| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak pomoci smutné dceři?

 Celkem 109 názorů.
 1kulička 


Téma: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 20:40:06)
13 letá dcerka dnes ráno byla tak depresivní, že nešla ani školy. Vždycky byl problém s její přecitlivělostí, už od školky. Je to taková křehká milá bezproblémová holka, ochotná, kamarádská, až moc hodná, férová a čestná, plnící si povinnosti. Vždycky jsem se strachovala, že padne za oběť nějakému domácímu násilí (v budoucnu). Bohužel má od už od malička dost zdravotních problémů, tak od 6 let i zjevnou fyzickou vadu (schválně nechci upřesňovat), což je pro její sebevědomí náročný.
je to asi půl roku, co jsme se s manželem rozešli, myslela jsem, že to zvládá dobře, nikdy se na nic neptala, nestěžovala si. S manželem jsme se děti snažili nezatěžovat a rozcházeli jsme se jako kamarádi, ale on si nějakou tu ironii zkrátka neodpustí a já asi taky ne - ale je to minimálně, nežijeme spolu.
Když se dcera ráno rozplakala, vypadlo z ní, že vše okolo ní je špatně - že jsme se s manželem rozešli, že umřel děda a babička je tak sama a smutná, další děda je po operaci špatně se mu to hojí a babička je taky nemocná a pořád unavená, když přijedeme na návštěvu (ještě další přbuzní mají problémy)....vůbec jsem nevěděla, že by jí tyto věci mohly tak trápit. Těsně před tímto jí naštvala mladší sestra, takže emoce nějak přetekly.
pořád kontroluju, jestli jsou děti OK, ale prostě jsou 3, pořád řeším nějaké jejich zdravotní a jiné problémy.... Zdálo se mi, že zvládám v pohodě, jenže díky manželovi začínám mít finanční problémy a minulýt týden jsem dozvěděla, že můj nový kontrakt není až tak dobrý, jak jsem si myslela...tak jsem teď pár dní rozhozená.
Je mi moc líto, že holka smutní, místo aby blbnula s pubertálními kamarádkami.
Já sama na nějakou akci, která by jí přivedla na jiné myšlenky nemám energii, ikdyž se budu snažit samozřejmě.
Nemá někdo nějaký nápad? Po psycholozích jí moc tahat nechci, je tak přecitlivělá, že by to špatně nesla. Kvůli té vadě postupně přestala chodit na skoro všechny kroužky. Ale ve škole mají dobrý kolektiv, tam se cítí dobře.
Strašně se o ní bojím, aby nezačala s nějakou vážnou trudomyslností, tohle je tak blbý věk....
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 20:57:12)
No já bych řekla, že když se to bude hodně rozebírat, že se to díky té její citlivosti jen zhorší. Navíc ona když nechce, tak z ní nikdo nic nedostane, demostrativně mlčí. Ale možná se jen zbytečně bojím.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:00:25)
Připomíná mi to mě. Já jsem byla smutné, hloubavé a nesvěřující se dítě.
No trochu jsem z toho vyrostla. Bývám i veselá. Ale někdy mě nálada "oslíčka Ijáčka" pět přemůže. ~;)
 Lassiesevrací 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:50:18)
Ano, tyhle druhy "terapií" pomáhají. Muzikoterapii, arteterapie.
Syn chodí moc rád do ZUŠ a učí se sám na klavír.
U psychoterapeutky jsme byli jednou, syn ani pořádně neví, že to byla psychoterapeutka.... Malovali a povídali si. Ptá se, kdy tam půjde zas, tak jsem jí napsala, jestli můžeme ještě zajít, protože to je velká vyjímka, že s někým dospělým takhle mluvil. On ani se svým lékařem, kterého zná tři roky a který toho s ním prožil hodně, neprohodí víc, než pár slov.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 16:28:30)
kuličko, ale to právě dobrý psychoterapeut umí ;)
taky je někdy dobré zkusit rodinnou terapii
 Hr.ouda 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:02:17)
nechci, aby to vypadalo, že tě napadám, jevně toho máš naloženo dost, ale proč si myslíš, že by ji nemělo trápit, že ptarodiče jsou nemocní a druzí zemřeli a že jste se rozešli?

 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:16:31)
Tak nějak mě to nenapadlo, protože nic na ní nebylo znát, chovala se pořád normálně, neptala se. Vypadalo to, že je to pro ni prostě informace. když jsme se jí ptala, tak říkala, že vše je OK. To myslím i na ty prarodiče, nějak extra se nezajímala, jak se to dědovi hojí, to spíš něco zaslechla, když jsem to říkala někomu do telefonu. Ale máš pravdu, asi je to starost i pro ty děti, že se toho sešlo tolik, já si vždycky říkala, jak je to těžké pro mne, že to nedávám....někdy se o tom už i stydím s kamarádkama mluvit, protože nám se pořád něco děje, posledních 6 let i hodně vážné úrazy a nemoci, ale děti z toho nikdy nebyly takto rozhozené, měly vlastní svět (veselý s kamarády).
 Hr.ouda 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:49:51)
to je podle mne trochu iluze dospělých, že děti mají svůj svět , veselý, kamarády...á té iluzi taky ráda prppadám, protože je to takové uklidňující, ale na druhou stranu já jsem si jako dítě přippuštěla dost věcí a dost vecí na mne doléhalo, i když jsem o tom jednak nemluvila a jednak to nebylo navenek na první pohled asi znát
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:30:53)
Hroudo, chápu. Já jako dítě jsem ty pocity mívala takové prchavější a plošší, hlavně proto,že nikdy nebyla na mě ta zodpovědnost. To až teď v té dospělosti poznávám, jaká tíha zodpovědnost může být (hlavně za ty nemocné děti, to nezvládám). Děti se snažím hodně chránit a nezatěžovat, ale tohle dítě těch radostí opravdu moc nemá.
Moc vám všem děkuju, hodně jste mi pomohly si to sesumírovat (a neutápět se v lítosti~:()
 Len 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:07:19)
Mam depresivniho trinactileteho autistu, je to tezke. Urcite to souvisi s pubertou, zpravy tomu nijak nepridavaji, politika, ekologicke problemy atd. Ja mu rozumim, depresivni jsem cely zivot, puberta byla peklo, delame si relaxacni chvilky, hodne pomaha treba simrani po zadech, ve skole ma psychologickou pomoc a uzasnou ucitelku, zvirata = obrovsky relaxacni prostredi. Pokud o tom chce mluvit, mluvime. Ale vetsinou nechce, chapu a jen jsem nablizku.
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:53:46)
Len, to je mi líto - přesně - pořád ve zprávách nějaké tragédie....A bohužel já asi moc pozitivního nevyzařuju, často jsem unavená a mám starosti s nejmladší, prostřední teď byla v léčebně, jezdím za mou babičkou do LDN, protože naši fyzicky zvládají špatně...vlastně holka se mi snaží vše ulehčit a často dohlíží na nejmladší...jedna babička je asi taky zahleděná do své bolesti kvůli úmrtí manžela a asi dceru taky nadměrně zatěžuje, tatínek zas do svého uraženého ega (ještě se nerozvádíme teda), no když to takhle shrnu, tak se vážně není co divit, chudák dítě ~n~
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:58:00)
Chudaci vy obe. Ony se snazi byt silny a oporou, ale..... Ale je videt, ze je to uzasna holka.
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:04:46)
jojo, nejstarší. Včera sama sestavila knihovnu z IKEA a dělalo jí to radost. O to víc mne to tak mrzí, že je to tak hodný a šikovný dítě.
 Hr.ouda 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:10:26)
možná na sebe klade moc velký nároky
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:18:19)
Maargit a tvoje dcera má k té depresivnosti nějaký důvod? Nebo jen povaha? Víš, ona ta moje už je asi na to velká, aby si u psychologa hrála s pískem, to by ji spíš urazilo. Loni udělala scénu, když jsem mýmu bráchovi říkala, jakou si přeje panenku k vánocům (jakože by jí koupil). Strašně se na mě zlobila, že vykládám v rodině, že chce panenku - sama si na ní už připadala velká a chtěla to před zbytkem světa tajit - vůbec jsem to nechápala...ale musela jsem bráchovi zavolat, ža má koupit jen nějakou knihu, pak se uklidnila a zakázala mi o tom mluvit. Vysvětlovala jsem jí, že nikomu z nás se nezdá velká na panenky (ever after high) a i kdyby, není se za co stydět....
 Koliha velká 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:38:53)
Kuličko, mně bude čtyřicet a taky jsem si loni u psychologa hrála s pískem.

Tvoje dcera bude prostě citlivé dítě, co má zábrany vyjádřit, co cítí. Pokud píšeš, že vypadá, že všechno snáší, nic si nebere, nevyptává se, a tu iluzi, že děti mají svůj šťastný svět, to jsem měla taky a vzpomínám na to nerada. Nic se mi neřeklo, všechno jsem odposlechla (z telefonu, z rozhovoru rodičů), o smutných věcech v rodině jsem si skládala obraz postupně a bolestně a protože rodiče se (přede mnou) tvářili normálně (patrně mysleli, že nic nevím, netuším), tvářila jsem se taky a vnitřně jsem tápala, že jsou asi věci, o kterých nesmím nic vědět, logicky se nesmím ptát, nesmím se tvářit a musím dělat jakoby nic. Paradoxně bych tehdy svoje strachy a "hlasité" mlčení doma lépe popsala nezúčastněnému, nezasvěcenému psychologovi, než rodičům (kteří mi většinou řekli "ale co si to vymýšlíš, tak to přece není").
Pokud už dcerka na tom je tak nedobře, že nemohla do školy, už je to asi příliš silné. Na co budeš čekat?
 žiraf 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:55:45)
Myslím, že neurazilo - nejde o plácání bábovek, ale o vyjádření se pomocí figurek na pískovém podkladu. Je to způsob terapie, který se využívá i u dospělých. Navíc dobrý psycholog určitě nepoužívá jen jednu metodu.
Zcela určitě by dcerce mohl pomoci.
 Len 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:30:58)
Kulicko, no, je to slozite prostredi, ale rozhodne prekonatelne~x~ Bude lip~x~

Muj syn je takovy researcher, vse zkouma do hloubky a cte nekolik novin denne + zpravy. To je pro nas velky problem, protoze z toho ma opravdu tezke stavy, jak jsem psala - ekologie, geopoliticka situace, politika tady, Brexit... Ja se mu nedivim, ze ho to tizi, me take, priserne, v podstate uz se snazim informacim vyhybat, ale to jsem se naucila az vekem, on tohle ma celkem nove, tak rok, dva. Neumi s tim jeste pracovat. Stresuje ho premyslet o budoucnosti, nevidi tam nic hezkeho. Nastesti se ted zacal zajimat o fyziku a chemii, takze studuje a zkouma i neco jineho nez politiku a svetovou situaci, snad to trochu pomuze. Do toho ta puberta, coz proste je zatezove obdobi.

Drzim palce, at je lip a kdyztak ten psycholog opravdu muze pomoci, u nas ten skolni opravdu odvadi kus prace a ja "maminkuju", nastesti ho ta pece a fyzicka blizkost dost uklidnuje a pomaha mu.
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:39:45)
Len, já to chápu, já byla v 17/18 přesvědčená, že nemá smysl rodit děti, že je člověk jen přivádí do trápení. A to se ještě nemluvilo o novém plastovém světadílu, nebyli imigranti, nebyl islámský stát, otrávená voda mikroplasty a kdovíčím ještě - každý den, když čtu nějaký článek, jak někoho přepadli, postříleli nebo se někdo zabil při autonehodě - vím, že bych to neunesla, kdyby se to stalo někomu blízkému. Vůbec nechápu, že se to dá unést.... a tak na to nemyslím a poslední dobou raději ani nečtu.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 6:34:12)
kulicko, driv jsme zase byli nestastni z "komunismu"....dneska si to uz neumime predstavit, ale clovek mel hodne omezeny prostor, nemohl cestovat, nekteri nesmeli studovat, nekdo mel zarazeny postup v praci, nedalo se podnikat, proste lidi se vetsinou nemohli realizovat normalne jako ted, tak se realizovali v nahradnich aktivitach, vlastne volnocasovych, v chatareni, chalupareni, v nadstandardni peci o sirokou rodinu, v konickach

ja jsem zacala pracovat v zari 89, prvni mesic to bylo porad neco noveho, ale pak jsem si uvedomila, jaka je moje prace nudna rutina a to jsem delala jedno z nejzajimavejsich povolani, ktere tehdy existovalo (z tehdejsiho i dnesniho meho pohledu) a potrebovala jsem k nemu VS....a rikala jsem si, jak to preziju az do duchodu, ze se to neda vydrzet a nikde zadna moznost zpestreni profesniho zivota, zadny staze a konference jako dneska, povyseni mne cekalo tak za 15 let....no, za dva mesice prisla revoluce a pak to vsechno nabralo jiny obratky
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 6:37:36)
no tehdy nekteri lidi nemeli deti a rikali, ze je nechteji privest do marasmu socialistickeho statu....ono se to vlastne moc nemeni, lidska povaha je stejna, lidske uvazovani taky, jen se meni kulisy

a o nejakem strileni ve skole v Americe jsme moc nevedeli nebo nam to prezentovali tak, ze ma se mame dobre, kdyz mame nizkou kriminalitu....a nam to pripadalo, ze se nas zadne strileni nebo valky netykaji
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 6:53:19)
Buchli, to je fakt, ze nas porad strasili treti svetovou...pamatuju si, jak jsme se s detma naprosto vazna bavili o tom, jestli bude treti svetova

a ta branna cviceni a hazeni granatem a pobihani s igelitovyma pytlikama na nohou, mereni obliceju pro ucely vyberu plynove masky k tomu taky prispivaly
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 6:56:25)
ja uz jsem ty pocity skoro zapomnela

vlastne na jedne strane nas strasili, zpravy v TV byly porad desne vazne, pak ty monstrozni pohrby v Kremlu (Breznev, Andropov, Cernenko) vysilane v TV cely den....na druhe strane mel clovek pocit bezpeci v kruhu rodiny, vsechno bylo klidne a jednoduche
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:28:52)
No ty monstrozní pohřby byly legrační(zvlášť Brežněvův), i když člověk musel dávat bacha, aby se moc nesmál na ulici.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:33:45)
Když umřel Brežněv, tak mi byly 4 roky. Dívali jsme se s učitelkou na televizi. Vůbec jsem nechápala proč se na to díváme a co se děje. Nebo to byl někdo jinej a byla jsem starší? To už nevím, ale byl to fakt divnej výjev...~d~
 Cimbur 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:31:40)
Kdepak v první, vždyť jsme soutezili dva týmy nastenkaru, kdo bude mít lepší smuteční nastenku a někdo nám z Brežněva udělal březen. Zemřel v listopadu 1982.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:37:51)
libik, ty pohrby byly sileny, v zivote na to nezapomenu....v radiu a TV nic veseleho, porad jen smutna hudba, ty pohrby davali snad v primem prenosu v celem soc. tabore

a kdyz prijel Gorbacov do Prahy, nekdy na jare 1987, pokud si dobre pamatuju, tak jsem sla na Prikopy, ze ho chci taky vitat...no, k nemu se nedalo vubec dostat, kolem nej byl kordon goril, ale v nekolika vrstvach, ani jsem ho nezahledla, byl nekde uprostred, proste kolem nej kruh chlapu v kabatech, ale treba 50 chlapu celkem a kazdeho divaka odtlacili....ten kruh prosel kolem mne a ja byla zklamana, ze jsem ho vubec nevidela
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:54:11)
Val, rikalo se, ze nejoblibenejsi serial je "Pohrby v Kremlu"

jen jsem chtela napsat, ze nejen v dnesni dobe ma clovek spatnou naladu z toho, co se deje ve svete...driv to bylo totez - a jeste ta bezvychodnost
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:12:47)
Holky, teda ja mela asi detstvi v jinem svete ci co. Pohrby vubec nepamatuju, branna cviceni jsme milovali, byla to zabava a sranda. Nejaka ta VRSR kolem sla, ale tak nejak letmo. Pohoda.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:16:52)
Kat, Ty jsi asi mladsi, ale 70. leta byla docela hnusna a strasidelna

80. leta uz byla celkem pohoda
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:19:04)
Jo, tak to me napadlo. Ze jsem az 78 rocnik. A asi i stesti na ucitele, nikdo nebyl prilis angazovanej.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:32:40)
Kat, ja jsem o vic nez 10 let starsi

v 70. letech si dospeli jeste pamatovali prijezd tanku a docela se bali...taky probehly cistky vsude

v 80. letech se uz lidi oklepali a delali si z rezimu srandu
 . . 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:52:34)
Je to všechno možné dohromady - doba, povaha, chování nejbližších lidí i učitelek.

Jsem ročník 64 a dětství jsem prožívala jako šťastné, politické klima jako pocit k udušení ke mně doléhalo až kolem puberty a spíš i až později.

Depresivní stavy (skutečné, nejen smutky) jsem měla bez vnějších příčin, případně jsem je spojovala s osobním životem, obecnými úvahami o smyslu života (jsem nevěřící), nějaké hrozby jadernou válkou si nevybavuji, že by mě trápily - aspoň by bylo po starostech, jak tu sebevraždu navléct ~d~
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:02:52)
já myslím, že i průměrné dítě loajálních rodičů muselo mít dilema, proč ti rakouští tatínkové teda neudělají konečně tu revoluci, aby ty děti u nich nespaly pod mostem. Potom přišel logický zmatek, když vexlákův synek přivezl info o zahraniční bídě a když už dítě trochu pobralo, muselo mu být divný, že nejde sehnat žádná pořádná muzika~;)

Komunismus bylo cítit ve vzduchu na každým kroku, i když se člověk nebál o kejhák.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:16:43)
U nás ve vesničce střediskové tedy komunismus byl~d~

neříkám tím, že jsem neměla super dětství, ale že je něco "jinak" mi bylo jasný od doby, kam jsem schopná zavzpomínat.

ty ses )jako malinká) například nebála jaderné války a imperialisty?
 Senedra 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:20:59)
Jitys, jsem stejný ročník a bála jsem se...
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:37:21)
Jitys, vy jste si třeba s dětma neříkaly, kam se schováte? Učili jsme se kolik vydrží dřevo záření, kolik beton a tak, tak jsme si plánovali, co bude lepší~t~
 Senedra 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:38:59)
Jitys, tak nám ve škole teda dost vyprávěli o zlých ošklivých imperialistech.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:32:23)
Jitys, tak jsi byla jiná, já jsem taky z okresního města, ročník 1968, to nic neznamená, kde jsem vyrůstala, občas do kin pronikl západní film nebo někdo vycestoval a pak se chlubil věcma~;), i blbou žvejkačkou. Trochu nepoměr k tvrzení, že v socialismu máme všechno, jo, tesil a umakart.
Od dětství mě štvalo, že nemáme nic z toho, co mají "oni", oblečení-džíny, hudbu, zařízený byty, hlavně ta hudba pro mě byla zásadní, že jsme tady nesměli poslouchat, co se nám líbí a co hraje všude po Evropě. Navíc nám nedovolili ani si pro to dojet za hranice~;). S dětma jsme na to nadávali už nekdy v deseti letech~t~. Mít tehdy youtube, zblázníme se radostí.
Jo, západ jsme nekriticky obdivovali a zároveň jsme se strašně báli války.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:34:59)
Evelyn, ty materialni veci mi byly sumafuk, ale ja jsem tehdy sbirala vse o jedne prvotridni hudebni skupine a u nas toho bylo zoufale malo a pritom v kazdem pitomem nemeckem Bravicku byly fotky a informace
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:38:43)
Sedmi, jo, píšu že ta hudba byla pro mě nejhorší, já hltám hudební novinky ještě dneska, naštěstí už můžu~;)
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:53:40)
Jitys a z ceho jsi ty Depešáky poslouchala? z desek?
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:56:58)
Normálně v český televizi a v českém rozhlase~t~
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:00:14)
Jojo, NKOTB - zavidim dceri snadny pristup k jejim rockovym milackum. Zrovna sjela na youtube nove songy. A kdyz se nebude chovat jako cuza, mizna s ni matinka podnikne i ten Rock for people.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:41:20)
Jitys, tak to jo, když neřešíš, že jsi zavřená mezi drátama jako ve vězení a nesmíš ven...
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:44:30)
Jsem se rozčílila, že jsem úplně mimo téma~;), ale že je to zrovna 17. listopadu... pardon.

Taky mám citlivou dceru a byla jsem hodně citlivé dítě, měla jsem strachy ze všecho, jako dospělá jsem celkem v pohodě, že už nejsem na nikoho odkázaná, zkusila bych toho psychologa, jak se tu radí~R^.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:54:30)
Evelyn, ja jsem byla velmi citlive dite, ale ted jsem naprosto necitliva dospela :-) hura :-)
 Senedra 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:49:45)
Jitys, promiň, ale nevěřím ti - školy měly v povinných osnovách brannou výchovu a v té se řešilo, jak se chránit před atomovým výbuchem a podobně. Bývala také organizována celoškolní branná cvičení, běhávali jsme při nich v pláštěnkách, plynových maskách a s pytlíky na rukou a na nohou. Tebe to možná nevyděsilo, ale určitě sis tímhle prošla také.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:56:40)
Sendero, my meli branna cviceni, ale nikdo nas 3.WW ci atomovkou nestrasil. Proste jsme sportovali, pytliky na nohy byly sranda, masky smrdely - fuj a hazelo se granatem. Coz mi neslo.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:58:45)
Aha, takže soudruh učitel řekl "děcka, je to taková sranda, aby papaláši neřekli, zablbneme si s pytlíkama a s maskama?"

přemýšlím o tom, proč a jak vznikají selektivní vzpomínky.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:01:15)
Libiku, ne. Zitra bude branne cviceni, prineste si 2 pytliky a plastenku. Tecka.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:09:22)
Supliku, u nas jsme sice koukali na zpravy, ale rodice nic neresili. Meli uplne jiny starosti, problemy. Takze moje detstvi bylo apoliticke. Obcas nejaka angazovana basen, kterou clovek stejne nechapal.
 Marta. 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 12:02:17)
Šuplíku, přesně tak. Já jsem díky svým rodičům a jejich pohledu na komunistický režim, už na ZŠ a SŠ věděla, co byla 50. léta, četla jsem knihy od Solženicyna, měli jsme doma ood Artura Londona Doznání a mnoho dalších zakázaných knih /Vaculíka, Kafku atd./. Táta měl ve skříni schované všechny noviny z roku 1968, fotky, které tehdy fotil v ulicích Prahy, takže já moc dobře věděla, že se nejednalo o přátelskou pomoc už jako dítě. Poslouchali jsme Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu. Moc dobře jsem věděla, co ve škole smím říkat a co ne. Ve 4. ročníku na gymplu jsme psali SOČku, a já si jako téma chtěla vzít dvojkolejnost ve výchově českých dětí. Zajímalo mě, jaký dopad může mít tato dvojí výchova na psychiku dětí. Jako téma jsem pak samozřejmě zpracovávala něco jiného, napsala jsem nakonec práci o dětech s Downovým syndromem. Matka je dětský psychiatr, tak jsem měla informace od ní.
Jsem o dva roky starší než Slupka, takže si také hodně pamatuji. Nebála jsem se jaderné války, i když branná cvičení byla, ale víc mi vadilo ta nutnost mlčet a nemít možnost říct svůj názor nahlas, vadilo mi, že nemůžeme cestovat. Naši cestovali na západ, asi jednou za 4 roky a bez nás, bez dětí. Strašně mi vadila ta nesvoboda, cítila jsem se jako v kleci. A měla jsem obrovskou radost, když to tady skončilo. Měla jsem naději, že moje děti to budou mít jinak. 17. 11. jsem přijela s prvním dítětem z porodnice, takže jsem většinu demonstrací sledovala jen v televizi, ale i tak jsem si to užívala.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:16:17)
Kulicko, dobre je, ze to z ni vypadlo. Jinak to, ze je smutna a dopada na ni vse - zname to i my dospeli. Tys ji dala moznost oddechu a odziti si toho bolestneho smutku. A asi bych to hodnotila tak, ze to bohuzel je zivot. Ze nekdy je to dost na h*. Ale taky bych zacala hledat fajn terapeuta, nekoho, kdo ji pomuze zvladnout hlavne asi jeji fyzicky problem. Chuderka. Ma toho nalozeno moc. A napada me - co treba pejsek? Co neco v cem vynikne aniz by musela "s kuzi na trh"?
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:22:20)
Kat, tak ona se vyřádí ve škole - tam vyniká. S těmi zvířátky je to u nás ošemetné, 2 děti mají těžké astma...... máme kočku a to je tak maximum. Ikdyž o tom přemýšlím, mám zvířata ráda, ale se psem by bylo i víc povinností.
No teď vypadá v pohodě, snad jí to vyplakání pomohlo. Já když si vzpomenu na mé melancholické výstřely v adolescenci, tak mám o ní hrozný strach. A to jsem byla veselá holka, žádný extra problém v rodině ani zdravotní....
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:27:52)
Kulicko, rozumim. Holka miva takove propady od malinka. Vse v cajku, vesela, drzkata, suveren. A potom buch. Vsechno spatne, zivot desnej, nikdo ji nema rad, vsechno nefer. A kolikrat presne veci, ktere by me nenapadly, ze vubec bere v uvahu a ze by se jimi zabyvala. Naopak bych tvoji malou velkou pochvalila, ze ve svem veku citi a uvedomuje si tak slozite veci.
 Hr.ouda 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 21:52:21)
ono jí to vynikání ve škole může ve skutečnosti dost vyčerpávat - i když je chytrá

a unavovat a oslabovat moho ui obavy, že by třeba vynikat přestala

podle mne by nějaká volnočasová aktivita - pro radost, ne pro výkon a vynikání, byla fajn
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:02:25)
Hroudo, souhlasím, se vším. Někdy mi i přijde, že tu školu přehání. Ale mají opravdu dobrý kolektiv a hodně asi i těží z toho, že za ní děti chodí pro rady, aby jim něco vysvětlila. Jenže ona ty kroužky odmítá - odmítá nový kolektiv (kvůli té své vadě). Ráda leze po skalách, ale najednou už nechce na stěnu. Snažím se jí podporovat, ať tedy chodí někam, co její spolužačky - to taky nechce ~d~
 Hr.ouda 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:06:10)
Já nevím, co je to za vadu, ale pokud může lézt, ať leze :)

Pokud jí to neomezuje v lezení, tak přece na stěně se až tak nesoupeří, nebo jo? S kým tam chodila?
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:23:57)
To ne, vada je typu spíš estetického - něco jako třeba ošklivá jizva na obličeji, akorát s tou bych třeba mohla něco dělat. A ano, na první pohled viditelná a každý má v očích otazníky hned. Bohužel byla holka od mala parádivá a na vzhledu jí dost záleželo/záleží.
 margotka78 alias shit-roller 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:20:33)
Maargit, moje kamarádka má 148 cm a vypadá naprosto normálně. Dělat může taky úplně všechno. Akorát rodit musela císařem.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:39:19)
Buchli, nevím, co má tvoje dítě, ale mé dceři z čista jasna naskočilo r a můj syn překonal koktání
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:47:32)
Kolem 16. roku, v tu dobu mu i trochu zabrzdila alergie.

 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:55:47)
hele, já jsem to urputně řešila (logopedie, psychologie) a pak jsem ztratila páky ho někam vodit (byl svérázný) a přešlo to.

Úplně jsem zapomněla, že to měl a že jsem se tehdy fakt trápila. Dneska by mohl řečnit hodiny (a někdy to i dělá~:-D)

Neztrácej naději, nech to plynout~;((
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:40:58)
Neměla úraz (ten měla prostřední dcera ~:(), je to autoimunitního původu, ale hyzdí jí to.
Asi byste mohly dohledat v předchozích tématech, ale nechci to psát, kdyby sem nakoukl někdo ze spolužáků, abych jí nedělala ostudu.
Problém je taky to, že jsem s ní oběhala tolik doktorů (bezvýsledně v podstatě a několik let to trvalo) a psycholožka mezi nimi byla taky, že ona už toho má taky dost (a já taky se přiznám), proto se k tomu stavím tak odmítavě. Ale jestli se to bude opakovat, tak se pochlapíme a půjdeme, snad budeme mít štěstí.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:04:36)
Kulicko, osobne bych necekala na "az". A hledala a objednala. Ono to muze trvat x mesicu. A jinak takova osemetna vec: psala jsi, ze se snazis deti hodne chranit atd. To je jasny. Jen treba vim, ze u nekterych deti v urcite fazi smutna uz to prohlubuje to machani se v te bolesti. Ze nekdy je lepsi dat stopku. A neboj, zvladnete to.
 Marta. 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:13:02)
kuličko, já vím, že nechceš, aby šla dcera k psycholožce. Ale odborník může poskytnout jiný pohled, navrhnou jiná řešení . Někdy je ta pomoc zvenčí velmi přínosná. Píšu to z vlastní zkušenosti, jedno z mých dětí má podobný problém.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:35:25)
Musíš svůj život pojmout a prezentovat jako hezký.

Moje dcera viděla umírání a smrt v přímém přenosu)tatínek), ne že by jí to občas nechytalo, ale troufám si říct, že s tím umí žít, nálady nepodceňujeme ani nepřeceňujeme, navazujeme na to hezké a stále něco děláme. Moje dcera je výtvarně nadaná, takže tvoříme.
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 22:58:53)
"Musíš svůj život pojmout a prezentovat jako hezký."

Ano, to si myslím, že je jádro pudla, má kolem sebe příliš trápících se blízkých. Pracuju na tom, teď jsem se bohužel zasekla s tím konraktem, tak to není moc veselé, ale nechci, aby to na děti dopadalo.

A Koliho - před dětmi nic netajím/netajíme, jen je zase nechci zatěžovat víc, než je zdrávo - takže informaci měla doufám ve vhodné formě a měla možnost se ptát, i jsem se jí občas kontrolně ptala, jestli se kvůli rozchodu netrápí atd - a prý ne. Jenže teď na ten podzim jsou depresivní možná všichni v rodině a na ní to dolehlo.
Je to těžký, při těžkém astmatickém záchvatu všichni kolem ní v nemocnici běhali a ona zarytě 3 dny trvdila, že se jí dýchá pořád stejně (ve smyslu dobře), a na mě se zlobila, že jsem ji tam odvezla...nechtěli jí pustit ani pátý den.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:18:29)
Tak ani já to 100% neumím, ale jsem taková šťastná povaha.

Nechtěla bych ale, aby si někdo dával viny, že není dost šťastný, já jsem určitě půl roku od manželovy smrti jenom jedla, spala a brečela, žádný ideální prostředí pro šťastný dětství.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:32:22)
tak já ráda říkám, že jsme byli šťastní, ale ..normální jsme byli, prachy jsme honili, měla jsem děti z prvního těžkýho vztahu, mí rodičové se také rozvedli.., dlouho jsem hledala práci, prostě běžný život~d~
 1kulička 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:31:36)
~;((
Svěřím se s mou nedávnou předusínací úvahou - sama jsem uvažovala, že pojímám názor na můj život špatně - třeba posledních 3/4 roku jsem měla super práci, dobře placenou a málo náročnou, ale velmi rychle a nečekaně skončila. Byla jsem v pokušení nadávat na osud, ale říkala jsem si, že to asi chápu špatně, že je třeba to brát tak, že mi Bůh dal tak super práci na to nejhorší porozchodové období, abych ho dobře zvládla (a asi i abych se k rozchodu konečně rozhoupala) a vždy to tak v těžkých obdobích bylo, že mi v jiné oblasti bylo ulehčeno. Takže tvoje věta mi opravdu sedla a připoměla jsi mi, žejestli je "sklenice z poloviny plná nebo prázdná" záleží jen na mě.
Současnou práci jsem našla nadočekávání snadno, ale malinko to začíná momentálně váznout - tak snad to bude zase někde vyváženo - upřímně se za to modlím.
 Cimbur 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:23:16)
A dcera věří v Boha? Pokud ne, může procházet tou krizí ztráty jistoty, že její život a vůbec celý svět ma smysl, takovým tím duchovním utrpením. Svět kolem ní se poslední dobou zdánlivě hroutí.
 77kraska 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 6:22:30)
libik, vidim to stejne, ze rodic ma svuj zivot prezentovat jako hezky

pamatuju si, ze jako dite mne nejvice znejistilo, kdyz treba matka brecela, coz tak moc casto nebylo, ale nekdy se to stalo...ja se vzdycky snazim vtipkovat a zlehcovat veci a nedelat z niceho vedu....proste ve stylu "vsechno je v poradku, jen musime trochu zlepsit toto a zapracovat na tomto, ale jinak mame krasne to a to a mame stesti, ze muzeme to a to....a vlastne muzeme byt radi, ze jsme se narodili tady a ted, spousta lidi se ma hur nez my"
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:10:07)
Sedmi, a jak to jako chces zaridit? Kdyz mama pada na drzku, ma kolem sebe mnoho nejblizsich, kteri potrebuji pomoc a ona ma nahodit usmev c.1 a hrat doma divadlo? To by musela byt psychopat! Fuj. Doma je doma. A rodice jsou normalni lidi s emocema. Nemaji je kydat na deti, ale deti nejsou debilove, aby pred nima mama hrala divadli. Ani to nejde.
 Balbína 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(16.11.2017 23:23:17)
Dcera taky mivala takove stavy a nakonec ji nejvic pomohla fyzicka aktivita, prace. Povidaly jsme si a skladaly u toho pradlo a jinak pracovaly.
 sally 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 2:25:41)
tak podzim je depresivní pro všechny - ale napadla mě souvislost s cyklem... menstruuje už? To dokáže ženskou pěkně rozhodit, zvláš´t pokud je to v začátku a nemá s cyklickým pohybem nálad a výkonnosti dost zkušeností
 Mala Stepka 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 8:30:05)
Hlavne ji pochval, ze se ti sverila.To neumi kazdej a je to znamka dobreho vztahu mezi vami-znamka velke duvery.Nech ji to vsechno zpracovat.Ubezpeci ji, ze ani rozchod, ani prarodice nejsou jeji vina.Mela by mit pocit, ze ma v tobe oporu. Dal uvidite.Drzim pesti.
 Líza 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:32:03)
Co si jako představuješ, že psychologové dělají depresivním dětem? Žerou je zaživa? Řvou na ně? Ubližujou jim? Jak píšeš, je tak smutná, že ani do školy nedokázala odejít, a pro tebe to ještě stále není impuls pro to, přibrat do snahy o pomoc dceři odborníka?
 Lída+4 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:19:35)
Jitys, já bych řekla, že Líza moc dobře ví, co dělá. ~;) Řekla bych, že leckdy to právě takhle člověka probudí.
 Lída+4 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 12:10:05)
Jitys, jak profese, tak i další zkušenosti.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:27:00)
Líza může být nejlepší psychiatr na Praze, nicméně na chatu nemá co experimentovat s potenciálním pacientem, jednak je státní svátek, nemá objektivní informace a hlavně ji o to nikdo nežádal~:-D
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:36:29)
Já si myslím, že poplkat na netu je ok, dělat doktora na netu, je horší. Autorita bílého pláště funguje i přes družici, takže doktor by měl být natolik soudný, aby z dálky nehodnotil.(nestrašil, nekáral)

Ale v pořádku, skočte si všichni nejpozději v pondělí k psychologovi a svět bude krásný.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:39:31)
Libiku, jeste nejakej divnej komentar? Proc to zase otacis do uplnejch absurdit? Myslim, ze diky psychologum i psychiatrum funguje hodne lidi. Stejne jako kvuli jinym lekarum. Nekteri jsou k nicemu, nekteri excelentni a vetsina treba prumer.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:44:03)
A mmch myslim te zrovna Liza tu treba za ty roky podala odborne info, tak jako Cimbur a jini. At uz chtel nekdo radu, poradu kolem deti, starych, mladych, psu i kocek. A jak je clovek potom rad, kdyz se tu nejakej odbornik najde.
 Tulka. 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:42:07)
libiku,asi tak.
 Marta. 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 12:05:49)
Líza to rozhodně napsala dobře. Také jsem radila psycholožku. A o radu si tady požádala kulička a Líza jí, stejně jako mnoho jiných, odpověděla.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 12:21:45)
A státní svátek s tím souvisí jak? Neberu to jako experiment. Podle mne to byla jen zbytečně útočná reakce. Ale v dalších komentářích to Líza povysvětlila a je to.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 16:34:16)
jakože ovládá telepatii a umí tak skvěle přes internet odhadnout, že právě tohle zabere? ~e~
jako za mě teda fakt zbytečně drsej tón. mě by tohle neprobralo ani za nic, kdybych o tom všem přemýšlela stylem jako kulička, bych se naopak zasekla.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 18:31:38)
to souhlasím, že to je vážný a že to chce odborníka. právě proto je v takových chvílích potřeba ovládnout své emoce ("Ale kolem dokola se setkávat s přesvědčením, že když dítěti zajistím odbornou pomoc, tak se z toho zhroutí, je poněkud únavné.") a snažit se přesvědčit dotyčného v klidu, ne ho sjet jak malýho spratka.
 Cimbur 


Taky mě to znepokojuje 

(17.11.2017 18:39:30)
Protože jsem to v šestnácti zažila. Nikdo mi nepomohl, trvalo to asi 5 měsíců, kulminovalo to v únoru, pak jsem cítila ten odraz ode dna, a to doslova. Pár dnů s výmluvou na nějaký ten kašel jsem do té školy taky nešla. Jenže já jsem neměla sebevražedné tendence a nemůžete vědět, že jiný děcko je mít nebude. A ještě k tomu zůstat doma: při depresi to má naprosto rozkladny účinek. Nepomáhá to, ráno, kdy je člověku nejhůř, zůstává sám se sebou. Přespat to nejde, spánek je ráno prakticky nemožný.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Taky mě to znepokojuje 

(17.11.2017 23:16:16)
já to taky zažila Cimbur, bylo mi 14-15, měsíc jsem chodila za školu, protože jsem prostě nebyla schopná tam chodit.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:45:29)
No, Lizo, tak po tomhle urcite bude Kulicka nadsena. Vysvetluje, ze doktoru za sebou maji mnoho. A hlavne 13leta se neda utahnout na varene nudli a musi chtit. Ten ton se mi zda skutecne nemistny.
 Líza 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:02:45)
Kat, mně připadá na místě, aby se kulička probrala a rozhoupala se k řešení. Psychologové fakt lidi nežerou. A pokud kulička sama dosud věřila tomu, že její dcera je v pohodě navzdory všem reáliím které tu vyjmenovala, pak je vysoce pravděpodobné, že odbornou pomoc potřebujou obě. Jako nedělám si srandu... když se nechá znovu ukolíbat tím, že všecko je vlastně ok, bude se to dál horšit.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:17:26)
je to napsáno doktorsky~t~
 Líza 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:28:54)
Jitys, to nevíš. Třeba ten strohej a neslunickovej komentář způsobí, že zakladatelce docvakne, že je čas začít jednat. A pod čarou, ten příspěvek není cílený na to, aby pomohl jí, ale její dceři.
Zakladatelka je dospělá, a přestože má trápení a starostí nad hlavu, má i dospělé kompetence a dospělé zkušenosti. Dcera ne, ta je v mnohem bezmocnejsi pozici. Pomoc si sama najít ani nemůže, i kdyby byla schopna svému stavu rozumět, a to asi v tomhle věku může jen zčásti.
Prostě je čas vykašlat se na předsudky a na iluze.
Často pomůže už i jen to samotné rozhodnutí, že s tím něco udělám.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:41:51)
Jaký předsudky? Dneska leze odborníkovi, kdo má do prdelky díru. Po první trojce ve škole, po prvním rozbitým vláčku, spotřeba antidepresiv za posledních 10 let 3x stoupla. Čekala bych, že uzřím kolem sebe davy šťastlivců a ono prd.

Nemám ráda, když doktoři buzerujou a myslí si, že od nich odvisí všechno včetně toho, jestli je dítě (co k tomu má důvod) smutné~a~

 Ruth 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:51:25)
To je právě to, jen odborník pozná, kde je ta hranice mezi smutkem (rozvod, úmrtí...) a depresí. Kulička posala, jak náročné období mají a podle mne se pokouší to pojmout tak, že dcera má na svůj stav právo.
Myslím, že vyhýbání se doktorům není nejlepší řešení.
Včerejší cesta do školy, která se nekonala, mluví za vše.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:54:57)
Libiku, ono to neni pravda. Specielne u tech deti maji rodice casto strach, ale takovy podvedomy, ze vzit dite k psychologovi = dite je divny. Tohle ale asi neni Kuliccin postoj. Ono rozlisit hranici mezi pubertalnim depkarenim a fakt problemem je taky tezky. A jinak: dnesni doba nepreje vztahum, vsichni spechame, nestihame, pocasi se za poslednich x let zmenilo dost. Svetelnej smog a hluk je velkej a to je dle mne spoustec mnoha problemu.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:58:10)
Navic jeste: kdyz je Kulicka sama pretizena, hur se odhaduje ta mira prusvihu.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:49:52)
Lizo, proti tomu zadna a taky ji to tu my neodbornici piseme rovnez. Jen teda ten prvni tvuj komentar byl opravdu jak rana pres hubu, a to se me to netyka.
 . . 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:45:49)
Lízo, k psycholožce takto se vyjadřující se Kuličce poběží jedna radost ~;)
 Líza 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 10:00:23)
;) nejsem psycholožka a už vůbec je nezvu k sobě.
Ale kolem dokola se setkávat s přesvědčením, že když dítěti zajistím odbornou pomoc, tak se z toho zhroutí, je poněkud únavné.
Zápal plic u dítěte by pravděpodobně nikdo neléčil doma pořád dokola babskýma radama, protože se dítě bojí doktorů. Prostě by ho k tomu doktorovi vzal. Dokonce i krev by mu nechal odebrat, přestože to není příjemný.
Deprese není o nic menší problém než zápal plic. Navíc děti opravdu nejsou hloupý, vnímají velmi citlivě, co je kolem nich v nepořádku, ovšem často se snaží svoje rodiče šetřit a svoje trápení nedávat najevo. (Nicméně netrápit se naříklad takovým rozvodem rodičů nejde... ale to spíš jen tak na okraj.)
Existujou různý intenzity smutku a případné deprese. Pokud je to už tak daleko, že nedojde do školy, řešení je nutný. A ne samodomo řešení, to už v týhle fázi nemusí stačit a dítě se trápí zbytečně hodně a zbytečně dlouho. Psycholog je od toho, aby pomohl, nikoli uškodil.
 K_at 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:13:07)
Buchli, ja myslim, ze by melo byt noralni, ze i ten dospelak zustane obcas doma, protoze se neciti dobre. Jenze my dospeli na to nemame cas. Musime to zvladnout za pochodu. U decka muze byt ruku v ruce smutek a unava a tam nevidim teda duvod, proc jej ten den klidne nenechat doma. Vyspat se, klidne si ty chmury odzit. Nemuset treba mluvit, kdyz se mi nechce.....
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 11:24:17)
Buchli, jde o to, jestli byla tak strašně smutná, že jí maminka při vědomí věcí kolem dovolila nejít do školy nebo jestli se fakt nemohla vychopit do školy.

Znám maminky, co by se, česky řečeno s dítětem neprděly a šupajdilo by, neříkám, že je to dobře.

Sama, když jsem byla nejsmutněší, jsem smutné dítě minimálně 3x neposlala.
 libik 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 9:57:26)
Lízo, nechala bych na hlavě, mám mnoho veselých zážitků s psycholožkami, naposled vizualizace blicího strašidýlka, když mé dítě nedávalo školku~t~
 Drop 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 12:07:15)
já osobně bych se třeba bála s dětmi jít k psychologovi, po tom co byly hospitalizováni na psychiatrické klinice právě děti z rozvádějících se rodin, když si tatínkové stěžovaly, že maminky jim o tatíncích vykládají něco špatného

takže ono zcela bez rizika to taky není
 Pam-pela 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:19:17)
Okolo tohohle věku začaly "blbnout" obě dvě mé dcery, každá po svém.
U té první jsem to možná podcenila, ale tak nějak se to postupem času utřepalo, tu svou cestu si našla (má v sobě jakoby víc vodního živlu, emoce, držela věci v sobě, prožívala je neviditelně), ta druhá má v sobě jakoby víc ohně, výbušnost, s ní jsme si užily víc.
Dneska už bych to připočetla i hormonálním změnám, které se dějí na všech úrovních těla...ale spíš co s tím?
Druhá dcerka byla víc svěřovací, věděla jsem, co ji trápí a spolu jsme odstranily tu nejhorší příčinu (kvůli které se i sebepoškozovala, taky to spadá do tohoto období), pak projevila zájem si o tom, co jí trápí, promluvit s někým cizím, rok docházela k psycholožce, celkem tam byla asi 8x, 10x, stačilo jí to...říkala, že je fajn, že se může jen vypovídat úplně někomu cizímu.
Ale spouštěčem toho všeho byla taky atmosféra u nás doma, u první dcery narození mladších dětí, u mladší pak dcery vztahové problémy doma.

Dá se určitě nějak pomoci...hodně pomáhá i ta důvěra mezi dítětem a někým z rodiny, to, že se s těmi problémy dítě nemusí nikde schovávat.
Vyrovnání se se změnami...to už chce někdy vedení někoho cizího...s kým si dcerka sedne. Jen bych ji nenechávala propadnou hluboko do smutku a sebelítosti, protože to se mi zdá hrozně destruktivní a nic neřešící.
A půjde to, nepodceňovala bych, ale ani bych se nebála...určité věci patří k věku - u přecitlivělého dítěte...ale nechce to podceňovat.
Tyhle děti myslím i najednou hledají smysl života, protože to dětské (tady včetně rodiny) se jim rozpadá pod rukama, všechno je najednou jinak, i to tělo a tak...a ony často nevědí, oč se opřít, proč žít, co dělat, kam směřovat...najednou se cítí na všechno moc samy, bez jistot, bez směru...bez smyslu.
Prostě boří se to dětské a nastává určité "zemětřesení", přecitlivělost je vidět hodně u dětí, co mají v datu narození víc dvojek (jednu dnes má každé dítě :-)), jedenáctku, šestku...

Dnes je mladší skoro 18 a je moc šťaSTNÁ ŘÍKÁ, NAŠLA SE...O STARŠÍ ANI NEMLUVÍM ~x~
 Pam-pela 


Re: Jak pomoci smutné dceři? 

(17.11.2017 14:19:53)
...A JINAK POSLEDNÍ TÝDEN JE HOOODNĚ NAPJATÝ CELKOVĚ, PÁR POSLEDNÍCH DNŮ JE PRO NĚKTERÉ LIDI FAKT DĚS.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.