Citronove koliesko |
|
(11.7.2014 13:27:04) Pridám sa s dovolením...Zaobstarali by ste si psa do rodiny s deťmi (14 a 8) keď deti po psovi vôbec netúžia? Chcú najradšej mačku alebo prípadne morča. Mačka nám zmizla minulý týždeň, ja som rozhodnutá že mačku už nechcem. Milujem ich ale okolie-susedia mačky neznášajú, možno našu mačku majú na svedomí, neviem, vyhrážali sa cca 2 roky dozadu, že ju zastrelia. Morčatá, mali sme, nechcem ich už dnu v dome, a vonku sa bojím nájazdu hlodavcov z poľa (seno, granule, zelenina...). Psa som vždy veľmi chcela ako dieťa, naši mi ho nedopriali. Teraz ak by bol tak by som sa starala a možno si aj vytvorila vzťah ale netúžim po ňom tak ako po mačke. Deti o psa nestoja, keď niekam ideme tak sa chvíľu pohrajú alebo ani to nie.
Otázka - Ak bude pes doma a deti primárne majú rady zvieratá obľúbia si aj psa? Či radšej neriskovať, že ich nebude zaujímať? Ich postoj je vlažný resp. až odmietavý s tým že psa nechcú. Teraz sú u švagrinej, ktorá má bišonika. Hrajú sa s ním ale len sem tam, inak ich nezaujíma.
|
Citronove koliesko |
|
(11.7.2014 13:30:04) Trebárs muž mačku nechcel, trpel ju zo začiatku len preto, že som ju veľmi chcela ja, potom sa to zlepšilo. Teraz po 3 rokoch keď zmizla tak už nadhodil či si potom nezaobstaráme novú, celkom ju toleroval, zvykol si na ňu, už mu aj chýba.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(11.7.2014 18:11:49) já bych pořídila novou kočku a psa až časem pro sebe, až děti odejdou z domu. na sousedy bych se vyprdla.
|
|
|
Carollyn |
|
(11.7.2014 13:41:53) Koliesko, v tomto případě bych do psa rozhodně nešla!!! Pro psa musí být nadšení a zájem, bude trpět, pokud ho budou děti odmítat, protože psi často v dětech vidí parťáky na hraní. Je to živý tvor a ne něco, co odložíte do kouta. Musí se venčit, rád si hraje, vyžaduje zájem, hlavně ve štěněcím věku. Nezájmem z něho vychováte akorát citového deprivanta, který bude hystericky ňafat kolem sebe... To už je lepší to morče. A nebo si pořiďte kočku, ale jenom jako bytovou. Ale psa rozhodně NE!!! Vlastně nechápu, proč o něm uvažuješ, když ho vlastně u vás nikdo nechce...
|
|
Nessie a příšerky |
|
(11.7.2014 13:43:42) V tvém příspěvku žádné PRO pro pořízení psa nevidím. Děti po něm netouží, ty by sis "možná vytvořila vztah". Pes je fakt velká starost, větší než kočka nebo morče a znamená určitá omezení pro rodinu. Proč ho vlastně chceš? O jakém plemeni uvažuješ?
K tvé otázce na začátku - mému synovi byla zvířata od dětství ukradená, doma si jich nevšímal, venku se bál i mravenců. Nikdo ho nenutil, vztah si vytvořil sám. K 5.narozkám si vyprosil želvu a naše psy teď miluje.
|
|
Luc. |
|
(11.7.2014 13:44:06) koliesko, ne, pejsek by byl u vás nešťastný
|
|
jentak | •
|
(11.7.2014 13:46:12) Můžeš si ho pořádit kvůli sobě a musíš počítat s tím, že veškerá péče bude na Tobě. Druhá věc je, že se tím mění režim celé rodiny - což teda nemusí zbytku vůbec vyhovovat.
|
|
Alraune |
|
(11.7.2014 14:03:19) Kup si psa pro sebe, jakou roli v tom hrají děti?
|
Citronove koliesko |
|
(11.7.2014 14:33:28) Alraune aj ostatní, deti smútia za mačkou, zvieratá majú vo všeobecnosti rady, aj s tým psom sa pohrajú ale netúžia po ňom. Mačka bola tiež čo sa týka detí risk, nijako zvlášť po nej netúžili ale potom si ju veľmi obľúbili, hlavne staršia dcera, trávila pri nej v záhrade hodiny. Ja som mačku chcela veľmi čiže brala som ju pre seba a tiež som vedela, že mačka sa zabaví aj sama. Deti si k nej vzťah vytvorili neskôr. Ku psovi som prišla vylučovacou metódou, chcem aby deti vyrastali so zvieratkom ale mačku a morča už nechcem (oboje sme mali). Ja som v detstve chcela psa veľmi, bola by som za psa dala čokoľvek. Postupne ta túžba v dospelosti upadla, teraz keď pozriem na psa nič necítim, je milý, pohrám sa, starala by som sa ale ten cit by musel prísť časom. Preto sa pýtam či je šanca že to postupne chytí deti. Chcem sa k tomu postaviť zodpovedne, preto sa pýtam a uvažujem či áno alebo nie.
Ako ste si Vy ostatní zaobstarali psa? Chceli ste ho pre seba? Chceli ho deti? Chceli ste ho pre deti? Čo vlastne rozhodlo že máte psa?
|
Carollyn |
|
(11.7.2014 14:45:25) Koliesko, třeba já jsem si v 10 letech vyškemrala psa a celkem jsem se o něho starala, ale byla to taková nešťastná rasa - pekinéz - a tím pádem i nešťastná volba. S tím psíkem nic moc zábavy nebylo, byl pořád nemocný, nechtěl moc chodit ven ani si hrát, prostě blbá a ještě ke všemu kousavá povaha. Přesto jsem se jako dítě snažila, venčila jsem, když nebyli naši doma krmila, snažila se s ním hrát, mazlit se. Potom už jsme měli psy pořád a když jsem se rozhodla pro psa v dospělém věku, tak to bylo z čistého nadšení a prostě potřeby mít psa. Děti nemáme, tak to byl pes čistě pro nás. Vidím ve svém pejskařském okolí, že o psa se z 90% starají rodiče, děti to chvilku baví, ale v pubertě je to spíš nuda a opruz. Takaže počítej s tím, že se budeš strat ty a případné vyvenčení dětmi bude jenom takový bonus.
|
Citronove koliesko |
|
(11.7.2014 15:40:46) Carollyn ja práve počítam s tým, že sa budem starať. Nerobí mi to problém. A ak tak vedľa u susedov sú dievčatá ktoré chodia po okolí škemrať či nemôžu ísť venčiť psov. Milujú ich ale rodičia im zviera nedovolia. Prípadne máme záhradku tak vyvenčiť sa môže aj tam. Nechcem veľké plemeno, radšej niečo menšie a kľudnejšie. Čo sa týka napr. cestovania, buď by sme ho brali so sebou (svokrovci majú veľkú záhradu) alebo máme vo vedľajšej dedine psí/mačací hotel. Pani je veľmi milá, mali sme tam pár krát mačku a boli sme veľmi spokojní. Ďalší dôvod prečo ho chcem je že by mi robil spoločnosť na prechádzkach. Deťom sa už nechce len tak ísť po dedine a ja mám dlhé prechádzky rada len sa mi nechce ísť úplne samej ale ani sa mi nechce prechádzať sa s nejakou susedou, nepotrebujem sa pri tom rozprávať, skôr premýšľam a pes by bol ideálny, veľa toho nenakecá. Takisto chcem spoločnosť v záhrade, zvykla som si prísť domov a ísť si sadnúť do záhrady, mačka okamžite pribehla, trochu sme sa pohrali a ľahla si na kolená alebo ku mne, priadla, pospávala...taká pokojná atmosféra po rušnom dni v meste, skvele som si pri nej oddýchla, načerpala z nej energiu.
Sú to len také úvahy či pes áno alebo nie. Zvažujem všetky pre aj proti. Napr. v práci mala kolegyňa psa (kríženec pappilon) ktorého som mala veľmi rada, aj on ku mne vždy pribehol, toho by som brala hneď, ale necítim z každého psa to čo z neho. Neviem ako to povedať. Vidím šteňa a nič...vidím akékoľvek mačiatko a som úplne na mäkko.
|
jentak | •
|
(11.7.2014 15:45:07) Naše fenka kousala a neexistovalo na ni sáhnout, když ona nechtěla sama. Děti hlídala, ale jasně dala najevo, že mazlení je za hranicí. Takže - bylo to dáno její povahou a co když si podobného psa pořídíš Ty? Nikdo krom Tebe a Tvého manžela na něj nebude moci sáhnout, naše fenka raději byla doma celý dny a strpěla jen přísun potravy, než bychom ji dali do hotelu - to jsme zkoušeli a nešlo to. Vzít ji k cizím, to byla katastrofa - nevěděla, které je její území a tak zabrala všechno a na všechny útočila, pokud narušili její území. A ten pes je jako dítě, nevím, zda se mu bude líbit být neustále odkládán do psího hotelu.
|
|
magrata1 |
|
(11.7.2014 16:26:45) Mrkni na českého strakatého psa- je chytrý, nenáročný, může být v bytě i venku a je sním šílená sranda. Je to takový pes Švejk (aspoň ti, co jsem s nimi měla tu čest, včetně jednoho vlastního a jednoho, co se nastěhoval k manželovi na privát, když jsme spolu chodili.
|
|
|
|
jentak | •
|
(11.7.2014 14:47:32) Psa jsem chtěla já, na děti ani manžela jsem se neohlížela. Jen jsem to oznámila. Vůbec jsem nepočítala s tím, že by si ji měly děti oblíbit - tedy byl by to příjemný bonus, ale ne nutnost. A proč jsem ho chtěla? Nevím, asi jsem se cítila osamocená. Ale věděla jsem jedno základní - že s ním nebudu běhat ráno v pět po sídlišti a v každém počasí. Poradila jsem se taky s veterinářem, zda když bude pes až na výjimky doma, zda to nebude týrání. Prý ne, pokud se naučí na doma, může být neustále doma. Měli jsme ale svým způsobem štěstí na povahu naší fenky, protože ona to doma skutečně milovala a neměla v úmyslu chodit ven, pokud jsme ji vzali, tak nepříliš nadšeně - no když jdete a chcete, tak já jdu taky. A chtěla mít svůj klid a nesnesla, aby jí ho někdo narušoval - řekla bych, že spíš byla jako kočka.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(11.7.2014 18:17:40) oznámila? tak to mi nepřipadá zrovna fér.pes není třeba novej plakát nebo hrneček pes do určité míry rodinu omezuje, někomu psi vyloženě vadí. nemluvě o tom, že když třeba onemocníš, stejně se musí postarat někdo z rodiny.
já psa chtěla dlouho, děti taky, ale manžel ne, psi mu prostě "nevoní" a byl rezolutně proti. Mně nezbylo, než to respektovat. Až letos zničeho nic vyměknul, uznal, že ho kluci potřebují jako "terapeuta". Pořád by byl raději bez něj, ale je na něj hodnej a má ho svým způsobem i rád.
|
|
|
Alraune |
|
(11.7.2014 15:01:57) Chtěla jsem psa sama, pro dítě bych psa nekupovala, není to hračka. Navíc, dceři je deset a ještě pořád ji fena nebere moc vážně, rozhodně to není její pes.
|
|
Len |
|
(11.7.2014 20:06:55) Jj, nase psisko posloucha sestiletou jak hodinky. Urcite zalezi na plemeni, ale i na jedinci.
|
Alraune |
|
(11.7.2014 23:59:31) Sněhurka moc neposlouchá nikoho, ale čévéčka jsou specifická. Má malou ráda, spí s ní v posteli, ale morálně se jí cítí být nadřazena :D Každopádně, zdá se, že Citronka prostě chce psa pro sebe a děti jsou jen záminka :)
|
Citronove koliesko |
|
(12.7.2014 9:05:23) Alraune no je mi smutno tak uvazujem, zatial cakam na macku, stale prve co pozriem ci sa nevratila.
Pes nakoniec nebude, muz je zasadne proti aby bol pes ciastocne dnu a to si myslim ze bude treba (na noc aby neobtazoval stekanim, v horucavach, v tuhej zime). A neviem si predstavit ze my sedime dnu a pes sam za oknom, bol by smutny. Macka bola ciste vonkajsia, nepotrebovala tak vela spolocnosti. Jedine co v dome muz ako tak prekusne su morcata. Tie sme mali dnu s tym ze sme ich brali vonku do vybehu alebo aj na volno. Tak mozno bude morca radsej dve
ČV je ceskoslovensky vlciak? Toho ma moj sef. Niekedy ho vramci socializacie berie do prace, robi nam tam spolocnost, ale je to svojrazny pes, nie je kontaktny, rano pride obehne si ludi a zalahne, potom nas obehne v case obeda ale teda kto ho nepozna tomu nahana strach - vidiet vlka v IT firme nie je bezne
|
|
|
|
|
|
Nessie a příšerky |
|
(11.7.2014 15:11:42) Koliesko, možná už jsi to psala, ale proč nechcete další kočku? Přijde mi to ve vašem případě jako jasná volba.
Já jsem si psa přála odjakživa, načetla stohy knih o výcviku, rasách. Prvního jsem měla ve 12. Když jsme po VŠ s budoucím mužem hledali první bydlení, nejvíc jsem se těšila, že si konečně zas pořídím psa. Nevadilo mi kvůli tomu vstávat o hodinu dřív, ani omezení při dětech, dovolených. Je to už stará fena, nejlepší pes, co jsem si mohla přát. Mám po ní i štěně, takže máme psy dva, teď už v domě se zahradou. Dcera sdílí mé nadšení, kluk má psy rád, ale byl by spokojený i bez nich, totéž manžel.
|
Citronove koliesko |
|
(11.7.2014 15:26:08) Nessie mačku už nechcem pretože máme hodne protivného suseda, ktorý mačky neznáša. Je vulgárny, hnusný, vyhrážal sa, že na ňu bude strieľať zo vzduchovky. Nechcem mať stres ešte aj z toho že nám postrelí mačku ktorá logicky plot prelezie lebo netuší čo za človeka tam býva. Sme na dedine, mačiek je tu kopec ale náš sused je hrozne hnusná povaha, je presvedčený že každé mačacie h*vno u neho v záhrade je od našej mačky. Človek s ktorým sa nedá jednať. Muž vraví nech si ho nevšímam ale ja si to nevšímať neviem.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(11.7.2014 18:18:54) no to je hovado teda.
|
|
Nessie a příšerky |
|
(11.7.2014 19:37:59) Koliesko, to je ale hrozné mít taového člověka vedle sebe. Otázka je, jestli mu stejným způsobem nebude vadit i pes, který sice nepoleze na jeho pozemek, ale zase štěká. Na tvém místě bych nejspíš šla znovu do kočky, ale měla ji jen uvnitř domu
|
|
|
|
Pruhovaná |
|
(11.7.2014 16:49:38) Radim ti a) počkat, ona se možná ještě vrátí. A za b) pořídit si mačku. My ji máme odjakživa, většinou dvě najednou. Psa jsme s mužem navrhovali nedávno, když naše staré kočky umřely, a děti (teda už velké, 16 a 19) nám udělaly přednášku, jaká je to zodpovědnost, kdo by ho venčil (ony rozhodně ne!), do bytu že je to úplný nesmysl a že jsme se zbláznili :-D. Tak máme zase kočenky, stejně je milujeme nejvíc. @
|
|
helena | •
|
(11.7.2014 16:54:17) u nás chceli psa hlavne mladšie deti, predovšetkým najmladší syn.
kúpili sme ho pred dvoma rokmi a ja som si až po pár mesiacoch uvedomila, že som si vlastne splnila svoj detský sen - ku psovi mám jednoznačne najbližší vzťah z celej rodiny jadecká sa oň starajú, keď treba, vyvenčia, pohrajú sa a všetko, ale je to tak viac-menej vlastne môj pes - víta ma, keď prídem, väčšinu dňa leží pri mne na zemi, keď pracujem a podobne
|
|
Fren |
|
(13.7.2014 22:34:46) Koliesko,já jsem si pořídila psa,až když dětem bylo 17 a 19.Dřív mě to ani nenapadlo - byla jsem zaměstnaná předtím,výlety s celou rodinou a dovolené a prostě když byly děti mladší ani mě to nenapadlo. Ted je to můj společník už 7 let,naši kluci se již osamostatnli a my s mužem jsme rádi,že ho,to naše chlupaté děcko máme - neodporuje je,miluje nás a je rád za jakoukoli pozornost a aktivitu.Kolik procházek jsme udělali jen kvůli němu,za tohle rozhodnutí,pořídit si psa jsme proto vděčnhí,byť se miněkdy ven nechce vůbec a ošidím to a řeknu si,no však se pro jdnou nic nestane,když je jen na zahradě. Bydlíme ale v rd se zahradou,pes má svoji boudu a kotec,takže odpadá taakovéto povinné venčení ráno,odpol a večer za jakýchkoli podmínek.Kdybych měla mít psa v paneláku,tak ho tedy nechci,tam bych fakt byla jeho otrokem a za takovou cenu ne,tak až psy zas nemiluju-podřizovat jim v e š k e r ý svůj život.To bych si chodila půjčovaat na procházky pda z útulku.
|
|
|