| beruška sluníčková | 
 |
(10.9.2022 17:20:54)
Vyjímečně dnes musím souhlasit s Fern.Pomyslela bych si, že babča dostala propustku z Bohnic na vyvenčení psa😀Apropo muhu se zeptat co má zakladatelka za auto že se babče tak mooooc líbilo? Docela by mě to zajímalo, sama jsem na auta dost náročná tak ať vím jak vypadá náádherné auto😀
|
| Půlka psa | 
|
(10.9.2022 17:24:20)
Tak babička si chtěla s někým popovídat, že jo. O auto jí nejspíš vůbec nešlo  . Ale je hezký, že potešila Dari a tak pak byl tak potěšená, že zase potěšila nás. Kdyby Dari vynadala, že blbě parkuje, tak to všem přijde normální, ale když někoho jen tak spontánně pochválí, tak je za cvoka.
|
| beruška sluníčková |
|
(10.9.2022 17:26:25)
To auto by mě ale fakt zajímalo😀😀😀
|
| *Kate* | 
|
(10.9.2022 17:32:39)
Beruško, zkus si přečíst ještě jednou, co ti psala Půlka. S velkou pravděpodobností o samotné auto vůbec nešlo.
|
|
| libik | 
|
(10.9.2022 17:36:21)
Beruško, Dari není žádné ořezávátko, budeš se muset smířit s tím, že má opravdu krásné auto
|
| Dari79 |
|
(10.9.2022 20:22:06)
Mám, je moc krásné 
První, které jsem si opravdu poctivě pořádně (po žensku) vybrala, takže má i takovou zlatavou barvu (podle katalogu pískovou metalízu) a na sluníčku, které dnes svítilo, se ta metalíza pěkně třpytí...
Jinak je to teda velké SUV prémiové značky a v kombinaci s touto barvou ho fakt často nevidno...
Ale o to fakt nejde, nepotřebuju, aby mi ho někdo chválil. Ani moje sebevědomí nestojí a nepadá s hodnocením paní na ulici. Ale ty její asi 4 věty mě obrátily myšlenky, které fakt poslední týdny-měsíce jsou spíš takové škarohlídské.
|
| K_at |
|
(10.9.2022 20:30:26)
Dari, Jen si hi pěkně užij a vychutnej. To auto. 
|
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(10.9.2022 17:29:49)
beruško, já mám už skoro plnoletý Citroen Picasso a před pár dny mi jedna paní říkala, že je to moc pěkný auto, že se jí strašně líbí, že ho taky chtěla
já jsem s tím autem teda maximálně spokojená, ale původně jsem ho nechtěla ani jsme ho nevybírali my, prostě se pokazilo moje auto a toto bylo k dispozici za rozumnou cenu, téměř nepoužitý
takže jde o vkus každýho
|
| Půlka psa |
|
(10.9.2022 17:33:28)
Mě zase nedávno někdo pochválil auto, ačkoliv můžu odpřísáhnout, že ho krásný nemám. Moje auto je esence průměrnosti. Nic obyčejnějšího nikdo nemá. Značka, model, barva, stáří. Všechno zapadá do průměru, tak mě ta pochvala udivila. Ale bylo teda zrovna umytý a navíc nestálo křivě, tak ho třeba pán potkává často a chtěl mi sdělit, že konečně jednou nedělá ostudu. Anebo si spíš chtěl dědeček popovídat, tak jsme hodili small talk a měli oba lepší den.
Ale s Dari to teda nesouvisí. Ta ho má samozřejmě určitě krásný doopravdy.
|
|
|
| K_at |
|
(10.9.2022 17:56:38)
Beruško, a proč ta skepse? I kdyby paní byla bláznivá, pokud chodí a říká hezké věci, je to milý. Hezký. A nebo taková je. Úplně normálně se nebojí říct hezké věci cizím lidem. Vždyť je to moc fajn.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(10.9.2022 18:51:02)
"Pomyslela bych si, že babča dostala propustku z Bohnic na vyvenčení psa"
ano, podle takového náhledu se pozná jeden level, jiná úroveň nad ním je, když pozitivně vnímáte, že s vámi někdo takhle hezky promluvil, a nepovažujete to za samozřejmost - a další level je, když takhle hezky umíte vy promluvit s někým (třeba i cizím)...
MM je takový anděl, vytahuje auto ze závěje, parkuje auto, když vidí, že paní je v nervech, sekává cizí zahradu, protože majitelka je po srdeční příhodě - a umí se k tomu hrozně hezky chlapecky usmát
|
| Půlka psa |
|
(10.9.2022 19:07:09)
Mimochodem, tyhle small talky s cizími mám moc ráda. Jsem studenej čumák a moje nejoblíbenější roční období je lockdown, ale mám moc ráda, když s cizími jen tak prohodíme několik vět. Na téma, že si jen tak někde ve frontě popřejeme hezký den, hezkou výstavu, pochválíme si něco navzájem nebo tak podobně. Spontánní (a hlavně krátká) pozitivní interakce mi přijde hrozně fajn.
Dnes jsme si s cizím pánem dávali navzájem přednost u bankomatu s výhledem na vinici, tak jsme prohodili, jaká je to nádhera, když to zraje. A popřáli si hezký víkend. Tohle mám ráda a dřív mi to u nás i dost chybělo.
|
| Martina Bergerová |
|
(10.9.2022 19:20:37)
souhlas, ale small talk kvete víc mimo ČR,
považovat každého cizího, kdo nám krátce složí poklonu (nebo jenom podrží dveře a hezky se usměje) za pošetilého je taková "staročeská" vlastnost - pořád se neumíme dost usmívat a být otevření interakcím s okolím
letos na dovolené (Chorvatsko, Německo) mě to zase překvapilo, jak jsou v zahraničí lidé družnější, míň uspěchaní
|
| libik |
|
(10.9.2022 21:26:43)
 Ženský, vám chybí vesnické mládí, co má paměť sahá, tak se lidé při potkání zdravili a něco prohodili, má rodná víska čítala za normalizace 600 obyvatel, takže to nebylo úplně "teta, pote", neznali jsme se tak úplně.
Jako nikomu do toho nechci kecat, ale překonat v pozdním mládí představu o tom, jak nesnáším lidi, může být třeba v 80 vyložene praktické k tomu, aby šlověk přežil.
(je to spíš pro Husu než pro Valkýru)
|
|
|
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(10.9.2022 19:44:15)
Jo,je to tak...porad jeste to má tady dost lidí jako "divný",kdyz je nekdo mile osloví a neco prohodí.
|
|
| Stará husa |
|
(10.9.2022 20:08:34)
Martasino, já třeba vysloveně nesnáším, když mě někdo cizí osloví, je mi to nepříjemné. Takže paní, která by mi pochválila auto a zamotala do toho pánaboha, bych vnímala dost negativně. Jako chápu, že starší lidé jsou osamělí a snaží se navázat hovor, ale mně je to protivné.
Jinak se snažím vnímat tu hezčí stránku života, ale musím se do toho nutit, vrozené mi to není, jsem založením pesimista a melancholik.
|
| K_at |
|
(10.9.2022 20:29:46)
Huso, vím, že lidé jsou různí. Že ne každý je společenský. Já se jen nemohu opakovaně ubránit myšlence, že nikdy snad nebudeš ty potřebovat třeba pomoc od někoho cizího....
|
| Stará husa |
|
(10.9.2022 20:45:21)
Kat, možná budu. Však já taky těm lidem vlídně odpovím, ale vnitřně je mi to nepříjemné, nemůžu si pomoct.
|
| K_at |
|
(10.9.2022 20:48:54)
Huso, máš pocit, že ti lezou "do bubliny"??? Nebo že musíš nějak reagovat, a že to je námaha, protože nevyžádaná interakce?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(10.9.2022 21:05:40)
kat, já nemám problém pozvat si do školy rodiče a něco konkrétního s nimi řešit, ale nějaký small talk ještě s cizím člověkem je pro mě utrpení, ale i se známým, já to prostě neumím, necítím se dobře, jsem introvert, možná je to tím, dokonce si občas říkám, že bych se to měla naučit, moje maminka to umí, ona mluví s kýmkoliv a kdykoliv a mně to bývalo hrozně trapný, teď si říkám, že to možná není úplně k zahození, ale neumím to a výhýbám se tomu, je mi nepříjemný být s někým někde, protože je mi nepříjemný s někým mluvit a je mi nepříjemný být potichu, když cítím, že se ode mě to mluvení očekává
když někdo začne, jsem ochotná odpovídat, ale nedokážu pohotově vymyslet otázky ani témata
|
| K_at |
|
(10.9.2022 21:13:20)
Yuki, tohle mi přijde srozumitelný. A pochopitelný. Přemýšlím, v čem je rozdíl, když mi popisuješ tohle ty a když to čtu od Husy. Každé mi to přijde úplně jiné sdělení. A to může být pouze stylem toho textu.....
U tebe to vnímám víc jako sdělení "já to neumím, jsem z toho v křeči, není mi to přirozené". U Husy víc jako "lidé jsou všichni děsní". Což může být čistě můj problém ve vnímání. Je fakt, že u Husy mě to vnitřně "cukne" skoro vždy. Přitom to možná cítí úplně stejně jako ty.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(10.9.2022 21:29:04)
Jsem si vždycky myslela, že s cizími lidmi vůbec nemluvím, ale pak mě dcera upozornila, že to není pravda 
Automaticky prohodím pár vět a vlastně si to ani neuvědomuju... Teda teď už jo, když mi to řekla
Nestává se mi, že by někdo reagoval negativně, resp. buď se hned chytne nebo už dál nemluvím...
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(10.9.2022 21:43:57)
Kat, já nevím. Jen je mi prostě nepříjemné mluvit s lidmi, které neznám.
|
| K_at |
|
(10.9.2022 21:45:28)
Huso, tak to asi je úplně stejné. Jenom pro mě ten text zní zcela odlišně. Tak to se omlouvám. Chyba asi na mém přijímači.
|
| Stará husa |
|
(10.9.2022 21:56:54)
Kat, pravdu máš v tom, že mně je většina lidí na první pohled nesympatická a když mě někdo cizí osloví, tak je to, jako by přejel nožem po talíři, prostě až fyzicky nepříjemný. První, co si pomyslim, je, dej mi pokoj. Pak se samozřejmě hned vzpamatuju a něco odpovím. Nemám to jako Valkýra, že bych nevěděla, jak se mám tvářit nebo tak. No a samozřejmě, když se po mě chce, abych vedla nějaký small talk, tak to mám jako Yuki, nenápadne mě téma, o čem hovořit. A je mi zároveň i trapné mlčet. Typický to bylo, když se mnou někdo z kolegů jezdil MHD z práce. Nemohla jsem zdrhnout, to by bylo neslušné, ale zaboha jsem nevěděla, o čem mám s nimi mluvit. Jednou se dalo zeptat kam pojedou na dovolenou, co budou dělat o víkendu, případně, co vnoučata, ale každý den? Dost často, jsem si raději nechala ten první autobus ujet a zdržela se o čtvrt hodiny v práci, abych s nimi nemusela jet.
|
| K_at |
|
(10.9.2022 22:16:30)
Jeee, tohle ale někdy dělám taky. V MHD. Prostě si "nevšimnu", když zrovna nemám kapacitu. Mně hodně pomohlo, když jsem si uvědomila, že nemám povinnost udržovat 20 minut lehkou konverzaci. Že ten druhý má úplně stejnou možnost udržet rozhovor. Takže klidně budu mlčet, když mě nenapadá zrovna další téma, dotaz, poznámka. Ne vždycky má člověk náladu a sílu. To je jasné. Přijde mi, že máte vnitřně obrovský pocit zodpovědnosti za ten případný small talk. Přičemž říct "promiňte, neumím konverzovat na povel" je taky legitimní. Je to 50/50 - váš protějšek může klidně být ten tahoun. A myslím, že je úplně ok, že někdy člověk není ve formě.
|
|
|
|
|
|
|
| white | 
|
(11.9.2022 8:28:49)
Taky je mi nepříjemné, když se někdo cizí snaží o interakci, pokud samozřejmě nepotřebuje pomoct nebo poradit.Přijde mi to bezohledně nabourávat se do něčí bubliny, pokud o dotyčném nic nevím, a netuším, zda je vůbec zvědavý na moje pindy.
|
|
| Půlka psa |
|
(11.9.2022 9:09:19)
White a vadilo by ti třeba i tohle? Můj small talk s náhodným kolemjdoucím tento týden:
Koukali jsme s MM a s dětma na západ slunce z lesní mýtiny na kopci. Cizí pán tam venčil psa, tak jsme si popřáli "dobrý den" a on potom řekl "No jo, tady jsou ty západy fakt nádherný. Taky sem se ženou chodíváme." Tak jsme odpověděli něco v tom smyslu, že je tam fakt krásně, pán nám popřál hezký zbytek večera, my jemu taky, on odešel a my seděli dál.
Tohle taky vadí nebo ne? Nerejpu, jen se ptám. Tady jsme byli oslovení my, ale v jiné situaci to klidně mohlo být naopak. Klidně bych něco podobného plácla jako první a nerada bych obtěžovala.
|
| Pam-pela | 
|
(11.9.2022 9:19:39)
Pulko, on staci treba kratky ocni kontakt a clovek vi, jestli muze oslovit… chce to asi trochu empatie. A tema ocima, odvracenim pohledu a reci tela muze clovek i ten small talk “ odmitnout”
|
| Půlka psa |
|
(11.9.2022 9:24:58)
Jo, to je jasný. Tady jsme se na sebe s tím pánem usmáli, když jsme se zdravili. U nás na vsi je zdravení povinné, ale z úsměvu mu bylo jasný, že může plácnout něco dalšího o sluníčku zatímco nás míjí.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(11.9.2022 9:35:39)
Je mi z tý diskuse trošku divně. Jezdím málo tramvají, ale když po práci někam jedu a potkám na zastávce kolegu nebo kolegyni mám vždycky radost, ze se po cestě budu mít s kým bavit. Jezdit sama je pruda. A tady se dozvím, že někdo radši čeká na další spoj, přijde mi to smutný.
|
| Ennywan | 
|
(11.9.2022 9:37:57)
Inko, mám taky radši small talky s cizími lidmi, než známými. U cizích mi nevadí pauzy ticha, u známých mi to přijde trapné a pak žvatlám kraviny.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 9:45:49)
S cizíma lidma se v MHD moc nebavím, proto mám radost, když je tam někdo známý. Teď už asi mít nebudu.
|
| Ennywan |
|
(11.9.2022 9:46:29)
MHD nejezdím ;-)
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(11.9.2022 11:21:01)
"když po práci někam jedu a potkám na zastávce kolegu nebo kolegyni mám vždycky radost, ze se po cestě budu mít s kým bavit. Jezdit sama je pruda. A tady se dozvím, že někdo radši čeká na další spoj, přijde mi to smutný."
Inko, to vůbec nemusíš brát jako smutné ani jako nic osobního proti lidem.
Introvert prostě POTŘEBUJE být po nějaké době, strávené mezi lidmi, sám.
Nemá po práci kapacitu dále komunikovat.
A vůbec to nemusí znamenat, že ty lidi nemá rád, nebo že komunikovat neumí.
Ale nemůže prostě komunikovat pořád, potřebuje být někdy sám se sebou, vnímat si v klidu své věci, myslet si v klidu na své věci a mlčet.
Já když opustím pracoviště, absolutně vypnu, přeladím do soukromého módu a nechci se s nikým bavit. Není pro mě "pruda" cestovat sama, je to naopak velice vítaný odpočinek. Kdybych někoho potkala a měla opět "nahodit" mozek na mezilidskou interakci, budu nešťastná, protože mi to sebere energii, která mi bude chybět.
Nejsem při kontaktu žádný divný pavouk, komunikovat umím a umím být příjemná hovorná paní, jen nemám sílu dělat to pořád.
|
| Marika Letní | 
|
(11.9.2022 11:22:27)
Ropucha to popsala přesně. Stojí to energii. Naopak jsou lidé, kterým nezávazná konverzace, interakce s ostatními lidmi, energii doplňuje.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 11:30:45)
Mariko, přesně tak.
Extrovert se naopak nabíjí tím, že neustále interaguje a mluví.
Tudíž introverta může považovat za nezdvořáka nebo podivína.
A nám introvertům naopak připadají nezdvořilí a vlezlí extroverti, kteří nerespektují naši osobní bublinu a jsou hluční.
Chce to asi oboustranné pochopení a respekt.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 11:34:18)
Určitě nejsem hlučná a nemluvím pořád, ale nevadí mi to.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 12:03:22)
Inko, to bude asi podobný princip jako s těmi endorfiny.
Každému to funguje jinak a nemůže to vlastní vůlí přeprogramovat, maximálně se může do nějaké míry přemoci za cenu následné únavy.
|
|
|
| libik |
|
(11.9.2022 11:36:27)
Ropucho, průměrně inteligentní introvert by si i v neděli mohl dogooglit, že extrovert opravdu není ten idiůtek, co hubu nezavře a dělá to především proto, aby co nejvíce obtěžoval introverta, kterého míjí na běžkách nebo na vyhlídce.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 11:45:05)
Libiku, nevkládej mi prosím, co nepíši.
Děkuji ti za velkorysé doporučení, s dovolením ho nevyužiji, mám myslím nastudováno dostatečně z onačejších zdrojů.
Všimla jsem si, že tě hovory o introverzi a extraverzi nejak iritují, ale realitu nepopřeš, funguje to tak, i když tomu nebudeš chtít věřit nebo rozumět.
|
| libik |
|
(11.9.2022 11:57:18)
Ropucho, podle mých studijních poznatků jsou introverti ti šťastnější z nás, oblibují samotu, která se stává tíží dnešního světa (nejen pro extroverty), mají inspirativní vnitřní život, který je naplňuje a já jim to z celého srdce přeji.
Ale spoluobčané, co popisují introverzi jako celoživotní bojovku s cílem nepotkat sousedku, aby jim náhodou neřekla "to je dneska pěkně", protože oni údajně neví, co na to říct a prý je to strašně vysiluje, se ale nepotýkají s vlastním temperamentem, ale s vlastní sebestředností.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 12:00:39)
Celoživotní bojovku
|
|
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 12:06:19)
Libiku, smůla je, pokud sousedka větu "to je dneska pěkně" považuje za úvod do konverzace a ty na to neumíš říct nic jiného, než "hm, to je". Pokud po tom následuje křečovitá, trapná, klopýtavá rozmluva o ničem, tak se radši té sousedce opravdu vyhnu.
|
| Půlka psa |
|
(11.9.2022 12:11:41)
No jo, fakt je ještě krásně. Poslední hezký dny. Tak si to babí léto užijte. Nashledanou.
Z toho se dá normálně zdvořile a s úsměvem vyklouznout a do delší konverzace nezabřednout, když nemáš zájem. Delší hovor nebude, ale hezky si popřejeme, ať se daří a utne se to bez jakékoliv trapnosti. To se dá normálně nadcvičit. Chytit to téma, které druhý přitáhnul. Trochu ho rozvést a s nějakým přáním konverzaci zdvořile ukončit.
|
|
| libik |
|
(11.9.2022 12:20:39)
Huso, ale to není introverze, to je nějaké posunuté sebevědomí směřující k tomu prožívat údajné neúspěchy (v tomto případě z nezdařené konverzave) naddimenzovaně a dávat jim větší význam. Stále se rochnit v tom "co si lidi pomyslí, jestlipak nejsem trapná"
To bych taky za extroverty (a já nejsem až takový extrovert, v samotě trávím spokojeně minimálně 80% života) mohla říct, že sousedka, co díky přetlaku své údajné extrovertní povahy zapěje "to nám napršelo" a introvert jí na to nenaskočí a řekne "hmm" po zbytek dne (možná i života) řeší, že si nemá s kým popovídat a je frustrovaná do bezvědomí.
No není ti jí líto, chuděry extrovertní?
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 12:12:04)
Libiku, já bych řekla, že ty víš houbeles, s čím se kdo potýká, protože to nepoznáš a on ti to nebude na potkání vykládat.
Že tady lidé popíší nějaké své zkušenosti se svým vnitřním prožíváním, vůbec neznamená, že to na nich poznáš, když s tebou budou zdánlivě spokojeně a přátelsky konverzovat. Anžto nejsou úplně tupí, pouze vyčerpaní, což si ovšem nechají na doma a tobě zdvořile splní společenskou roli, která se čeká.
|
| K_at |
|
(11.9.2022 12:31:09)
Ropucho, v tom máš určitě kus pravdy. Že člověk netuší a nemusí vůbec poznat, že ta příjemná konverzační chvilka může být pro druhou stranu v tom okamžiku už náročná a jen dobře zahrají tu roli.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 13:15:33)
Kat, já jsem přesvědčená, že to tak funguje u řady lidí, možná u většiny? (u mě osobně určitě), že mnohdy pouze hrají společenskou roli a kdyby bylo na nich, raději by nekomunikovali.
To je prostě přirozené společenské chování. Nechci být hrubá a neuctivá k druhým, chápu, co je slušnost, stejně jako v práci chápu, co je profesionalita.
Ale někdy mě ten kontakt prostě už vysiluje a když přijde neplánovaně, nemusím mít ani radost, ani neutrální pocity, ale musím se silou vůle přemoct.
A opakuji, že to vůbec není nic osobního proti konkrétním lidem, běžně se takhle přemáhám vůči svým nejmilejším bližním.
|
| K_at |
|
(11.9.2022 13:22:14)
Ropucho, no to je normální. Každý občas plníme společenskou úlohu. Někdy jsme vyčerpaní.
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 15:57:54)
"jsem přesvědčená, že to tak funguje u řady lidí, možná u většiny? (u mě osobně určitě), že mnohdy pouze hrají společenskou roli a kdyby bylo na nich, raději by nekomunikovali."
Ropucho, když mi bylo cca 17-19, uvědomila jsem si, že se lidem nikdy nedívám do očí, neučiním oční kontakt ani při seznamovacím přípitku, neumím člověka sama oslovit a vést rozhovor, nezvládám setkání po letech na ulici (nevím co říct, tak předstírám, že dotyčného nevidím) Dost hrozné pro obě strany Resp. pro mě doslova trauma.
Tak jsem to začala pilovat, nejdřív to jistě bylo prkenné - úsměv i prchavý oční kontakt. Naučila jsem se čistě účelově ptát se "jak se daří?", "kde se tady bereš?". Ještě tak v 28 jsem to neměla kdovíjak v krvi. Ale viděla jsem, že je to fungující model chování, a že se díky němá cítím čím dál lépe, bezpečněji, přirozeněji. Je to cesta, pro někoho fakt zdlouhavá. Když čtu některé názory, vidím, jaké by to bylo se na tu cestu nevydat, nebo se na ní zastavit a zůstat stát.
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 16:15:45)
a zase jsem si vzpomněla na to tvoje motto: "Život je to, co se děje, když vystoupíme ze své komfortní zóny."
Ta původní komfortní zóna byla "neumím to, nechci to umět, dejte mi pokoj, já mám prostě svoje limity velmi omezené, už od dětství a tak to sakra je"
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 16:32:53)
Marťasíno, ano, plachý a/nebo společensky neobratný člověk se musí komunikaci naučit.
Dodá to sebevědomí a ulehčí mezilidské fungování.
Ale introverze není totéž co plachost.
Tam jde o to, že člověk nepotřebuje tolik společenského kontaktu, déle mu trvá zpracovat podněty, více ho to vyčerpává a potřebuje se častěji a intenzivněji uzavřít do vlastního světa.
|
|
| K_at |
|
(11.9.2022 16:37:58)
Já jsem svoji velkou nejistotu maskovala úsměvem a vřelostí. Do teď mám trochu problém se zařadit třeba do skupiny lidí, kde jsou ti lidé už spolu v partě. Ale je to můj problém. Ve školce jsem 1.schuzky a 1.besidku byla na pokraji nervového kolapsu. Hrůza z toho, že bych měla cokoliv říct před mnoha lidmi. Nebyla jsem schopná dýchat. Natož mluvit. Jakoukoliv nepříjemnou situaci s rodiči jsem nedokázala ustát, argumentovat. Měla jsem dojem, že jsem strašně selhala. Stálo mě to moře bezesných nocí,mnoho nevolností. Některé limity nepřekonám nikdy. Ale spousta věcí jde. "bolí to". Chce to být k sobě upřímný. Nikoliv sebemrskačský. A taky se umět pochválit.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 16:46:10)
Kat, nejistota a nervozita před větším množstvím lidí je asi velmi běžná a přirozená.
Mně zrovna toto vůbec nevadí, nebojím se, nestydím se.
To, že jsem introvert jako poleno, se projeví až poté, co s těmi lidmi klidně a sebevědomě promluvím.
Půjdu se zašít domů nebo do lesa a už žádné další lidi nebudu chtít vidět ani slyšet
|
| K_at |
|
(11.9.2022 16:50:35)
Ropucho, nejde o introverzi atd. Jde o to, že se spoustou věcí lze pracovat. Právě proto, aby se člověku žilo lehčeji. V práci, doma. Aby se člověk netrápil každodenním pocitem selhání.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 16:55:28)
Ropucho, ale doma se připojíš na Rodinu a píšeš, dál komunikuješ...tady jsi hodně aktivní.
Mám pocit, že to vyčerpání z lidí, které píšeš, jsem u tebe dříve nepozorovala, mělas klasicky otevřenou mysl, mladistvé uvažování (ty, Rose a Monty jste byly moje oblíbené nicky, od kterých přečtu prakticky všechno), teprve tak poslední rok se to u tebe mění Omlouvám se, že jsem osobní, ale ty podle mě nejsi klasický introvert.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 17:08:29)
Marťasíno, to je zajímavý postřeh.
Resp. je zajímavé, že to takhle tady lze vypozorovat.
Ano, jsem unavená a vyčerpaná. Z různých důvodů, které nejsou úplně k veřejnému ventilování.
Je fakt zajímavé, jestli je to takhle vidět.
Ale co se týká komunikace, psaní je něco úplně jiného.
To jde po linii oko - mysl, žádné mluvení, člověk zůstává ve své hlavě. Něco jako interaktivní čtení. Já u toho vypínám (svou hlavu od svých starostí) a odpočívám.
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 17:22:48)
Ropucho, moc ti přeju, aby ty důvody byly alespoň pozvolna řešitelné.
Ale s tím, že psaná komunikace je něco zcela jiného, nemůžu souhlasit. Je to jiná forma komunikace, pohodlnější (nejsou nároky na vzhled a můžeš kdykoli odejít), ale na druhou stranu mnohem osobnější a upřímnější, nemusíš sklouzávat ke "konverzační vatě". A jedná se taky kolikrát o docela niterné věci
Je to pořád interakce s lidmi - typičtí introverti ji po večerech neprovozují, ti se skutečně upřímně věnují nějaké solitér aktivitě sami se sebou, nepotřebují k relaxu tři otevřená témata a osm oblíbených nicků.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(11.9.2022 17:28:00)
Já teda mnohem radši píšu, než mluvím, psaní mě vyloženě baví, nemusím placat, co mě první napadne, aby nebylo trapné ticho.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 17:39:09)
Evelyn, přesně tak. Odpadá tlak na okamžitou reakci, odpadá bezprostřední přímá konfrontace, je to jednodušší.
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 17:42:44)
"radši píšu, než mluvím, psaní mě vyloženě baví"
to je výhoda nás lidí se státnicí ze psaní na stroji, moje děti si myslely, že jsem kouzelník, když vždycky koukaly, jak píšu všema deseti rychlostí mluvení
Ale ať se snažíš sebevíc, smajlíků fůru, stejně spousta věcí vyzní jinak, než jak ji cítíš Kdybych některé věci říkala face to face, usmívala se u toho a dívala se do očí, porozuměli bychom si mnohem líp.
V tom je komunikace tady kolikrát extrémně vyčerpávající, když musíš vysvětlovat, uvádět na pravou míru, znovu a znovu dávat do kontextu, obhajovat se...
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 17:45:23)
Marťasíno, to máš pravdu, to je zase ta odvrácená strana.
Pokud člověk nemá perfektní schopnost formulovat, snadněji než na živo dojde k míjení a nedorozumění.
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 17:53:42)
"snadněji než na živo dojde k míjení a nedorozumění."
někdy to ani není míjení se, ale že si do tvé napsané věty někdo naprojektuje svou vlastní agendu, při osobní komunikaci by si to nedovolil, max. by se zeptal: "Pochopil jsem správně, že...."
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 17:58:14)
Ano, to je fakt.
Psaný text si různí lidé mohou interpretovat různě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 18:05:02)
A tedy, abych se vyjádřila k úvodnímu tématu, když se tady roztahuji:
Na převlečené anděly snad ani nespoléhám, ačkoliv občas mě samozřejmě milý člověk potěší.
Ale to, že mám být za co vděčná, i když se momentálně cítím bídně a mám chuť stěžovat si horem dolem, to se snažím mít na paměti průběžně stále.
Jsem prachmizerný křesťan, ale snažím se.
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 19:44:00)
"i když se momentálně cítím bídně a mám chuť stěžovat si horem dolem"
Ropucho, nepostěžovala sis ani trochu, vlastně vůbec nepamatuju, že bys tady ventilovala nějaké takové pocity, možná by ti ulevilo, kdybys nějaké litanie popustila, nejlépe s jasným zadáním, jestli s tebou máme nadávat a špačkovat, anebo soucítit a konejšit
|
|
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 18:04:56)
"Pokud člověk nemá perfektní schopnost formulovat"
Mám dobrou schopnost formulovat, při Obchodní korespondenci vždy za jedna.
Ale jednou jsem tady neobratně vyjádřila, co jsem vyslechla mezi muži v práci, že je často v přímém rozporu to, co říkají partnerce, a to, co si povídají při cigárku - a hned ze mě byla slídička v pánských rozkrocích a analyzátorka šourkových změn. A nezmůžeš nic. Seděla jsem u nb rudá jak rak, MM se ptal, co se stalo
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 18:10:13)
Marťasíno, ale tomu se nevyhneš ani v přímém styku. Někdy něco prostě nevysvětlíš a nezbývá, než nechat to vyšumět a upadnout do zapomnění.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(11.9.2022 19:04:51)
Marťasíno, na tyhle omyly nejlépe platí přikývnout a potvrdit, že jsi v kanceláři vyhlášená jako odbornice na mužská "pnutí" uleví se ti, pocit trapnosti se rozpustí a netřeba se k tomu vracet (protějšku obvykle dojde, jak to bylo myšleno a že je zbytečné se v tom dál rochnit)
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 19:37:56)
Rose, já o takovém přístupu vím, a taky ho používám, ale někdy (o novoluní např.) a když tě fakt překvapí, co je předjímáno, to prostě nejde
neříkej, že se ti to tady ještě nestalo, já vím, že jsi velice vyrovnaná, a nepamatuju se, že by ti tady bouchly saze Neříkej, že ti některé podsouvání tady nehnulo žlučí...
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(11.9.2022 20:05:03)
Marťasíno, já ti ani nevím, jestli se mě tu někdy něco fakt dotklo
Bývám překvapená (někdy hodně), co všechno někdo třeba řeší, někdy bývám znechucená, někdy otrávená, ale osobně se mě to nijak nedotýká ...
Ano, někdy tu vypustím i hodně osobní věci, třeba i takové, které jsem nikdy nikomu naživo neřekla, nedokázala bych o nich mluvit, ale v téhle zvláštní bublině je dokážu napsat, ačkoliv samozřejmě vím, že tu zůstanou viset... Ale ani reakce na takové ultra osobní věci si k tělu tak úplně nepustím... možná výhoda mé mírně narušené mysli
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 18:32:20)
Evelyn, taky mnohem raději píšu, než mluvím. Jde i o to, že se písemně lépe vyjadřuju, můžu si to rozmyslet, nezakoktávám se a většinou moje věty mají logickou stavbu. Už na škole jsem měla raději písemné než ústní zkoušení a v práci jsem radši napsala e-mail, než telefonovala nebo šla to vyřídit z očí do očí. A pro mě jakožto introverta, je daleko snazší psát do mobilu ve svém bytě a v pohodě, než s někým napřimo komunikovat. Je to nesrovnatelně lehčí a dokážu sem napsat věci, které bych nikdy nikomu neřekla. Je to i tím, že je to anonymní, což mi věci hodně ulehčuje, proto třeba nemám zájem se s nikým z Rodiny seznámit nebo dokonce jít na nějaký sraz.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.9.2022 18:37:05)
Ústní zkoušení před 30 lidmi, to mi nevadilo, že jsem zkoušená, ale že mám před nima mluvit, písemky byly lepší.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 17:37:12)
Marťasíno, děkuji.
S tou písemnou komunikací nevím, já bych řekla, že introvertům vyhovuje, že je u ní ticho a mohou si vstřebávat svým tempem a reagovat svým tempem. Je to taková šikovná kombinace, kdy mohou být v nějakém kontaktu, zaměstnat mysl a zároveň být sami a relaxovat. (A zároveň třeba i pracovat, studovat, vařit... )
Já jsem introvertní zcela určitě, vyšlo mi to tak opakovaně vždy ve všech testech a co se znám těch padesát let, cítím se tak a vidím se tak
Ale nejsem tak vyhraněná, že by se to projevovalo extrémně, to určitě ne. A jsem už za těch padesát let obstojně socializovaná
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.9.2022 16:53:21)
Já se strašně stydím před více lidma. Nevadí mi zpívat nebo tancovat, ale mluvit sama za sebe, říct svůj názor, to jsem ruda až za ušima a koktam.
Trochu jsem se poprvé styděla tancovat s detma před jejich rodičema, ale byli uznalí, že v mém věku a tak
|
| K_at |
|
(11.9.2022 16:57:17)
Evelyn, naopak. Budu kravit s dětmi na besídce. Je mi to fuk. I když bych měla vypadat jako úplný idiot. Ale nezahraju na nástroj, Nezatancuju na výkon - třeba v rámci taneční skupiny. Tam mě zcela zrazuje tělo.
|
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 17:02:21)
Kat, přesně vím, jak to myslíš a jaké to je. Ale jde s tím pracovat. Jde to.
A pozoruji kolem sebe, kolik lidí se schová za větu "Já jsem klasický introvert". Je to mnohdy výmluva. Pravda je taková, že když to cca 5let s tebou rodič téměř nemluvil, nesnažil se o oční/fyzický kontakt a jeho jediná interakce byla "běž si hrát, běž, upaluj", bude z té osůbky takové to "divné dítě" a potáhne se to i dospíváním...S tím nemá introverze co dělat.
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(11.9.2022 16:47:43)
... běžně se takhle přemáhám vůči svým nejmilejším bližním...
Ropucho, když mám naději, že budu odpoledne sama doma, tak z práce úplně utíkám, jak se těším, že už nebudu muset s nikým mluvit. Od Covidu sama doma nejsem skoro nikdy.
|
|
|
|
| libik |
|
(11.9.2022 12:34:48)
Ropucho, však také nemluvím o lidech tady, mluvím o vlastním dítěti, myslíš , že ho neznám? Myslíš, že ho nálepkuji bez toho, že bych skutečně měla ověřeno, jakou má povahu?
Hele, sousedky mu fakt nedělají problém.
Možná bude vyloučeno z lóže introvertů
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 11:50:07)
Libiku, proč ty tak podrážděně reaguješ na všechny zmínky o extrovertech a introvertech? Co tě na tom tak dráždí? Nikdo přece netvrdí, že introverti jsou nějak hodnotnější lidí než extroverti. Jen každý jinak reaguje na ostatní lidi. Je to vrozené, dá se to jistým způsobem navenek korigovat, ale holt to tak je. Připadá mi to, jako bys popírala, že jsou lidi blonďáci a tmavovlasi.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 11:58:57)
Většina lidí je něco mezi, málokdo je vyhraněnej. Stejně je to s těmi blonďáky, pravejch je málo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 12:05:51)
Inko, ano, vyhraněný je málokdo, většina lidí se pohybuje kolem středu a tudíž jsou dobře přizpůsobiví.
|
|
|
| libik |
|
(11.9.2022 12:00:34)
Stará Huso, možná proto, že znám introverty? Lidi, co je skutečně rozbolí hlava po 2 hodinách zábavy v kolektivu, kde se cítí dobře?
|
|
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 11:32:03)
Aha, to neznám. Ani si to neumím predstavit, mozek nikam nepřehazuju.
|
|
|
| Půlka psa |
|
(11.9.2022 11:33:52)
Kolega v MHD by mě asi taky moc nepotěšil. Jsou tam teda lidi, co jsou mi blízcí, ale pak jsou tam asi stovky lidí, se kterými o sobě víme, že existujeme a poznáme se na pohled a dle jména a zhruba víme, kdo co ve firmě dělá, ale to je tak vše. S těmi se na zastávce pozdravíme a hledíme si každý svého. O povídání na několik zastávek bych nestála ani trochu, i když bych asi dokázala nedat nic najevo. Naštěstí se to teda nestává.
|
| libik |
|
(11.9.2022 11:48:22)
Normální člověk, který se nenípe v tom, co je, má někdy náladu na hovor a někdy ne, ale obvykle mu nedělá problém kývnout na kolegu v tramvaji.
Jezdila jsem do jednoho pracoviště s jistotou, že 1-3 lidi v MHD potkám, ráno v 7 i ten nesvištivější extrovert prostě chrápe, takže jsme , jak introverti, tak extroverti na jedno brdo prostě řekli "brý den" a bylo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 11:53:36)
Libiku, respektuji, že to takhle bereš, to je asi tak všechno, co ti k tomu mohu říct.
Nevěřit je legitimní, jsou i lidé, kteří odmítají myšlenku, že Země je kulatá, proč ne.
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 11:42:41)
Ropucho, já jsem se po práci vždy těšila, že si v MHD otevřu knížku a budu si číst a místo toho jsem musela pracně vymýšlet konverzační témata s kolegou z vedlejší kanceláře, o němž jsem téměř nic nevěděla. Já tedy přiznám, že komunikovat moc neumím, zvlášť pokud tíha konverzace leží převážně na mě. Pokud je někdo ten aktivní, tak odpovídat mi nijak nevadí, tam mi to jde samo, nemusím na to myslet. Horší je, že jsem byla z práce unavená a chtěla jsem mít ticho a klid a číst si. Takže jsem si radši nechala ujet spoj a jela v klidu sama dalším. I když jsem proti kolegům nic neměla, bylo mi to příjemnější.
|
| Ropucha + 2 |
|
(11.9.2022 11:50:06)
Huso, já ti naprosto rozumím.
Já konverzovat umím, moje práce vždycky částečně stála na tom, že umím mluvit na lidi a s lidmi.
Ale když si odkonverzuji svou denní dávku, mám dost a potřebuji odpočívat a mlčet.
Je to podobné jako potřeba spánku, málokdo by radostně vyskočil krátce poté, co ulehl ke spánku.
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 11:57:07)
Ropucho, taky nejsem konverzační dřevo. Když mám téma, jsem schopná mluvit i poslouchat velmi dlouho a je mi to většinou příjemné. Neumím jenom takové ty konverzace o ničem s lidmi, o nichž nevím, co je zajímá a co jsou vlastně zač. To mlčím a v hlavě mi šrotuje, panebože, to je trapné, měla bych něco říct, ale co, sakra? Cítím,i když je konverzace strojená a nucená a to je mi taky trapné. Závidím lidem, kteří dokážou splavně konverzovat v podstatě s kýmkoliv, kdykoliv a vždy je napadne vhodné téma.
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.9.2022 12:02:17)
Proč trapné? Když někoho neznám a nic o něm nevím, tak se nemusíme přeci bavit.
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 12:10:13)
Inko, takhle jsem to měla s jednou spolužačkou ze třídy na gymplu. Jezdily jsme spolu čtyři zastávky do školy a za celé čtyři roky jsme spolu kromě ahoj nepromluvily ani slovo. Bylo to nesmírně trapné a pro mě i vyčerpávající. Opravdu jsem se snažila se jí pokud možno vyhnout a radši jezdila dalším autobusem a chodila soustavně pozdě do školy.
|
|
| Stará husa |
|
(11.9.2022 12:21:59)
Valkýro, no, přesně, ta sousedka s " to oje dneska pěkně" může být klidně dotčená, že jen odpovím a jdu pryč a ani si s ní nepopovidám. Může to považovat za nezdvořilost, jenže mě prostě nenapadne nic, co bych jí řekla. Takže se jí radši vyhnu a vůbec jí nepotkám.
|
|
| K_at |
|
(11.9.2022 12:36:23)
Valkýro, pozor, tam může hrát velikou roli neobsah slov, ale to kolem. A taky mimika, gestika, tón hlasu. Mám třeba kolegyni, která píše i mluví tak, že bych ji pravidelně s chutí jednu flákla. Přitom člověk potom zjistí, že ÚMYSL A ZÁMĚR je zcela normální. Pouze provedení je matoucí.
|
| libik |
|
(11.9.2022 13:01:40)
Valkýro a jak působí ti mladí kolegové na tebe? Toužíš snad po jejich přátelství?
To, že nejsme někdy někomu sympatické asi nelze přeprat a ani nevím k čemu by to komu bylo.
"Nepříjemné báby" se vyskytují na pracovištích tehdy, mají-li nějakou možnost a chuť zasahovat do života druhých, což není tvůj úřípad.
Myslím si, že mladým kolegům budeš lhostejná do té míry, že si s tvým údajně nepříjemným hlasem fakt nelámou hlavu.
|
| libik |
|
(11.9.2022 13:14:50)
Tak to je musíš vzít na pivko
|
|
| Martina Bergerová |
|
(11.9.2022 15:38:43)
"šla si ke stánku pro pivo, se na těch židlích najednou objevily ty batohy a kabelky bundy a kdovíco. A jejich pohledy byly upřené jinam, i když jsem procházela okolo"
Valkýro, možná se pleteš, resp. je dost pravděpodobný, že se pleteš, zkus si na chvilku představit, že tomu tak je a že to bylo jenom nedorozumění
|
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(11.9.2022 17:10:31)
Ale, Valkýro, to je samozřejmě nesmysl.
Podklady ti, předpokládám, předávají nějak "oficiálně" - tedy buď přijdou z jejich e-mailu, nebo ti je přinesou vytištěné na papíru... V tom případě by bylo nejvhodnější mít praxi, že každý podklad, který někdo přinese, tak je min. signován nějakou parafou toho, kdo ti to přinesl. A pokud ty pak podle toho uděláš další práci, do které chybné podklady fakticky jen kopíruješ, tak je to problém toho, kdo ti ten chybný podklad dal.
Jasně, pracujeme, jsme lidi, takže chyby dělá každý - není dobré nikomu za tu chybu nadávat, protože se sekne každý z nás. Ale není důvod nechat si nadávat za něco, co není tvoje chyba.
U nás se to stává taky, na jednom případu pracují třeba i 4 lidi. Databáze je sdílená, ale každý má své přihlašovací heslo, takže v případě potřeby je snadné zjistit, kdo tam a kdy co zadal. Ostatní se samozřejmě také spoléhají na to, že když to tam někdo zadal, tak je to správně a nekontrolují cizí práci. Samozřejmě, pokud si chyby všimneš, i když není tvoje, tak ji opravíš a řetězení chyby se zabrání pro všechny i do budoucna.
U důležitých věcí proto je kontrola 4 očí - čili jeden to připraví, druhý to po něm kontroluje (je-li to fakt důležité, tak ta 2. jsem já).
Chyby dělám i já, to každý, ale těžko za to budu nadávat někomu, kdo už pak moji chybu jen "zkopíroval" při svojí navazující práci.
Udělá-li někdo chybu 1x za týden, tak to většinou ani nekomentuji. Nikdo neudrží pozornost 100%. Je-li to chyba systémová, tak ji řeším systémově - tj. všem zaměstnancům napíšu mail nebo všem oznámím něco jako "Množí se nám chyby při ukládání souborů - děláme toho hodně, ale opravdu musíte pořádně si kontrolovat, zda práci ukládáte do správných složek. Není v mých silách hledat, kam jste udělanou práci uložili. Našla jsem třeba podání do případu A ve složce případu B a kde je podání z případu B vůbec netuším. "
Je-li někde zaměstnanec, v jehož kapacitních možnostech (tak tomu říkám) není nějaký konkrétní styl práce, třeba není pozorný při zadávání čísel, nebo neumí spolehlivě sčítat (byť na kalkulačce...), tak mu tu práci pro jistotu vůbec nedávám a dělá holt něco jiného, protože kdo to po něm má furt opravovat...
To je samozřejmě víc práce asi tvého nadřízeného, než tvoje, ale tvoje práce je si typové problémy a jejich četnost odsledovat, s nadřízeným si o tom promluvit a případně se zeptat, jak se bude pak v praxi řešit, když ti kolega (nejmenovat nikoho konkrétního klidně) přinese chybný podklad a ty podle něj správně uděláš svoji práci...
Cílem manažera není vozit se po lidech, ale samozřejmě to, aby práce byla udělaná správně. Takže pokud chybu neděláš ty, ale ten, kdo ti podklady nosí, tak se problém musí řešit u toho někoho jiného, nebo zavést nějaký kontrolní mechanismus (pravidlo 4 očí nebo něco podobného).
|
|
|
|
|
ta kytička na závěr tvého příspěvku dala tvé pasivní agresivitě korunu, uf. Nerada kopíruju, ale aby bylo jasno, o čem píšu:
, to bys nemohla nikomu ani říct Dobrý den (protože ten den není dobrý např. pro Jemence a obyvatele Charkova)
V její náručí
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)