| KoproFka | 
 |
(14.4.2013 0:23:52)
Tak ač jsem předpokládala, co předpokládala!, byla jsem si téměř jistá, že nezvládnu "dožít se" termínu porodu - ejhle  - už mám 4-tý den po stanoveném termínu a nijak se mi nezdá, že by se naše holčička chystala ven, má to zjevně těžce na háku, beruška .
Vzhledem k tomu, že jsem 8-mý a 9-tý městíc těhotenství (tedy takřka plných 8 týdnů) žila v rozbombardovaném bytě (rekonstrukce kuchyně a obýváku ve 3+1), což znamenalo 3 týdny stavebních prací (žili jsme v pokojíčku a ložnici) a 5 týdnů truhlářských, takže jsem denně uklízela, aby se dalo existovat ve zbytku bytu ... no, nebylo to pijánko kliďánko, to fakt ne... v průběhu té reko jsem zvládla, aby se to nepletlo, že, chřipku svoji + synka a svoji téměř 3 týdenní virózu.
Naštěstí už jsem nechodila do práce.
První dítko jsem měla sice vyvolávané o cca 5 dní, ale bylo to díky odtoku plodovky a absenci kontrakcí.
Oprávněně jsem se tedy domnívala, že TP je něco, k čemu se možná dostanu, spíš ale jen přiblížím.
Teď se každý den ukládám ke spánku (no, zase nespím, klasika - jako u prvního nespavost v těhotenství - dám tak 4 hodiny za 24h  ) s tím, že jsem zvědavá, jestli to bude UŽ dnes a pokaždé jsem překvapená, že JEŠTE NIC .
Tohle těhotenství - a naše holčička na kterou se všichni moc těší - je pro mě něco jako zázrak!, takže čím víc čekám tím víc si říkám, že, i když to bříško je fakt nepřehlédnutelné a fakt na něj nejde zapomenout, se se mi to snad opravdu jen zdá, že to není pravda a ....asi už mi z toho hrabe!
Navíc - Manžel je z toho úplně hotovej a psychicky to v posledních dnech vůbec nedává - jako vím to o něm, že není schopen zvládat tyhlety nestandardní situace - ač já kolem sebe šířím klid, pohodu, dobré jídlo a pečení, on je úplně jurodivej a ...ano, nesnesitelnej!
Nebýt jeho, asi bych si to i užívala, už je všechno hotovo, já nemám žádné omezující komplikace, ale dnes mě tedy dohnal až k slzám, vzteku a hádce...
Navíc mi v porodce řekli, že pokud do středy nic, tak se naplánuje vyvolávání - tomu jsem se chtěla vyhnout, páč při prvním to fakt dost bolelo...
Ne že bych se tedy nějak moc bála, já vydržím všechno , ale ... takhle jsem si ten konec těhotenství fakt nepředstavovala...chjo...jsem si myslela, že zažiju konečně přirozenej porod...
NO, třeba ještě zažiju - naděje umírá poslední .
A co vy, co jste "přenášely" - já vím, že o přenášení se mluví až od 42tt... jak jste to prožívaly???
Klíďo se rozepisujte , ať mám co číst - já jsem z toho všeho, co se událo za poslední 3 měsíce tak vykolejená, že se nejsem schopna soustředit na žádnou knížku a ani na film...
MarMat (doufám, že jsem to nepomotala) - co holčička? Dobrý???
|
| KoproFka |
|
(14.4.2013 0:54:57)
mandelinko, moc díky za příběh a podporu!!
jo jo, dávaj nám ty děti zabrat, co? Ještě že je máme - dyk jinak by to byl tak nudnej život
|
| KoproFka |
|
(14.4.2013 1:18:40)
miláčkové jsou to!
Mě dneska zas probudil ráno synek (už nějakou dobu spí se mnou, potřebuje si mě asi nasyslit, protože ví, že ho zachvíli vytěsní ségra) - po těch 2 hodinách spánku zvukem jako když dává pusinky - když jsem proloupla oko, zjistila jsem, že má u toho upřený oči na digitální budík, kde svítí 7:13 - když jsem se ho ptala, co to jako je, tak mi řekl, že číslo 13 má ve třídě jeho milovaná Lenička, takže si na ní hned vzpomněl a posílá jí pusinky ...
Jo a minulý týden mi řekl: "Mami, my s Leničkou už víme, kde budeme bydlet až se vezmeme - buď v klidu, bude to u Leničky, můžete zůstat s tátou doma." 
|
| KoproFka |
|
(14.4.2013 22:30:40)
Ježiš to je pěkný!!! To jsou zlatíčka!!
A taky držím palce, ať je tvým manželem vše bez komplikací  a máte ho brzy v pořádku doma!
V těchhle situacích si člověk vždycky sáhne dost hluboku - tak se držte, holky!!
Jinak: my máme taky pokračování v synkových úvahách - dneska - seděl na WC a hlásí přes dveře absolutně bez kontextu - "Mami, ale až budeme bydlet s Leničkou u nich, tak tam budu muset udělat rekonstrukci - ale jenom malou - vyměním ty dveře u ní v pokojíčku za zašupovací, jako máme teď ty nový my tady - ty jsou daleko lepší... Nic velkýho tam jinak měnit nebudu... "
Tak jsem se ho ptala, kdyže mě hodlá opustit, abych se na to mohla připravila, a on:
"Neboj, teď ještě ne, až mi bude tak 30..." ...
|
|
|
|
|
asi 10 dní po TP měl kamarád vedle ve městě svatbu, kde jsem svatebčany na otázku, kdy se má miminko narodit šokovala, že se mělo jaksi narodit před 10 dny... na té svatbě jsem byla naprosto bezkonkurenční slonice 
dobrý nápad!
jen nemám ráda zlehčování.. jinak popisuji pouze svou zkušenost s porodem ve 42.tt a říkám, že pokud bude nějaké příště, nenechám to dojít do 42.tt
co těhotenství to přenášení a těch 14 dni navíc je fakt na budku. Naposledy jsem brečela každej večer že furt nic. Tentokrat si říkám ze se nenechám rozhodit a duševně se připravím předem, ale nevím nevim
V její náručí
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Česká píseňSvitavy 
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Den koní na Edenu
Česká píseň
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)