Tizi |
|
(26.8.2015 10:01:50) No, ono to tak skutečně bylo. Jestli někdy chodíte na zámky, kde bývají rozsáhle knihovny, většinou tam nenajdete česky psanou ani jednu knihu, byť jazykově to bývá bohaté, kromě němčiny a latiny i francouzština, angličtina aj. Pány byla německy mluvící šlechta, Češi byli sluhové. Zajímavé jsou třeba knihy Egona Erwína Kische z Prahy začátku 20 stol. V nich jasně popisuje, že v Praze existovaly tři hlavní vrsty populace - Němci, Židé a Češi. Němci a Židé se občas stýkali nebo i uzavírali manželství, s Čechy se ale tyto dvě skupiny nikdy nemísily. Češi byli po staletí národem druhé kategorie.
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:14:00) Tizi, protože němčina byla ÚŘEDNÍ jazyk. České knihy vycházely, dokonce bych si troufla tvrdit, že je česká šlechta i četla, ona má také určitý podíl na "obrození". Německá šlechta se jistě česky neučila, neměla to zapotřebí.
|
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:28:28) Češi nebyli "sluhové", sluhové byli i Němci, Rakušani... kdo byl chudý a neuživila ho půda, ten musel pracovat v nějaké službě. Ať měl národnost jakou chtěl. "Úpadek" češtiny začal až v 17. století, protože v rámci mnohonárodnostního státu prostě bylo daleko snazší zavést jeden úřední jazyk, a pokud byl panovník Němec/Rakušan a většina "poddaných" mluvila německy, byla to jaksi nejjednodušší cesta. Ovšem v oblastech s většinovou populací Čechů se čeština používala i v úředních záležitostech poměrně běžně, v 19. století to nebylo nic zvláštního nebo "trestného". V češtině jsou matriční zápisy, notářské zápisy... lišilo se to podle lokality. V 18. století se používala především latina a němčina, ale ještě v 17. století najdeš i tu češtinu. Tohle je třeba záznam z matriky z roku 1640.
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:31:44) Mmch., Franz Josef I. taky uměl česky, prý poměrně slušně. Korunní princ Rudolf zrovna tak.
|
Lexi. |
|
(26.8.2015 10:49:33) Monty, to že FJ a princ Rudolf uměli poměrně dobře česky mi nějak uniklo. Jak se to ví? Zachovali se nějaké jejich písemnosti v češtině? Mluvili česky s českými poddanými?
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:54:50) Lexi, jo, to je zdokumentované, patřilo to k základnímu vzdělání každého budoucího panovníka. Učili se i maďarsky. Rudolf měl i českého učitele, tuším přirodopisu. Ale jak spolu mluvili, to nevím.
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:56:34) Třeba tady:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1431691-frantisek-josef-i-nastoupil-na-cisarsky-trun
"O panovnické dráze Františka Josefa I. rozhodla revoluce v roce 1848. Po abdikaci Ferdinanda I. měl na trůn nastoupit jeho bratr František Karel. Ten ale vyhověl prosbám své manželky Žofie a postoupil trůn svému synovi Františku Josefu I., který díky svému vzdělání měl i předpoklady pro vládnutí. Kromě němčiny, francouzštiny a italštiny dobře uměl i maďarsky a česky."
|
|
|
|
|
Uarda |
|
(26.8.2015 10:35:31) "Úpadek" češtiny začal až v 17. století
Přesně tak. 16. století bylo zlatým věkem češtiny. Pak se spojilo několik faktorů, z nichž byly nejvýznamnější dva: Přirozené vyhasnutí mnoha českých šlechtických rodů koncem 16. stol. a Bílá hora se svými následky - vystěhování české šlechty a její nahrazení cizími rody z okolních zemí. Pokud někdo mluví o "potomcích českých služek a kočích", tak 1. ten kočí byl Němec jako poleno, jeho dcera získala německé vzdělání z děl německých klasiků a teprve potom začala sama tvořit českou literaturu - já bych to považovala za čest, jak se ti "potomci služek a kočích" vlastním úsilím vzmohli!!!
|
Ráchel, 3 děti |
|
(26.8.2015 10:53:19) velký podíl na tom jistě mělo i to, že řada českých elit šlo do exilu
|
Tizi |
|
(26.8.2015 11:02:53) Jistě je pravda, že úpadek češtiny začal po Bílé Hoře, ale to znamená, že trval 300 let, to je dost dlouho. Ještě po první světové válce jsme byli (v očích Vídně a dalších cizinců) tím národem kočích a služek.
|
Monty |
|
(26.8.2015 11:19:12) Tizi, netrval 300 let, mezi Bílou horou a obrozením je cca 200 let a navíc nenastal "ze dne na den". V 19. století už nikdo češtinu nijak neutlačoval, vycházely české knihy, české noviny, úřední dokumenty se psaly česky (v česky mluvících oblastech). Čeština nebyla zrovnoprávněna s němčinou jen jako úřední jazyk, i když i to bylo v plánu (Badeniho reformy), jenže reformy narazily na odpor Němců, kteří se nechtěli česky učit.
|
|
|
|
|
Samarlu |
|
(26.8.2015 10:40:08) V této době se čeština ještě běžně používala i ve šlechtickém prostředí, na habsburském dvoře ovšem už minimálně. A s němčinou se na našem území setkáváme od středověku minimálně (aneb co si říkají bohemisté u zkoušek: bohemista, co neumí německy, je jak slepej, a ten, co neumí latinsky jak chromej. To samý platí třeba pro historiky, archiváře, kunsthistoriky, muzeology...Slovenští kolegové běžně musí být schopní jakž takž přežvejkat staročeštinu, starou maďarštinu...a nejspíš to tak mají i v řadě oblastí Polska, Rumunska, Chorvatska, Itálie...všude, kde se jazyky a národy míchaly. Už panští úředníci v pobělohorské době museli být při nástupu do služby "v obojí řeči a počtech zběhlí", aby pánům zajistily starý práva na pozemkovou držbu a výběr daní podle starých privilegií a listin.
A národním obrozením si musely projít i další evropské národy, a to nejen z území habsburské monarchie.
Jinak má Monty pravdu, tohle je jen doplnění.
|
Monty |
|
(26.8.2015 10:51:21) Ještě bych dodala, že je takový oblíbený mýtus, že Češi nějak úpěli a ostatní národy (Němci) měli nějaká extra privilegia. Neměli, chudý Němec na tom byl stejně, jako chudý Čech, jediný rozdíl byl v tom, že ten chudý Němec se na úřadě domluvil všude a Čech, který neuměl německy, jenom někde. Ale pokud neuměl psát, musel si stejně zaplatit někoho, kdo mu napíše "úřední ceduličku". Obrození jednotlivých národů v rámci vícenárodnostních monarchií přišlo až se zrušením nevolnictví a zavedení povinné školní docházky a netýká se to jenom Čechů, jak psala Samarlu.
|
Inaaa |
|
(26.8.2015 10:55:05) Když do toho zatahnu opět Švédsko, tak taky chuda země, Odcházeli do Ameriky podobně jako Slováci, i ta jídla měli podobně z brambor.
|
|
|
|
|
|