| vertigo | 
 |
(2.1.2016 0:12:49)
Máme rodinné známé, kteří mají 4-letého chlapečka, říkejme mu třeba Tádík. Narodil se s centrální svalovou hypotonií a VVV nožiček, cvičili Vojtovu metodu, jeho motorický vývoj byl opožděný (např. chodit začal až ve 2 letech). Čím je starší, tím víc mám pocit, že by mohl mít některý z autistických rysů. Má opožděný vývoj řeči, nyní ve 4 letech mluví tak víceméně pro sebe, není mu moc rozumět, resp. občas jsou mu rozumět jednotlivá slova (kamion, autobus...), ale nevím, jestli dá dohromady celou větu. Řeč nepoužívá ke komunikaci s ostatními, neřekne si, co by potřeboval. Nemá zájem o hru s ostatními dětmi, okolo nich jen tak "vlaje", ale do společné hry se nezapojí. Je ale velmi kontaktní, jednak s rodiči a jednak i s cizími dětmi, chtěl by je objímat a dávat jim pusinky (otec Tádíka to komentuje slovy, že ostatní děti jsou agresivní, když se jej snaží odstrčit, protože se jim to nelíbí. Vztaženo i na naše vlastní děti, kterým tento kontakt s Tádíkem příjemný moc není). Má také problémy se sebeobsluhou, donedávna byl plně krmen, nyní se nají sám jen částečně, stále jej musí dokrmovat. Do 4 let měl plínky celodenně, nyní už si sám zvládne sednout na nočník. Co jsem tak vypozorovala, tak na příkazy reaguje omezeně (pro příklad - můj syn, který má 3,5 roku, takže mám srovnání s podobně starými dětmi, si chtěl půjčit Tádíkovo odrážedlo. Tak jsem synovi řekla, ať Tádíka hezky poprosí, jestli si ho může půjčit. Syn ukázkově poprosil a čekal, co Tádík. Tádík si začal cosi povídat, zachytila jsem jen "motorka", jezdil s odrážedlem sem tam, ale na synovi prosby nijak nereagoval. Tádíkova maminka mu několikrát zopakovala, ať teda synovi řekne, že si ho může půjčit, na což on nereagoval vůbec. Pak už zvýšila hlas a nakonec mu i dala na zadek, nicméně bez efektu, Tádík se akorát rozplakal).
Všimla jsem si, že když se mu něco líbí, tak třepe rukama (někde jsem četla, že to bývá pro autisty typické).
Nechodí do školky, takže nemá moc sociálních kontaktů, ale já mám pocit, že jeho chování "není úplně normální" vzhledem k věku. Tádíkovi rodiče si tu jeho jinakost asi moc nepřipouštějí, hlavně tatínek to bagatelizuje slovy, že "on je jenom línej".
Zajímalo by mě, jestli je nějaké "nebezpečí z prodlení", jestli má autista větší šanci se zařadit do normálního života, když se s ním začne pracovat co nejdřív?
Rodiče mu budou nyní podávat přihlášku do MŠ, ale podle mého názoru vůbec nebude docházku tam zvládat (je fixovaný na rodiče, nikdy ho nikdo jiný nehlídal), vázne sebeobsluha i možnost se s ním domluvit.
Nechci to samozřejmě řešit za rodiče, jen by mě zajímal názor maminek autistických dětí.
Děkuji 
|
| A. | •
|
(2.1.2016 5:27:43)
Tak chlapeček určitě potřebuje odbornou lékařskou pomoc, pokud má takhle zřetelně opožděný vývoj,ale to snad vidí jeho dětskýlékař? Jinak pro autismus nnení úplně typické zpoždění vývoje pohybového aparátu.Ale může to být pridruzene jako další diagnóza. Přístup otce je špatný a bude situaci ještě zhoršovat, naopak je třeba dítě podporovat.
|
|
| 2.10xb-116 |
|
(2.1.2016 9:03:57)
dulezite je uvedomit si, ze pro rodice jakkoliv postizeneho ditete je velmi, velmi tezke to prijmout. Jedni to resi tak, ze obchazeji vsechny mozne ci nemozne doktory, jini se to snazi poprit a vytesnit. Dalsi obvinuji - kohokoliv. Opravdu neni jednoduche se smirit s tim, ze MOJE dite neni v poradku jako ostatni deti.
Nevim, jestli ty, jako matka zdraveho, podobne stareho ditete jsi ten spravny clovek, od ktereho prijmou upozorneni.
Ditko by potrebovalo vysetreni u detskeho klinickeho psychologa, logopeda, mozna neurologa, zkontrolovat, ze opravdu slysi, vysetrit motoriku. Na to existuji specialiste, ale ne kazdy je dobry. V Praze je dobre SPC tusimze pobliz IP pavlova (jestli si to dobre pamatuju).
Ale jak rikam, musela by maminka napred prijmout to, ze dite by melo jit na vysetreni. Zatim neni jasne, co mu je - takze nikdo nevi jak s nim pracovat. A o tom to je. Ty nebo ucitelka v MS budou hazet diagnozy od boku, bude jasne, ze NECO neni v poradku, ale oni potrebuji nekoho, kdo jim rekne CO diteti je a JAK s tim pracovat a JAKA je prognoza.
Co se tyka casove prodlevy, zalezi na tom, co diteti je. Syn ma dysfazii (ta se do cca 3-4 let projevuje jako autismus, takze byl vysetrovany jako autista) a domnivam se, ze jemu stacil cas a dohnal sam rec i socialni kontakt. Ale jsou deti s tezkou VD, ktere potrebuji denni praci a vysledky nejsou prakticky videt. Nelze rici, jestli chlapeckovi nedostatek pece uskodi nebo ne. Zvlast kdyz se nevi, co mu je.
|
| Kukurice29+3. | 
|
(2.1.2016 9:08:31)
Souhlasím. Nejhorší je přijmout fakt, že mé dítě je jiné.
|
|
| vertigo |
|
(2.1.2016 13:24:42)
"Nevim, jestli ty, jako matka zdraveho, podobne stareho ditete jsi ten spravny clovek, od ktereho prijmou upozorneni."
Já to ani neplánuju, vídáme se málo, takže je mi jasné, že já do toho "nemám co kecat". Jen mě to zajímá
|
| 2.10xb-116 |
|
(3.1.2016 12:38:50)
Nejvetsi uleva byla, kdyz jsem narazila na deti podobne "postizene". Procitala jsem pak diskuse matek, ktere meli podobne deti, ale starsi, takze jsem ziskala celkem slusnou predstavu co nas ceka a ze se to muze vyvinout dobre, ale i spatne.
Ja jsem prestala chodit na hriste, videla jsem na kamaradkach, ze si mysli, ze moje dite je divne a samozrejme jsem tim trpela. A samozrejme jsem to nezvladala. Syna jsem do dvou let v pochuzkach po meste mivala na voditku, protoze jsem nedokazala predvidat jestli se bez varovani nevrhne do silnice, protoze na druhe strane je neco zajimaveho. Lidi samozrejme na nas zirali.
Jestli chces kamaradce pomoct, tak pak ji dite pochval - za cokoliv. A chvalou nesetri. Ja jsem akorat poslouchala stiznosti, takze kazda chvala pro me byla jak dar z nebes.A pokud se ti podari, tak pred ni nevyjmenovavej uspechy sveho syna, tim ji akorat vydeptas. Take nemuzes ocekavat, ze takove dite se bude chovat normalne vuci tvemu diteti. To bude zase problem pro tebe. A pro tveho syna, ktery nebude chapat, ze tady bezna pravidla (poprosim, pujci, domluvime se) nebudou fungovat.
K vysetrenim syna me nasmerovaly diskuse na rodine. A hodne jsem dala i na pribehy kamaradek, ktere mely nejake jine kamaradky, kde bylo nejake podobne dite. Slysela jsem, co s tema detma delaji a jake jsou pokroky, jake pomucky se daji pouzivat nebo dokonce i pujcit.
Dalsi vec je, ze vystreni je jenom zacatek. Pak nastava dlouha leta drina s ditetem pracovat.
Je to ale hodne citlive. Potrebovala by vedet, ze v tom neni sama, pak by to lepe akceptovala. Ale to je tezke, takove maminy na hristich moc nejsou.
|
| vertigo |
|
(3.1.2016 14:16:46)
Huhu 
|
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(2.1.2016 9:23:30)
albo,
mám doma tři děti, z toho jedno je PAS a dvě jsou vyšetřeny na PAS.
to co píšeš, moc na autismus nevypadá - protože to objímání cizích dětí, lidí, vesměs PAS je nepříjemný kontakt s cizími lidmi natož, aby někoho objímali.
A jinak nejmladší syn má expresivní dysfázii.. aktuálně je mu 5,5 a ve 4 by tedy slovo autobus ani kamion ani motorka neřekl a rovněž nebyl samoobslužný. Ano počůravat,to se nepočůral, najíst se najedl lžící, nebo napíchal vidličkou, do školky chodil od tří a kousíček, ale nemluvil, ustrnul někde v mluvení v roce a půl.
s řečovým centrem souvisí i motorika a to jak hrubá tak jemná... takže to může být důvod té sebeobsluhy.
náš syn mluvit začal cca před půl rokem, kdy mu naskočila slovní zásoba, kteoru měl pasivní, nicméně mluví v dysfatických větách a má špatnou výslovnost cca poloviny abecedy. Samoosluha mu dává velice zabrat, neumí pořádně zapnout zip na bundě, přesto, že staví neskutečné stavby z malinkého lega, tak má problém si třeba obout boty, nebo sundat tričko, přesto, že umí krásně vymalovat a nepřečmárnout, tak má problém udělat kolečko.
A přesto, že jinak je zcela zdraví, tak rozhodně neposlouchá na slovo, naopak je dost umanutý a neposedný - kupodivu ve školce funguje velice dobře a je hodný.
Spíš bych řekla, že Tadík bude opožděný celkově, nelze děti srovnávat, já mám tři, přístup ke všem stejný, přesto každé dítě ve stejném věku nebylo stejné a u tebe bych tvého 3,5 letého syna viděla buď na tvoje první dítě nebo na tvoje zatím jediné dítě a to neber nijak zle, protože když si vzpomena na mého prvního syna, byl vzorem poslušnosti a slušnosti, jo dcera s ADHD a PAS mě vycvičila a ukázala, že ne všechno v životě je tak jednoduché a to, že ne každé dítě poslechne a je schopné všechno pochopit a respektovat na poprvé, ne popáté... třeba ani ne na popadesáté.
|
| Hr.ouda | 
|
(2.1.2016 10:03:32)
teda o Aspergerech
říkala, že je o prý mýtus, že nemají zájem o kontakty s lidmi, prý i u AS jsou na škále introverze-extroverze a ti, co jsou spíš extroverti, se chtějí s osttaními lidmi konaktovat, ale neumí to přijatelným způsobem, takže často delají věci, kzeré jsou osttaním nepříjemné, kontakt je nevhodný, obtěžující, někdy to může přejít při odmítání z druhé strany až do agrese- Náš syn je dost introvert, takže sama bych na tohle taky nepřišla, ale pří to je možné.
|
| Lassiesevrací |
|
(2.1.2016 11:07:28)
"teda o Aspergerech
říkala, že je o prý mýtus, že nemají zájem o kontakty s lidmi, prý i u AS jsou na škále introverze-extroverze a ti, co jsou spíš extroverti, se chtějí s osttaními lidmi konaktovat, ale neumí to přijatelným způsobem, takže často delají věci, kzeré jsou osttaním nepříjemné, kontakt je nevhodný, obtěžující, někdy to může přejít při odmítání z druhé strany až do agrese- Náš syn je dost introvert, takže sama bych na tohle taky nepřišla, ale pří to je možné"
Hroudo, syn mojí kamarádky a zároveň synův spolužák to tak má. O kontakt s jinými dětmi stojí, ale neví, jak na to. Ostatní děti obtěžuje, narušuje jim osobní zónu, často se dostává do rvaček. Bohužel i když rvačku nezačne, je vždy hlavním podezřelým a děti si to navíc dosvědčí mezi sebou, že za všechno může on.
|
| Lassiesevrací |
|
(2.1.2016 11:08:53)
Jo a bylo mu diagnostikováno AS.
|
| Hr.ouda |
|
(2.1.2016 12:05:44)
Mne psycholozka práve něco takového rikala, ze AS extroverti, zjednodušeně receno, to mají mnohem horší
|
|
|
| Hr.ouda |
|
(2.1.2016 12:16:20)
někde jsme četla, že AS se přitahují a je jim spolu dobře
|
| Persepolis | 
|
(2.1.2016 12:22:29)
Asi jako Sheldon a Amy z BBT.
|
| Hr.ouda |
|
(2.1.2016 13:06:25)
neznám
v sebeobraně tyto věci ignoruju 
|
|
|
|
|
|
|
| Persepolis |
|
(2.1.2016 10:24:42)
"to co píšeš, moc na autismus nevypadá - protože to objímání cizích dětí, lidí, vesměs PAS je nepříjemný kontakt s cizími lidmi natož, aby někoho objímali."
To nemusí platit vždy. Mám kamarádku, která má holčičku s diagnostikovaným atypickým autismem a ta je kontaktní hodně. Ona tedy neobjímá cizí dospělé ani svoje vrstevníky, těch se spíš straní, ale má hrozně ráda starší děti. Jinými slovy děti, které jsou natolik rozumné, že akceptují to, že je jiná. Ona nejspíš vycítila, že svým vrstevníkům moc nesedí, a tak se jich spíš straní.
|
|
| Míša+1 :-) | 
|
(2.1.2016 17:32:57)
S tím objímáním se pleteš.Znám dost autíků,co mají velkou potřebu objímat. Takto činí i má dcera AS,je objímací plus znám další.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)