Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 13:43:52) Otázka pro všechny, kteří měli v dětství svůj vlastní pokojík, nebo ho měly jejich děti:
Zůstaly vám nebo vašim dětem po odchodu z původní rodiny v rané dospělosti k dispozici staré pokojíky, nebo se změnily na jiný účel? Pokud se účel změnil, jak jste to nesli (nebo to nesly vaše děti)?
Uvažujeme o koupi většího bydlení, a napadá mě v té souvislosti téma, nad který jsem nikdy neuvažovala. Jak to "z hnízda vyhozené" dospělé dítě nese, když mu jeho dosavadní soukromé království obsadí jiný sourozenec a pro něj už na návštěvy zůstanou jen společné části bytu, nepozve-li ho někdo ze sourozenců k sobě? Jasně, že je nesmysl mít prázdný pokoj, kde se dotyčný objeví jednou za uherský rok, a trvalí obyvatelé se mezitím budou mačkat dva v jednom pokojíčku, to rozumově uzná každý. Je to jen místnost, kus podlahy, strop a stěny okolo, ale přesto by mě zajímalo, co to udělá se srdcem - bolí to, žárlíte na nového obyvatele, je to zklamání, přichází pocit vyloučenosti? Já tuto zkušenost nemám, vlastní pokoj jsem neměla.
Líbí se nám totiž jeden byt, který je ovšem o jeden pokoj menší, než bychom potřebovali, aby měly všechny děti svůj vlastní pokoj a rodiče svoji ložnici. Takhle by musely dvě nejmladší děti být spolu, a předpokládám, že za 10 let bychom "vykopli" nejstarší dítě (ideálně do jeho vlastního malinkého startovního bytu, dá-li PB a budeme schopni ho pořídit) a jeho pokoj by dostal jeden z těch mladších, co do té doby byli spolu.
|
Kapradina |
|
(6.10.2013 13:55:46) Kytko, máme dům - stěhovali jsme se do něj se staršími dětmi a přibyly do něj dvě malé. Logicky jak šel čas se starší dítě přestěhovalo na velkou část roku na studia a do jeho pokoje šly dvě mladší, jemu jsme uvolnili hostinský pokoj, kde má své zázemí když 1x za 14dní přijede. Má tam své soukromí, je to odděleno chodbou od našeho bydlení, takže je tam i klid a pokud je pokoj prázdný, tak tam i vypínáme topení. A jak to nese? Myslím, že úplně v pohodě - ono se totiž i stává, že i když přijede domů, tak jde stejně na noc ke slečně, takže pokoj využívá opravdu sporadicky, k tomu, aby byl naštvaný, že se jeho původní pokoj přenechal mladším sourozencům jaksi není vůbec důvod.
|
Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 13:59:55) Tady by byl k dispozici jen obývák.
|
|
|
Limai |
|
(6.10.2013 14:01:47) A ty nepředpokládáš,že by u tebe i dospělé děti v budoucnu přespávaly?U nás je to tak,že mám ještě dvě sestry,naši mají barák a všem nám zůstaly pokoje,které jsme měli ještě před vylétnutím z hnízda.K rodičům všichni tři jezdíme velmi často i s našima dětma(každá z nás má dvě),a jak jsme rádi,že máme každá své soukromí a že nám ty pokoje zůstaly.Nevím kam by nás všechny naši šoupli,když se u nich sejdeme všichni najednou,což je často.Že by nás spalo devět v jednom pokoji?
|
Kapradina |
|
(6.10.2013 14:07:33) Limai, tak třeba naši si domek po odchodu nás tří dětí kompletně předělali. Z našeho pokojíku je kus kuchyně a jídelní kout. Z bývalé kuchyně a chodby je obývák a z bývalého obýváku pracovna. V pokroví je jeden hostinský pokoj, který využívájí hlavně vnoučata, když jsou tam na prázdninách, kdybychom měli u našich přespat všichni sourozenci s partnerama a dětma, tak je nás tam navíc 14lidí. A to opravdu nejde, naši už jsou ve věku, kdy potřebují a vyžadují svůj klid.
|
|
Dáša 2 kluci+ holčička |
|
(6.10.2013 14:07:59) Tak málokdo bydlí v mnohapokojových zámcích, aby mohl nechat pokoje k občasnému použití.
My máme 3 dětské pokoje a na spaní obývák. Před třemi týdny nejstarší syn odjel na rok do zahraničí a já se těšila, že si z jeho pokoje udělám ložnici, no není to jednoduché, pokoj je víceméně připraven, ale nejsem schopná tam ty postele přesunout, nemám z toho dobrý pocit.
|
Tragika |
|
(6.10.2013 14:13:50) Po třech dospělých synech zůstaly tři vybydlené pokoje. Odvezli si nábytek do svých podnájmů a zůstala poškrábaná podlaha a špinavé zdi plné děr. Z jednoho pokoje jsem udělala nejmladšímu dítku pokoj, druhé dva slouží jako skladiště s postelí na příležitostné přespání. Nikdo se nad tím nepodivuje, jen musí v zimních měsících hlásit předem zda přijedou, abychom ve ,,skladišti,, zatopili. Dům mých rodičů žádný můj pokoj nemá. Rodiče se do něj přestěhovali v době, kdy už jsem měla svůj dům č.3. Po pokojíčku v paneláku, který jsem opustila ve svých 16ti letech se mi nestýská.
|
|
|
Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 14:09:08) Limai, to jde v domě, ale ne v bytě s omezeným prostorem. Jasně že předpokládám, že děti někdy přespí, budu hlídat vnoučata apod., nehodlám ze všech pokojíků udělat pracovny nebo domácí fitness centra. Ale tohle by byl případ, kdy menší děti jsou ještě doma a větší už vylétlo, a jeho pokoj by se moc hodil pro někoho z těch, co zůstali, aby si také užil svoje vlastní soukromí (bylo by mu tou dobou kolem 15, takže nejvyšší čas). Tak holt když by to nejstarší přijelo na noc, muselo by buď spát na zemi u někoho ze sourozenců (což nepředpokládám vzhledem k odlišnosti pohlaví), nebo v obýváku.
Tcháni měli dvě děti, a jejich dva pokojíky si po odchodu rozdělili, každý v něm má svoji pracovnu. A když přijdou vnoučata přes noc, tak jsou všichni různě poskládaní po celém bytě - v těch pokojíkách, na manželské posteli a postýlce v ložnici, na rozkládačce v obýváku.
|
Limai |
|
(6.10.2013 14:28:03) Já nevím jak velký věkový rozdíl je mezi nejstarším a ostatními,ale neumím si představit,že bych přijela se dvěma dětma a partnerem k rodičům a třeba týden s nima přebývala v pokoji u nejmladšho sourozence.
|
Kapradina |
|
(6.10.2013 14:30:44) A proč je nutné týden přebývat s dětmi a partnerem u rodičů? Na to nestačí jeden den?
|
Limai |
|
(6.10.2013 14:42:25) No tak asi jak komu,že.Někdo má v rodině takové vztahy,že mu stačí vidět rodiče jednou za rok na hodinu,někdo takové,že se s rodinou a příbuzenstvem u rodičů schází třeba dvakrát měsíčně nebo i častěji.Např.sestra nyní studuje víkendově školu,a děti doveze na hlídání k rodičům,takže tři roky tady budou každý víkend.Měli by všichni tři spát u rodičů v ložnici?Do toho přijedu já se dvěma dětma na víkend,že by si teda vzali do ložnice další tři osoby navíc?A to do toho nepočítám další...A o prázdninách jsme u rodičů celé dva měsíce,část prázdnin tady jsou i ostatní vnoučata .Nevím,proč trávit prázdniny v zaprášené smradlavé Praze,když můžeme být na vesnici v obr baráku s obr zahradou,s lesem a rybníkama za humny.Zrovna za chvíli se chystáme jít se do lesa učit.Já vím že takové možnosti každý nemá,asi taky málokdo má s rodiči takové vztahy,a nedá se ani dopředu odhadnout,jak často dítě bude coby dospělé ty rodiče navštěvovat.Je spousta takových,co by byli vděčný,kdyby je potomek navštívil alespoň jednou za rok.
|
Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 14:52:41) Limai, ty hovoříš o obr baráku, vycházíš z jiných podmínek. My máme taky nadstandardní vztahy s tchánovci, a holt když tam jsme s dětmi třeba na Štědrý den, spíme v jejich 75m bytě rozloženi v sestavě - tři lidi na 120 cm široké manželské posteli v ložnici, tři lidi v obýváku na rozkládačce a na zemi, a dva lidi ve dvou 6m pokojíčcích. A taky to jde.
|
Limai |
|
(6.10.2013 14:59:37) Kytko jasně že to jde,ono když musíš,tak musíš.Někdy není jiné zbytí,když budeš mít dvacetimetrovou garsonku a bude nutné,aby se tam vyspalo šest dalších lidí,tak jednoho narveš třeba na parapet a dalšího do sprcháče,aby se tam vyspal,ale za podmínek,kde prostě ty možnosti jsou,a je na výběr,by mi přišlo líto o ně přijít.
|
|
|
Kapradina |
|
(6.10.2013 14:56:42) Limai, já to beru - jen tedy viděno optikou těch rodičů - nemyslíš si, že i pro ně už je to vysilující se každý víkend o někoho starat? Nemají i oni nárok na soukromí a trávení svého času po svém? Já mám třeba své rodiče hodně akční a co jsou v důchodu, tak krom občasného hlídání vnoučat mají také své aktivity - tento víkend jsou třeba na vinobraní se svou partou přátel - však i dospělé děti mají svůj okruh přátel se kterými se dá trávit čas, ne jen pořád a stále jezdit k rodičům. A jinak své rodiče vidím hodně často, jen u nich nepřespáváme, protože vím, že je to pro ně psychicky náročné, respektuji jejich nárok na trávení jejich času podle nich samých, když nás chtějí vidět přijedeme, ale mají nárok si trávit svůj čas po svém a ne jen hlídáním vnoučat.
|
Limai |
|
(6.10.2013 15:09:43) Kapradino a ty předpokládáš,že když máš akční rodiče,že má takové rodiče každý a že ti důchodci tráví jeden víkend na běžkách,v pondělí má děda šachy v hospodě,babička kalanetiku, babička studuje univerzitu středního věku a v pátek chodí do cukrárny s dalšíma čtyřma babčama,a angažuje se v charitativní organizaci,a děda jezdí dvakrát týdně na ryby a vede oddíl sportovní střelby.Mí rodiče žádné ušlechtilé zájmy nemají a za druhé jsou svéprávní,aby mohli hlídání odmítnout.Kdyby hlídat nechtěli,nebudou.Naši se vždy snaží nám maximálně pomoci a dokáží si sami zvážit,co je pro ně únosné a co ne.A nyní jdu s dětma ven,takže nemohu odpovídat.
|
Kapradina |
|
(6.10.2013 15:15:00) Limai, tak se jich zkus někdy zeptat, zda to pro ně není moc vysilující nemít víkend volný a jít třeba na procházku a po cestě si dojít na oběd ... než se pořád víkend co víkend starat o min. 9 lidí.
|
Limai |
|
(6.10.2013 20:34:31) Kapradino,ale oni se nestarají každý víkend o devět lidí.Starají se částečně každý víkend o dvě vnoučata,osmileté a roční,po dobu,kdy je sestra ve škole.Když se vrátí,stará se o své děti již sama.
|
|
Jachtarka |
|
(6.10.2013 22:50:25) Kapradino, tohle je velmi individuální. Nechodíš v našich botách, nesoudila bych to tak zostra. My máme třeba oba maminky 350km, takže jet na otočku na návštěvu nepřichází v úvahu. Takže nemít u mé mámy jakési zázemí - tedy v mém případě pokoj, tak bychom tam asi nejezdili vůbec nebo jednou za rok, jak někdo psal, přespat do sprcháče, na parapet nebo do hotelu.
I cesta trvá 3,5 hodiny, tak to máme zařízené tak, že většinou jezdíme na delší dobu jednou za dva měsíce - prodloužené víkendy, vánoce, prázdniny atd. My tam prostě jezdíme spolubydlet, ne se nechat obskakovat - takže mamka sice vaří, ale my tam prostě posekáme trávu, nachystáme dřevo, ořežeme stromy ...
|
|
Kapradina |
|
(7.10.2013 9:54:14) Jachtarko, já tomu, co píšeš rozumím. Můj sourozenec s rodinou také žije 200km od rodičů. Když přijede, tam minimálně s jedním přespáním - má celkem časově náročnou práci, takže víc pracovní povinnosti ani nedovolí a i přesto vidím na rodičích, jak jsou sice moc šťastní, že tam mají vnoučata, ale zároveň si oddychnou, když odjedou, protože i když tam mají pro ně pokoj, vše se odehrává v kuchyni a obýváku - s malými dětmi je všude více křiku, chaosu, oblečení, hraček ... však to všichni známe. A být to takhle každý víkend, každé volno jak psala Limai je prostě pro prarodiče náročné, oni to sami neřeknou a je škoda, že to Limai a její sestry nevidí. Navíc je opravdu podivné, že Limai a její sestry mají dva domovy - svůj a u rodičů, všechny mají partnera bez rodičů asi, že jinam nejezdí ... nemají ani jiné zájmy - jejich děti nemají jiné zájmy, než jezdit k prarodičům, nemají přátele s kterými se také dá trávit volný čas, nebo jet na výlet či víkend jen jako rodina ... jezdí se jen k rodičům? My rodiče také hodně navštěvujeme, dost jim také pomáháme - jak jsi psala dřevo, zahrada, 3x za léto seno, pak také občasné pojíždky po lékařích, ale i tak je necháváme v klidu, aby měli možnost i na své zájmy a svůj okruh přátel, stejně jako my. A stejně tak to mám i u svých dospívajících dětí, občas už mají úplně jinou představu trávení volného času než my a je to tak myslím v pořádku.
|
|
|
|
|
Len |
|
(6.10.2013 15:19:35) Tak treba nasi by byli stastni, kdybysme tam mohli byt kazdy vikend. Takhle se vidime jednou za ctvrt roku a jsme tam minimalne 14 dni, myslim, ze si i docela s nami odpocinou. Ja treba doma varim, moje mamka vari nerada, takze si muze delat, co ji tesi, kdybych tam nebyla, musela by varit. Ja holt nemam rodice, ktere by bralo vinobrani a podobne akce, takze z pohledu me rodiny je odpocinkem byt vsichni spolu. A asi je to tak i u Limai, jinak by se asi rodice ozvali.
|
|
|
daba+holčička |
|
(6.10.2013 19:41:56) no tak taky je jiné, když mají rodiče statek u rybníka - tam se zachce každému setrvat týden. Nebo byt v paneláku na sídlišti akorát v jiném městě. Taky záleží na vzdálenosti.
Nicméně, co vás vede k tomu, vyměnit větší byt za menší, stojí to za to?
|
|
Renka + 3 |
|
(7.10.2013 9:29:18) Limai, jde o to, jaké má kdo možnosti. Já vyrostla v panelákovém 2+1 ,takže mým odchodem z domuova se z mého pokoje stala ložnice. Abychom jezdili jako 5 členná rodina na víkend, to fakt ne, neudělala bych to dětem ani mamce. , bylo by nás tam prostě moc na malém prostoru. Setkáváme se, ale přespíme vyjímečně. Moje děti tam přespávají víc, ale stejě nemá mamka sílu si vzít všechny tři najednou.
Pokud budu mít dům, kde budou pokoje, které nevyužiju, tak je samozřejmě klidně nechám pro děti ,ale nejde to vždy.
A zrovna tak, jak tu někdo psal, mě se tedy také po svém dětském pokojíčku nestýská.
|
|
|
|
Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 14:31:02) U nás zas tak velký rozdíl není, abych nutně předpokládala, že sem budou jezdit už vnoučata, a zároveň ještě budu mít víc než dvě vlastní děti doma. Mezi nejstarším a nejmladším je 8 let rozdílu.
|
|
Hudba Ainur |
|
(6.10.2013 14:33:10) Jinak tedy přebývání v pokoji u jakéhokoli sourozence by v našem případě znamenalo, že se musí srovnat na 9 m2, což jsou rozměry těch pokojíků. Čímžto je nějaké přebývání nově založených rodin víc jak na jednu nouzovou noc poněkud vyloučeno.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(6.10.2013 18:21:21) tak by se na ten týden mladší sourozenec přestěhoval - nedělej z komára velblouda
|
|
|
|
|