| Raduza | 
 |
(23.7.2013 12:17:45)
No prostě jednou je to obráceně. A to ještě tak, že ona se týden stará. Chlap by prostě odešel s tím, že má nárok na štěstí a děti by viděl jednou za dva týdny (v dobrém případě). A všichni by ještě vinili matku, že může za rozchod (byla tlustá, nosila doma teplátky a další chuťovky). Kdoví jak to tam je. A jak to bylo myslím jsi nastínila. Prostě dělala všechno, pořád, o všechno se starala, tak už toho fakt měla dost. Další se člověk může jen domýšlet. Tatínek nebyl zvyklý na nic, žil si jen podle svého. S tím, že nedělá nic navíc s dětmi, to si taky můžeš jen domýšlet. A třeba to taky nedělá, protože je nechce zase citově připoutat, prostě se bojí, že by pak nedokázala odejít a zůstala by. Musí to být těžké pro všechny. Ale zaujalo mě hlavně to, že se nedokáží dohodnout v péči o děti po rozvodu. To je nechce ani ten skvělý, úžasný, jedinečný tatínek?
|
| Inkognita | 
|
(23.7.2013 12:25:03)
Létavice, tatínek je chce a i psycholog to doporučuje. Maminka chce ale sourozence rozdělit, chce dceru - problém je, že oni se teď nedokážou dohodnout na ničem. Koupili novej byt na úvěr a prodat ho nechce ona, na vyplacení nemá ani jeden.
|
| Raduza |
|
(23.7.2013 13:02:28)
No jo, bohužel to tak prostě bývá. Jen je to prostě naopak. A faktem je, že matka je matka. Na matce prakticky v 99% případech stojí rodina, vztahy, všechno. Většinou je to tak, že žena ustoupí. STejně musí podat návrh na péči o děti. Pak rozvod a rozdělení majetku. Je to smutné, ale je to prostě život. Však tady každou chvíli je podobný příběh, jen ho píše žena o svém dlouholetém manželovi.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 13:13:22)
"Na matce prakticky v 99% případech stojí rodina, vztahy, všechno."
To jsi přehnala, to číslo. U nás půl na půl. Ne, co do času, který trávíme s dětmi (to se nedá poměřovat, když jsem na MD a muž pracuje), ale do citových investic, zájmu, zařizování různých věcí.... Navíc já jsem "vyvdala" s mužem celou rodinu, která je s dětmi několikrát týdně, prakticky pořád. On jim dal takové dobré zázemí plné lásky a zájmu. A já jsem večer vyfluslá a vyplá, tak kldyž volají "pojďte si ke mně lehnout", jde většinou on 
|
| Raduza |
|
(23.7.2013 13:16:57)
Já nemyslela rozdělení rolí v domácnosti. Ale když onemocní otec, změní se většinou dost málo (většinou jde hlavně o méně peněz). Když onemocní matka, je rodina v rozkladu. STejně tak je to, když odejde matka od rodiny. Ono všechno stálo na paní Evě, jak ji zakladatelka nazvala, a najednou je celá rodina úplně mimo. A zase když odejde otec, většinou to má hlavně dopad ekonomický.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 13:33:34)
Ano, u zakladatelky stojí možná všechno na paní Evě. Ale jednak to tak není všude a pak jsem psala o procentech, které jsi celkem hodně nadsadila. Taky jsem nepsala o rozdělení rolí (přečti si, co píši). Můj muž by třeba po mym případnym odchodu rodinu zvládnul. Kromě toho, že s dětmi tráví každé volno, že je od novorozenců vykoupe, udělá jim domácí příkrm, hraje si s nimi a mazlí, uvaří i se postará o domácnost, tak zvládne i praktické věci. Jediné, co nedělá, je prádlo, ale to je fakt detail.
|
| Inkognita |
|
(23.7.2013 13:37:21)
Lassie, ty máš doma ideál  Manžel paní Evy se posledních pár let manželství zapojoval celkem dost. Pravda nevařil a nepral, ale jinak byl celkem funkční.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 13:47:03)
Mám, já vim  . Ale soužití s velkou rodinou má i své stinné stránky, to je zase na jiné téma. Ale co se dětí týče, ty se mají fakt dobře.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 13:47:59)
Ale jinak - myslíš, že na paní Evě stála rodina z 99 procent?
|
| Inkognita |
|
(23.7.2013 13:53:16)
Z 99% určitě nestála. Ale nejde jen o tu práci okolo dětí, rodiny, domácnosti. Spíš chybí ta citová podpora.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 13:55:18)
To mi je jasný. Otázkou je, jak vypadala komunikace s dětmi poté, co jim to matka oznámila. Jestli jí syn okamžitě "fuckoval" a komunikovat nechtěl, pak se nedivím, že "vyklidila" pole. Já si moc neumím představit, co by mě tam udrželo, kdyby mi to syn pořád dával sežrat (i když by tam byly mladší děti, ale ty, samozřejmě, budou mít v bráchovi vzor).
|
| Inkognita |
|
(23.7.2013 13:58:19)
Mám samozřejmě jen zprostředkované informace, ale v počátcích ten syn ještě normálně komunikoval. A když by on matku odepsal, tak jsou tu pořád ty dvě mladší děti. Ono to totiž teď vypadá tak, že program na prázdniny vymýšlí a realizuje tatínek, on je bere ven, maminka nikoli. Ta se jde koupat s přítelkyní, ne s dětma.
|
|
|
|
|
|
| Raduza |
|
(23.7.2013 15:04:43)
Lassie, já jen co si všímám kolem. Jak se rozpadne rodina ze strany otce - odejde otec, rodina tak nějak funguje dál. Jakmile se rozpadne ze strany matky, přestane fungovat. Prostě se všechno sesype daleko víc. Ta matka je v rodině ta hlavní oporaa, ta jistota, pro děti je strašně moc důležitá.
Evko, máš naprostou pravdu. Ale to nic nemění na tom, že mohla být totálně zoufalá. Nikdo tady nevíme jak je to doopravdy.
|
| Lassiesevrací |
|
(23.7.2013 15:12:56)
Kolik znáš rodin, kde matka zmizela a předstala mít zájem? Zajímá mě, jak velký máš statistický vzorek na takové tvrzení. Podle mě by milující otec bez manželky přežil. Sice by to dřelo, ale zvládnul by to.
|
| 18.9Evka+313 | 
|
(23.7.2013 15:27:17)
no, tak když vyžaduješ vzorek, tak zase dodej ty svůj vzorek milujících otců, kteří dokonale zvládli vychovat děti a zároveň nahradit matku... já neznám jediného
když se tady objevilo toto téma, myslela jsem, že se jedná o mojí sestřenici a co myslíš, nahradil milující otec matku?...
|
| Lída + 4 |
|
(23.7.2013 15:29:11)
Tak kupříkladu můj ex  Po dohodě zůstaly děti u něj, postaral se výborně. Dneska už jsou "dětičky" dospělý.
|
|
|
| Kreaty | 
|
(23.7.2013 15:34:42)
rodina bez matky je skutečně horší postavení než rodina bez otce, matky ve většině případů rodinu táhnou, když odejde matka nebo zemře, tak se buď zapojí babička nebo si otec najde jinou ženu, která mu pomůže nebo matku zcela nahradí, samotný otec, který vychovává děti-neznám ani jednoho i z příkladů, kdy jsem chodila k soudu, matek znám hodně co samy vychovávají své děti a fungují
|
| Kreaty |
|
(23.7.2013 15:39:23)
já jsem taky vychovávala 10 let syna mého ex v době trvání našeho manželství, jenže to nebyl osamocený otec, když si ex našel novou ženu, tak ta ho pak vykopla 
|
|
|
| Monty | 
|
(23.7.2013 17:53:15)
Taky mám jeden. Vlastně dva.
Otec mé sestry si ji k sobě vzal ve 12ti letech a jakkoli je divnej, tak jako otec fungoval a funguje i v její dospělosti výborně.
Kamarádce umřela maminka v jejích asi šesti letech a otec se postaral jak o ni, tak o jejího bratra také velmi úspěšně.
Funkčnost rodiče nezávisí na pohlaví, ale na charakteru.
|
| Jáňa+tři sluníčka | 
|
(23.7.2013 18:12:55)
Evko, tak já v rodině jen s jedním rodičem(otcem) vyrostla a fakt i s odstupem více než dvaceti let od dovršení mé dospělosti můžu říct, že táta mi mámu nahradil 100% . Je fakt, že umřela, když jsem byla úplně malá(2 a 3/4roku) a vlastně si ji nepamatuji, ale táta byl prostě skvělej jak po té praktické, tak hlavně po té citové stránce. Mazlení, povídání, hraní, spoluprožívání... to vše v míře mnohdy větší, než měly moje kamarádky se svými maminkami. Nemůžu říct, že bych mamku nepostrádala, ostatní děti o mamince mluvily, kreslily jí přáníčka a psaly o ní slohy... a já si tu svou vlastně ani nepamatovala, bylo to těžké, ale teď zpětně vidím, že mi vlastně nic podstatného nechybělo. Vše co já spoluprožívám se svými dětmi, co se jim snažím dát mi dával můj táta. Jinak paralela s úvodním příspěvkem, taky jsem po cca 17 letech manželství "zjistila", že jsem lesbička a taky to pro mého manžela byla rána z čistého nebe. Jinak naštěstí se scénář odehrál jinak než u paní Evy, moje dcery se se situací srovnaly skvěle, žijeme společně s nimi a mou partnerkou už tři roky a "my čtyři holky" společnými silami "vychováváme" našeho ročního synka. Holky ho berou jako bráchu a on nás dvě s partnerkou považuje obě za své mámy, zatím značka ideál. Vím, že potíže teprve přijdou s příchodem do školky a do školy, ale snad se vším společně vypořádáme stejně dobře, jako doposud. Můj bývalý manžel se už se změnami v našem životě taky popral a paradoxně i jako otec začal fungovat po rozvodu podstatně lépe, než předtím. Zůstali nám i společní přátelé z dřívější doby a stále jsme schopni chodit společně na nejrůznější akce.
|
|
|
|
| NovákováM |
|
(24.7.2013 0:57:55)
Lass, já dvě.
V obou případech to jsou muži, kteří zůstali sami s dcerami.
Jeden se dvěma, druhý se třema - jeden vdovec, druhý opuštěn i děti.
Obrovský obdiv, ani jeden z nich není jaderný inženýr, ale ustáli všechno... přežití, praní, vaření, úklidy, školu, problémy v pubertě, taky práci... svou vlastní, protože paní alimentační se vypařila a vdovec bral nějaký sirotčí důchod.
všechny ty dcery, všech 5 - mají dneska vzdělání, normální fungující partnerský vztahy, děti...
Ale je trochu zvláštní, že se podivujeme nad dcerami a nedivíme se nad syny vychovávanými opuštěnými matkami, nebo i dcerami... Pořád mi připadá, že otcům upíráme kus svéprávnosti a zodpovědnosti.
Za mne jsou rodiče plnoprávní, chtějí-li. I otec dovede být prostě laskavá bytost, co umí obejmout a pohladit a poradit a i matka může být přísná, vychovávat a mít respekt. Nahradit druhého rodiče nelze.
Na straně druhý je lepší se o to pokusit, než přivléct domů nějakou nesmyslnou kreaturu.
|
|
| Raduza |
|
(24.7.2013 9:01:30)
Ze života snad jen jeden příklad. BAbička utekla od dědy, když děti měly od desíti do patnácti let. Vždycky jsem ji odsuzovala dokud se manžel nezačal jednu dobu chovat příšerně. Měla jsem dítě a pochopila jsem jak strašně musela být zoufalá. Děda příšerný alkoholik. Socialistický soud mu svěřil všechny tři děti o které se nedokázal postarat. Mladší si vzala sestra matky a nejstarší po roce odešel za matkou, kam v osmnácti i obě mladší. Jinak je to všechno z práce. Vzorek je dost velký. A statistika? Nevím, kde se tam ty čísla berou, podle mě vůbec neodpovídají realitě.
|
| Raduza |
|
(24.7.2013 9:03:54)
Ještě k té statistice. Prý 65% návrhů na rozvod podávají ženy. VE skutečnosti velmi výjimečně podá muž. V žádném případě to není 35%. Ledaže bychom byli velmi výjimečný obvod.
|
|
|
|
| Mr. Miçkey | 
|
(23.7.2013 15:27:40)
No nevim, muj ex ma u sebe nase tri deti a fungujou normalne, nikde se nic nesesypalo. To je tady takovy oblibeny rceni, ze rodina stoji a pada na matce.
|
| Mr. Miçkey |
|
(23.7.2013 15:31:54)
Podotykam, ze nejmladsimu diteti byly tehdy 2 a pul roku. Prostredni syn mel zasadni problemy s reci a zacinal v te dobe s logopedii. Nejstarsi nastupoval do prvni tridy  Zvladl vse.
|
|
| 18.9Evka+313 |
|
(23.7.2013 15:38:05)
a mě zase připadá, že je to často jen něčí alibismus tvrdit, že děti to nikterak nepoznamenalo, ptal se jich někdo? měly na výběr? asi sotva, že?
|
| Kreaty |
|
(23.7.2013 15:41:30)
no ono právě ty výsledky nejsou po měsíci ale po deseti letech, určitě každý tatínek jim zvládne namazat chleby a dát tašku na záda, ale žeby byly děti tak radostí bez sebe, že můžou vyrůstat bez mámy, to nejsou, anebo jsou a to pak děti můžeme skutečně odevzdat do dětských domovů a jedno za měsíc se na ně přijít juknout jak nám to pěkně rostou, taky vyrostou, taky je tam nikdo neumoří
|
| Kreaty |
|
(23.7.2013 15:42:57)
ne všichni spoluobčané to řeší, kdo vychovává jejich děti, někteří jsou rádi, že se jich ujme stát a mají vystaráno, takových je
|
| Jáňa+tři sluníčka |
|
(23.7.2013 17:23:22)
Vitaminy tak já v rodině jen s jedním rodičem(otcem) vyrostla a fakt i s odstupem více než dvaceti let od dovršení mé dospělosti můžu říct, že táta mi mámu nahradil 100% . Je fakt, že umřela, když jsem byla úplně malá(2 a 3/4roku) a vlastně si ji nepamatuji, ale táta byl prostě skvělej jak po té praktické, tak hlavně po té citové stránce. Mazlení, povídání, hraní, spoluprožívání... to vše v míře mnohdy větší, než měly moje kamarádky se svými maminkami. Nemůžu říct, že bych mamku nepostrádala, ostatní děti o mamince mluvily, kreslily jí přáníčka a psaly o ní slohy... a já si tu svou vlastně ani nepamatovala, bylo to těžké, ale teď zpětně vidím, že mi vlastně nic podstatného nechybělo. Vše co já spoluprožívám se svými dětmi, co se jim snažím dát mi dával můj táta. Jsou to tři týdny co mi náhle odešel a strašně moc mi chybí, mám tě ráda tati! 
|
| Abigail* | 
|
(23.7.2013 20:34:56)
Jáňo, upřímnou soustrast
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Nejspíš se trochu zklidní ale do původního stavu už to stejně vráti nejde.
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)