Srnka21 |
|
(20.10.2013 16:53:00) Můj muž mi minulý týden navrhl, že bychom se mohli odstěhovat. Dostal nabídku práce 120 km od našeho domova, tudíž dvě hodiny cesty autem. Chce tam žít, vždycky ho tento kraj strašně lákal, vždycky tam chtěl bydlet, jezdíme tam na dovolenou.
Ale pro mě je to prostě kraj, kam právě jezdím jen na dovolenou a žít si tam nedovedu představit. Jsem absolutně nestěhovavý typ, odmala žiju v Praze, stěhovala jsem se jen jednou - o pár domů dál ve chvíli, kdy jsem se vdala. Jsem tu prostě strašně upnutá, miluju to tady, mám tady svoji jistou práci, která sice kariérově není nijak závratná, ale baví mě a prakticky nechci dělat nic jiného a hlavně ne jinde.
Můj manžel mi hodlá splnit první poslední na onom novém místě, jistě by mi pomohl najít/rozjet stejnou práci, kterou mám v Praze, ale už mě nedokáže obklopit lidmi, které mám ráda (moje rodina, kolegové v práci, kamarádky...) a mně by to hrozně chybělo.
Děti zatím nemáme, ale pracujeme na nich. Bude mi 30, asi budu s dětmi pár let doma, takže si řeknete, že prakticky nemám co řešit a po pracovní stránce už vůbec ne, ale jsem hodně městský člověk a tu Prahu mi nevynahradí nic. Možná bych byla schopná uvažovat o Brnu nebo Olomouci, ale jinam nechci.
Jinak manželovi zůstane práce tady, pokud se neodstěhujeme. Tamta nová práce není nijak skvělejší, jemu jde o to místo bydlení.
Co byste dělaly? Čemu dát přednost?
|
NovákováM |
|
(20.10.2013 16:56:26) Srnko, to musíte sami. Každý jsme nějak založením, na samotě u lesa se někdo zblázní, někdo o tom nesní ani nechce, pak zjistí, že to byl nejlepší počin jeho života.
|
Srnka21 |
|
(20.10.2013 16:59:27) Terezo, jo, já vím, že musíme sami a že v tomhle rada neexistuje. Ale potřebuju si s o tom s někým pokecat. Samota u lesa mi paradoxně asi nevadí, ale nevidět třeba týden svoje sourozence? Mám je malé, jsem na ně zvyklá. A prostě všichni ty lidi, co je znám. Já nejsem člověk, co se hned kamarádí s někým novým, můj manžel jo, tak mu to nepřijde, ale z tohoto mám největší strach. Že tam budu strašně sama chodit po krásném lese.
|
NovákováM |
|
(20.10.2013 17:12:53) Ono to bude znít jako klišé, ale fakt sednout a psát. Pro a proti. A co v budoucnu? Hlídání dětí, jejich lékaři, školní docházka, máte auto, dvě, uživíte dvě auta, řídíš? řídit budeš?
Občanská vybavenost v místě, za kulturou se dojet dá, ale asi ne moc často, k lékaři už je to třeba horší, když partner nebude mít čas. Zásobování domácnosti.
a pak - prostředí, bezpečnost pro děti, já bych v centru Prahy děti vychovávat nechtěla, někdo jiný na to nedá dopustit, ale já jsem v centru nikdy nebydlela.
Nejsem si jistá, zda tu dostaneš nějaké odpovědi, ale postupně si třeba vypisuj, to, co ti natlacháme, nad čím se zamyslet, abys nic důležitého neopominula.
Budu držet pěsti.
|
|
|
|
Mishula |
|
(20.10.2013 17:00:15) "Jdi s tím, kdo tě má rád" V.Hugo. A s tím, kdo tě uživí
|
NovákováM |
|
(20.10.2013 17:16:42) Mishulo, to je sice hezké, ale když to nejde, tak to nejde. Ona ta láska je skvělá, ale pokud je člověk nějaký nešťastný v tom místě nebo nemá kolem přátele a cítí se osaměle, není to pro něho dobré. Zvláště, když partner tráví moc času v práci.
Pár mých známých takhle na mateřských nebo v domácnosti začalo na můj vkus trochu moc popíjet. Ne moc, ale zato pravidelně... Konkrétně jsou tři a všechny tři zvládnou vím, že problém sedmička vína při osamělém večeru opravdu není.
|
|
Alraune |
|
(20.10.2013 17:19:17) No, zrovna tak on může s tím, kdo ho má rád, zůstat v Praze, ne?
|
Mishula |
|
(20.10.2013 17:30:49) Může Píšu jen, co bych udělala já. Šla bych za tím, kdo má pro rodinu vyšší příjem. Fakt je ten, že mně by to problém nedělalo žádný, já jsem právě ten typ, co by mu stádo koz a hejno slepic u baráku vůbec nevadilo. Naopak.
|
Srnka21 |
|
(20.10.2013 17:32:46) O stádo koz ani hejna slepic nejde, to by muž nechtěl a já už vůbec ne. Máme psa a to stačí
Zase si to nepředstavujte jako v Létě s kovbojem, šlo by o normální bydlení.
|
Ema | •
|
(20.10.2013 18:50:29) Ja to udelala, a byla to chyba. Budes tam sama. Zazemi je dulezite. Kazdy uz ma to svoje zazite leta letouci, staci slovicko, kazdy vi, o co jde, jen ty ne. Porad se citis mimo. Tezko najit spriznenou dusi, jake uz ted mas kolem sebe. Zaskocit, kdyz je neco s ditetem. Odskocit na pokec. Co s lesem. Ja jsem taky Prazacka. Praha mi 40 let chybi. les a houby mne nezajimaji. V lese chodim jako v parku, po pesince, krok od ni neudelam. tech letech ted zacinat nekde jinde v meste uz opet neni ono - to znamena zas od zacatku. Vsichni vyspivali jinou cestou, nez ja.
|
Kreaty |
|
(20.10.2013 19:12:18) Emo, úplně tě chápu, mně taky les nic neříká, stačí mi jedna procházka týdně, ale abych musela do lesa každý den a nějak mě to naplńovalo, to tedy rozhodně ne. Nevím co všichni mají s tím lesem .
|
NovákováM |
|
(20.10.2013 19:24:13) Rakkaus - mně se v lese dobře žije :-D
ale narážím tam na pár praktických problémů. Lékaři, školy, markety daleko.
|
daba+holčička |
|
(20.10.2013 19:33:47) les je krásný, les je nejmoudřejší básník ...
já bych nešla, kor když teď plánuješ dítě. Co s ním v nějakým zapadákově. Tady vylezu ven a vždycky někoho potkáme. Tam budeš celý dny sama jak kůl v plotě.
|
|
|
|
|
*Hanka* & Lucinka |
|
(21.10.2013 8:45:35) Já bych se nestěhovala - nedala bych to.
Bydlím v Praze, chalupu máme 60 km za Prahou. Na mateřské jsem tam byla od dubna do října trvale.... bylo tam nádherně, ale jakmile začnou podzimní plýskanice, vždycky jsem ráda utekla do Prahy. V krásném počasí mi Praha nechyběla, ale jinak je tam život "jiný". jezdím tam od 3 let, miluji to tam, ale trvale bez možnosti "úniku" bych tam byla nešťastná. Jsem prostě zvyklá mít kulturu u nosu, nákupy, v zimě tam je v 17h tma, všichni si zalezou domů, připadá mi to depresivní....
Přítele jsem si našla také tam, ale od začátku našeho vztahu jsem mu dávala jasně najevo, že buď on půjde za mnou do Prahy nebo nic, prostě bych si nezvykla. On si v Praze zvykl myslím v pohodě, je tu už 15 let. Možná to bude tím, že od dubna do října tam pravidelně o volných dnech jezdíme.
Píšeš, že plánujete rodinu, pokud půjdeš pryč od rodiny, tak jsi vlastně bez možnosti hlídání, případné pomoci .... manžel v práci, ty doma s nemocnýma dětma... celodenně sama a nebude nikdo kdo by ti přinesl v případě nouze chleba, pohlídal jedno dítě abys s druhým došla k doktorovi. Chyběli by mi přátelé, protože 120 km už za tebou tolik jezdit nebudou, nebo třeba jednou za čas.
|
|
|
NovákováM |
|
(20.10.2013 17:35:40) Mně zvířata nevadí také, ale pokud zakladatelka potřebuje společenský kontakty a není sama nějak snadnoseznamovací se, tak s pipinama na zahradě nevystačí. Možná jí občas vypomůžeme my tady, když půjde net :-D
|
Kreaty |
|
(20.10.2013 17:59:15) trvá několik let, než tě místní začnou trochu brát a těch několik let tam budeš úplně sama
|
Eržika. |
|
(21.10.2013 8:32:06) Rakkus, nemusí to být tak úplně pravda. Přestěhovali jsme se do pidivsi prakticky pouze se starousedlíky. První rok jsme navštívili besídky pro děti, druhý rok jsem s nimi pomáhala... po pěti letech znám kdekoho, od starosty máme brambory... Přestože nechovám slepice, chodím jiank oblíkaná a mám i jiné názory na spoustu věcí - není problém.
|
|
Kreaty |
|
(21.10.2013 9:34:10) Tutenstein, ano léto je na vsi nádherné, podzim se ještě dá do těch vánoc a pak to začne - ta hrůza a skončí to v dubnu, kdy to zase načne být prima. Jak už jsem tady psala, tak když ti nevadí, že se ti smrskne život od 6 měsíců v roce a zbytek přežíváš, tak o.k.
|
|
|
|
|
|
|
|