angrešt |
|
(15.9.2013 11:19:15) Ano, miminům "teplý", jenže v teplotě těla. Což je ta akorátní teplota. Nápoje, klteré jsou hodně studené či hodně teplé, narušují a zpomalují vyprazdňování žaludku a vedou k nepravidelnosti peristaltiky pyloru a dvanáctníku. Mimoto teplota nápoje signifikantně ovlivNˇuje teplotu těla - teplota těla se změní přibližně po 20 - 30 minutách vypití nápoje s teplotou výrazně odlišnou od tělesné. V tropech se toho využívá u sportovců, aby se nepřehřívali, tak v tom cca půlhodinovém předstihu se napiojou hodně studeného. Jenže v našem podnebí tohle nemá opodtstanění s výjimkou pár dní letních veder, kdy vypití studeného nápoje ráno nahodí vhodnou "provozní teplotu" v době, kdy se začíná podávat nějaký výkon. Po většinu roku je to tu spíš takové akorát, kdy není třeba teplotu těla ráno zásadně ovlivnit, a vlažný nápoj je tak akorát, navíc prospěje motilitě pyloru. V zimě to občas může být přímo opačně a pro optimální teplotu těla na začátku "provozu" je vhodnější si ji po ránu trochu zvýšit nápojem teplým.
A většina lidí tohle cítí a proto v létě pijí k snídani častěji chladné, v zimě častěji teplé a během většiny roku něco tak akorát, obvykle pokojové teploty, třeba džus. Vynález lednice je hodně novodobý, třeba mléko v teplotě 4 stupňů z lednice po ránu není nic moc vhodného, protože to už je víc potrava než nápoj a u potravy ty poruchy motility jsou víc na závadu než u nápoje. Nápoj víc "proteče". Rozumnější jsou nápoje (a samozřejmě i potraviny) v pokojové teplotě.
|
Ces | •
|
(15.9.2013 11:36:48) Pokojová teplota = 20-25 st. Teplota těla = 36 st.
Takže teplota pití někde mezi tím? Bezva, to jsme lepší strávníci, než jsem si myslela, ostatně něco teplejšího se pije dost špatně.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 11:50:55) Jojo, tam někde
On zas stupeń sem tam není zásadní, menší rozdíl se totiž dorovnává už v ústech (proto mimochodem míń vadí studená/horká potravina než nápoj, protože jídlo v ústech zůstává déle a víc se teplota upraví).
To, co jsem psala výš, se týkalo studií s nápoji teploty třeba 4 stupně - tj. rovnou z lednice. Rozdíly mezi 25 a 35 jsem zkoumané ani nečetla.
|
|
angrešt |
|
(15.9.2013 11:53:59) Jojo, tam někde
On zas stupeń sem tam není zásadní, menší rozdíl se totiž dorovnává už v ústech (proto mimochodem míń vadí studená/horká potravina než nápoj, protože jídlo v ústech zůstává déle a víc se teplota upraví).
To, co jsem psala výš, se týkalo studií s nápoji teploty třeba 4 stupně - tj. rovnou z lednice. Rozdíly mezi 25 a 35 jsem zkoumané ani nečetla.
Ale jinak velmi horké (spíš teda jsou studované nápoje, kdysi dávno jsem v jednom takovém výzkumu trochu přicmrdávala) nápoje zvyšují výskyt rakoviny jícnu.
|
|
|
angrešt |
|
(15.9.2013 11:57:28) Nějak se mi slily příspěvky.
Jídlo může být i teplejší/studenější než nápoj, protože jeho teplota se dost změní, než ho na talíři napižláme, než ho doneseme z talíře k ústům, než ho rozžvýkáme... teplota se značně změní (klasika - vem zmrzlinu, když ji jazykem lížeš, tak ji velmi ohříváš a do žaludku zdaleka tak ledová nedforazí)
Tepltoa nápoje je důležitější, jelikož ten do sebe obvykle švihnem rovnou a už letí dólu
Velmi horké (spíš teda jsou studované nápoje, kdysi dávno jsem v jednom takovém výzkumu trochu přicmrdávala) nápoje zvyšují výskyt rakoviny jícnu.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 12:15:41) No tak ono by právě mělo být nad pokojovou teplotu, když leze do žaludku, ideální je teplota těla, což je pocitově takové kulinárně řečeno "vlahé" A právě na tuhle teplotu si to tělo samo ohřeje/zchladí v ústech, pokud je to rozdíl rozumného množství stupňů, řekněme cca +- 10 st. Pokojová tepltoa do žaludku je trochu málo )v našem pokoji určitě ). Ale prostě tak nějak jo.
Azbestová pusa a švihnutí horkého kafe rovnou do žaludku není rozhodně dobrý nápad.
Jídlo by mělo být podávané naopak celkem teplé, protože je právě třeba započíst chladnutí na plochém talíři (v hrnku nápoj chladne mnhoem míň), chladnutí při nesení do úst, chladnutí v ústech. Tak hrubým odhadem jídlo na talíři třeba v teplotě kolem 45 - 50 stupňů může být ok, záleží taky, co to je a jestli se to bude kousat.
Hltání je špatné nejen kvůli tomu, že se nestihne dorovnat tepltoa. ALe i kvůli mechanickému rozrušení potravy (nerozžvýkaná zbytečně zatíží žaludek) a navíc v ústech je potřeba promísit se slinami kvůli zvlhčení a také počátečnímu trávení škrobů. Ale ta teplota vadí samozřejmě taky.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 12:30:19) Ono se tím "teplé" totiž asi většinou myslí něco jiného, tedy ne ta teplota, ale to, že je to pořádné jídlo s dostatekme živin a - pozor . hlavně vody v jídle. Obecně totiž ono nwní sobré jíst moc věcí typu "chleba s něčím" a zapíjet to,. Ona by totiž většina tekutin měla přicházet do těla vázaná v potrqavě, souvisí to hlavně s prací žaludku. To, jak pořád pijeme, není v pořádku, je to důsledek pojídání moc suché stravy.
Takže většina lidí si pod tím "jedno teplý jídlo denně" představí spíš to, že je to to správný jídlo - Jídlo.
Ideální by byla všechna jídla v tepltoě 37 st. A šťavnatá, ne suchá.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 12:34:12) Obecně jíme moc pečiva, takže chleba k snídani i k večeři není dobrý, akorát si to řada lidí zdůvodní (spíš chybně, ale výsledek je ok, takže to asi neva) tou teplotou. Přitom ono je to spíš tou vázanou tekutinou. Právě proto jsou fajn věci jako husté polívky, eintopfy... to je právě jídlo s vázanou vodou. No a ony tyhle věci se porostě jedí pocitově teplé (nechci zabíhat moc mimo, ale souvisí to také velmi s tepelnou vodivostí a tepelnou kapacitou potravin a tekuté věci chladnou poměrně rychle), navíc aby dolezly akortá teplé do údt, tak v tom talíři musejí být ještě teplejší, čímž se kruhem dostáváme k tomu, proč preference teplých jídel
|
angrešt |
|
(15.9.2013 12:49:23) Taky zorvna piluju - ohřívám si včerejší krémovou zelenonovou polévku s parmazánovokůzlečími knedlíčky
K tomu suchému - všimni si, že ty opravdu suché potraviny nejsou něco, co by se vyskytovalo v přírodě, ale my si je uměle vysoušíme (chcleba není v tomto ohledu to nejsušší). Někdy to má opodstatnění v konzervaci, ale taky dřív ty potraVINY konzervované sušením bývaly před jídlem opět rehydratovány. A naši předkové fakt mnohem míń pili, ale právě nemuseli dorovnávat ty suché potraviny. Stačí juknout třeba na sušené ovoce. Suepr uchování. Ale my ho dnes jíme opravud převážně v té suché podobě. Kdysi právě to sušené ovoce sloužilo k přípravě rehydratovaných ovocných pokrmů v zimě. Takové ty různé "muziky", černé omáčky a tak. A v tom to je. Abychom si s tak suchou potravou poradili jednak mechanicky, ale hlavně pak metabolicky, tak k tomu potřebujem přiměřené množství vody a tak to furt dopíjíme.
|
Epepe |
|
(15.9.2013 12:51:29) No, teda! Díky! Mně zrovna už pár týdnů vrtá v hlavě, jak ti naši předkové mohli přežít, když vypili denně půllitru vína a jednu deci vody. Mně stačí si to dát dám obráceně a jsem nepoužitelná.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 12:56:41) Jasně
ještě tedy je potřeba k tomu připočíst fakt, že víc solíme, takže na to množství soli to musíme dorovnat další vodou navíc.
ale opravdu hlavní je to pojídání suché potravy.
|
angrešt |
|
(15.9.2013 13:10:43) Díky, tak doufám, že to řádění bude stát za to
|
vertigo |
|
(15.9.2013 16:26:22) Angrešt, klobouk dolů! Obdivuji tvůj přehled, jsi taková moje/naše guru
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|