Dee Dee+2 kluci |
|
(23.3.2013 15:53:00) Já například nutím syna i přes jeho obrovský křik aspoň jednou denně ven, do přírody. Takže jestli jste minulý týden na Šumavě na Modravě v té krásné ladovské zimě potkali dítě, co křičí a pláče, že
"Šumava je vošklivá" a že "Chce do pokojíčku na počítač", pak je to můj tříleťák...
Ale jsem schopná ho ven vyvléct násilím a je mi jedno, jestli se mu to líbí,nebo ne. Doma ten čas totiž netráví zrovna produktivně, nebo ne všechen. Když si pěkně hraje s auty, s piánkem, dokonce když lítá a skáče a směje se tomu, blbne s bráchou, netlačím ho do ničeho.Když začne zapínat počítač (bohužel to umí od doby,kdy se postavil na nohy), okamžitě následuje oblíkání a jeho křik, že nechce ven...
Jinak odpověď je, že jsi popsala dva extrémy. Správně je něco mezi
|
L+2 ks |
|
(23.3.2013 16:01:01) Dee dee, takhle jsem to přímo nemyslela. Spíš to, že si řekneš, můj kluk bude hrát na klavír, tak lup a dáš ho na celou základku do hudebky. Nebo si řeknu, dcera by mohla být gymnastka a šup třikrát týdně trénink od pěti let. Samozřejmě, že všichni chceme, aby z našich dětí vyrostlo to nejlepší, ale říkám si, kde je ta hranice Nebo podle jakého vodítka mám určit to,čemu by se měla věnovat?
|
Dee Dee+2 kluci |
|
(23.3.2013 16:22:03) L+2, jasan. V tom případě bych taky nenutila.Já jsem něco podobnýho absolvovala na základce, chvíli mě to bavilo,ale pak jsem začal nenávidět ty dny, kdy jsem měla hodně kroužků.Naši to naštěstí zpozorovali a výrazně ubrali.
|
|
Jaana2 |
|
(23.3.2013 16:41:35) ale říkám si, kde je ta hranice...
myslím si, že rodič by měl dokázat odhadnout, na co dítě "je" . Dcera např je jak na sport, tak muziku tak výtvarno ... zkusila všechno, závodně dělala judo, do asi 14ti let zpívala a hrála na klarinet, do 18ti let chodila do LŠU na výtvarku ... sama pak naznala, že zůstane u výtvarna, ostatní pro ni byl přínos v tom, že měla šanci něco poznat a sama si řekla, kdy už ji to přestalo bavit. Syn je jen a pouze na muziku, zpívá, hraje na trubku ... jak ráda bych byla, kdyby alespoň nějaký sport zkusil. Ne a ne, ani to nezkusí, má k tomu ( nechápu proč, jeho otec je sportovec, já se také sportu nikdy nevyhýbala) odpor. Takže tady by to stejně o nucení nebylo k ničemu, prostě by to bojkotoval. Pevně doufám, že mu vydrží ta muzika, aby s ní ve zdraví přežil pubertu ... jestli se tím jednou bude živit - to už je na něm.
Ale je pravda, že když už si tu trubku vybral ( sám) tak ho nutím cvičit, to se mu tedy pokaždý nechce ... pač nemíním platit docela dost velký peníze na to, aby z toho nic nebylo.
|
Ropucha + 2 |
|
(23.3.2013 16:50:25) jaano, jedno moje dítě od mala vykazovalo určitý talent, lidé si toho všímali na první pohled, zdálo se jasné, že dítě časem dám na příslušný kroužek, aby svůj talent rozvíjelo. Začali jsme už ve školce, bylo to jen takové zájmové bez tlaku na výkon, dítě nadšené a nejlepší ze všech. Trénovalo si nadšeně i doma. A pak, když byl čas začít pořádně, dítě najednou, že nechce Ne, ne a ne - nechce, nebaví ho to Je mi to do dneška líto, ale netlačila jsem, nemělo by to cenu. Dítě je naštěstí dost aktivní a dělá spoustu jiných věcí, ke kterým paradoxně třeba ani takový talent nemá, ale baví ho to a je spokojené
|
Jaana2 |
|
(23.3.2013 17:00:40) Naet však jo, o tom píšu ... dcera má talent na všechno, všechno i zkusila, nakonec si vybrala sama. Kluk by také mohl sportovat, KDYBY CHTĚL , ale nechce, na kole se naučil pozdě, plavat taky , na bruslích taky, kolečkový ještě ani nezkusil totéž lyže. Lámat ho nebudu, naštěstí nemá sklon k tloustnutí ... to by bylo horší. Zato muziku má v sobě , chce to sám, baví ho to, má úspěchy ... horší bude, jestli ho to přestane bavit, co bude dělat pak, protože muzika mu zabírá dost volných času ... tak by se pak neflákal
|
Jaana2 |
|
(23.3.2013 17:01:04) Anett - omluva za zkomolení
|
|
|
|
|
|
|