Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.10.2017 9:19:30) jestli chceš dceři pomoct, tak ji nauč reagovat... svým výstupem na třídní schůzce to určitě nevylepšíš - připomnělo mi to, jak jsem jednou vyzvedávala dceru v první třídě z družiny a naběhla tam babička dceřina spolužáka, že kluk si doma stěžuje, že mu říkají "housko", že mu to vadí a že si nepřeje, aby se to opakovalo a ať učitelka zakročí... ta stála a koukala dost nechápavě, kolem stojící děti se začaly smát, ptala jsem se dcery, co je na tom k smíchu a ona mi vysvětlila, že babička je taky housková a kluk se houska jmenuje příjmením... jako je mi jasné, že děti to housko umějí vyslovit dost jinak než nováku, ale kdyby se houska kvůli tomu nečertil, nejspíš by mu říkali normálně jirko... takže když dceru naučíš reagovat (ideálně vtipně, dá se to snadno nacvičit, zvlášť když se jedná o jednu nadávku od konkrétní holky), po čase zjistí, že ji to už nerozpláče a pak už se jí to ani nedotkne... a hlavně je to vklad do budoucna, zafixuje si, že svou reakcí se může vyhnout nepříjemným situacím...
|
magrata1 |
|
(27.10.2017 9:59:02) ty si fakt myslíš, že děcko, které se nikdy nikomu nevysmívalo, se velmi snadno naučí posměšně reagovat? No, omyl, nenaučí. Možná k tomu dozraje, ale každý se to nenaučí. Já se taky třeba nenaučím koketovat se šéfem, přestože bych to klidně uměla, ale ponižovat se tím nehodlám. radši se nechám ponižovat okolím než se před sebou shazovat sama a před ostatními vypadat zajímavě a mít klid a prémie.
|
K_at |
|
(27.10.2017 10:03:43) Magrato, mezi posmíváním se, vtipnou odpovědí, nebo odpálkováním, je dost velkej rozdíl. Ono leckdy stačí fakt jen krátká větička, gesto, postoj. Ono už ten fakt, že se dítě POKUSÍ se nedat, je pro to samo dítě dost významnej. A jinak samozřejmě řešit s učitelkou atd.
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.10.2017 10:18:12) nepleť si pojmy dcera nemá trénovat posměšky, ale vtipné odpovědi... (umění koketovat je ještě něco jiného, koketovat buď umíš nebo ne, to se nenaučíš ) btw sama jsem jako dítě trpěla žaludeční neurózou, dodnes se občas potýkám s následky, začalo to chozením do mš a vlastně dodnes mi v šatně mš dětí lehce navaluje, rozhodně bych to u dítěte nepodceňovala... moje dcera je taky taková neprůbojná dušička, ale hrozně jí pomohlo, když mi doma popsala situaci a já jí řekla, co mohla odpovědět - nikdy mé odpovědi ve skutečnosti nevyslovila, ale v paměti jí zůstaly a tak když se opakovala situace, vzpomněla si na mou odpověď a to ji vnitřně rozesmálo, pomohlo jí to ustát situaci a postupně si je už nebrala... časem našla vlastní odpovědi a reaguje po svém...
|
magrata1 |
|
(27.10.2017 11:59:53) U nás jiná třída není. Jedině jezdit místo 2 km s děckama z vesnice sama 20 km do okresního města. Tam ji chci dát od 5. tř., ale ona to tu má ráda, vadí jí ti posměváčci.
|
|
|
breburda71 |
|
(27.10.2017 10:45:49) Je to těžké změnit osobnostní nastavení, ale jde to...Já jsem byla učitelské dítě, hrozně dbající na to, aby si snad proboha někdo nemyslel, že jsem šprt...A neustále mně to někdo dával sežrat a já se tím hrozně trápila( a radši jsem napsala písemku na dvojku, i když jsem to věděla)..Přitom na škole bylo učitelských dětí víc, klidně ty samé jedničky měly a jestli se někdo posmíval, tak jim to bylo jedno a přestalo to...U syna i dcery to fakt zabralo, měli ten samý problém( nechtěli být za šprty), doma jsme to natrénovali a při náznaku posmívání to utnuli a pak jim to bylo už jedno, spíš se podařilo udělat trochu blbce z těch posměváčků a byl klid...Dcera pak v pubertě byla hodně citlivá, ale z toho vyrostla a dneska je sebevědomá až až..
|
|
magrata1 |
|
(27.10.2017 11:56:17) rose, já koketovat umím, ale nebaví mě to. V mládí jsem měla období, kdy jsem se mstila chlapům po hnusných kopačkách, co jsem dostala. A v rámci pomsty mi to koketování šlo a bylo velmi účinné. Takže já, kdybych chtěla, umím to. Ale připadá mi to ubohé a trapné. Stejně by možná dcera uměla tu krávu odpálkovat, ale není to její přirozenost, nechce se na tu úroveň snížit. nebo si se 7 děckama sama neví rady. Půjdu za tou preventistkou nebo co to je, je tam první rok. učitel udělal děckám kázání v první třídě, chvíli byl klid, nevěděla jsem, že s tím ta holka začala znovu.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.10.2017 12:13:26) magrato, já přece neříkám, že je nutné, aby dcera odpálkovala nějakou holku... já ti jen říkám, že změna musí vyjít od tvé dcery... dnes třeba pomůže preventista (anebo taky ne), možná jí holka přestane nadávat do cikánů, ale dcera se nenaučí takovou situaci řešit a časem (třeba) přijde podobná situace a ona bude čekat, až ji za ni někdo vyřeší? jen jsem tě chtěla navést k tomu, že pokud se mi nějaká situace nelíbí, měla bych se naučit ji pokud možno zpracovat hlavně v sobě a postarat se, abych se do ní nedostávala... v celém tom tvém popisu je totiž nejhorší, jak moc si to tvá dcera bere, trápí ji to natolik, že ta bolest není jen psychická, ale i fyzická a tak bys ji měla učit, jak se od takové bolesti oprostit a nenechat se trápit... je pěkné, že na všechno máme odborníky a rádce, kteří nám mohou pomáhat zlepšovat svět, ale svět se nezmění, za to my můžeme změnit náš postoj k němu
|
Kudla2 |
|
(27.10.2017 12:19:53) "dcera se nenaučí takovou situaci řešit a časem (třeba) přijde podobná situace a ona bude čekat, až ji za ni někdo vyřeší?"
Ano, přesně tak.
Pokud Tě někdo přepadne a zmlátí, tak taky budeš čekat, až to za Tebe někdo vyřeší, a budeš to považovat za zcela legitimní. A tohle je srovnatelný.
Jistě že se můžeš naučit nechodit sama v noci parkem, ale to pořád nelze považovat za jediný řešení Tvý konkrétní situace (že Tě někdo přepad a zmlátil a že je nutno mu nějak srozumitelně vysvětlit, že přepadat a mlátit lidi se NEMÁ, ne vysvětlovat přepadenýmu, že při přepadení neměl reagovat legračně)
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(27.10.2017 12:40:27) kudlo nedělej ze sebe hloupou, vím, že nejsi... jasně, že je třeba, aby se ostatní děti učily, že není správné někomu nadávat, jasně že i magrátina dcera musí vědět, že když jí někdo nadává, není to správné, ale musí se taky naučit, že to že jí nadávají není její chyba a že na tom nenese vinu a že si to nesmí připouštět jako něco, co ji bude zraňovat... takže ne, já neříkám, že má považovat za správné, že jí nadávají, ale naučit se bránit (a kdyby ne navrchu, tak hlavně uvnitř) a ano, pořád považuju za lepší, pokud budu chodit v noci parkem, abych se také naučila sebeobranu, než jen spoléhat na to, že tam bude někdo, kdo mě ochrání...
|
Kudla2 |
|
(27.10.2017 14:06:56) Rose,
jednak poznámky o hlouposti považuji v tomto kontextu za nemístné a prosím, aby ses jich zdržela, jednak to, že to není její vina atd. jsem považovala za naprosto primární věc, kterou je potřeba říct, ale sama o sobě zdaleka, zdaleka nestačí (zas to srovnání s přepadením - jasně že to NENÍ tvoje vina a je potřeba to říct, ale zdaleka to nestačí).
Navíc mám pocit, že tím "si to NESMÍ připouštět" jí tu vinu tak trochu dáváš (za to, že si to připouští), ale to zdaleka není tak jednoduchý si v tomto poručit "odteďka mi to nebude vadit", to, že jí to vadí, je dost dobrej indikátor toho, že něco není v pořádku, asi jako bolest je indikátor toho, že je v těle někde něco špatné.
Takže to, že jí to vadí, bych jí rozhodně nezazlívala, ano, považuji taky za dobré vysvětlit, že je to problém těch nadávajících a že si to nemá brát osobně v tom smyslu, že by si to ONA nějak zasloužila, ale zároveň je to nutné řešit i s těmi ostatními a moc okolo toho nemudrovat - jak říká příspěvek po Tobě, v první fázi okamžitě kontaktovat třídního učitele a řešit to s ním.
|
|
magrata1 |
|
(27.10.2017 14:13:19) Musím fakt každému jednotlivě napsat, že jsem to s ní řešila, nacvičovala, ale ona to prostě nezvládá. Něčí dítě to v nějakém kolektivu zvládlo, moje v tomto kolektivu to nezvládá.
Píšu to už podesáté a můžu to napsat ještě dvacetkrát, stejně asi někteří budou přesvědčeni, že svého miláčka polituju, pomazlím, zanadávám na ty zlé spolužáky... Ne, i jsme něco nacvičovaly, nezvládá to.
|
Kudla2 |
|
(27.10.2017 14:14:21) Magráto,
já Ti zcela rozumím, můj táta se mě taky snažil "obrnit" a přimět, abych se bránila, ale nedokázala jsem to.
|
|
K_at |
|
(27.10.2017 22:05:06) Magrato, takze co dal? Tridni a jina trida?
|
|
K_at |
|
(27.10.2017 22:05:10) Magrato, takze co dal? Tridni a jina trida?
|
|
K_at |
|
(27.10.2017 22:05:11) Magrato, takze co dal? Tridni a jina trida?
|
|
magrata1 |
|
(28.10.2017 10:08:54) Já už jsem několikrát psala, že v první třídě jim udělal kázání a nějakou dobu byl klid. Nevěděla jsem, že se to zas děje, z dcery to vypadlo teď. Potvrdily to 2 spolužačky, že byl klid jen chvíli. Zkusím tu novou preventistku nebo co to je (je tam nějaká nová speciální pedagožka, která má na starosti integraci a pod.) Učitel je stará škola, předpokládám, že by děcka konfrontoval, vyslýchal celou třídu a pod. pokud to k ničemu nepovede, požádám o řešení zvenčí a obě děti dám do jiné školy.
|
|
|
|
|
Drop |
|
(29.10.2017 5:04:42) Rose, to je zvrácené co píšeš. Pokud se budeš spoléhat při cestě parkem, že se vždycky ubráníš, tak se ti to jednou nepovede. I kdyby si měla černou pásku v karate. Když se ovšem spolehneš na to, že násilník ví, že můžeš zavolat policii, a že se mu může stát, že nebude na svobodě, tak budeš mít šanci větší.
A nařídit někomu, aby ho nějaké situace nezrańovaly je teoreticky hezké, ale zkus to jít přednášet někam jako prevenci nebo řešení psychických problémů. Samozřejmě, že je možné se smířit v životě se vším, ale nařídit si to nejde. Uvedu příklad, každému z nás zemřou rodiče, přesto to málokdo z nás přejde jen tak.
|
|
|
|
|