá v pohodě, některé se strachem, ale ne s hysterií. Pokaždé chce několikrát zopakovat podrobnosti a já mu popravdě říkám, jak moc to asi bude bolet. Probíráme to ale v klidu, tak, že zákroky jsou běžné, lidi to běžně trochu zabolí, ale dá se to vydržet. Prostě se to jen tu chvilku musí přečkat.
Kdybych mu to předem neřekla, udělá při zákroku hysterickou scénu (i kdyby to byl nebolestivý zákrok) a příště se bude bát.
|
|
| Laurenka |
|
(10.9.2012 10:35:53)
Holky tak dík. Já zkusím někde na netu najít, jak vysvětlit takovému prtěti, že má jít na trhání mandlí, snad něco najdu třeba i s obrázkem.
|
| lampetra | •
|
(10.9.2012 12:06:21)
Taky jsem byla s mandlemi s mlaším dítětem, když mu byly tři. Nic jsme nedramatizovali, prostě se jde, je to tak, vysvětlili jsme, co bude - bude dýchat z balonku, pak bude spinkat, bude ho potom možná boilet krček. Ten ho asi nebolel, protože si k večeři dal rajskou s knedlíkem. Po narkoze to bylo blbý, natahovalo ho, brečel, ale to je zážitek spíš pro doprovod, ptž si to nepamatoval.
|
| Laurenka |
|
(10.9.2012 12:39:26)
Díky za uklidnění, snad to bude taky v pohodě.
|
| Lída+2 |
|
(10.9.2012 12:49:35)
To mě napadlo, že syn jeden i druhý se s náma po probuzení z narkozy pral.....takže fakt spíš pro toho kdo tam je sním....on o tom nevěděl....
|
|
| erika,2 děti |
|
(10.9.2012 13:04:39)
Laurenko, já byla se synem na trhání mandlí v 19 měs (měl ji opravdu velikou, jedna nemoc střídala druhou, samá atb, chrápal, přestával v noci dýchat, skoro nic mi nejedl, se vším se dávil) po operaci se mu děsně ulevilo. Zvládli jsme to v pohodě, byl tam nejmladší, po narkoze plakal ale ani neblinkal. Plakal asi spíš proto, že mu zároveň ušmikli zkrácenou uzdičku pod jazykem, když už byl v té narkóze. To prý štípe, říkala mudr. Ale druhý den byl naprosto v pohodě, jen trochu průjem z těch všech léků, jinak ok. Zvládnete to určo bez problémů.
|
|
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(10.9.2012 10:38:25)
Jo, říkám pravdu. Časuju to podle povahy, věku a situace (synovi musím nejlíp den předem, dceři při odchodu z domu )
|
|
| Jana + 3 rošťáci | 
|
(10.9.2012 10:39:14)
Mám tři děti. Nejstarší MUSELA vše vědět předem a pak byl kli, mladší zase jako malá nevěděla ni a byl klid a později podle nálady, takže někdy věděla, jindy ne, ale brala to dobře. A syn nesmí doteď nic vědět, jinak je rodeo už doma.
Takže vidíš, tři děti z jednoho hnízda a každé jiné. Pokud ti dcerka brečí, asi jí nic neříkej, nebude se stresovat předem.
|
|
| x x |
|
(10.9.2012 10:47:37)
Říkám vždycky pravdu a dopředu. ROzhodně mi to přijde víc fér, než vzít dítě do čekárny a pak to na něj vybalit. Jinak já to dělám tak, že dopředu o tom, co se bude dít podrobně mluvíme, taky proč se to musí udělat, že tělíčko je nemocné a blablabla a že paní doktorka musí vzít krev, aby se vědělo, co je tam za nemoc a další. Musím říct, že samo vyšetření či odběr je pak méně traumatizující než kdybych na to dítě nepřipravila. Máme zkušenosti z dětské gynekologie, urologie (RTG močového měchýře s napouštěním MM cévkou kontrakstní látkou), nukleárky, nesčetněkrát ortopedie se zlomeninami a desítky dalších chuťovek.
|
| x x |
|
(10.9.2012 10:54:44)
Jinak jsem ještě chtěla podotknout, že zatajit dítěti pravdu mi přijde jako ztráta důvěry dítěte ve mě, když já jsem o tom věděla. Mám 3 děti a vždycky se mi zatím vyplatilo dopředu v klidu vysvětlit co je potřeba udělat, třeba vzít nějakou knížku s obrázkama a na tom ukázat, co má dítě za nemoc a co doktor bude dělat a proč, případně vysvětlit princip očkování, samozřejmě pochopitelně pro danou věkovou skupinu. Nevím, ale dítě se asi musí cítit blbě, když člověk, kterému na světě nejvíc důvěřuje, ho dotáhne někam, kde mu budou dělat nepříjemné věci a ani mu o tom neřekne. Možná se pak dítě o to víc zdráhá příště k doktorovi jít, protože nikdy neví dopředu, co se tam zrovna bude dít. Když chodíme na prohlídky, tak vždycky dopředu říkám, že tentokrát se doktorka jen podívá do krku, poslechne atd. a že krev brát nebude, nebo že se očkovat nebude.
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(10.9.2012 10:47:42)
Ano, říkala jsem pravdu, ale ne moc dlouho dopředu. Většinou jsme to probrali po cestě k lékaři. 
|
|
|
Vždy je třeba vysvětlit - před magnetickou rez. jsme mu pustili video jak to probíhá atd. A vždy je třeba odměnit statečnost
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)