| Modřinka | 
 |
(1.10.2012 20:56:21)
Prosím zkušené matky, případně učitelky o radu. Syn je čerstvý prvňák, ve škole vše ok, učení mu jde, paní učitelka je pro něj bohyně, kterou poslouchá na slovo, chválí ho i v družině. Dnes přišel s tím, že mu spolužák opakovaně bere a schovává věci, fyzicky ho o přestávce vystrkal z lavice, šťouchá do něj a nadává mu, a co že s tím má dělat. Manžel navrhuje, aby mu prostě jednu natáhnul- to vyvalil oči, že jim pí učitelka řekla, že se nemají prát (krom toho on opravdu není povahou ani postavou zrovna zápasník), žalovat nechce. Nepociťuji to jako šikanu, ale my opravdu nevíme, co mu poradit. To se mám jít zeptat učitelky, nebo říct synovi, aby učitelku neposlouchal a jednu mu vrazil (a mám vážnou obavu jak by dopadnul), nebo chlapečka knockoutovat sama ?
|
| kubas74 | 
|
(1.10.2012 21:01:34)
já bych na "chlapečka" počkala před školou a zašeptala mu pár sladkých slov do ouška. myslím, že by dal pokoj.
|
| Kubula K. |
|
(1.10.2012 21:03:39)
Řešili jsme podobnou situaci. Napsala jsem učitelce mail, ta mi poděkovala, že s ní spolupracuju, a o zbytek se postarala sama. 
Přijde mi to lepší než aby to řešil přímo syn, protože jednak tvoje stížnost bude mít možná větší váhu než jeho, jednak nebude v pozici žalovníčka ani před učitelkou, ani před ostatními dětmi. Teprve kdyby tohle nefungovalo, přemýšlela bych o jiném řešení.
Hodně štěstí.
|
|
| luthienka | 
|
(2.10.2012 8:41:33)
Tohle jsem udělala s jednou synovo spolužačkou (bouchala syna do břicha a ten si to nechal líbit). Druhý den si na nic netušícího manžela počkala její maminka a pustila se slovně do něj - co máme co její holčičce říkat. Z holčičky vyrostl rozmazlený hloupý fracek, syn je vyrovnaný student gymnázia.
Postupem času (i díky sportu) pochopil, že jsou typy dětí, kteří tu ránu potřebují. Ví, že je lepší se dohodnout, ale někdo to jinak nepochopí (jsou na to často zvyklí z domova). Tak nějak jsme mu to vysvětlili...
|
|
|
| Miri30 | 
|
(1.10.2012 21:03:59)
A co takhle zkusit normálně synovi vysvětlit, že má spolužákovi slovně vysvětlit, že tohle si nenechá líbit? Já vím, že to není jednoduché, pokud syn není zrovna průbojná povaha. U nás se celkem osvědčilo, naučit se "imitovat" nějakou příhodnou hlášku z filmu.
|
|
| Tante Ema | 
|
(1.10.2012 21:06:03)
Ty si promluv s učitelkou. Snad by stačilo i jen zavolat.
V žádném případě nenavádějte syna, ať útočníkovi "jednu natáhne", to je nejhorší možné řešení a pokud by se vyhrotil nějaký konflikt, obrátí se to proti němu.
Syn byi mhl říct učitelce, že s ním nechce sedět proto a proto, ale u prvňáka bych se klonila spíš zadministrovat to s učitelkou sama.
Pokud by učitelka neřešila, tak druhý krok je odchytit někde kluka a vysvětlit mu jak a co. Někdy může stačit i pohrozit mu jeho vlastními rodiči, ale nemusí.
|
|
| maaf |
|
(1.10.2012 21:06:16)
Záleží na tom, co je to za výtečníka. Může to být velmi hloupý způsob, jak Tvému synovi sdělit něco, co se mu nelíbí. Pak bych synovi radila, aby to krátce komentoval, že je mu to nepříjemný (prát se nechce) a co tím chce ten druhý dosáhnout. Pokud je to očividně prudící zmeťour, co škodí ze své povahy, požádat o přesazení (pokud spolu sedí) a sdělit učitelce.
|
|
| LOUČÍM SE | 
|
(1.10.2012 21:07:08)
Řekla bych to učce, nebo přímo tomu klukovi. Vypadá to ale, že si na něj prostě zbaběle troufá, takže spíš té učce, ona už si na něj počíhá. Však se s ní domluv, aby to udělala tak, že nebude tvůj syn vypadat, že žaloval.
Pokud by toho nenechal a byl zákeřnej dál tak bych mu něco pěkně řekla...takový frajery mám nejrači.
Dneska zrovna jsem jednoho podobnýho krotila a jak zklapnul...
|
| Tante Ema |
|
(1.10.2012 21:19:06)
Je potřeba to říct nejdřív učitelce.
Pokud je normální a dobře se o děti stará, tak bude vděčná a sama to rychle a účinně vyřeší. Ona takové věci potřebuje vědět, aby mohla dobře pracovat. Ani při velkém nasazení si nemusí všimnout všeho, co se mezi dětmi děje.
I kdyby jí to chlapeček řekl sám, není to v žádném případě žalování. Ale za prvňáka to může říct máma a možná je to i lepší, protože s aspoň udělá obrázek, jak učitelka k věci přistupuje atd.
|
| Modřinka |
|
(1.10.2012 21:38:27)
Díky, zavolám ráno pí učitelce, kdy bych za ní mohla zajít.
|
|
|
|
| fisperanda | 
|
(1.10.2012 21:32:23)
Řešila bych s učitelkou. U nás v podobných případech dobře fungovala i školní psycholožka.
V případě, že by to selhalo, bych si na malýho grázlíka počkala u šaten, a řešila bych to přímo.
Synka nenuť do násilností, pokud k tomu nemá povahu, to nemá cenu.
|
|
| Nessie a příšerky | 
|
(1.10.2012 21:34:42)
V žádném případě ať se s ním syn nerve. Pak už se učitelka nemá šanci dobrat pravdy, kdo komu co udělal, vina už bude na obou.
Kontaktuj učitelku a požádej ji o pomoc.
Pokud to nepomůže, počkala bych si na kluka (nebo manžel) a vysvětlila mu důrazně, že to teda ne. Učitelku bych o tom pak informovala, s nějvětší pravděpodobností bude ráda, přece jen má ze své pozice omezené možnosti.
|
|
| Markéta |
|
(1.10.2012 21:47:07)
Přijde mi zajímavé, jak všechny diskutující šmahem odsoudily radu jediného chlapa (muže zakladatelky) - aby si to syn vyřídil s chlapečkem sám. Protože to podle mě poradí většina chlapů, zřejmě na základě vlastních zkušeností, že takhle to mezi kluky funguje nejlépe. Proč je ten pohled chlapů a ženskejch tak odlišnej?
|
| Tante Ema |
|
(1.10.2012 21:54:11)
Já jsem odsoudila pouze možnost vyřizovat si problém brachiálním útokem.
Možná to je dobrý způsob řešení problémů mezi muži,to nevím, muž nejsem,ale vím celkem jistě, že to je nejhorší možný způsob řešení problémů mezi prvňáky ve škole.
A už vůbec je ta rada nepoužitelná pro dítě, které není rvavé.
|
| Markéta |
|
(1.10.2012 22:14:39)
Já fakt nevím. Paní učitelky nejsou všemocné, ne všechny mají ochotu násilnosti mezi dětmi řešit, často u toho nejsou, každá strana tvrdí něco jiného. S agresivnějšími jedinci se i ty nejhodnější děti budou střetávat celý život, já tedy dělám, co můžu, abych se jim vyhla, ale prostě stoprocentně to nejde. Co pak - nechat si nabančit? A v dalším příspěvku tatínek navrhuje dcerku zapsat do kursu sebeobrany, protože jí děti nadávají, tak ti chlapi to fakt asi většinou vidí jinak.
|
| NL |
|
(1.10.2012 22:30:18)
Já myslím, že kurz sebeobrany rozhodně špatný nápad není. Nejedná se o to, aby dítě pak bylo schopno fyzicky napadnout jiného. Ale aby si samo třeba posílilo sebevědomí, potkalo se s lidmi, kteří mu mohou určitým způsobem také pomoci. Na jednu stranu bych radši kdyby dcera byla více po mě, já si nic líbit nenechala. Bohužel to tak není, je hodná, pomáhající, umí sice říct, že se jí to nelíbí, ale to je vše. A jak jsem se sama přesvědčila, tak se velice rychle může stát obětí a to já rozhodně nepřipustím. A moc mi není příjemné vidět jí jak je jí to líto, že někdo je tak zlý. Mohu jí sice vysvětlovat, že to dělají jen hloupý a zlý lidé co sami mohou mít nějaké problémy, ale to nestačí.
|
|
| Pawlla |
|
(2.10.2012 5:30:35)
"Paní učitelky nejsou všemocné, ne všechny mají ochotu násilnosti mezi dětmi řešit, často u toho nejsou, každá strana tvrdí něco jiného. "
Markéto,to máš sice pravdu,ale jsou i ty ochotné a schopné,jenže první to musí vědět.Takže podle mě jediný možný postup je,kontaktovat učitelku,pokud se nestane nic,můžeme se bavit o jiných možnostech,teď je to bezpředmětné.
|
|
|
|
| Modřinka |
|
(1.10.2012 22:22:18)
Markéto, když jsme se o tom doma s manželem večer bavili, nedokázal mi odpovědět na otázku, co řekne synkovi, až mu dotyčný rozbije tlamu a pak dostanou vynadáno od učitelky oba. Verbálně už to syn řešit zkoušel, řekl mu, aby ho nechal být, že tohle si kámoši nedělají, nepomohlo. Nemá cenu učit ho řešit konflikty způsobem, který je pro něj nevýhodný- i když bude jednou pravděpodobně měřit dva metry po tatínkovi, povahově k direktům nejspíš nebude.
|
| Markéta |
|
(1.10.2012 23:11:02)
Já to znám, když syn přišel párkrát ze školky s tím, že mu někdo ubližoval (nebyla v tom nějaká pravidelnost, nic dramatického), tak já pořád - tak se s nimi domluv, řekni to paní učitelce , přece se nebudete mlátit. A pak řekl můj muž (jak já byla naštvaná) - jakýpak domlouvání, stačí říct jednou, pak mu to prostě vrať. No, překvapivě mu hubu nikdo nerozbil, když dal najevo, že se bude bránit. A syn (ten starší)určitě není typ rváče, má snahu řešit konflikty velmi diplomaticky (vyjma konfliktů s matkou, tam mu ta diplomacie nějak nejde), ale když už jde do tuhého, dokáže se ohnat. To, že učitel strkanici a rvačku dál neanalyzuje, je holt riziko podnikání.
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(2.10.2012 8:08:38)
modřinko, ty popisuješ moje dítě?
ne ten je teda už v páté.. ale jak jsem psala.. je jak tvůj, drobný, malý, milý, nekonfliktní, neasertivní a nepere se - má opožděný konstituční růst o 4,5 roku, teď je nejmenší ve třídě a široko daleko, v dospělosti bude mít ale kolem dvou metrů.
|
|
|
| Xantipa. | 
|
(2.10.2012 8:26:42)
Tak mně to zajímavé nepřipadne - ten rozdíl, osoby mužského pohlaví mají prostě víc testosteronu a tak někteří nejdou pro ránu daleko.
Jenže - když si to chlapec vyřídí se sousedem sám, tzn. dá mu ránu, tak k čemu to povede? Učitelka celá zuřivá ho potrestá, že napadl spolužáka.
Tohle nefunguje a navíc - asi se všichni snažíme své děti bez ohledu na pohlaví učit, že facka není argument.
|
|
|
| NL |
|
(1.10.2012 21:53:37)
No jsem zvědavá jak se Vám to povede vyřešit. Já zítra budu řešit prozměnu s učitelkou ve školce nevhodné chování jednoho výtečníka. Mám dcerku která nastoupila do předškoláků a dneska mi řekla, že jeden ze 2 kluků (co tam prý snad více zlobí) jí při odchodu ven řekl (a prý ne poprvé) že je: banán, hroznové víno, smraďoch. Ona se neumí moc bránit, slovně ani fyzicky. Je příliš hodná, milá, mazlivá a i hezká holčička. Řekla mu jen, že není žádný ... Ale asi jí to mrzí, když mi to říkala. Takže zítra si o tom chci promluvit s učitelkou. Chci aby takové chování zarazila (pokud ne, tak jsem připravená udělat čoro). Dcerka říká, že ti kluci tam zlobí a že tam mají i lháře. Ona o něco hůř mluví a s největší pravděpodobností to vypadá na odklad. Manžel chce aby začala chodit na sebeobranu, asi dobrý nápad. Když čtu co se občas kde děje a že jsme už před rokem v Praze na hřišti zažili cosi jako šikanu v přímém přenosu od jedné dívenky, která oblbla ostatní děti a ty se začali té naší vysmívat (samozřejmě, že jsme zasáhli) a to všechno jen proto, že špatně mluvila (dneska je to o hodně lepší). Dcerka pak byla moc smutná a nerozumněla tomu proč ty děti byli tak zlí.
|
|
| Veverecka+Honzík09,Kubík12 | 
|
(1.10.2012 22:21:52)
Já bych asi požádala učitelku, aby se zkusila na toho šikanistu nenápadně zaměřit..ono i když to zatím jako šikana nevypadá, tak na to, že jsou v tý škole měsíc, mi to nepřijde ok..co bude za rok a dva, nejlíp to podchytit v začátku..až pokud by se to opakovalo a učitelka by nepomohla, řešila bych to dál, s rodiči, či přímo s klukem..ale určitě bych to řešila
|
|
| Beruška+J02A07T10 |
|
(2.10.2012 8:01:34)
já bych si domluvila s učitelkou rozsazení, podobné jsem řešila před čtyřma rokama s mým synem - je introvert velice kamarádský, postavou hodně drobný a malý, pacifista, jakékoliv násilí je mu proti srsti.
Bohužel jsem mu taky říkala, ať to vrátí, ignoruje.. atd... dokonce to došlo tak daleko, že učitelka si stěžovala, že syn je roztěkaný - v hodinách.. vůbec neviděla to, že ten, s kým ho posadila ho pod lavicí štouchá, dloubá, slovně napadá, bere a schovává mu ustavičně věci. u ná se to stupňovalo, až začal syna i fyzicky napadat. domlouvání chlapci nepomohlo, pomohlo až rozsazení.
jinak další šikanu jsem řešila o dva roky později a protože pí učka nebyla si schopná s chlapcem poradit a chlapce dost často podkávám, tak jsem na něj pákrát vyjela, jednu jsem ho musela chytit za triko pod krkem, ale už taky dal pokoj a zdraví mě z uctivé vzdálenosti. Řešila jsem to i se školním psychologem a ten mi řekl, že pokud není schopná zjednat pořádek učitelka (/syn taky nechodí žalovat, většinou to pak totiž odnesl ještě hůř), tak klidně zasáhnout rodič a pokud pachateli vyhrožuješ a nezabere to, tak to klidně dokonat.
|
| Jita111 | 
|
(2.10.2012 8:16:56)
Něco podobného jsme řešili už ve školce. Syn je trochu mimoň, nebrání se. Manžel vzal chlapečka-agresora za ucho, dotáhl ho do kouta, a řekl mu, že mu příště naseká zadek. A byl klid.
|
| Xantipa. |
|
(2.10.2012 8:27:39)
To si děláš srandu - Tvůj manžel vzal cizí dítě za ucho a vyhrožoval mu? Tak to buď ráda, že nemá problémy a radila bych Ti, abyste to už nezopakovali.
|
| KoproFka | 
|
(2.10.2012 8:57:23)
Xan, upřímně, já si myslím, že pro toho prcka (šikanéra) tatínek toho druhéno udělal to nejlepší, co mohl. Dost se ztotožňuju s tím, že je lépe když se takovéhle chování zarazí v zárodku!
Kdyby se tohle týkalo mého dítka v pozici "hajzlíka", nebyla bych proti. Jako fakt!
Nehledě na to, že si myslím, že kluci fakt fungujou víc na ten proje síly - to máš jako u zvířat ve smečce...
Z vlastní zkušenosti - šikanu jsem zažívala celou MŠ i ZŠ - nejprve holčičí, na druhém stupni i klučičí. Nebylo to vůbec nic příjemného. Vysvobodila mne až SŠ a to doslova. Učitelky to věděly ale nic moc s tím nedělali.
U mě byl problém taky asi vesnické prostředí, kde nebylo v podstatě s kým novým se kamarádit ...
Fakt jsem vděčná, že má synek částečně povahu po tatínkovi a nenechá si nic líbit. Po mě je zase čestný a má smysl pro spravedlnost, takže v současné době dělá rytíře svému spolužákovi a zblbnul i kluky ze třídy - jsou teď Mušketýři - ochránci.
|
| Evik+Lea+Marek | 
|
(2.10.2012 9:08:12)
Dobrý KoproFko. Myslím, že to nejhorší je neudělat vůbec nic - učitelky, rodiče. Učitelka stejně nic moc nezmůže (aby nebyla potrestána). Takže řekne jen "to se nedělá, ty jsi zlý" apod. Výsledek? Žádný! Viděla jsem to u dcery ve třídě. Lepší je na takového grázlíka udělat bu bu bu. A nebo ho vytahat za ucho... Když se nebude dít nic, bude se to stupňovat... I kdyby se podobné chování vůči oběti nestupňovalo, stejnou škodu napáchá dlouhý čas, kdy se něco takové musí snášet.
|
| Pawlla |
|
(2.10.2012 9:33:21)
Učitelka stejně nic nezmůže?Takže ji raději nic nebudeme říkat a prostě budeme mlátit každého,na koho naše dítko ukáže?No,opravdu se nedivím,že agresivita dětí stoupá.Jak mají děti umět zvládat konflikty,když to neumí jejich rodiče?
|
| Pawlla |
|
(2.10.2012 9:53:32)
To jsem četla hned a moje reakce se týká této věty:
"Učitelka stejně nic moc nezmůže (aby nebyla potrestána). Takže řekne jen "to se nedělá, ty jsi zlý" apod. Výsledek? Žádný! "
Učitelka pokud je schopná samozřejmě udělá daleko víc než "to se nedělá a ty jsi zlý",ale musí o tom vědět,jinak samozřejmě neudělá nic.Chytáním pod krk a za uši se jen budete točit dokola,problém se nevyřeší a nakonec ani nebude jasné,kde a kdo to začal,ale každému co jeho jest.
|
| Evik+Lea+Marek |
|
(2.10.2012 10:25:18)
"učitelka, pokud je schopná,..." a o tom to je. Učitelé v českých školách (a mám dojem, že o tom běžel i TV pořad před časem) nejsou schopní něco takového řešit dostatečně (to je ten lepší případ), nemají praxi, nedovedou si poradit, nebo to bagatelizují. Ten horší je, že se neděje nic. Je fajn promluvit si s učitelkou, s rodiči (pokud vůbec uznají, že mají něco takového doma). A co dál. Jsou různé typy lidí a různé typy dětí. Na někoho platí domluva. Na někoho ne.
|
| Pawlla |
|
(2.10.2012 10:38:51)
Samozřejmě,ale to se nedozvíš,pokud ji se situací neobeznámíš.Pak,když člověk vidí,že učitelka na to kašle,pak nastupují další možnosti,ale tím nemyslím fyzické ataky,to nic neřeší.
|
| Evik+Lea+Marek |
|
(2.10.2012 11:08:07)
Ale já jsem nepsala, že jsem ji se situací neobeznámila, nebo že v každém případě schvaluji bezhlavé řezání agresivních spratků, nebo že jsem z takového řešení nadšená a užívám si. Tvrdím, že po své zkušenosti už jsem dost skeptická ohledně nějakého domlouvání. A jak už tu mnozí psali - i já bych místo moralizování uvítalaa návrh řešení - právě když učitelka selže a s rodiči hajzlíka není domluva.
|
|
| NL |
|
(2.10.2012 11:09:02)
Ale to je pořád dokola. Tak co teda byste dělali, když všechno ostatní selhalo? To tady stále nikdo neřekl. A neříkejte mi, že byste dítě dali na jinou školu, když v té původní třeba je spokojené (kromě té šikany ze strany jedné osoby, případně nějaké skupinky), má tam kamarády, dojíždět třeba jinam z různých důvodů nelze.
On totiž agresor ve skutečnosti jen zkouší kam až může zajít. A když mu nikdo jiný včetně šikanovaného nedokáže ukázat hranice, tak to udělám já jako rodič a moralizujte si jak chcete. Na takové častokrát nic jiného neplatí a tady už musí nastoupit jen větší síla. Takže ano já se za své dítě postavím, když nic jiného nepomůže, tak klidně si s ním promluvím sama. A šikana byla a je vždycky, stejně tak agrese mezi dětmi a ani učitelé v dnešní době nejsou vyjímky (i oni umí dítě šikanovat a dělali ta i za mě na základce a bylo to tenkrát dokonce normální). Jen se o tom dříve tolik nemluvilo, nemedializovalo se to. Zastávám názor, že nejlepší obrana je útok, ale když to dítě se fakt nebrání, neumí to a ví, že to co se děje je špatně a neví co s tím, tak jak to tedy řešit. Agresorovi se musí dát jasně najevo, že si to šikanovaný nenechá líbit. Jiná cesta není.
Jo jo to jsou samé rady a nakonec stejně nikdo jiný ve velké většině případů nepomůže. Před cca rokem jsem byla svědkem a zároveň i obráncem při fyzickém napadení starého člověka. Co dělali ostatní lidi? Nic, zase se jen báli. Všichni se bojí. A neříkejte mi, že to je něco jiného. Není, ti dva se znali od vidění, stařík nic neudělal, jen dle útočníka blbě koukal. Ty slabí se musí spojit, musí ukázat útočníkovi, že jsou silnější, že mu to neprojde.
|
| Pawlla |
|
(3.10.2012 5:32:52)
Na šikanu není jednoduché řešení,agresor je agresor z nějakého důvodu a neodbourá se to fackou.Pokud se to děje ve škole,musí s tím hlavně škola pracovat.Proč je dneska na mnoha školách psycholog?Proč je tam metodik prevence takových jevů?Protože je to problém jako hrom,kdyby to vyřešila jedna facka,jsme dávno za vodou.Jestli se ptáte co dělat,když na to škola peče,tak opravdu je dobrá volba tu školu změnit,protože na takové škole se šikana nevymýtí nikdy.Vždycky se najde někdo,kdo to zkusí a pokud je to mlčky tolerované,rozjede se to.Když se,ale vrátím k tématu,tam je to spíš takové požduchování,nechci napsat nevinné,ale ještě nic hrozného,tam po dohodě s učitelkou by se situace mohla v pohodě zvládnout.Cílem je ty děti stmelit dohromady,proplesknutím agresora dosáhnete opaku,je jedno,že si pak netroufne,tak si troufne později nebo na někoho jiného.Problém zůstává.
|
| Evik+Lea+Marek |
|
(3.10.2012 7:16:30)
A na mnoha školách ten psycholog ani "metodik prevence" není. A změna školy není vždy možná. Nehledě na to, že tím nedojde ke zpacifikování agresora (a na to jsem chtěla/jsme chtěly návod), ale potrestá se oběť...
|
| Xantipa. |
|
(3.10.2012 10:06:26)
Pawla to shrunula zcela jasně, jiná možnost není. Protože bez řešení /a jako řešení neberu zastrašování bitím nebo fyz. potrestání rodičem šikanovaného/ to vytryskne jinde. Útočník buď vyčká a upraví podmínky útoků a nebo se soustředí na jiné dítě a rodiče původně šikanovaného dítěte mají pocit, že vše je OK a že to vyřešili. Bohužel to tak nefunguje.
Ale co se řeší v původním dotazu - tam to zatím tak složitý není - musí zasáhnout učitelka vč. toho, že třeba v případě zlámání pastelek, zničení pomůcek apod. se přes učitelku žádá, aby vyzvala rodiče k náhradě. Nejde o tisíce, ale výchovný efekt to má.
Bylo by mi fuk, jestli učitelka tyto záležitosti umí řešit, já bych na tom trvala, jinak nevidím jinou možnost než dát dítě pryč. Ono se to totiž bude spíš zhoršovat, protože děti uvidí, že škola nemá zájem a už to jede.
|
| NL |
|
(3.10.2012 13:32:36)
K dotazu obecně. Já teda zásadně nesouhlasím s tím, aby se dítě dalo pryč na jinou školu. Častokrát to na malém městě může totiž dopadnout i tak, že já budu vozit dítě do jího města (se spoustou problémů, které mi to způsobí při dojíždění), kde bude těžko získávat kamarády a nikdo mi nezaručí, že tam bude prostředí vhodnější a že se tam třeba něco takového také nebude vyskytovat. Navíc v případě malého města se stejně agresor i napadný budou střetávat a je možné, že časem se šikana opět projeví, ale ne ve škole, ale v rámci jiných aktivit. Sama za sebe si myslím, že se šikanou musí bojovat, musí se potlačit, ne utíkat. Protože i když dítě odejde na jinou školu, tak agresor bude pokračovat dál, najde si jinou oběť. Možná by mi to mohlo být jedno, vždyť moje dítě už by tam nebylo, ale mě to teda jedno není. A navíc co z takového dítěte vyroste?
|
|
|
|
|
|
| Evik+Lea+Marek |
|
(2.10.2012 13:17:40)
Stále čekám až někdo uvede další možnosti řešení, když nepomůže domluva ani rozhovor s rodiči hajzlíka. Uvítala bych spíše rady, než moralizování, jak už tu bylo řečeno.
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(2.10.2012 10:00:40)
Tak snad je jasný, na co přesně Pawla reagovala - to pochopí každý.
A až budeš vyhrožovat cizímu dítěti a nebo ho rvát za ucho, abys nedopadla tak, jak jsem kdysi jednou byla svědkem ve školce
Nevím, co přesně udělala cizí maminka jinému dítěti, nějak ho asi uhodila nebo jinak potrestala, ale druhý den přilítla maminka takto potrestaného dítěte do školy na učitelku, co to má znamenat. Učitelka zírala, protože vůbec nevěděla o incidentu, ovšem dítě se doma pochlubilo. A maminka si počkala na maminku, která uhodila její dítě a seřvala ji na tři doby, že ještě jednou na její dítě sáhne, dopadne to hůř. Maminka agresor štěkala, že to klidně udělá znova a jak se dotkla cizího dítěte na důkaz, že to myslí vážně, tak ta dotyčná vystartovala, šoupla jí facku a zařvala - tak teď je to srovnaný a spravedlivý, rovný proti rovnému, budeme pokračovat? A vypadala odhodlaně.
Agrese je totiž hrozně nebezpečná věc a nikdy nevíš, jak se Ti vrátí.
|
| Puma |
|
(2.10.2012 10:26:44)
Ano, už jsem to psala, místo toho, aby se řešilo chování dítěte, řeší se úplně jiný problém. 
|
|
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(2.10.2012 9:12:54)
Taky nic ve zlým - ale rozhodně bych nenechala jen tak, aby kdokoli bral moje dítě za ucho a vyhrožoval mu.
Na jednu stranu říkáš, že agrese je nepřípustná a na druhá straně školkovém dítěti ukážeš, že když jsi silnější, tak můžeš. Tak tomu říkám výchova - to promiň.
A ještě jednou promiň - těžko uvěřím řečem o velkém školkovém agresorovi, s kterým si neví rady ani učitelka.
|
| KoproFka |
|
(2.10.2012 9:59:03)
Xan, to není o tom, že mu ukážu, že mám víc síly. To je o tom, že tady u nás se se šikanou neumí pracovat. Neumí to ani učitelé, a jak vidíš z této diskuse, neumí to ani děti, ani dospěláci.
A věř mi, že bych byla moc ráda, kdyby to bylo jinak.
Jediné co fakt zabírá, je nenechat šikanu rozjet. Věř mi, že o tom něco vím. A věř mi, že rozjetá šikana, do které je zapojena většina třídy a zbylá část se tváří jako neutrální území, je velká pohroma pro oběť.
A je velice jednoduché přidat se k tomu silnému, obdivovanému ranaři, než k tomu "slabému"...
Každý kdo šikanuje by měl vědět, že akce vyvolává odpovídající reakci ze strany okolí. Ne jen oběti, ale OKOLÍ!!! Protože nežijeme jako solitéři, ale téměř vždy jsme součástí nějaké skupiny a teď jde o to nastavit co nejlepší možné fungování té které skupiny.
Co se týče mého synka, od září je v první třídě - o rok starší kluk šikanoval jeho kamaráda, který je jiného etnika - to samo o sobě stačilo k tomu, aby ten blbeček měl blbé poznámky a začal s fyzickými ataky.
Stávalo se to na klučičích záchodcích a na chodbě, když nebyl nikdo dospělý v dohledu. Maminka- moje kamarádka, to řešila s třídní učitelkou a říkala to i mě.
Já zas měla velice vážný rozhovor se svým synkem, kdy jsem mu vysvětlila, že tohle chování není přípustné a že všichni kdo jsou tomu přítomni, by měli reagovat a agresora zahnat do kouta - protože tihle blbečci jsou obvykle dost zbabělí. On když uvidí, že oběť není sama, ale stojí za ní hodně dalších dětí, že že dá pokoj, bude se bát. A že seč to jim všem vyplatí, protože až si třeba někdo troufne na něj, ostatní se taky za něj postaví.
Líp to bohužel neumím. A zatím to vypadá, že všechna tato opatření nesou ovoce. Zatím to vypadá, že je všechno v klidu. A kluci jsou velmi pyšní na to, že jsou kamarádi a že si na ně nikdo netroufne.
|
| Xantipa. |
|
(2.10.2012 10:05:09)
KoproFko - nemusíš mi nic vysvětlovat o šikaně, jsem bohužel velmi poučená. Ovšem taky vím, že šikana se nevymýtí fyzickým násilím vůči šikanovateli.
A velmi chápu, že rodiče oběti se musí sakra držet.
Ale ubližovat či bít šikanovatele rodiči oběti je to stejný, jako když šikanovatel bije oběť a vzkaz je jasný - bít můžeš, jen se to nesmí dozvědět nikdo silnější, protože pak bude bít on mne.
A tímto přístupem se šikana skutečně nevyřeší, spíš se šikanovatel možná zastraší do doby, než zjistí, jak se pomstít - a že nezapomene dlouho, to si můžeš být jistá.
|
| KoproFka |
|
(2.10.2012 10:32:20)
Xan, já nevím, jak to jinak řešit. FAkt nevím.
Vím ale, že třeba mezinárodní školy v ČR na to mají své metody. A to metody velice účinné.
Jenže se mi bohužel nepodařilo vypátrat to know how.
Vím to proto, že můj synovec do jedné takové školy chodí, šikana se tam řešila a vyřešila velice rychle. Ředitel si zavolal agresory a ti s tím po jedné jediné rozpravě přestali natrvalo. Co jim ale řekl, to nikdo neví. Oběti šikany se šli sami (ne pod dozorem!) omluvit. Aktérům bylo cca 14 let....
Mě nejvíc štve, že má každý plnou pusu keců, co se dělat nemá, ale aby řekl, co se dělat má a co zabírá, to ne... Teď si to nevztahuj na sebe, proboha!
Já měla takovou diskusi i s ředitelem ZŠ na dni otevřených dveří a blekotal cosi o tom, že je to těžké a že mají na to jednu paní učitelku, která má nějaký kurz či co... ale dojem to na mě neudělalo pražádný, ba naopak...
A to jsem si, já naivka, myslela, že už jsme v tomhle dál, než za mých mladých let...
|
|
|
| Xantipa. |
|
(2.10.2012 10:11:45)
KoproFko - nechci Ti ubližovat, ale měla by sis uvědomit, že dost často tyto samozvané skupiny spravedlivých soudců sami časem sklouznou do těch, kteří šikanují. Oni si to neuvědomují, protože to jsou malé děti, ale začnou "trestat" jakékoli chování, o kterém si budou myslet, že potrestání zasluhuje.
I tohle je velmi nebezpečné. A o tom vím bohužel taktéž svoje. Šikanovatelé totiž nejsou jen a pouze nebezpeční vyvrhelové, ale v jádru hodní a slušní hoši, kteří ani nechápou, že sami šikanují, oni jen trestají ty, na které nějaká "autorita" ukáže prstem.
|
| Katka +3 | 
|
(2.10.2012 10:38:50)
Tak zatím jsem se od tebe dozvěděla, jak se šikana nemá řešit. A teď bych uvítala, jak se řešit má. Protože všechno to nenásilí ap. zní velmi pěkně v teoretické rovině...Já to v praxi vyzkoušela, výsledek byl nulový.
Potom jsem přepnula na jednoduché uvažování hajzlíka""jsem o hlavu větší a závidím mu, že je chytrej a nosí jedničky, tak mu aspoň zněpříjemním pobyt ve škole, protože je slabší a nic mi neudělá" a z toho vyvodila:"je to zbabělej hajzlík, co si troufá na slabší, tak ho z pozice silnějšího odkážu do patřičných mezí". Protože moje zkušenost je taková, že šikana se velmi rychle stupňuje, agresor neustále zkouší, kam až může zajít...dokud někdo nenastaví hranici.
|
|
| KoproFka |
|
(2.10.2012 10:43:07)
Xan, v poho. Já už to mám vyřešený.
Bohudík pro mne jsem vždycky byla spíš extrovert, což ani letitá šikana nedokázala potlačit. SŠ byla jako vysvobození a nástup do práce pravým elixírem sebeúcty a posílení sebevědomí.
Tím co jsem na vlastní kůži zažila jsem se ale stala extrémně citlivá na jakýkoli projev ubližování a neúcty člověka k člověku.
Mám to hozený asi extrémně, ale tak, že kdyby se 100 lidí okolo neozvalo, tak já se ozvu! A bude mi to stát za to!...snad jednou nedostanu na budku...
A opravdu mi věř, že kdyby můj synek toto někdy udělal a někdo by ho vytahal za ucho, ještě bych mu poděkovala!
Někdy je razantnější zákrok daleko účinější, než hodinové domlouvání....
Vždyť i v zákoně je psáno, že každý má právo se bránit přiměřeným způsobem!
|
|
|
|
|
|
| Jita111 |
|
(2.10.2012 10:26:52)
Srandu si nedělám. Několik měsíců jsme se synem mluvili o tom, jak se bránit atd. atd. Kdo má dítě jako já, pochopí, že to bylo naprosto k ničemu. Chlapečkovi-agresorovi paní učitelky domlouvaly, vysvětlovaly, a ... kupodivu taky nic. Já bych si teda netroufla sáhnout na cizí dítě, ale manžel naštěstí (pro našeho syna) ano. Je to vyřešené, chlapeček si občas dovolí na nějaké jiné menší dítě, které se můj syn dokonce nebál bránit. Což se pro mě rovná zázraku. Někdy řeči prostě nepomůžou. A kdo jiný by se měl postavit za své dítě, jestli ne rodiče? Šikana není žádná legrace, a nevidím tady prostor pro moralizování.
|
| Puma |
|
(2.10.2012 10:29:31)
Věřím ti, že váše dítě potřebovalo vaši pomoc, mně se ale nelíbí ten způsob.
|
| Jita111 |
|
(2.10.2012 10:34:06)
Kdyby zůstala nějaká jiná možnost, využila bych ji.
|
|
|
| Katka +3 |
|
(2.10.2012 10:40:42)
Někdy řeči prostě nepomůžou. A kdo jiný by se měl postavit za své dítě, jestli ne rodiče? Šikana není žádná legrace, a nevidím tady prostor pro moralizování.
Naprostý souhlas.
|
|
|
|
| Puma |
|
(2.10.2012 10:17:09)
Tvůj manžel asi u konfliku ořímo nebyl, takže přišel k školkovému dítěti, které ho vůbec neznalo, vzal ho za ucho, kamsi ho táhl do kouta a pak mu pohrozil výpraskem. Umíš si představit, že by se tohle stalo v dospělosti s neznámým člověkem tobě? Dokážu pochopit, že rodič nestrpí, aby někdo ubližoval jeho dítěti a bude to řešit, ale přístup tvého muže se mi nelíbí. Řešit agresi agresí je blbost.
Já být rodič toho malého školkového "agresora", tak budu na takový incident reagovat dost ostře. A samozřejmě budu bránit své dítě, přitom na místě by bylo řešit nepřípustné chování dítěte.
|
| Jita111 |
|
(2.10.2012 10:32:25)
To nebyl jeden konflikt. Ale několik měsíců řešení chování zlého chlapečka vůči ostatním dětem. A jsem ráda, že syn ví, že za ním stojíme. A že ne se všemi se dá jednoduše vyjít. Mmch syn samozřejmě neví, že manžel s chlapečkem mluvil.
|
|
|
|
|
| Tizi | 
|
(2.10.2012 9:27:03)
Syn taky řešil problémy se spolužákem, naštěstí spolu nesedí, ale prý se mu posmíval, že v tělocviku pomalu běhal a pokračovalo to v družině, syn řekl, že na něj dorážel, i když mu řekl, aby přestal, tak ho prý nakonec bouchl, ale ani to prý nepomohlo. Příští den, když to pokračovalo, tak to šli s kamarádem nahlásit paní družinářce (kamarád mu myslím dodal odvahu)a ta chlapci domlouvala, už si na něho prý stěžovalo více děti. Byla jsem připravená to řešit osobně, kdyby bylo třeba, ale dávám přednost tomu, aby se to syn snažil řešit sám. Bouchání jako dobré řešení nevidím, nicméně, pokud někdo si někdo začne, říkám mu, že je v pořádku, aby se bránil.
|
|
| Katka +3 |
|
(2.10.2012 10:23:51)
Já v takové situaci šla v dobrém upozornit paní učitelku, že se tohle děje a jestli by s tím nemohla něco udělat.
Když se během dvou týdnů nic nezlepšilo, odchytla jsem si dotyčného chlapce před školou a suše mu sdělila, že příští zlámané pastelky(neustále shazoval synovi penál z lavice na zem) zaplatí jeho rodiče a že jestli se ještě někdy od kohokoliv dozvím, že mému synovi jakýmkoliv způsobem ubližoval nebo znepříjemňoval život, zmaluju ho, že ho doma nepoznaj. Od té doby je klid.
Můj syn taky ctí pravidla a není žádný rváč. Kdyby situaci dokázal řešit sám, nechodil by s tím za mnou, z toho, že přišel, soudím, že sám na vyřešení situace zatím nemá kapacitu, a zasahuju já.
|
| Jita111 |
|
(2.10.2012 10:39:32)
Někdy to jinak nejde. Kolegyně z práce to takhle vyřešila taky. Její dceři (10 let) se posmívala spolužačka, ostatní se přidávaly. Holčičku si odchytla před školou, řekla, že si najde její maminku, a ta jí pak zmaluje zadek. Zabralo to, teď jsou prý kamarádky.
|
| Katka +3 |
|
(2.10.2012 10:43:21)
Přesně. Nemá smysl si namlouvat, že všechny děti mají sociální cítění, jsou empatické a lze jim všechno vysvětlit. A já jsem ráda, že moje děti vědí, že stojím za nimi, že si vzájemně pomáháme.
|
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(2.10.2012 11:42:02)
Podobnou situaci jsem řešila u starší dcery a pokud nereagujou rodiče a škola nic nezmůže, tak prostě podle mých zkušeností je nejlepší kontaktovat to dítě a udělat na něj bububu. Já tedy tohle udělala s cca 8 letou holčinou, co dělala věci, které už šikanou zaváněly a u nás to zafungovalo. Už se kolem ní začala tvořit partička dětí, které se radši přidají ze strachu, že by mohly být terčem a po mé intervenci se zase stáhly zpátky. Ale funguje to asi jen u malých dětí, ty velké už mají nějaké rodiče na háku.
|
|
| sisan | •
|
(2.10.2012 14:37:44)
Já bych řešila takto, asi:
1. řekla bych učitelce, aby věděla a o podobných věcech pohovořila v obecné rovině (učitelka s dětmi v celé třídě), bez sebemenšího náznaku toho, že ví o konkrétních dětech (o tohle bych jí požádala). Pak bych vyčkala, třeba to bude mít efeklt i na "záškodníka"
2. pokud by efekt nebyl žádný, ještě bych poprosila učitelku, aby o tom sice věděla, ale nechala to syna vyřešit. A se synem bych se doma pokusila natrénovat adekvátní obranné reakce (od vyjádření důrazného nesouhlasu, popř.zvýšení hlasu, mimiky...až po možnost přikročení k fyzickému kontaktu-a zas bych instruovala, že může odstrčit, ale nemířit na hlavu, břicho apod. Prostě, aby učitelka věděla, ale pokusit se navést syna, aby to řešil on, aby spíš svoje postavení upevnil...pak by se vidělo. Prostě řešit přes učitelku, ale max.zapojit malýho. Až by selhalo vše, až pak bych byla p=ro řešení ze strany učitele
|
| sisan | •
|
(2.10.2012 14:40:34)
A se synem, který je takto nastaven, že nemá nikoho bít-tj správné, bych probrala, že ano, že nebít nikoho je nejsprávnější věc, ale prostě sebe mlátit nesmí nechat..tj primární.
|
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)