Manka+Cipísek |
|
(30.9.2019 10:03:21) Už delší dobu jsem uvažovala, že se tady zkušenějších a sociálně lépe cítících žen zeptám, ale bála jsem se, že dostanu "sodu". Inspirovala mě diskuze vztah matka x dcera. Věc se má tak. Se svými rodiči i s tchánovci máme hezký vztah, i manžel i syn. Každý má svoje, nikdo nejsme dokonalý, ale vzájemně se respektujeme. Problémem z mého pohledu (manžel to tak nevnímá) je, že vyžadují vzájemné návštěvy častěji než já jsem ochotná a schopná tomu věnovat čas. Tchánovci: U manžela v rodině není nic neobvyklého, že dítě žije s rodiči dlouho do dospělosti. A i potom se rodiče hodně zapojují. Tchánovci, švagrová a donedávna i my jsme bydleli kousek od sebe. Takže jsme se viděli minimálně 2x týdně, zaběhli na kafe apod. Když měla švagrová děti malé, tchyně chodila denně vypravovat děti do školy a vůbec se hodně zapojovala. Já to takhle nechtěla. Divila se tomu, nemohla to pochopit, ale respektovala to. Před pár lety jsme se odstěhovali necelých 20 km dál. Ano, slovy dvacet kilometrů, nechybí tam žádná nula. Dlouho naše rozhodnutí nemohli rozdýchat. Časem si zvykli, ale dlouho trvalo než se s mířili s tím, že nemají všechny "děti" u sebe, pořád posloucháme, že jsme tam dlouho nebyli, kdy nás zase uvidí apod. Jezdíme za nimi nejpozději 1x za 14 dní, občas se zastavíme cestou z práce. Oba jsou v důchodu. Rodiče: Mí rodiče, dokud pracovali, měli spoustu aktivit a časté návštěvy nevyžadovali. Vídali jsme se tak jednou za 2 měsíce. Oběma stranám to vyhovovalo. Pak mamka onemocněla, táta zůstal doma a já se sestrou jsme začali jezdit častěji. Pak se mamka dala do kupy, návrat do práce už neplánuje a táta také ne. Jenže co je doma a má čas, tak začala vyžadovat časté návštěvy zrovna tak jako tchánovci. Jenže já to všechno nestíhám. Nestíhám chodit do práce, obskakovat barák, domácnost, vozit syna na autobus, každou druhou sobotu má syn turnaj a každou neděli navštěvovat na střídačku jedny nebo druhé rodiče a od obou poslouchat jak málo je navštěvujeme. Všichni 4 jsou už doma a nechtějí pochopit, že se s nimi ráda vídám, ale když chodím do práce, tak prostě tolik času nemám. A to nemluvím o nějakých výletech apod. To bych spočítala na prstech jedné ruky, kolik jich máme za rok. Je to normální? Jak to máte vy?
|
Kudla2 |
|
(30.9.2019 10:18:42) Tak ode mě sodu určitě nedostaneš, chápu, že Tě to štve.
Já to mám tak, že s mými pěstouny bydlíme kousek od sebe, prakticky denně volám, ale je to tak proto, že to tak CHCI/chceme. Snad nikdy jsem neslyšela žádnou výčitku v tom směru, že se nezastavím apod. A myslím, že to je rozhodně nadprůměrná frekvence a není to nic, co by se dalo vyžadovat - já s nimi mluvím ráda, a je to mimo jiné i tím, že se ty hovory rozhodně nenesou v duchu výčitek.
Myslím, že tohle je trochu problém toho, že dokud ti rodiče měli "vlastní program", tak byli v pohodě, ale jakmile tohle pominulo, tak "nemají co dělat" a dělají si nárok na to, že by jim ten program měly dělat děti. Do určité míry je to pochopitelné, ale myslím si, že výčitky jsou nejhorší možný způsob, jak toho dosáhnout, a pak si taky myslím, že by člověk v tom věku už taky trochu "mohl mít rozum" na to, aby si z dětí neudělal jediný program svého života a našel si i "něco svého".
|
|
Fern |
|
(30.9.2019 10:22:08) Normalni to rozhodne neni;no ale tak vadim tomuze,a to je tak vse,co s tim mohou udelat.Poustej ty reci jednim uchem tam druhym ven,pokud ti ti moc nejde;tak trenuj,bude lip.Je to jejich sobeckost,opici laska,nic vic. My meli rodice cca 80 kn daleko od nas a byli jsme vzdy samost.boj.jednotka a vyhohvovalo nan to max. S rodici jsme se vidali jednou za nekolik tydnu az mesicu,taky uz byli v duchodu,ale nemeli problem zit sami se sebou. Ja zjistuji,zeja ten problem taky nemam,nemame potrebu videt se kazsy tydenjednou za mesic cca to staci ban i nasin dosp.detem,protoze i oni chteji mit svuj zivot,navstevuji sve zname,naji sve akce. A v dobe vydobytku techiky jako je wa,kdy di preposilame fotky,videa uz tynavstevy fakt nejsou treba kszdy tyden,ztoho bych se ja jako rodic a babka tak akorat zvencla,mame radi i svuj klid uz.
|
|
Termix |
|
(30.9.2019 10:24:00) My máme úplně jiný extrém. Svoje rodiče jsem neviděla v podstatě několik desítek let a předpokládám, že už je nikdy neuvidím. A tchýni vídáme cca 2 až 3 krát za rok. Bydlíme daleko, ale hlavně ty vztahy nejsou dobré. Takže vzdálenost není to hlavní. Vlastně bych řekla to nejmíň důležité. Ona okolo nás jezdí ke svým příbuzným, tak tady občas jednu noc přespí. To je právě to jednou až dvakrát do roka. A jednou za rok na jednu max. dvě noci jedeme tam. Což bývá buď na Vánoce nebo její narozeniny. Určitě ake ne obojí. Mně to tak vyhovuje. Dceři šíleným způsobem chybí nějaká babička. Ale naše situace nemá řešení.
|
Ráchel, 3 děti |
|
(30.9.2019 17:31:56) můžete si nějakou babičku "adoptovat". někdy se to podaří.
|
Dooly. |
|
(30.9.2019 20:27:13) To je pravda. Má to takhle kamarádka, adoptivní babičku ke svým třem dětem.Je naprosto úžasná a funguje jim to výborně už několik let..
|
|
Pippi |
|
(30.9.2019 20:39:24) To musí byt velké štěstí, takovou babičku najít. Také bychom nějakou adoptovali, ale kde najít milou paní, se kterou bychom si rozuměli a která by nám chtěla dělat babičku?
|
Gretel |
|
(1.10.2019 12:48:08) Třeba na tomhle serveru, je teda třeba se prohrabat hromadou spamu, ale sem tam tam nějaká babička opravdu inzeruje :) https://www.seniorum.cz/seznamtese/896-babicka-hleda-rodinu/vse/ Další cesta je dobrovolnictví pro nějakou organizaci, která se pomáhá seniorům, třeba Život 90. Tam to je tedy hlavně o tom dávat, ale může z toho něco hezkého vykvést.
|
|
|
|
|
TwinVerča |
|
(30.9.2019 10:31:59) S mými rodiči se vídáme tak 1x za 2 měsíce, je to cca 140 km a víc časově nezvládneme. Máma by chtěla vidět kluky častěji, ostatním prarodičům to vyhovuje. Tchýně bohužel před 2 roky zemřela, tchán zůstal sám a tudíž se s ním snažíme vídat častěji. Ale bydlí 20 minut jízdy od nás, tak to jde. Navíc jsme společně rádi na chalupě. Pokud ovšem zbyde víkend mezi závodama kluků a akcema s kamarádama....
|
|
Fern |
|
(30.9.2019 10:36:34) Jo a taky tedy obdivuji vitalitu tvoji tchyne-kazde rano vypravovat vnouce do skoly,-kolik ji byli let?to bych nedala,ani kdyby mladi bydleli trebas vedle nas;rana jsou v postylce uplne nejlepsi totiz
|
Analfabeta |
|
(30.9.2019 16:58:15) Fern, jestli byla zvyklá půl života vstávat brzo do práce, tak se to v důchodu neodnaučí. Teta i strejda taky vstávali i v důchodu, klidně i v 5 ráno.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 18:39:40) "jestli byla zvyklá půl života vstávat brzo do práce, tak se to v důchodu neodnaučí. Teta i strejda taky vstávali i v důchodu, klidně i v 5 ráno"
To je v mých očích šílenství. Normální člověk, když nemusí do práce, přece dobrovolně nevstane v pět ráno
|
petluše |
|
(30.9.2019 18:40:54) Skřivani jo. Stáváme brzo a aktivní jsme po ránu.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 18:50:30) Petluše, skřivan je divný tvor s divnými zvyky
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(30.9.2019 19:58:31) ať si vstává, když chce, pokud to nechce po mně
|
|
|
|
|
Monika |
|
(30.9.2019 10:39:56) Máme se všemi dobré vztahy, ale žijeme 130 km (naši) resp. 400 km (tchyně, tchán už nežije) od sebe. Takže s našimi se vídáme tak cca jednou měsíčně (někdy 2x a jindy je pauza delší, nemá to žádná pravidla), s tchyní teď tak 3x za rok (Vánoce, Velikonoce, léto). Jinak našim telefonujeme, asi 1x týdně, pokud se neděje něco, co by vyžadovalo častější kontakt. Máme oba s manželem sourozence, kteří zůstali víc "doma" (tj. žíjí v docházkové vzdálenosti od rodičů nebo max. do 10 km), tak tam jsou kontakty samozřejmě častější. Moje sestra třeba ráda zajde k našim na kafe klidně každý den, pokud má odpoledne volno a je hezky, protože se projde a dá si kafe na zahradě (bydlí v bytě) Naši ani tchyně se častějších kontaktů vůči nikomu nedomáhají,naši si občas postěžují na bratra, ale jemu nejspíš nic neřeknou
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.9.2019 10:45:34) je těžké to vybalancovat a nejde to naráz... ideálně postupně ubírat... dřív jsem nevěděla, co je to být o víkendu doma, na střídačku jsme navštěvovali moje rodiče a tchýni... u tchýně se to upravilo postupně samo, i ji naše návštěvy začaly zmáhat (přece jen, když se vyhrne nás pět do domku, kde je zvyklá být sama, je to nářez ), takže jezdíme tak jednou za 5-6 týdnů, podle situace a potřeby, nepřespáváme, ráno jedem tam, oběd buď vezu a jen ohřeju nebo ugrilujeme, co nachystám, odpoledne dáme kafe (něco k němu dovezu, tchýni vždycky potěší domácí sladké) a navečer jedeme domů... během odpoledne případně pomůžeme s čím je potřeba, ale hlavně pokecáme, necháme tchýni vypovídat vyhovuje to víceméně oběma stranám... moji rodiče teda nesou hůř, že jezdíme méně často, navíc jsou nově přestěhovaní v menším bytě, kde už je ten prostor na náš vpád příliš těsný, takže se tam moc nehrnem, jezdíme tak co 3 týdny, někdy méně často (a pak poslouchám nářky ) voláme si s mámou tak 2-3x do týdne, většinou s ní prokecám cestu autem z práce (děláme si srandičky, že ji povozím z prahy, občas komentuju, kde zrovna jsem, jako třeba "koukáš na Ulici? akorát jedu kolem, tak ti mávám")
|
Fern |
|
(30.9.2019 11:00:36) Rose,co vase vedlo j tomu se stehovat do mensiho,pri tak pocetnem pribuzestvu,ktere je navstevuje a oni jsou za to radi?
A ten posl odstavec se mi moc libi,neco takoveho bych chtela zazit ale nezaziju.Moje mati trebas jela s turistana na vylet pobliz nas,ale ani ji nenapadlo se zminit-a ja bych tak rada za ni tam hned prifrcela.nebo ji rekla,at prijede na kafe...
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.9.2019 11:05:16) fern, žijou v paneláku a byt ve druhém patře bez výtahu už nedávali... hlavně máma má potíže s páteří a nohama, takže schody byly moc... nabídl se byt v přízemí, jenže je prostě menší... na druhou stranu, většinu času jsou tam ve dvou, aspoň nemají tolik plochy k údržbě
|
|
|
|
Žžena |
|
(30.9.2019 10:56:11) Všechno je normální. Je celý spektrum možností, jak si to dospělí zaříděj. My máme tchánovce 350 km daleko a vídáme se (= jezdíme my k nim) 4x ročně. Protože častěji nechtějí. Ale běžně si telefonujem, posíláme mailem fotky atd. A s mojí mámou bydlíme v jednom domě. Vícegenerační soužití. Což ovšem neznamená, že by nám maminka hojně hlídala nebo pravidelně vypravovala děti, protože má 10 let do důchodu, normálně pracuje na plný úvazek, má i další aktivity.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 11:21:45) To, co popisuješ, by mě zničilo. Asi to ale není nic vzácného, spíš běžný model, co tak pozoruji kolem sebe. Ovšem já bych to nesnesla. Jsem individualista, nezávislec, rodiče ani žádné jiné příbuzenstvo nechci mít permanentně za zády. Nic to nemění na lásce a dobrých vztazích, ale vyhovuje mi distanc. Se svou rodinou se vídám cca 4x do roka, mezi tím si voláme, píšeme, pošleme nějakou fotku apod.. Svou roli hraje vzdálenost, kdyby byla menší, vídali bychom se určitě častěji, ideál pro obě strany by byl cca jednou, dvakrát měsíčně. S rodinou muže nás též dělí větší vzdálenost, on a děti je navštěvují častěji, já osobně řidčeji, udržuji korektní zdvořilostní vztah, těsnější nám moc nefungoval.
|
|
Konzerva |
|
(30.9.2019 11:23:04) Manko,
já osobně bych v tvé situaci absolvovala jednu návštěvu měsíčně u tchánů, manžel, ať si je navštěvuje dle svého uvážení.
A to samé s mými rodiči - jednou měsíčně společně, dále pak já sama, popř. s dětmi, dle mého uvážení.
Nevím, jak staré máš děti, jestli už větší a samostatné, tak ty společné návštěvy vás všech mohou být postupně nahrazeny návštěvami jen dětí.
Pokud by s tím měli tchánové problém, opakovala bych jim, že se musím víc věnovat svojí matce, protože stárne a začíná mít zdravotní problémy a potřebuje více mojí pomoci atd. ( i kdybych to musela trochu přehánět), čili už se jim já nemůžu tak věnovat, ale bude se jim věnovat syn a děti.
|
|
breburda71 |
|
(30.9.2019 11:29:57) S tchánem se vídáme velmi málo, přestože bydlíme ve stejném městě, je to celkem komplikovaná osobnost a tak nějak vzal za " vlastní" vyženěné děti a jejich vnoučata, takže my jsme něco jako nevítaná pozůstalost po jeho bývalé, teď už mrtvé manželce. S mými rodiči se vídáme tak jednou za 14 dní, někdy třeba i po týdnu, obvykle přijedou oni k nám ( bydlíme asi 20 km od nich) v rámci nějakého výjezdu ( nakoupit, výlet atd.), protože máme velký dům a oni malý, takže se lépe vejdeme..U nás jsou většinou na oběd, za dvě hodiny začne mamka být mírně nervózní, o tátovi nemluvě a spěchají domů na něco v televizi, seriál nebo tak..Teď pracovně projíždím jejich městem dost často dopoledne a mám většinou čas se zastavit, tak jsem to párkrát udělala a bylo znát, že je vytrhuju z nějaké jejich rutiny, taťka se třeba odešel dívat na hokej nebo fotbal a seděl vedle v obýváku, takže se stavím už jen občas..A jsem moc ráda, že jsou spolu šťastní a že si vystačí..A samozřejmě si ta 3-4 týdně zavoláme, jestli je všechno v pořádku..
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 11:39:19) Breburdo, ano, přesně takhle to vidím, člověk má své aktivity, svou rutinu, neumím si představit, že někdo neustále čeká na nějaké návštěvy a nemá vlastní náplň, pokud není úplně nemohoucí, hodně starý a osamělý (takový člověk samozřejmě je odkázaný na návštěvy svých blízkých).
|
|
|
Katka. |
|
(30.9.2019 11:34:02) Vztahy máme výborné, ale vídáme se párkrát do roka. Obvykle je to pokaždé na víkend nebo více dnů. Oboje rodiče bydlí hodně daleko. Ale voláme si, nebo si píšeme na messenger, posíláme si navzájem fotky....
|
|
Koníček mořský |
|
(30.9.2019 11:34:36) Mně nepřijde normální, když se lidé neodpoutají od svých dospělých dětí. Když si nárokují jejich zájem a pozornost, a různě vyčítají a vydírají, když se jejich dospělé děti nechovají podle jejich představ a očekávání. Ale některým rodičům to zase normální přijde. Já mám se všemi příbuznými včetně rodičů a tchánovců vztahy korektní, občas se vidíme, dáme kafe a popovídáme, občas si zavoláme. Když někdo něco potřebuje, tak si vyhovíme a pomůžeme. Nikdo nikoho přehnaně neobtěžuje a neotravuje. Tchýně občas předvedla malý herecký výkon, ale protože byl bez odezvy, tak toho nechala. Máma občas vznesla požadavek, abychom se zastavili, když jedeme okolo. Někdy se zastavíme, někdy si jedeme po svých. Se všemi se párkrát do roka vidíme. S rodiči si volám jednou týdně. Nebydlíme moc daleko, ale žijeme si své životy. Všichni mají své partnery nebo přátele, takže jim dospělé děti nemusí nic suplovat. Máme své životy a dost málo svého času, takže vlastní dospělácký život má přednost. Na mně by tyto rodičovské manipulace fakt nebyly a rázně a nemilosrdně bych se vymezila. Ale vím, že každý to má jinak. Někdo nedá bez rodičů (nebo bez dětí) ani ránu, až do smrti a vzájemně si kormidlují život. Takže normální je asi všechno.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 11:44:37) Koníčku, souhlasím.
Ale musím říct, že tento model, kdy si každý žije svůj nezávislý dospělácký život s občasnými přátelskými návštěvami, vidím ve svém okolí spíš jako menšinový. Spíš vidím všelijak provázané vícegenerační fungování, které by pro mě tedy nebylo.
|
Koníček mořský |
|
(30.9.2019 11:58:28) No, vlastně když o tom přemýšlím, tak bráchové jsou s rodiči mnohem víc celoživotně propojeni. Až nezdravě, řekla bych. Vlastně se nikdy fakticky neodpoutali a jsou na nich závislí. Já potřebuju svobodu, nezávislost, vítr ve vlasech... Ale tu, dle mne nezdravou, propojenost, vidím také hodně kolem sebe. Denní telefonáty, výčitky, úkolování, řízení životů a času Každý svého štěstí strůjce a jaký si to kdo udělá, takový to má. Ale vím, že s některými lidmi je těžká domluva. Ba, prakticky nemožná. Zažila jsem v rodině mého muže. Když nebylo po jejím, tak nebylo nic. Tudíž kontakt přerušen, uražena 20 let... A tohle je s rodiči těžké, vlastně nemožné. Odstřihni rodiče, že jo..
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:20:11) Koníčku, jojo, svoboda, nezávislost, vítr ve vlasech Já jsem svým rodičům vděčná, jak mě dokázali respektovat. Nebylo to pro ně lehké, museli se trochu překonat, já jsem se párkrát musela cuknout. Ale myslím, že to nakonec fungovalo hezky. Teď už mám jen jednoho z rodičů, budoucnost možná bude zase trochu o něčem jiném, to už je jiná souvislost. Každopádně maminka mého muže hledá respekt k rodinám svých dospělých potomkům obtížněji, tam jsem se musela distancovat trochu po zlém, je mi to líto, ale jinak jsme to neuměly ani jedna z nás. Dnes panuje korektní příměří.
|
|
|
|
Žžena |
|
(30.9.2019 12:04:01) Nesváděla bych to na "málo času". Prostě jsou to priority.
A ani intenzivnější styky než "korektní, vzájemně se neobtěžující občasné vypití kávy" nemusí nutně znamenat, že si lidi vzájemně kormidlujou životy.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.9.2019 12:14:44) "ani intenzivnější styky než "korektní, vzájemně se neobtěžující občasné vypití kávy" nemusí nutně znamenat, že si lidi vzájemně kormidlujou životy"
širší rodina je pro mne hodně důležitá a věřím i ve velký přínos pro své děti - mají možnost nahlédnout na svět i z jiných úhlů, babiččin svět je přece jen jiný než ten jejich věřím v celkově vzájemné obohacení, pokud rodina funguje, je to skvělý mikrosystém včetně různých rodinných rozmíšek, občasných hádek, usmiřování, vyříkávání, radosti a smíchu - krásně se na tom učí pospolitosti... málokterý jiný vztah, než ten rodinný dokáže ustát i větší rozkol, s přáteli se člověk spíš rozejde, než usmíří, rodina je tu prostě pořád... přestože spolu hodně sdílíme, nikdo nikomu život nekormidluje (a pokud se nějaký náznak objeví, je na nás ho zase uklidnit, i to je dobrý trénink do života )
|
Koníček mořský |
|
(30.9.2019 12:26:36) No, však já jim kolikrát říkám, že chci zažít takové ty "televizní" rodinné sešlosti s hádkama, vyříkáváním, vyčítáváním, vytahováním kostlivců ze skříně a tak. Voni ne. Vypijou kafe a zase jdou.
Já bych teda fakt nechtěla, aby mi kdokoli denně telefonoval. A abych komukoli denně telefonovala já. Ale jak píšete, je to o prioritách. Pro mne je nejvyšší životní prioritou osobní svoboda. A "moji" lidé vědí, že mohou zavolat kdykoli.
Dobré je, když lidé, kteří spolu sdílejí život, mají podobné nastavení. Takže já vám, které máte potřebu si denně volat s rodiči nebo s dětmi, vaši potřebu nekritizuji.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:29:44) Rose, já mám ve svém okolí takovou rodinu, kde žijí v jednom domě dokonce tři generace. Mladí tedy zatím bezdětní, výhledově se plánují odstěhovat do vlastního. Ale fungují úplně idylicky, možná s občasnými rozmíškami, jak píšeš, ale v zásadě svorně, dokonce se prolínají i jejich pracovní aktivity. Když na to lidé mají povahu a všem to vyhovuje, proč ne. Mně na to ta povaha chybí.
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.9.2019 12:37:51) v jednom domě bych s nima teda nevydržela od rodičů nás dělí přes 100 km (na různé strany) a jsem šťastná za každý z nich ale díky mobilům a netu jsme pořád ve spojení, když se pak sejdeme, je to jako bychom se viděli včera
|
breburda71 |
|
(30.9.2019 12:52:28) Rose, právě...Dneska se dá telefonovat, psát maily, sms, skype atd., takže kolikrát ten kontakt je vlastně mnohem víc intenzívní než dřív, kdy vše záviselo na návštěvách a jedné pořád obsazené budce na sídlišti, popř. dopisech..Naši mají svoje party, svoje kamarády, se kterými se schází, probírají věci, co byly v době jejich mládí, taťka miluje sport, kolo, hory, mamka zase luští, kouká na seriály, čte si, je na zahrádce, s námi se rádi vidí, ale za 2 hodiny není o čem mluvit, jsme jiná věková kategorie, řešíme věci, které oni neznají (oni byli zaměstnanci, my podnikáme, např.)..Stejně tak to máme s naší dospělou dcerou, víme o sobě, jezdí k nám cca jednou za 14 dní neb 3 týdny, píšeme si mail,chodíme na skype, ale má svého partnera, svoje kamarády, zájmy, koníčky, povolání..a vztahy máme výborné, řekla bych..
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:58:47) Breburdo, my když se vidíme, prodebatujeme zapáleně celé dny, právě proto, že spolu nesdílíme každodenní život, to setkání je nám vzácné a je o čem mluvit. Ani bych to nechtěla vyměnit za denní kontakt a vyčpělou konverzaci o tom, kdo co koupil ve slevě a kdo co uvařil.
|
Žžena |
|
(30.9.2019 13:12:22) Ty jo Ropucho, nemáš o tom denním kontaktu nějakou zkreslenou představu? Vyčpělá komunikace o slevách?
S svýma dětma se taky na denní bázi bavíš vyčpěle o slevách a vaření?
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.9.2019 13:15:20) taky si říkám... s mužem trávím velmi mnoho času, pracujeme v jednom kanclu, ale stejně si máme co říct pořád a není to o slevách
|
Žžena |
|
(30.9.2019 13:16:23) Rose, no vidíš, manžela má doma taky člověk denně Ta hrůza
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.9.2019 13:19:35) O slevách se nebavím s nikým. O vaření ponejvíc s kolegyněma v práci.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 13:24:21) Žženo, sakryš, slyšet od dětí o nějaké slevě by možná občas bylo fajn Ale hovory o financích jsou frekventované, to ano I o jídle
|
|
|
|
|
|
Manka+Cipísek |
|
(30.9.2019 12:38:58) ropuchco, já mám na tohle právě jiný názor. Jak jsem psala v úvodním příspěvku, v manželově rodině je bydlení dospělých dětí s rodiči celkem běžné a funguje to. Nebo bydlí alespoň poblíž a prakticky denně se vidí a vzájemně se hodně podílí. I když to funguje a vyhovuje to oběma stranám, tak i přesto si myslím, že takové fungování a lpění na sobě není dobré a zdravé. Ty děti jsou samostatné a tudíž dospělé jen napůl, prostě maminka se pořád napůl stará, je to pohodlnější, ale prostě nezdravé. A staří si zase řeší, že neumí vyplnit svůj čas, neví co se sebou bez dětí, tak se jich drží a snaží se být pro ně pořád nepostradatelní. Je to špatně.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:45:35) Manko, PRO MĚ je to také špatně. Já to vidím stejně jako ty. Ale jestliže ti lidé tak fungují a cítí se spokojení, nemají potřebu nic měnit, kdo jsem já, abych jim to kritizovala Já bych to jen v žádném případě nechtěla pro sebe. A narazila jsem s tím právě poněkud u své tchýně, která též pochází z takové pospolité rodiny a neumí upozadit svou roli matky vůči svým již dospělým dětem. Musela jsem si prostě svůj prostor vymezit zcela na tvrdo.
|
Manka+Cipísek |
|
(30.9.2019 12:53:31) Já sama taky nikoho nekritizuju. Jenom to vidím a něco si myslím. Jeden příbuzný, lehce 30+, od dvaceti pracuje, tudíž se živí sám a nikdy se od rodičů neodstěhoval. Chvíli bydlel u přítelkyně, brzy se narodilo dítě, pár měsíců po narození dcery je opět doma u rodičů. O dceru se v péči střídají, ale vypadá to tak, že tatínek si hezky pohraje, dělá s blbosti, ale stará se babička. A babička se stará ráda a vnučku si užívá. Bývalka je zase spokojená, že má hlídání a může si žít svůj život. Otec je taky spokojený, dceru obstará babička. Babička je taky spokojená, má u sebe vnučku často, aby si ji užila, ale ne pořád. Takže jsou všichni spokojený, přesto se nedokážu ubránit pocitu, že je tady něco špatně.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:59:46) Manko, jojo, rozumím ti a souhlasím.
|
|
|
susu. |
|
(30.9.2019 12:59:51) Tohle mi připomněla jednoho známého, je u své matky s celou svou rodinou naprosto každý víkend (v neděli na oběd). A těžce nese, že jeho tchýně nemá zájem o tak časté kontakty.
|
|
|
|
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.9.2019 12:21:47) Korektní vztahy s rodičema, to mi přijde strašný. Korektní vztahy mám s kolegama v práci a se sousedama.
|
Koníček mořský |
|
(30.9.2019 12:27:27) Já mám korektní vztahy se všema. A mám svatej pokoj.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:36:45) Také si myslím, že korektní vztahy jsou ideální.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.9.2019 12:48:21) Korektní vztah mám s řidičem autobusu. S rodinou a kamarádkama vřelej.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.9.2019 12:50:43) Inko, no dobře, máš pravdu, s rodinou a kamarády je ten korektní vztah navíc i vřelý
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.9.2019 12:52:56)
|
|
|
Žžena |
|
(30.9.2019 13:09:47) Inko, taky jsem si říkala. Korektní vztahy mám s lidma, které nemusím a pouze se chovám slušně. Mít s rodinou "jen" korektní vztahy, bylo by něco hodně špatně.
|
|
|
|
|
|
|