Lída+4 |
|
(6.11.2015 23:50:51) A nepovídej... V sedmdesátkách i osmdesátkách jsem do restaurací chodila, a rozhodně nemůžu říct, že by tam nebylo dobrý jídlo.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 0:08:49) Lído, to asi záleží, čemu říkáš dobré jídlo a také kde to bylo. Tam, kde jsem žila já, si nevybavuji, že by byly pěkné nekuřácké restaurace, kam by se běžně chodilo jíst s dětmi, jako je běžné dneska. Byly takové bufetové jídelny, tam jsem párkrát byla třeba o prázdninách, když mi neměl kdo uvařit doma, ale tam se podávaly jen hotovky o několik řádů slabší než domácí. Jinak nevím, možná mi to rodiče tajili, že se lze dobře najíst i v restauraci
|
Žžena |
|
(7.11.2015 9:13:39) Já teda restaurace nepamatuju, ale jako zajímavý mi přijdou Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo jak se to jmenovalo, tam je dost záběrů restauračního vaření a jeho výsledků, samozřejmě beru, že tam byla "básnická licence", ale předpokládám, že tam vybrali to "lepší" z tehdejší provenience, a upřímně, do toho bych nešla.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 9:40:11) Žženo, podle mě se tehdy slušně vařilo možná ve velkých hotelech, ale jinak byla všude k mání jídla stejného typu, jako ve školních jídelnách. Však si vzpomeňme, co říkali naší kuchyni cizinci, kteří sem přišli na počátku devadesátých let. UHO na všechny způsoby a smažák. On už si to dneska málokdo umí představit, že třeba jen dostat dobrý salát z čerstvé zeleniny byl leckde problém možná ještě před patnácti lety. Jako malá jsem v hospodě nikdy nebyla, ale vzpomenu-li právě na ta devadesátá léta, žádné kulinářské výšiny to tedy nebyly.
|
Žžena |
|
(7.11.2015 13:11:30) Anett, no ja z toho mela presne ten pocit, jak pises.
|
|
libik |
|
(7.11.2015 13:56:45) Někde jsem viděla historický jídelníček hospody, kam mě zvali první idolové na večeři, což byla polovina osmdesátých let a klidně bych si dala říct,
Vím, že jsem si dávala roštěnku, rybu na másle, chuťovky ze sardelových oček nebo tresčích jater, jednou jsme byli v nějakým nóbl podniku, kde kuchař regulerně flamboval u stolu, nosily se poháry s opravdovou šlehačkou a tak. Jistě, že to bylo dobové, asi jako dneska steak a pyré všeho druhu
Nebylo to horší, když měl jeden prachy, což vlastně platí i dneska.
|
|
|
Lída+4 |
|
(7.11.2015 18:07:24) Žženo, já si to pamatuju, a když sis vybrala restauraci se slušným kuchařem, rozhodně to bylo dost dobrý. Kuchař Svatopluk je vlastně pohádka. Ono se taky obecně v tý době vařilo jinak.
|
|
|
magrata1 |
|
(7.11.2015 13:38:48) U nás na dědině (je to teda velká obec o 3000 obyvatelích) v restauraci vařili asi kloudně. Tak dvakrát ročně tam byly dny ruské, čínské, myslivecké... kuchyně. To chodili na večeři i naši. A to je mamka fakt skvělá kuchařka a celkem mlsná.
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(7.11.2015 15:05:16) Anett, restaurace byly dobry, 2. cenova skupina, ne ctyrka. U nas byla treba jedna z prvnich cinskych restauraci uz v 70.letech a byla vyborna, bezne se prodavala jidla jako dneska, jen jsme neznali treba pizzu nebo hamburger. Nemuzes za restauraci vydavat nadrazni bufet.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(7.11.2015 15:13:14) UHO se v lepsi restauraci koupit nedala, jen musela mit asi kazda hospoda v dobe obeda krome minutek, par levnych hotovek, asi jako dnesni menu, vecer uz byly jen minutky-rostena na rostu, biftek, restovana jatra, kotleta, k tomu hranolky, ryze, brambory m.m.. Zeleniny bylo malo, ta se nedala sehnat ani v obchodech.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 17:16:56) Ženy, děkuji za vhled do socialistického pohostinství Já jen vím, že byl podnik RaJ a vařilo se podle jejich receptur a ano, připomněly jste mi, že byly podniky dělené do cenových kategorií. Možná to bylo jiné v Praze a velkých městech, než na venkově, nevím. Pro mé rodiče byla restaurace fuj místo, kam slušná rodina nevkročí, takže mám zkušenost až z toho počátku devadesátých let a to jsem tedy nebyla oslněná úrovní ani v podnicích, považovaných za lepší. Možná i proto, že jsem hned po revoluci vyrazila do světa a ochutnala jídlo jinde, těžko říct. Dobré socialistické restaurace přede mnou každopádně zůstaly utajeny
|
Kafe |
|
(7.11.2015 20:01:44) Za socíku jsem v restauraci jedla jen několikrát, v rámci dovolené ROH, s prarodiči. Jen si pamatuju, že polévku nám nosili v terině, což se mi moc líbilo.
|
Kafe |
|
(7.11.2015 20:18:26) Šuplíku - byla to ubytovna ROH na jednom zámku, krásná restaurace, velké porcelánové teriny, krásné pokoje s vlastní koupelnou.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 21:43:43) Liško, takhle se mi líbilo stolování a i mi chutnalo jídlo na dovolené v Chorvatsku (tehdy Jugoslávii). Jejich jídlo opravdu miluji od dětství a jestli je u nich také rozdíl mezi domácím a vařeným ve velkém, tak to domácí musí být úplně božské. Protože i v těch hotelech mi chutná úžasně.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 21:25:23) Šuplíku, nemám důvod ti nevěřit tvé zkušenosti, ale u nás tohle opravdu zvykem nebylo, restaurace se braly jako záležitost pro dospělé a hospodské jídlo jako nouzové jídlo pro chudáky, kterým nikdo neuvaří domácí. A že by se v běžných restauracích vařila stejná svíčková, jako domácí, o tom spíš pochybuji
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.11.2015 21:26:40) Jako domácí ne, právě úplně jiná a to na tom bylo to lákavý.
|
Ropucha + 2 |
|
(7.11.2015 21:34:21) Inko, když nad tím tak přemýšlím, byla jsem od revoluce v mnoha restauracích všude možně po Čechách a jídlo, které by se vyrovnalo domácímu, jsem tedy dostala málokde. Svíčkovou rozhodně nikde (Pravda, nejedla jsem u žádných vyhlášených špičkových kuchařů v Praze, ti nejspíš skutečně umějí vařit ) Leckde je jídlo dobré, ráda si ho dám, abych nemusela sama vařit a dám ho s klidným svědomím i dětem, ale že by to byla stejná kvalita, jako doma u babičky, to prostě není.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(7.11.2015 21:37:03) No od revoluce, já píšu o sedmdesátých letech. Teď si taky myslím, že si všechno uvařím nejlíp.
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2015 0:08:17) Za mýho dětství jsme chodili normálně do restaurací, hodně na výletech, a nevím o nikom, koho by tam rodiče nikdy nebrali (píšu o školních dětech, mimina jako dneska se tam nebrala).
O prázdninách na chatě jsme chodili často na obědy do motorestu ve vsi a bylo to chutný, srbské žebírko, obalovaný květák, řízek, gulášek. Hospodskou svíčkovou mám ráda, naši ji nikdy nevařili, já jo, naučila jsem se ji pokusem omylem podle kuchařky, ale hospodská je hospodská, stejně tak gulášek.
|
Žžena |
|
(8.11.2015 7:38:33) Já teda hospodský gulášek umím a dělám doma. Na hospodskou svíčkovou teda neaspiruji, protože v ní nemám ráda to hovězí, takže ji doma prasácky děláme z kuřete.
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(8.11.2015 9:18:52) Evelyn, a vzpomněla by sis, jestli ty podniky tehdy byly kuřácké? Když takhle někdo jel na výlet a vzal děti na oběd, kouřilo se tam?
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2015 11:06:18) Kouřilo, ale u nás se kouřilo běžně i doma, tehdy to bylo normální /70. léta /.
|
jak |
|
(8.11.2015 11:10:58) Nahodou to driv nebyvalo spatny. My chodivali hodne v cizine. Ale obecne jidlo doma neprozivame. Dnesni kult jidla, hruza.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(8.11.2015 13:51:49) tak to souhlasím. Dnes je vyznáván kult jídla. Furt se řeší žrádlo. Člověk zapne tv - Prostřeno, Ano , šéfe, Babica, Láďa Hruška, Jste to, co jíte, a kdoví co ještě. Asi nemají co dávat, že se furt musí zabývat těmito tématy. Samé vaření - pečení, kdo to nevyznává, jako by nebyl. Leze mi to z krku všechno. Když potřebuju recept, najdu na netu nebo ve starých kuchařkách. Ale odmítám spřádat hodinové rozhovory o domácím vaření a pečení a recepty po nikom nechci a když mi je někdo cpe pomalu násilím, tak mu řeknu, ať si to strčí za klobouk. Holt potřebuji k životu i duchovnější krmi než jen tu, co prochází trávícím traktem..
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(8.11.2015 11:19:53) Myslela jsem si to. To byl určitě jeden ze zásadních důvodů, proč jsme tam nechodili. Do zakouřeného prostoru by nás rodiče nikdy nezavedli, natož tam sedět a jíst. Oni by tam sami také nešli. Mám právě v paměti, že hospoda (restaurace) celkově byla prostě brána jako něco, co není pro nás. Dneska rodiče do restaurace občas jdou, i společně s dětmi chodíme a právě si pochvalují, že dneska to jde, že dřív nebylo kam.
|
Ropucha + 2 |
|
(8.11.2015 12:09:27) Valkýro, ano, přestože mi to nikdy nikdo přímo takhle neformuloval, vnímala jsem, že hospody a restaurace jsou prostě něco mimo nás, pro jiné sorty lidí. A myslím tedy, že na tom něco bylo, on ten svět pinglů a šmelinářů tady fungoval, to jsem také vnímala už jako dítě, a docela věřím, že se někomu nechtělo mezi ně chodit. Po hospodách jsem začala chodit někdy před maturitou a pak na VŠ, klasický studentský život, ale zahulené putyky mě přestaly bavit dost záhy a dneska jsem vášnivý kavárenský povaleč, ovšem podniky si dost pečlivě vybírám.
|
Ropucha + 2 |
|
(8.11.2015 12:41:00) Valkýro, úplně na mě dýchla atmosféra mého mládí Jak z Bony a klid No a jak se zdá, gastronomickým vrcholem socialismu byla opravdu játra a hranolky, to tady zmiňují všechny pamětnice Takže jsem evidentně přišla pouze o společnost figurek z podsvětí a o játra, žádná škoda
|
|
Ropucha + 2 |
|
(8.11.2015 13:25:18) Valkýro, to je pravda, co se týče nevkusu, totalitní léta zdaleka nebyla to nejhorší, co nás potkalo. Pravé peklo nastalo až po revoluci. Řekla bych, že k uměřenému vkusu se pomalu dostáváme až teď, ať se to týká gastronomie, odívání, architektury ... A pořád to není masová záležitost.
|
|
|
|
|
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2015 13:31:53) No tak to pozor, jaky smelinari, mama byla ucitelka a normalne jsme v ty restauraci jedli, jako spousta jinych lidi a jako dneska, kdyz se jdeme najist. To zas brzdete, ze vam doma neco tvrdili neznamena, ze to tak bylo.
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2015 13:45:14) Valkyro, tak mozna nocni vinarny, ty jsem vymetala v 80., ale restaurace, kam chodily rodinky na nedelni obedy fakt ne
|
Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2015 13:46:26) Vlastne u nas na malym meste asi nebylo ani poradny podsveti
|
|
libik |
|
(8.11.2015 15:30:36) Na Parkán, Valkýro.. a na Spilku, od nepaměti
Jinak já jsem vzpomínala na Morávku, dnes Sedmé nebe, a tam zaručeně otevírali v 11 (nejednou jsem se tam zašila místo části vyučování) a i tam byla dobrá kuchyně a nebyl to vyloženě podnik pro veksláky jako například slavná U Hrádka (nevím, jak se to jmenovalo správně), ten flambovací podnik se jmenoval U Zlatého Poháru, myslím.
Můj tehdy idol, posléze manžel byl nárazově pingl, takže jsme město z této stránky znali, dobrý kuchař byl (při strašném interieru) například U Námořníka a překvapivě slušně se dalo jíst třeba v hospodě Družba.
Svého času provozovali i Myslivnu (kultovka na Slovanech) nějací srdcaři a tam se jedlo jako v ráji.
No a když se večírek protáhl přes nějaký vysokošlolský klub a pak byt, snídaně v Adrii to jistila:)
Ale to je pěkná diskuse o sexu
|
Kudla2 |
|
(8.11.2015 15:31:10) Libik, to víš, bílej sex
|
|
libik |
|
(8.11.2015 15:55:39) No já tam byla jednou a i při své drzosti jsem si připadala nepatřičně.
No nicméně můj ex byl velký bohém a uměl krásně hrát, že mu nečouhá sláma z bot.(a že čouhá celý život) My tam tehdy nechali snad pětikilo, za to se v Plzni i dneska ve dvou slušně najíš.
|
|
|
libik |
|
(8.11.2015 15:43:26) Ve vilách, myslíš nad pitevnou?
Ta prý je dobrá dodnes.
No já tam s mami taky nechodila, nakonec moje máti má dodnes tendence, když zajde do restaurace na jídlo, chtít smažený sýr a hranolky
|
libik |
|
(8.11.2015 15:47:06) Hele, tak tam to někdy příští léto koštnem, ju?
|
libik |
|
(8.11.2015 16:00:07) Ten Atom se tvářil jako noční klub. Vím, že tam měli k sezení sedací soupravy(šeříkově růžové), což nebývalo běžní, většinou měl člověk z hospody otlačenou prdel, v tomto vidím vývoj k lepšímu. A nosila tam taková hezoučká nicméně aknózní servírka panáčky, můj elegán na ní dělal oči a nic nedám za to, že když jsem šla pak spořádaně ráno na fyziku a pingli měli volno, že.. (to já jen, abychom nebyli tak OT,)
|
|
|
|
|
|
|
|