Kaja222 |
|
(19.6.2015 18:31:35) me by strasne zajimalo, jak deti ve skupinkach znamkovat. Me osobne se to libi - deti-zaci jedou svym tempem, jenom tam, kam to zvladnou.
Ale pozor - prichazi hodnoceni. Budou se hlasit na dalsi skoly a potrebujou mit zpetnou vazbu oni i rodice jak na tom jsou.
Dejme tomu mame skupinku A - nejlepsi, zvladaji zaklad a i neco navic (jednickari-dvojkari). B - prumerni - jakz takz zvladaji jen zaklad -potrebuji hodne procvicovat (dvojkari-trojkTRI), C - nechytajici se (ctyrkari) - nezvladnou ani zaklad - proste nemaji na to to pochopit.
vyhody - kazdy jede svou rychlosti, kazdy vidi zlepseni nevyhoda - znamku dostat musi (minimalne kvuli prihlaskam na SS) a skupina A ma sanci na 1 a vyse, skupina B na 2 a vyse a skupina C na 3 a vyse. Nemohu dat jednicku nekomu ze skupiny A B i C nebot to by bylo nepsravedlive - znalosti v A na trojku odpovidaji znalosti v C na jednicku.
A nezapominejte, ze mate nejaky casovy limit a decka zpravidla doma nehnou ani prstem.
Jake je vase reseni? neni to tak jednoduche, jak by se zdalo....
Zajimave to vyresil Hejny v knize Teoria vyucovania (pro SS), kde dal jednu pisemku a zaci si sami volili priklady podle toho na co cilili.
|
Delete |
|
(19.6.2015 19:37:38) huhu,
v průběhu procesu učení prostě neznámkovat . A tlačit na posouvání se co nejblíže ke svému maximu. Neznámkovat neznamená nehodnotit.
Po určitém období, při přechodu na nějaký vyšší level mít nastavená pro přijetí kritéria znalostní, ne známková.
Známka jako hodnocení jednoho konkrétního výkonu, zkoušky, o kterou by člověk stál ji mít, nebo kterou by musel mít splněnou, pokud by chtěl jít na nějakou konkrétní školu...
|
Kaja222 |
|
(19.6.2015 20:22:33) nojo, ale ja potrebuju reseni ted. A ted ty znamky davat musim.
Trojrychlostne nebo vyuku dvojrychlostne zvladnu, ale ty znamky me trapi a to je jediny duvod, proc jsem to nezavedla do praxe... Pak logicky totiz v pisemce bude i to, co skupina C nikdy nevidela a budou se mi bourit, ze to nemohli spocitat protoze to nebrali. Nemohu jim ohodnotit jen to, kam se dohrabali, ale musim je nakonec vztahnout k nejakemu standardu.
Na prvnim stupni to je podle me snazsi, tam se hodne opakuje a skupina A by mela veci navic. Ale na druhem stupni mi to pripada tezsi vymyslet.
|
Delete |
|
(19.6.2015 21:23:30) huhu,
jo, jo, bojuju s tím úplně stejně, u nás je to hodnocení nastavené jako srovnání se standardem, přičemž ten standard je hodně rozplizlý, takže hodnocení je stejně neporovnatelné. Paskvil.
Pak mě napadá jedině to, že všichni mají jasný cíl, splnit obsah švp. Kdo ho splní, bez ohledu na to, jak rychle, má jedničku. Kdo má dílčí nedostatky, tak za dva, atd. Prostě aby všichni věděli dopředu, kam musí dojít, měli možnost si kontrolovat, kde jsou, ale nebyli stresovaní tím, že se jim dočasně nedaří....a hlavně, aby bylo úplně jedno, že v průběhu procesu se jim nedařilo, když na závěr dosáhli stanoveného cíle na té a té úrovni.
Aby byl víceméně neomezný počet pokusů na ověřování si svých schopností a po dosažení určitého stupně aby bylo možno jít dál nebo se věnovat tomu, v čem ještě člověk plave...
Je to hodně náročné na přípravu, protože musíš rokreslit (rozepsat) učivo do takových podrobností, aby se v tom dítě mohlo orientovat, aby vědělo, co z čeho vychází a co na co navazuje...a aby si potom mohlo volit, kterou cestou půjde...
Slabším dětem potom nevadí horší hodnocení, když si samy mohou zvolit, jaké úsilí čemu věnují...demotivující je především nevidět cíl a zároveň vědět, že každý dílčí neúspěch má vliv na závěrečné hodnocení...
Mně prostě přijde pakárna, že (vztaženo na prvňáky, ale funguje to tak běžně) dítě, které umí při vstupu do školy číst, chytá od začátku jedničky ze čtení (a má i snazší psaní a to ostatní)....na závěr má jedničku...v pořádku, splnilo požadované...ale pak dítě, které ze začátku bojovalo s nějakou dílčí nezralostí, všechno se teprve učí, chytá nejdříve trojky, pak dvojky, pak se to požadované naučí a umí podobně jako to první dítě...ale přeci nemůže mít jedničku, když mělo trojky, že....
|
Kamisi |
|
(20.6.2015 15:31:18) Delete přesně, průběžné známkování je demotivující a i nespravedlivé. Hodnocení na konci nějakého období, přičemž každý zná konkrétní cíl a průběžně si ho připomíná, mi přijde jako smysluplné (podobný princip má třeba montessori systém). Ještě bych dala více volnosti v tom, jakým způsobem dítě k tomu cíli dojde, v domácím vzdělávání se synem jsem došla k tomu, že pro dítě je samotný postup vzdělávání hodně důležitý, tím, jak je každé dítě jiné, má každé přirozenější a efektivnější jiný způsob učení.
Nicméně co se známkování a hodnocení týče - o tom rozhoduje škola. Zkusila jsi ve vaší škole navrhnout změnu a popsat, proč je to takhle špatně? Mně přijde, že v tom každý rozumný ředitel a učitel musí vidět jasná pozitiva - a nakonec i rodiče, i když chápu, že tohle je systém pro rodiče, kteří se průběžně zajímají o učení svých dětí. Pro učitele to obnáší víc práce co se týče informování rodičů i dětí.
|
Kamisi |
|
(20.6.2015 19:26:19) Šuplíku to, že když dítě ujede, něco se mu nepovede, blbě se vyspí, nebo chybí z důvodu nemoci, nebo prostě v tu chvíli látce nerozumí a dostane špatnou známku, nemá už šanci mít jedničku na vysvědčení, přestože se látku doučí. Ale ono se kolikrát vůbec nehledí na to, jestli dítě látku zvládlo, známkou za písemku téma končí a jede se dál.
|
|
|
|
|
|
|