77kraska |
|
(26.12.2020 22:36:07) protoze mam rada obdobi zacatku 19. stoleti v Anglii a Jane Austen a jeji knihy a taky filmy podle jejich knih, tesila jsem se na serial Bridgerton na Netflixu (podle knih Julie Quinn, ale ty jsem necetla) ....vcera jsem zkoukla nekolik dilu a ted se rozmyslim, jestli se vubec dodivam na prvni serii
nejakou dobu uz bezi diskuse o tom, proc cleny anglicke aristokracie tam hraji cernosi....ale s tim bych se i smirila
ovsem celkove mne serial zklamal....zatimco u Jane Austen jsou snad vsechny postavy sympaticke (vcetne toho bidaka Willoughbyho), tady neni sympaticky nikdo....mozna jen intelektualka Eloise...ostatni jen lzou, kuji pikle, podvadeji, neplni sliby
taky se mi nelibily kostymy....nevim, proc tam museli nacpat barvy, ktere tehdejsi prumysl nedokazal vyrobit
spousta veci tam neni logickych: - Anthony tvrdi, jak je zenich NIgel bezuhonny, ale pak se ukaze, ze privedl sluzebnou do jineho stavu a vyhnal ....to ten skvely a chytry Anthony nemohl sam zjistit? - Anthony napred slibuje sopranistce, jak se ni postara a bude ji chranit, pak se na ni uplne vykasle - divky se tam chovaji tak, jak by se tehdy chovat nemohly, podle toho, co jsem kdy cetla....Daphne jede sama na koni prekazit souboj bratra s vevodou....pak sama rekne, ze vevoda ji pozadal o ruku, i kdyz to neni pravda......v noci sama coura po zahradach na slavnostech, pak tam doterneho Nigela srazi pesti
cetl jste nekdo knihu a stoji za to? a divate se nekdo na serial?
|
mabela |
|
(27.12.2020 9:37:22) Viděla jsem jenom první díl a opravdu, opravdu nejvíc mi vadí obsazení černošských, indických herců do totálně bělošské doby. Úplně to seriál zesměšňuje. Nevadí mi barevnost, vyumělkovanost, ani trochu té nadsázky, ale svým obsazením pro mě získal seriál punc satiry. A nevím, jestli to takhle tvůrci zamýšleli. Teď se připravuje mini série o jedné z nejznámějších anglických historických postav Anně Boleyn, a bude jí hrát černoška. Výsměch doby. Jsem zvědavá, kdyby se točil film o M. Lutherovi Kingovi, jestli by ho hrál běloch…kam jsme až kvůli rasové korektnosti schopní zajít??? Vymažeme, překroutíme dějiny? Přemalujeme Monu lisu? Fakt zvrácená doba...
|
Simeona+3 |
|
(27.12.2020 10:02:08) Tohle taky nechápu a připadá mi, že je to dokonce proti smyslu hnutí za rovné příležitosti pro lidi, kteří mají jinou barvu pleti než bílou. Vsadím se, že to spousta lidí vezme za bernou minci a řekne si - nač si ti černoši stěžují, vždyť už v 19. století byli šlechtici.
|
|
1kulička |
|
(27.12.2020 14:09:33) mabelo, ale tohle není o historických osobách, je to fikce, jen zasazená do určitého století a proč jsou tam černoši je tam vysvětleno v průběhu děje. Je to čistě vymyšlený příběh a zase jich tam tolik není (konec konců jsou to spíše míšenci než afričtí černoši). Naopak mi to v tomto seriálu nepřijde přehnané, na rozdíl od jiných - co jsem naposledy viděla - tuším Shannara - to je sice docela pěkný a úplná fikce (elfové apod), ale těch homosexuálů a bisexuálů až příliš - to zase hlava nebere mě. Když už hlavní hrdina není homosexuální, je alespoň bi. Až má člověk dojem, že homosexuálních je minimálně 40% lidí. V Bridgertonu byl zatím jen jeden (tedy 2, že :)) Jinak historická osoba jiné rasy mi přijde taky špatně, ale jde-li jen o nějakou fikci, byť tam ta historická osoba vystupuje pod svým historickým jménem, tak by mne to neuráželo, toho jsem už viděla dost - konec konců i často zobrazuje i černá panna Marie :)
|
|
Marika Letní |
|
(27.12.2020 21:31:36) " Teď se připravuje mini série o jedné z nejznámějších anglických historických postav Anně Boleyn, a bude jí hrát černoška. Výsměch doby. Jsem zvědavá, kdyby se točil film o M. Lutherovi Kingovi, jestli by ho hrál běloch…kam jsme až kvůli rasové korektnosti schopní zajít??? Vymažeme, překroutíme dějiny? Přemalujeme Monu lisu? Fakt zvrácená doba..."
Souhlasím. Přijde mi to úplně šílené. Totalitní.
|
Filip Tesař |
|
(28.12.2020 9:17:41) Totalitní je silný slovo, Marko, zvlášť když hádám, že totalitu jsi nikdy nezažila. Do historický monografie o Anně Boleyn přece nikdo necpe, že byla černoška, ani do toho nikdo nikoho nenutí. TO by\byla totalita.
Každá doba si do minulosti tradičně promítá to svoje, současný. Tohle je zčásti diktovaný politickou módou, ale v zásadě je to to, o čem píšu: minulost v umění se doopravdy nezobrazuje, ale vytváří. Co takovej Hus, na pomníku a ve filmech? Ve skutečnosti to byl člověk s obrovskou nadváhou, žádná asketická, ostře řezaná tvář. Není to stejný, jako odstín pleti? A pokud není, tak co všichni ti Ježíšové ušlechtile severskýho typu, a Panenky Marie s bělostnejma čelíčkama, červenejma líčkama a nosíkama jak poupátko, nebyla ona náhodou semitka?
Líbí se mi počin francouzskejch misionářů ze 17. století, který složili koledy v huronštině, s textem něco jako: "... tři náčelníci udatní k němu spěchají, dary vzácných kožešin k němu skládají..." Na co kanadskejm indiánům popisovat, jak vypadá zimní Palestina, raději ať se v tom indoši můžou sami nějak poznat.
|
Marika Letní |
|
(28.12.2020 9:23:56) Filipe zažila sice jako nedospělá, ale pamatuju si dost. Prekroucený výklad dějin je pro mě totalitní způsob jak manipulovat především mladou generací. Já to zažila ve škole i v uměleckých dílech. A tohle je obdobné. Taky jde o překrucování historie ve jménu současného správného “dobra”.
Ježíš a Panna Maria dle mého názoru ať odpovídají vzhledem lidem v místech kde “žili”. Asiati to asi nebyli. Nicméně jsou to pro někoho postavy spíše pohádkové takže tam bych i proměnu vzhledu pochopila. U skutečně žijících osob, ke kterým jsou informace o vzhledu známé, je to něco jiného.
|
Filip Tesař |
|
(28.12.2020 9:43:29) Totalitní systém u nás byl řekněme v letech 1939–1945 a 1948–1956, možná ještě s dozníváním pár let.
1938, 1945–1948 a řekněme teda 1956 nebo o něco pozdějc–1989 u nás vládly autoritativní režimy. Zaměňovat ty termíny je pro politologa podobný, jako udělat z Anny černošku. Ale co naděláš, lidově se říká "za totáče" všemu, co bylo před listopadem.
Korektnostní vlezdoprdelkovství mi taky vadí, jako mi vadí každý jiný vlezdoprdelkovství, ale mnohem víc se na těchhle věcech podepisuje cílená produkční politika. Ukaž lidem, co chtěj vidět, a oni chtěj vidět někoho, s kým se můžou ztotožnit. V historickejch filmech nikdo není extra zvědavej na to, jak žilo 90 % obyvatel. Chtěj se koukat na ty, co slízli společenskou smetanu, a chtěj je vidět hezký: nechtěj je vidět špinavý a se zkaženejma zubama.
Chápu, pokud myslíš, že je to špatný proto, že většina lidí si formuje názor na minulost podle filmů, ne podle učebnic. I když v těch učebnicích, českejch teda rozhodně, najdeš minulost taky pěkně překroucenou, ale to je jiný téma. Jenže lidi maj stejně většinou o středověku představu, že tehdy lidi žili tak, že jezdili na koních, šermovali a chodili na plesy a na hostiny. V tom nějaká mulatka (protože pochybuju, že by Annu hrála třeba Masajka) už nic neznamená. A je to ze zásady špatně? K čemu vlastně potřebujeme podrobně znát historii na odborný úrovni?
|
mabela |
|
(28.12.2020 16:47:51) No nejsem žádný politolog, a ani se v tom moc nevyznám, ale co si pamatuji ze školy, tak právě rozdíl mezi totalitním a autoritativním režimem byl v tom, že právě nemusela existovat jenom jedna totalitní politická organizace, mohlo být svobodné podnikání…už si dál nepamatuji 😊 ale Československo do roku 1989 rozhodně nebylo v autoritativním režimu, to je snad jasné všem. Tam je teď určitě Čína, ale Severní Korea určitě ne 😊
Jinak k překrucování skutečnosti. Ano, něco jiného je neukázat špatný chrup, vyměšování v rohu královských komnat atd. než udělat v rámci dnešní politické, rasové či jiné korektnosti z Karla IV Asiata, Luthera Kinga bělocha, či z Čingischán černocha. Pokud by to byla parodie, tak mi to nevadí, pokud tvůrci zamýšlejí udělat historický film, seriál podle skutečných událostí tak je to šílené do nebe volající pokrytectví a totální překrucování našich dějin. Neznám film, který byl úplně dopodrobna mapoval nějakou historickou událost, od toho jsou dokumenty, ani to od právě od něho neočekávám, ale opravdu neočekávám, že když se budu dívat na film Alžběta královna Anglie, uvidím na trůně sedět černošku! Nebo by ses možná mohl zeptat tvůrců nejnovějšího seriálu od Netflixu Koruna, proč v rámci rasové korektnosti neudělali z Diany Indiánku a třeba z prince Filipa Aboridžince
|
Filip Tesař |
|
(28.12.2020 18:00:02)
Natočit něco o Martinu Lutherovi Kingovi s bělochem v hlavní roli by nešlo, protože je známej právě tím, že jakožto černoch bojoval proti diskriminaci ze strany bělochů. Takže dějová linka to neumožňuje, protože by na to nikdo nekoukal. Stejně tak nikdo nenatočí film o nacistech s černochama. Naproti tomu z Ježíše můžeš klidně udělat árijce, ovšem nemůžeš z něj udělat muslima. Čingischána taky s černochama nenatočíš, protože pro cílový publikum v Africe není Čingischán žádnej tahák, stejně jako Karel IV. nic neznamená pro publikum v Asii. Ale kdyby čistě náhodou byl Karel IV. nějaká historická pecka a natočili o něm v Koreji film s domácíma hercema, čemu to vadí? Seriál Koruna byl víceméně hranej dokument. Tváře hlavních postav jsou notoricky známý a v jejich případě cílový publikum bez rozdílu etnickýho původu nejspíš žádá, aby herci byli maximálně podobný tomu, co lidi znaj z bulváru. Diana jako indiánka by neziskala žádnou sledovanost. Ale v indiánkách hrávali indiány, minimálně hlavní role, tradičně běloši, často bylo zřetelně vidět, že jsou čerstvě oholený, prostě proto, že pro publikum, který bylo převážně bělošský, by indiáni nemuseli bejt dost přitažlivý. Indiánský herci se do filmů o indiánech dostali trochu víc až jako taková móda, kdy v bílým světě začalo bejt trendy kupovat si různý etnický hadry a doplňky a cestovat za "poznáním" exotickejch kultur. Většina historickejch filmů překrucuje dějiny, takový Slasti otce vlasti ukázkově. No a co? Vadí to?
|
mabela |
|
(28.12.2020 21:22:17) Záměrně jsem vybrala tyhle notoricky známé historické postavy, abych ti demonstrovala, kam až se tahle rasová rovnoprávnost může dostat. Je úplně jedno, pro jaký trh, pro jakou cílovou skupinu se film točí, pokud budu točit historické drama a ne historickou parodii, měla bych se držet faktu. Anna Boleyn je historicky známá osobnost, jedna z nejznámějších anglických královen, díky ní vlastně vznikla-prosadila se anglikánská církev. Je známá její podobizna, její rodokmen, její potomek. Alžběta nebyla žádná mulatka! Takže pokud se nechceme dostat do absurdit, že černošského bojovníka za černošské práva ukážeme jako bělocha, měli bychom ctít i evropskou historii a nepodléhat rasové rovnosti za každou cenu.
|
Filip Tesař |
|
(28.12.2020 22:14:21) "Kam až se něco může dostat" není argument, ale manipulativní technika, která říká, že přibrat jedno kilo navíc je katastrofa, protože stejně tak můžu přibrat klidně sto kilo. A podle mě není jedno, pro jakou cílovou skupinu se točí, v anglosaskejch zemích rozhodně, ale nejen tam. Co Krteček a panda?
A proč vlastně vzbuzuje vášně jen ten rasovej typ, barva pleti, vlasů, očí. Vždyť je takovejch věcí, ve kterejch historický filmy nectěj historii, vždyť to taky nebejvaj žádný odborný rekonstrukce, ale zábavný vyprávěnky pro ukrácení času. Ani není žádný všeobecný lidský právo na to, aby soukromej producent obsazoval herce zásadně podle dochovanejch portrétů. Jasně, točí se spousta filmů, který u diváků sázej na vnějškovou autenticitu a na to, že se spousta diváků zatetelí při porovnávání detailů ve výpravě s obrázkama v knižních monografiích a tak dále, ale takový nejsou všechny a ani bejt nemůžou. Nakonec kdyby si někdo natočil M. L. Kinga s bělochem, já mu bránit nebudu. Přikazovat, aby někdo byl obsazenej bělochem nebo černochem je sporný v každým případě, ať už argumentuje rasovou rovností nebo ctěním historie - chtít, aby každej film byl co nejvěrnější zobrazovaný době je taky nepěkně omezující, to by znamenalo zavrhnout Tři mušketýry, vlastně je vůbec ani netočit, už ta knižní předloha je se ctěním historie silně na štíru. A co vlastně ten Hus? Tam nectíme historii a navíc diskriminujeme obézní tím, že jim místo originálu cpeme štíhlýho.
|
leli |
|
(29.12.2020 11:03:06) Spíš by mě zajímaly opravdové motivy tvůrců, jestli je to fakt ta široká cílovka, nebo snaha dostát nějaké rasově korektní politice Netflixu. V Americe nežiju a tak by mě i zajímalo, jestli se tím někomu zavděčí, zejména alespoň průměrně vzdělanému a inteligentnímu černochovi. Pravděpodobně je tam něco, co já ve svém obýváku nepochopím a tím to pro mě u tohoto "díla" končí. Toto zpracování mě nebaví. Už jsem viděla kousek seriálu, kde hrála Shakespearovu Julii černoška a pokud vím, tak se druhé serie už seriál nedočkal. Možná je šance, že ta ultrakorektnost alespoň jak se nám to jeví tady ve střední Evropě zajde sama na to, jak je absurdní, ale pokud ne, tak z toho dobrý pocit nemám. Ale já jsem zjevně hnidopišský typ, nedávám ani počiny z Jižní Moravy, kdy se hercům nedaří ani mluvit spisovně, což pořád lepší varianta než mluvit čistokrevnou obecnou češtinou s náznakem rádoby nářečí. Už jako dítěti mi to vadilo. Ale naprosto chápu, že já v tomto případě cílovka nejsem. Vlastně by mě dost pobavil seriál ze života pražské mládeže zahraný herci výhradně z Ostravska s jejich výrazným dialektem.
|
Filip Tesař |
|
(29.12.2020 12:44:32) Leli, nějaký etnický, národní, rasový atd. sebeuvědomění v průměru často roste spolu se vzděláním a společenským statusem. Je to samozřejmě individuální, ale v průměru to tak bejvá, což znamená, že postavy obsazený černochama se spíš zavděčej těm víc vzdělaným (pravděpodobně taky inteligentnějším?) černochům. Lidi v nižší třídě snáz akceptujou i výraznou nerovnost jakožto věc, se kterou můžou máloco udělat. Zato lidi ve vyšší vrstvě bejvaj citlivější i na drobný zpochybňování rovnosti s ostatníma. Pro ně to totiž nemusí bejt jen vnějšková, etnická záležitost, pokud je někdo nebere jako sobě rovný bez ohledu na pleť, vlastně je tím svým způsobem zařazuje i do nižší společenský třídy. Proto budou spíš než ti, co v nižší třídě automaticky jsou, pokládat za významný i takový potvrzení rovnosti, jako je obsazení filmovejch rolí.
Forem filmovýho hnidopišství je spousta, ten s hraným jakoby nářečím (co nemá nic společnýho se skutečným krajovým nářečím) chápu. Pak máš spoustu fandů vojenský techniky, co vyčítaj 100+1 zásadní prohřešek kdejakýmu válečnýmu filmu (na děj moc nehleděj). Znáš film Medvědi? Podkladem byl román Král šedých medvědů, děj se odehrává ve Skalistejch horách, točený je to ale v Alpách. Ty alpínský louky fakt scenérii Rocky Mountains moc nepřipomínaj. Ale film je to moc hezkej.
Ale dovol ještě jednu otázku, coby k zasvěcený hnidopišce (): znáš film Statečný srdce? Skotskej středověk, slavnej film, hlavní roli Williama Wallace sehrál Mel Gibson (australskej přízvuk...), skutečnou historii nectí, je to celý spíš vymyšlený kolem pár základních reálnejch bodů, ani výprava v tom moc nesedí. Ale lidem se film líbil, včetně davů skotskejch nacionalistů. K 700letýmu výročí bitvy, která je úhelným bodem filmu, vztyčili na někdejším bitevním poli pomník. Wallaceův portrét není znám. Jakou tvář mu dal sochař mu na pomníku? Gibsonovu! Takže pomník dneska vlastně přesvědčuje lidi, že dějiny, jak jsou podaný ve filmu ("překroucený") jsou skutečný. Včetně toho, že Wallace vypadal jako jistej australskej herec. Měl by se takovej pomník zbourat? Nebo ta tvář aspoň přetesat?
|
|
|
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(28.12.2020 18:57:13) Filipe ani všichni politologové se neshodnou na jasně vymezené hranici, když už tedy bys chtěl být přesný.
Jako totalitní režim je zmiňována typicky ČSSR v letech 1948-89.
|
Filip Tesař |
|
(28.12.2020 20:48:21) Marko, všichni se samozřejmě neshodnou; mluvíme teď, předpokládám, o režimu pod vládou komunistů - tzv. druhá, když už ne třetí Československá republika, i nacistickej režim jsou asi mimo tuhle polemiku.
Většina autorů, pokud se jedná o odborníky na daný téma (ne wikipedia) typicky mezi totalitní režimy zařazuje Československo a další středo- a východoevropský státy, včetně SSSR, do konce stalinský éry, doznívající někdy v některejch zemích ještě po určitou kratší dobu po Stalinově smrti, a jen v Albánii až do přelomu 80. a 90. let. Dobrý shrnující dílo, reflektující většinu dalších relevantních autorů, včetně např. Gordona Skillinga, zasvěcenýho znalce Československa, napsal Juan Linz: "Totalitarian and Authoritarian Regimes". V češtině dostupný ucházející přehledový dílo je "Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů" Balíka a Kubáta. Píšeš, že jsi komunistickou vládu zažila jako nedospělá, to znamená v 70. a 80. letech?
Srovnávat zábavnej TV seriál a komunistický učebnice dějepisu apod. samozřejmě můžeme, ale co z toho srovnání vyjde? Nikdo tě nenutí věřit, že mezi britskou šlechtou se mihnul nějakej barevnej a nikdo ti nebude zakazovat jakkoli proti tomu vystupovat, jako by se to stalo v 80. letech u nás. Ani ti za to nebude hrozit nepodmíněnej trest, jako by to bylo začátkem 50. let. V tom totiž spočívá to totalitní: kontrola smýšlení pomocí širokejch represí s cílem vytvořit novou, jakousi vyšší, lepší společnost, což je nevyhnutelně spojený s vykořeněním elementů tomu odporujících nebo nevyhovujících zvoleným kritériím, včetně jejich fyzický likvidace.
Nabídnu ti k černochům ještě jeden příklad moderních trendů v historickejch filmech, kterej považuju za obdobnej jako s těma rasovejma/etnickejma menšinama. V posledních desetiletích se zvyšuje zastoupení ženskejch hrdinek v typicky mužskejch rolích, ženský střílej, šermujou, dělaj politiku atd., v americkejch, britskejch, ruskejch nebo čínskejch filmech, i když je to s ohledem na dobový reálie silně nereálný. Myslím, že to odráží obdobný celospolečenský trendy i stejný předpoklady producentů, doufajících v co nejširší sledovanost. Mnohejm divačkám zkrátka už tady dávno nestačí koukat se na pasivní hrdinky, padající hrdinovi do náruče, případně aktivní v tom, že nějak samy zaonačej, aby mu do náruče mohly padnout. Možná to nepokládáš za stejnou úroveň manipulace divákem, ale řekni, není to taky překrucování historie v zájmu společenský korektnosti?
|
|
|
|
|
Natascha |
|
(29.12.2020 11:12:43) Filipe, hezká argumentace.
Seriál mě nezaujal, dceři se líbil.
|
|
|
Natascha |
|
(29.12.2020 11:11:36)
|
|
|
|
darinaa |
|
(27.12.2020 10:04:42) Viděla jsem né úplně pozorně pouze první díl, a přiznávám, že mne odradili právě ti černoši. Nemám ráda parodie a pokud to nemám vnímat jako parodii, cítím se i jako historický neználek pod dost nepříjemným tlakem. Prostě ne. Ale i bez černochů to tématicky není můj šálek čaje, takže to nechávám být a zkusím najít něco co by mne bavilo.
|
|
77kraska |
|
(27.12.2020 11:05:05) Taodvedle ja jsem to vcera dokoukala
ale hlavni hrdinka byla tak skareda a nesympaticka, ze jsem to dala jen s nejvetsim sebezaprenim
navic tam bylo potom strasne moc sexu.....coz podle mne do takoveho serialu nepatri, aby se na nej mohly divat i deti...je to 16+, ale takova romantarna s kostymy by mela byt i pro male holcicky
|
1kulička |
|
(27.12.2020 13:57:34) 77 mě se hlavní hrdinka naopak líbila moc - to je vidět, jak má každý jiný vkus. Ona vůbec byla vzhledově typ na aristokratku. A s tím sexem souhlasím, není to pro děti, ale zase to není nijak vulgární a v tom příběhu to má své místo, přerušovaná soulož a problémy s nevědomostí dobře vychované dívky - mě to tam nijak neuráželo a to mi většinou sexuální scény vadí hodně a přijdou mi ve většině filmů naprosto zbytečné.
|
|
|
|