gf fgfhf |
|
(26.7.2013 21:01:01) Ano, šla bych i za cenu toho, že snima zůstanu sama, budu se muset přizpůsobit, změnit svůj dosavadní život, být upoutaná dašlí 3 roky min. u dítětě, mě by to zato stálo. A vůči staršímu by to nebylo sobecké, ba naopak pro něj lepší, že by mělo sourozence, naučilo by se novým věcem,řže není sám, dělit se o svoje věci, a pozornost rodiče, naučit se sourozenecké lásce.
|
Monty |
|
(26.7.2013 21:05:12) Bylo by to zatraceně sobecké. Rozhodla bys totiž za dva další lidi, kteří si to na rozdíl od tebe nevybrali.
|
Katsue |
|
(26.7.2013 21:10:01) To snad rozhoduje každý, kdo si pořizuje dítě, ne? Tys taky za svého syna "sobecky" rozhodla a neptala ses ho, jestli by si tento život s těmito rodiči vybral. To už je úděl dětí, že se rodí do situace, která vznikne nezávisle na nich, o které rozhodují jiní. Vůbec to ale neznamená, že by se ty děti raději vůbec nenarodily, nebo jo?
|
Katsue |
|
(26.7.2013 21:12:09) Nebo máš pocit, že bych se měla ptát svého 4letého syna, jestli si smím pořídit druhé dítě, abych nebyla sobecká? Protože omezení by to pro něj samozřejmě znamenalo - i kdybychom měli peněz na rozhazování.
|
Monty |
|
(26.7.2013 21:19:30) Katsue, ty si chceš jako samoživitelka pořídit další dítě bez otce, abys uspokojila nějakou svou "potřebu"? Pokud ano, tak pro mne jsi sobec.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 10:12:18) Mám dítě kvůli své biologické potřebě a chci proto další. Tento motiv považuji za normální a standardní.
|
Monty |
|
(27.7.2013 10:17:11) "Mám dítě kvůli své biologické potřebě a chci proto další. Tento motiv považuji za normální a standardní."
A já zase ne a domnívám se, že mít dítě kvůli biologické potřebě je hrozný. Jediný důvod, proč mít dítě je mít ho s někým, s kým chci prohlubovat vztah, mít ho z lásky k němu jako naše společné pokračování té lásky. Ještě dovedu pochopit mít neplánované dítě prostě proto, že se stane. Cíleně chtít dítě pro dítě i bez otce - nerozumím a pokládám za sobecký a omezený.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 10:19:01) Tak vztah ti to neprohloubilo, že?
|
Monty |
|
(27.7.2013 10:22:37) Jenže já dítě neplánovala, to je varianta 2. Plánovaně mi přijde jako jediná "správná" varianta 1. Dopadnout to samozřejmě může dobře i špatně, ale jak jsi sama napsala, ani tak bych neměla víc dětí, než kolik jich zvládnu sama uživit.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 10:31:39) Zajímavé že neplánované dítě ti přijde ok, na plánované máš dost ostré požadavky.
|
Monty |
|
(27.7.2013 10:32:21) Asi proto, že jedno neplánované se dá zvládnout celkem v pohodě, víc těžko.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 10:35:47) Asi jak komu. Někdo nezvládne jedno, někdo zvládne pět. Pro mě je ta hranice právě dvě děti.
|
Hilly. |
|
(27.7.2013 13:12:56) Anne, mne prijde, ze vnitrne uz si odhodlana to dite mit.Zalezi na hodnotach jake mas.Nekdo od zivota ocekava pohodlicko, dovolene, klidek.Nekdo si deti ceni natolik, ze je kvuli nim schopny i celkem slusneho sebeobetovani a rizika a svuj zivot nepovazuje i tak za zkazeny.Ja bych si teda vzdy asi vybrala zivot s detma a v drine, nez bez deti byt v luxusu.Preju ti, at se rozhodnes tak, ze litovat nikdy nebudes.
|
Monty |
|
(27.7.2013 13:17:55) Nechápu, co furt máte s tím luxusem? Já mluvila o úplně normálních věcech typu letní tábor, kterej stojí tři a půl tisíce pro jedno dítě, nebo o škole v přírodě.
To všechno krát dvě je podle mne pro samoživitelku naprosto nereálný zvládnout. Leda by si přivydělávala tělem někde na privátu.
A navíc, pořád slyším o tom rozhodnutí matky, ale co to dítě? Fakt vám přijde lepší být v nouzi se dvěma dětmi nebo průměrně situovanej s jedním???
|
Hilly. |
|
(27.7.2013 13:26:57) Tak ja predpokladam, ze Anne zvladne nejaky standard zajistit i sama. Ten vyraz luxus je asi zvolen nevhodne, spi s sem myslela zivot v klidu.Anne nejak nepremlouvam, to zalezi na hodnotach jake ma a taky na urcite houzevnatosti a psychicke odolnosti.Nebude to mit urcite lehke, ale zda se to vyplati musi sama zhodnotit.
|
Monty |
|
(27.7.2013 13:34:39) Hilly, proto jsem se už na začátku ptala, jaké má zázemí v rodině. Protože i to přežití v klidu stojí peníze. Já teď třeba místo toho, abych se válela u vody dělám korekturu knížky o vrazích. A kdybych neměla možnost poslat syna na tábor, nebo k babičce na chalupu, tak na to nemám čas a ty peníze mít nebudu. Teď už třeba jo, synovi je deset, ale kdyby mu byly tři, tak ne. Tady je spousta faktorů, vlastní bydlení, například, to je hodně podstatný. Já mít svůj byt, tak taky uvažuju jinak, protože je rozdíl platit měsíčně za bydlení třeba 6 nebo 13 tisíc.
|
Hilly. |
|
(27.7.2013 13:47:41) Monty, souhlasim. Anne mi ale neprijde jak nejaka vymastena naivni trubka( dokaze videt partnera realne),tak snad se rozhodne dobre.Radit ji at si najde nekoho jineho se mi celkem prici, protoze vim, ze to pro chytrou zenskou v tomto veku rozhodne jednoduche neni, je to spis uz o nahode.
|
Markéta | •
|
(27.7.2013 19:55:44) Jenže o funkční pomáhající rodině nebo příbuzenstvu nepsala, otec taky pomáhat nebude, takže asi základní otázka je to, že i když se cítí na to vydělávat na dvě děti, jak si ty podmínky na to vydělávání zabezpečí. Jak tu psala Monty, když se víc nebo alespoň dva lidi rozdělí o pobyt na paragrafu, o vyzvedávání dětí, je nějaká možnost pracovního uplatnění. Ale ta rapidně klesá, když pečovat, vodit a zůstávat na paragrafech bude jen jedna osoba - ta, která má současně vydělávat. Navíc v jejím případě by mě zrazovalo to, jak podotýkala, že cítí ubývání energie a za pět let to vidí tak, že už tu energii na malé dítě mít nebude. Čili bych se dost bála toho, že v tomhle případě by mě druhé dítě dost fyzicky i psychicky sejmulo už při startu - a přitom je to běh na dlouhou trať. Anne jistě trubka není, spíš tak trochu podceňuje situaci pod vlivem tikotu biologických hodin. Pokud není podpora rodiny a není na hlídací paní, tak to moc růžově nevidím.
|
Markéta | •
|
(27.7.2013 19:58:44) Navíc tu psala o nějaké šikaně v zaměstnání, tak bych si promítla, jestli další mateřská a další chození na paragrafy tu šikanu jen nevystupňuje /třeba jí kolegyně a šéfová navzdory tomu, že je to státní správa, nechtějí zastupovat/.
Vytvořila bych si reálný scénář, jestli se tam budu moct vrátit, do kolika tam dělám /úřední dny???/, jak v takových případech vyzvednu děti /když partner vyzvedávat nebude, ani někdo jiný/. Prostě natvrdo bych se podívala, jak to prostě bude.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 21:36:07) Tak psala jsem tu několikrát, že by mi v práci s největší pravděpodobností místo podrželi, příp. bych se svou kvalifikací našla jiné (obdobné), ale že to není to, po čem kariérně toužím. Že bych se upsala státní správě na dalších x-let. Vyzvedávám už teď, to by se asi moc nezměnilo. Ty paragrafy mi vyčítají, protože pak nestíhají ještě víc, ale ne proto, že by měli proti mě něco osbního. Nemáme tam takové leho, jako tady někdo psal, na druhou stranu máme určitě vyšší platy než je průměr státní správy.
|
|
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 21:44:29) A pokud někdo necítí ubývání sil s věkem, tak to není o tom, že by mu neubývaly, ale o nedostaku sebereflexe. Nezbylo by mi než pri RD částečně pracovat (a to i když partner bude, pokud bych nechtěla přistoupit na jeho velmi nízký ekon. standard - to mi na něm hodně vadí, ale on jaksi víc nepotřebuje), a to lze povětšinou až když děti spí jednou jsem si to vyzkoušela s dcerou a nebylo to nic moc, i teď docela váhám, jestli si nějakou další zakázku vezmu nebo mi za to nestojí, protože ty propracované večery a noci mě docela ubíjí a ani o víkendu ji jaksi nechci nutit hrát si sama, abych mohla pracovat. A že to za 5 let bude jen a jen horší (a že bude horší nejen to) je prostě realita. Před deseti lety mi nevadilo celou noc propařit a ráno jsem šla s úsměvem do práce. Dneska prostě ne, nějak sice přetrpím, ale dřív jsem netrpěla.
|
Monty |
|
(27.7.2013 21:49:27) Anne, tak to zas není úplně pravda, co píšeš. Jasně, nespat tři noci se ve dvaceti zvládá líp, než ve čtyřiceti, ale mně třeba bude 40 příští rok a úbytek sil nebo zhoršení zdraví necítím vůbec, v ničem. V tom hraje velkou roli životospráva, stres, geny... je to třeba běžnější jev, ale není to stoprocentně daný. Ale i když bych další dítě zdravotně i psychicky zvládla bez problémů, tak ekonomicky už těžko, bez hlídání naprosto ne.
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 21:51:45) Ale v čem se mnou nesouhlasíš? Dyk píšeš, že ve dvaceti ti neprospané noci vadily míň nebo vůbec - mně jde právě o ty neprospané noci s miminem, s prací... prostě to zvládám hůř a k miminům to jaksi patří.
|
Monty |
|
(27.7.2013 22:13:17) Anne, tohle já ale neznám, moje dítě spalo od narození prakticky celou noc, neřvalo... nevím, co to je prořvaný noci nebo nevyspat se. Takže nemůžu říct, jestli by mi to vadilo víc než dneska, protože nevím, co to je. Mně by vadilo to, že bych byla z pracovního hlediska vyřízená. Nemůžu si dovolit žádnou mateřskou. Nemám vlastní bydlení a nemám rodinu, takže od začátku píšu, že s pomocí rodiny, s vyřešeným bydlením, nějakými úsporami apod. si dovedu představit, že to jde, ale stejně bych nechtěla být sama s dvěma dětmi. V jakýmkoli věku. Ve dvaceti stejně jako ve čtyřiceti.
|
|
Markéta | •
|
(30.7.2013 14:01:22) anne, jenže vyzvedávat jedno nebo dvě děti je velký rozdíl, už z hlediska logistiky, taky ty paragrafy budou častější, i když ti místo podrží a otázka je, jestli se ti bude chtít být bez partnera, když už teď v podstatě toho stávajícího odepisuješ. Než na tohle budeš mít zase prostor bude ti tak mezi 45-50, abys měla náladu někoho hledat, ostatně ani dvě děti a komplikace s různými otci nejsou to pravé ořechové
je to prostě hodně velká sociální nejistota a ty nemáš žádné zázemí
Ale koneckonců, je to tvoje věc, když ti řvou biologické hodiny, stejně asi poslechneš ty hodiny
Většina lidí, co si pořídila druhé/třetí dítě za každou cenu ale podvědomě počítala s tím, že má nějaké zázemí třeba v širší rodině, to není tvůj případ.
Jak říkám - zrazovat tě ale nebudu, sama víš, že je to jen dítě a biologické nutkání a pocit emoční naplněnosti - na druhé misce vah jsou ale veškeré rozumové důvody a reálie
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 17:44:54) No tak to vyzvedávání by se řešilo za hodně let, spíš by to dcera měla fajn na ty první roky ve škole. A jestli půjdu do jedné instituce nebo do dvou, to pro mě v rozhodování stěžejní není. Zázemí - otázka je, co si pod tím představuješ. Mám funkční rodinu. Nicméně nemám (a nikdy nebudu mít) příbuzné, které naskočí na hlídání, když zapískám. Mají svůj věk nebo povinnosti.
|
Líza |
|
(31.7.2013 17:50:51) "A jestli půjdu do jedné instituce nebo do dvou, to pro mě v rozhodování stěžejní není. " To ti může bejt jedno, dokud to neřešíš prakticky. Dokud nestojíš před tím, že dovést a vyzvednout děti v souladu s tvou pracovní dobou lze jen v rámci jedné instituce a čas nutný k přesunu do druhé už se tam nijak nevejde. Jak sama píšeš, nikoho na písknutí na hlídání nemáš; jako samoživitelka se nebudeš ani topit v penězích na placené hlídačky...
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 17:57:00) Lízo pracovní doba se dá přizpůsobit dětem. Tohle pro mě je řešitelný problém.
|
Juldafulda |
|
(31.7.2013 18:12:22) JIstota, ze i "dokonaly" manzel bude celou dobu zajistovat rodinu neni samozrejme jista, ale preci jenom jedno dite mas a predavas mu urcity vzor chovani do dospelosti. Ale tohle je stejne tvoje vec, to si musis vyresit sama )).
No a vodeni deti kazde do jine instituce ). Haha me to ceka od zari a rozhodne to zadna legrace nebude a potom co se narodi treti uz vubec ). I kdyz mas partnera a jsi bez hlidacek, tak je to nekdy docela hodne narocne. Co nemoce? Kdo ohlida to mladsi, aby jsi ho netahala s horeckou do skoly kam musis odvezt to starsi ). Resim podobnou situaci do budoucna a navic budeme mit jeste treti dite, jak to budu delat hlavne s vyzvedavanim potom skolaka, kdyz bude mladsi nemocne a do toho mimino ). Mozna to bude chtit nekoho na vyzvedavani coz bude znamenat nejakou financni investici ).
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 18:17:53) Upřímně? Pokud by to mladší na tom bylo tak, že by nebylo schopno ani přesunu autem, tak by obě zůstaly doma. Nehodlám z prvního stupně ZŠ dělat drama. Už se těším na kritiku, jak jsem nezodpovědná Ono být do odpoledne v družině taky není ideální.
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 18:30:11) Anee, když šla starší do školky, byla na tom tak, že nebyla způsobilá k převozu autem, zhruba tak 10 dní z každého měsíce
Jako víš co, ono se dá ledacos, otázka je jaký je poměr cena/výkon
|
Juldafulda |
|
(31.7.2013 18:31:30) Adelaide ja myslim, ze Anne do toho pujde. Resp. ona uz vi, ze jo, jenom sonduje teren .
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 18:33:42) Juldo, já si taky myslím, ale něco málo katastrofických scénářů neuškodí
|
|
|
|
Juldafulda |
|
(31.7.2013 18:30:32) Anne a ten tvuj vi, ze chces dite? ))).
Jinak ja byla co se tretiho postavena pred hotovou vec a priznam se, ze i kdyby mi nekdo licil, jak je to uzasny mit tri deti, tak bych se tim nenechala zmast a udelal bych to, jak bych to citila ja a ne jake jsou zkusenosti cizich rodin ).
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 18:33:49) Ano, on chce dítě a to hodně.
|
Juldafulda |
|
(31.7.2013 18:35:31) Anne a ty se s nim chces potom rozejit? Jedna rovina je mit partnera a ten nebude idealni nikdy, ale chce taky dite. Anebo mit partnera, nechat si udelat dite a pak nazdar ).
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 18:37:08) No to fakt nechci. Ale stát se to prostě může.
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 20:08:59) Maargitt, jo to mi povídej. Já sjme měla dneska nepříjemnou chvilku na dětském hřišti :-( a jak jsme těhotná tak mi to bylo fest líto.
|
|
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 8:06:40) Maargit ja toto zazivam uz jako tehotna, najednou mam pocit, ze se musim chovat vsude jako dokonala matka, ze mam vsechno pod kontrolou, protoze jinak se na me lidi divaji, jako na socku, ktera si udelala fakany a nezvlada je. Ten tlak spolecnosti bude mnohem vetsi nez s dvema detma. Pritom tamhle v Italii a hlavne v tech Jizanskych statech jsou brany jako "dar" Je to hrozne videt, kdyz takhle potkavam cizince ve velkomeste a Cesi se na deti tvari jak kysely zeli a cizinci me obcas i zastavuji na slovo, jak se decka jmenuji... Vzdycky jenom valim oci.
At si kazdy hledi sveho. Vis co tohle chovani je pouze mala sebeduvera dotycnych rejpalu.
|
mm | •
|
(1.8.2013 8:30:59) To je hrozně zajímavý, s tímhle se vůbec nepotkávám, naopak každý je plný pochopení, že je to se třemi/čtyřmi náročnější. A to žiju v pražské čtvrti. Pocit společenského tlaku jsem měla výhradně, když jsem šla s aktuálmě nejmladším miminem bez starších a neřešila "dost rychle", že brečí - když jsem šla se všemi, tak mě tohle nikdy nenapadalo.
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 9:05:22) mm jenze ja vypadam docela hodne mlade. Kdyz jsem cekala prvni dite, tak se na me hlavne starsi zensky koukaly jako na couru, ktera si umotala dite a schvalne me treba uz ve vysokem stupni tehu nepustily na chvili sednout v cekarne na gynde. Kdybych vypadala na svuj vek, tak se na me lidi takhle nedivaji. Uz se mi i stalo, ze si jedna pani myslela, ze nejsem matka mych deti, ale ze jsem jejich chuva, nemohla uverit, ze to jsou moje deti ).
|
Xantipa. |
|
(1.8.2013 10:20:01) Tak na mne se nikdo nikdy divně nedíval, v obchodě mě s břichem pouštěli dopředu ke kase, v buse nebyl problém si sednout. Ale musela jsem říct - no a? Od toho mám pusu. Jen když byla s malým v kočárku dcera ve městě, tak ji tam napadl nějaký neurvalec, že takhle mladá má studovat a ne š-kat - a to doslova. Nechápu, co je komu do toho. Ale ona byla šokovaná, že ho ani neposlala do pr.ele - tam bych každýho s poznámkama poslala já.
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 13:29:21) Xantipo hmm proste jsi mela stesti. To ja si taky reknu, ale obcas clovek proste narazi no. A to nejsme z tech co by vecne o svem stavu nekde vypravel nebo ho daval na odiv. To treti tehotnestvi defakto vubec nevnimam a pote co jsem cekala dve hodiny u dr. a bylo mi desne blbe jsem si pak uvedomila, proc jsem nevytahla tehu prukazku a nemavala tim sestre pred oblicejem ))).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(31.7.2013 18:32:52) Juldo, no někdy je to pitomý (zvlášť když onemocní mimino, protože nechat školkáče doma a jít se starší do školy jde, kdežto co s nemocným miminem
U nás bude taky prča, prostřední jde do 1. třídy + kroužky obou starších, batole... to se nasmějem
|
Juldafulda |
|
(31.7.2013 18:34:04) Adelaide to jo )). Nam jde prvni do skoly a taky krouzky, ml. do skolky to bude hodne vesele a zimni mimno . Holt nam kazdemu Panbuh nalozi tolik co unesene, takze to bude brnkacka ne.
|
|
|
|
Líza |
|
(1.8.2013 13:35:40) Anne, jsou v životě situace, a nechodí po horách, ale po lidech, kdy pracovní dobu dětem přizpůsobit nelze. Taky nezapomínej, že samoživitelka, i kdyby chodily alimenty dobře, což není nikde psáno, si nemůže dovolit vydělávat málo, tzn ani z finančních důvodů nelze snižovat donekonečna úvazek. (Pominu, že je krize, lidí moc, práce málo a zaměstnavatelé jsou čím dál míň vstřícní, protože je k tomu nic nenutí.)
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 17:24:09) Jo a jsou i samožitelky, které jsou schopny si i v krizi najít práci, přizpůsobit si pracovní dobu a přesto mít postačující příjem , příp. pracovat na RD... A pak jsou vdané ženy, které se octnou na mizině, když manžel ztratí práci. Hele věříš že samoživitelce se tvoje zdůvodnění zdá vcelku úsměvné? Protože ta toho manžela ztratila navždy.
|
Líza |
|
(1.8.2013 18:35:18) Anne, to pochybuju. Hele, úsměvné je to, jak holce se čtyřma dětma odsekáváš, že by tě zajímalo, jestli už má dítě, protože nejsi ochotna jejím argumentům naslouchat. Mně zase píšeš cosi o úsměvných samoživitelkách - dnes samoživitelkou jsem. A jo, mám práci, velmi dobrou. Ale na rozdíl od tebe mám velmi přesnou představu o všech rizicích; a můžu děkovat PB za to, že děti jsou už poměrně velký, protože kdyby byly menší a musela bych je vyzvedávat, tuhle práci bych neměla, měla bych jinou, s nižším hodinovým platem a na mnohem míň hodin. Takže, vím o čem mluvím.
Jo a než mi napíšeš "tak vidíš, stejně jsi s dětma skončila sama", tak ti rovnou napíšu, že jsem jim to takhle nepřipravila cíleně. Prostě došlo k chybě v Matrixu a k zemětřesení v rodině. Něco docela jiného je jít do toho dobrovolně. To má svá rizika a ne malá. O těch se ti tady snažíme napsat, ale shazuješ to ze stolu. No to je koneckonců tvůj problém. ;)
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 20:11:18) Zeptala jsem se, jak se s tímto rizikem poprala ona sama. Protože jediná prevence je nemít děti vůbec. Většina rodin pak padá na samé dno, protože náš sociální systém na tyto případy nemyslí a i v té nejfunknější rodině jeden plat na zvýšené výdaje často nestačí.
S tím nezaměstnaným manželem jsi mě pobavila - promiň ale tomu se bude smát každá samoživitelka, která zůstala sama s dítětem. Srovnej si tu situaci - dobře, manžel přišel o práci, ale měl několik měsíců podporu, jako chlap byl v hledání práce celkem neomezený - nikoho nevyzvedával, o nikoho se při nemoci nestaral, nebo jsi se mohla vrátit do práce ty - ta situace měla spoustu snadných řešení. Samoživitelka je na tom tisíckrát hůř pokud jde o možnosti, které má.
A o rizicích jsi narozdíl ode mě neměla potuchy, nezlob se. Vždyť jsi nezvládala ani nezaměstnanost manžela. A když jsme u toho, nezvládla jsi manžela reálně ohodnotit, nedošlo totiž k chybě v Matrixu, ale k chybě v tobě. Já ho reálně hodnotím
Že bys nemohla uzpůsobit pracovní dobu dětem je tvůj problém, ne můj. A ještě podotknu, že jsem nikde nepsala, že bych tuto situaci připravovala cíleně. Nevidím nic špatného se zamýšlet i nad tou horší variantou. Určitě je to lepší než mít klapky na očích. Zajímavé že naivitu bereš, racionalitu ne. Mám to naopak.
Myslím, že nemáme ani jedna důvod pokračovat v diskuzi. Protože na to, na co bych chtěla slyšet odpověď, nereaguješ. A ta otázka zní: kdyby sis uvědomovala, že můžeš zůstat bez partnera, měla bys další dítě?
|
Líza |
|
(1.8.2013 20:22:20) Diskuse s agresivním člověkem, který má pocit, že má předplacený nekomplikovaný život a posmívá se lidem s problémy (například tvůj výsměch holkám, kterých je na rodině dost a dost, z rodin, kde výpadek jednoho příjmu znamená velkou finanční krizi), je opravdu zbytečná.
Takže za mne: celý život vím, že můžu zůstat bez partnera. Ale pravděpodobnost toho, že bez něj zůstanu, se v různých etapách mění. Jistotu mít nelze, ale lze mít kvalitní vztah, který jeví všechny známky toho, že může trvat dlouhodobě, a partnera, který je zodpovědný a s nímž oboustranně počítáme nafurt. Tam je pro mne míra nejistoty přijatelná, měla jsem v této situaci dvě děti a neměnila bych.
V situaci, kdy už nyní vím, že vztah není v pořádku a že je vysoké riziko jeho rozpadu, bych si další dítě nepořídila. Dovedu pochopit, že si v takové situaci může někdo pořídit první, pokud je na tom věkově tak, že se bojí, že je to poslední šance.
Co nedovedu pochopit, je, že někdo založí diskusi na nějaké téma a je znechucen tím, že mu tam lidi píšou názory, které se mu nelíbí.
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 21:01:28) Tak tu iluzi o předplaceném nekomplikovaném životě jsi měla ty, ne já.
Fakt si myslíš, že mít nezaměstnaného manžela není pakárna proti situaci být sama s miminem?
Jinak ptala jsem se hlavně na zkušenosti někoho, kdo v té situaci BYL. V tom mě holky rozhodně nezklamaly. O poučování o tom, že si mám najít pana dokonalého (kterého tu má každý snad kromě Maargitt, Hilly a Monty) /případně si dítě pořídit v iluzi o panu dokonalém a jinak nemám právo/ opravdu nestojím.
|
Líza |
|
(1.8.2013 21:20:14) "Tak tu iluzi o předplaceném nekomplikovaném životě jsi měla ty, ne já. " Přestaň si vymýšlet ty nesmysly.
|
Magdaléééna |
|
(1.8.2013 21:30:41) Lízo, já jsem v tomto také více jako Anne.. V životě se stane spousta neplánovaného.. a ano, já respektuji, že argumentuješ tím, kde to jde, tam tomu předcházet.. A je to logické a rozumné. A věř, že je mám logiku ráda a rozumná jsem dost. Ale toto je jedná z mých výjimečných nelogičností, do kterých bych šla. A ano, také vím, co je to být samoživitelka Myslím, že hodně záleží na konkrétním člověku a situaci.
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 22:37:02) Děkuji za podporu. Celé tohle téma je o předcházení mimochodem.
|
|
|
|
|
|
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 22:05:14) Anne promin, ale podle me nas tady kapanku vodis za nos. Nejdriv tady napises, ze chces dite, ale ze ten tvuj nestoji za nic. Pak najednou je v pohode, pak tu resis, jak to zvladnout, kdyz budes samozivitelka. Priste si rozmysli presne tema, jake te zajima a nikdo ti tu nebude davat rady do zivota.
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 22:09:06) Mam pocit, ze jsi asi cekala, ze ti tu kazdy padne k noham a bude ti pet ody na to, jo jdi do toho, vzdyt do zvladnes, jsi preci emancipovana zena. K cemu chlap, oplodni a sama dve deti preci uzivis ).
Myslim, ze nikdo zde nema pana dokonaleho, ale mozna my co mame tech deti vic, vime co to je mit vic nez jedno dite. Jenze to pochopis az kdyz ho budes mit. A to ti rekne kazdy. S jednim ditetem se da delat vsechno, s dvema udelas pulku. Znam matky samozivitelky, ktere maji jedno ci dve deti. A ty co mely ty deti dve, tak se museji setsakra ohanet, aby decka uzivily. Spolehat se na to, ze se Vas ujme tvoje rodina mi prijde fakt k smichu. Takhle se nechova dospela zenska. Predstava, ze za mnou prijde moje dcera s tim, ja jsem chtela jeste jedno dite, ale ten muj proste nestal za to, pomuzete my? Asi bych ji poslala at si tu polivku, kterou si navarila taky dovari sama.
|
Juldafulda |
|
(1.8.2013 22:10:05) oprava "pomuzete mi"
|
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 22:28:34) Buď spravedlivá. Nikdy jsem nepsala, že bych spoléhala, že se mě ujme rodina. Byla to odpověď, co bych dělala kdyby (dosaď všechny krizové scénáře, co jste mi tu napsaly). Samozřejmě že stát se může cokoliv, vím to (a nic moc s tím neudělám, ta rizika nijak moc omezit nejsou), já si samozřejmě troufám na víc, když vím, že mám v zádech oporu. Nevidím na tom nic dětinského, proto jsme rodina - a taky proto nechci, aby dcera byla jedináček.
|
|
|
Anne119 |
|
(1.8.2013 22:36:08) Jo máš pravdu, asi jsem to téma nazvala tak, že mnohé z vás zbytečně iritovalo. Partner mi skutečně přijde v pohodě, chce mě, hezky se chová k dceři, chce dítě, je slušný, pracuje. Ale jsou i věci, které mi na něm vadí, a pak vím že dítě hodně změní.
|
Juldafulda |
|
(2.8.2013 7:58:47) Anne, ale kazdy z nas mame blbe vlastnosti a ty taky ). Myslim, ze na vetsinu z nas tvuj dotaz zapusobil a byl defakto spatne zformulovany opravdu typem Chci jeste jedno dite, ale partner stoji za houby ). Kdyby jsi napsala, jeste bych chtela jedno dite, ale uz jsem se jednou zklamala a bojim se dalsiho zklamani, tak dostanes mnohem jine reakce to mi ver )).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 21:46:25) Jo a hlídání když si vzpomenu nebudu mít k dispozici nikdy. To bych si musela najít někoho se zázemím cíleně jak psala Monty . Rodiče jsou staří a sourozenci pracující, s tím nic nenadělám, ale pokud jsem schopna to pořešit jinak, nepřijde mi to dostatečný důvod pro to dítě nemít.
|
|
|
Anne119 |
|
(27.7.2013 21:49:44) Ty rady taky nechápu, zvlášť při současné tužbě mužů mít vůbec děti Ale taky mám pochybnosti, protože tím si navždy zavřu dveře mít někoho, kdo by mi více vyhovoval. Ale ten někdo by se taky dost možná nikdy neobjevil, když se neobjevil doteď... já i dost dlouho hledala tohohle a že fakt nevypadám špatně .
|
Anne119 |
|
(31.7.2013 17:46:03) Což o to, v takovém případě by partner či rodina pomohli. Problém vidím v té každodennosti
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|