(12.9.2023 8:06:06) Zdravim vsechny. Chtela bych vas poprosit o vase nazory, protoze ja to proste nechapu: zhruba pred mesicem a pul jsem prisla manzelovi na neveru s jeho kolegyni v praci. Vse zacalo tak, ze asi od kvetna byl manzel jiny - jsme spolu 27 let, mame dve vetsi studujici deti. Jeho chovani zacalo gradovat od mesice cervence, kdy zacal rikat, ze maji v praci hodne prace a tak tam musi prespavat, doma se vzdy jen otocil pro ciste pradlo a jidlo a ja jsem mu to bastila, protoze jeho druh prace tomu odpovidal. Potom byl vic a vic odtazitejsi, protivnejsi, kritictejsi vuci me a prakticky vsemu, co jsem navrhovala, zacal se nezajimat o veci okolo sebe - napr. meli jsme naplanovanou dovolenou, kdy ho najednou nic ohledne toho nezajimalo atd. Kdyz jsem se ho ptala, jestli ma nejake trable v praci nebo jestli ho neco netrapi, tak vzdy odpovedel, ze ne a ze na nej furt neco vidim. Zacali jsme se dohadovat, kdy pak napr. asi 2x odesel v noci spat do prace. Jednoho dne mi to nedalo a bohuzel jsem mu vlezla do mobilu. Vim, ze by se to nemelo, ale zenska intuice mi proste radila jinak. A bum! Nasla jsem tam milostne SMSky, ktere vypovidaly o tom, ze spolu i spi a jsou zamilovani. Ta jeho kolegyne je vdana za celkem slusne vydelavajiciho manzela a ma dve pubertalni deti. Dopadlo to tak, ze jsem manzelovi neudelala zadnou scenu, proste jsem ho pozadala, aby odesel. A on opravdu odesel. Stalo se to pozde v noci, kdy nase deti jeste spaly. Od te doby je pryc. Jen jeste pro vysvetleni - v minulosti jsem mela velke problemy s manzelem, ktere se netykaly zenskych, ale vzdy jsem mu vse odpustila, urovnala a jelo se dal. Rikala jsem si, ze kdyz jsem jednou dala slib, tak holt v dobrem i zlem. Ale nevera je uz za moji hranici. Vim, ze bych ji nedokazala vstrebat, odpustit a zit vedle manzela jako doposud. Kdyz by se nekde zpozdil nebo by byl na mobilu vecer apod., tak bych se uzirala a trapila zase jen ja. A ja uz chci mit taky klid. Vytrpela jsem s manzelem toho hodne, ale nikdy by me ani ve snu nenapadlo, ze by byl schopny nevery. No, stalo se. Problem je v tom, ze od te doby zazdil uplne nasi rodinu. Nekomunikuje s detmi, nekomunikuje se mnou, kdy jsem se s nim chtela domluvit ohledne rozvodu apod. Spis mi pripada, ze dela naschvaly. Jiz jsem podala zadost o rozvod vcetne pece o deti a vyzivneho. Ale hrozne me boli, kdyz vidim, ze on se o deti vubec nezajima. Ted jim zacala skola, on se jich ani nezapta, jestli neco nepotrebuji, co treba delali o vikendu, nebo jestli s nim treba nepujdou nekam na vylet. Proste nic! Uplna a naprosta ignorace a vymazani rodiny, pokud to tak jeste muzu nazvat. S rozvodem se smiruji, s neverou manzela je to horsi, ale neda se nic delat. Holky, co mi ale moje hlava nepobira, je to chovani manzela pote co odesel. Nechapu, proc dela naschvaly, kdy ma, co chtel - ma milenku a svobodu. Proc si myslite, ze se tak chova. Jeho chovani mi pripada, kdyz to k necemu prirovnam, jako kdyby on nacapal me s milencem v posteli, a utrpelo tim jeho ego apod. Dekuji moc za vase nazory.
(12.9.2023 9:40:05) Tak on asi úplně nechtěl odejít z domova, když ta milenka je taky vdaná? Asi by mu vyhovovalo, kdybys doma dělala servis, nic od něj nechtěla a on by buď přišel domů nebo nepřišel ... Tak to jsi mu trochu pokazila. Ovšem že se nezajímá o děti, to je prostě hnus bez ohledu na cokoliv.
(12.9.2023 10:55:25) Take si myslim. Ale prave s temi detmi, i kdyz jsou uz vetsi, to proste nechapu. Do te doby byl vzdycky fajn tata a od malicka se detem venoval. Ja osobne deti proti nemu nelanarim, spise jim rikam na vysvetlenou, ze je ma tata urcite rad, ale ze proste ted reaguje takhle. I kdyz to sama nechapu. Ale myslim si, ze si tim sam vytvari propast mezi detmi. A moc by me mrzelo, kdyby to tak bylo.
(12.9.2023 11:20:07) Podle mě má zatmění mozku a pod ním skrytý opravdu hluboký stud, kterého se nechce ani dotknout, proto hází vinu na tebe a odrizl se od dětí. Když je ta komunikace takhle na houby, moc doporučuju k rozvodu advokata, vyplatí se to. Snad se časem asoon vztah k dětem srovná... Cítím s tebou, je to na houby.
(12.9.2023 11:22:19) Nechtěl se rozvádět, tak teď se snaží dokázat, že vám bude chybět, třeba chce abys ho nakonec prosila, aby se vrátil. Dost možná se tvojí celkem chladnou hlavou a rázným řešením cítí uražený a dokazuje i sám sobě, že mu nechybíte a dokáže si zařídit život bez vás. Dělá tlustou čáru.
(12.9.2023 11:35:35) To je mozne. Ale samozrejme je mi to taky lito. Kdyz jedu z prace, tak si pobulim v aute, nebo doma v koupelne. Ale vim, ze je to fakt konecna, ze neveru fakt nedam, a tak si musim zvyknout, ze to jinak nebude a jit dal. Ale hodne me mrzi, ze nerozumim, neumim si vysvetlit to jeho chovani.
(12.9.2023 11:53:03) Asi se rozhodl Ti ten rozvod osladit, v mem okoli to je dost bezna vec, obzvlast pokud se to deje jeho vinou.. Bud tohle, anebo zase naopak si detí zacnou vsimat az moc a pretahovat je na svoji stranu, uplacet je a pomlouvat manzelku..Nekdy se to prvni prehoupne do toho druheho pripadu, takze bych byla ve strehu, mozna ta prvni varianta je o neco lepsi... Protoze pokud se s milenkou, navic vdanou, rozejdou, dost mozna pouzije deti jako paku pro navrat..Drzim palce, at z toho vyjdes co nejlip..
(12.9.2023 11:43:25) Jenže... co když je tohle přesně to, co chtěl? Psalas, že i předtím, než jsi mu řekla, ať odejde, byl hodně s milenkou a z vašich společných akcí spíš couval... Tak je prostě s ní... A před dětmi je mu možná trapně, tak se kontaktu taky vyhýbá... Musí to být hrozně těžký, přeju hodně síly
Oni prostě chlapi reagují různě. Můj BM byl taky fajn chlap než potkal tu pipku z práce. S tím se nic delat nedá. Akorát já se složila a obdivuji tvůj chladný přístup. On teď podle mého nemá hlavu v pořádku. Má zatmění. A časem třebas ještě zjistíš, že po kamaradech bude říkat, že mu bráníš ve styku s detmi. Aby si sám před sebou obhájil tu ostudu. Nikdo nechce pripustit sám sobě (natož druhým), že se zachoval jako blb a srab. Proč se tak chová nevime, ale možná to nečekal. Kdo ví, jestli se paní kvůli němu rozvede. A třeba už ho nebude chtít a on nakonec nebude vědět co se sebou. Páč byl (je) ve stavu, kdy věci rozhodně nedomýšlel. Jenom taková myšlenka.. proč by děti měly čekat až jim zavola on? Nemuzou zkusit zavolat oni jemu? Že by mohli jit spolu nekam ven, na vecu, do cukrarny? Když to nezabere, tak holt se musi smířit s tim, že je to blb. A prijde mi to horší než když to funguje blbě mezi rodiči, ale nejak to vzdycky s dětmi po rozvodu uplácají.
(12.9.2023 12:15:16) Znam jednoho, co se o deti po rozvodu nezajimal, kontakt odmital, a pak na pohrbu sveho taty ( aby si obhajil pred lidmi nepritomnost deti, kterym o pohrbu nerekl) nevahal do smutecni reci zakomponovat zminku o tom, ze dedecek nemohl vidat vnoucata, protoze to bylo matkou znemozneno...
(12.9.2023 15:32:23) Breburdo, To mi prijde jako největší dno. To bych se asi neudržela, kdybych to vedela.. Měl mlčet a nekomentovat, když už má maslo na hlavě. Ale proto jsou někteří lidé srabi. Prostě to hodí radši na druhé. A někdo mu to holt žere.
(12.9.2023 12:07:54) Podle mě má špatné svědomí a aby si to obhájil sám před sebou, tak kolem sebe kope. Před dětmi je mu trapně, tak se s nimi radši nestýká. Časem se to utřepe.
(12.9.2023 13:20:15) No, holt je to v nejhorší dobu... Jestli spolu spí od května a ty jsi na to přišla nedávno, tak je to holt v tu fázi nejakutnějšího hormonálního omámení...
Lidi nemyslí a chovají se mnohokrát jako pitomci.
Pokud byl předchozích třeba 20 let fajn a starostlivý táta, tak to jen tak nezmizí. Ona se ta hormonální mlha zvedne...
Není nutné rozvod uspěchat. Kdyby ke mě někdo přišel, že včera vyhodil manžela pro nevěru a dneska chce psát návrh na rozvod, pošlu ho domů (nejsou-li tam nějaké speciální urgentní okolnosti). V akutních emocích se dlouhodobé věci řešit nemají. Myslím, že ani pro děti to není nejlepší příklad (zvlášť, pokud do teď to byl fajn chlap a fajn táta...) - to jako po první "chybě" okamžitě ostrý řez? Nebo "nevěra je pro mě konečná"? Hodila bych se trochu do klidu. Nevěry se dějí, vydržet s někým 30 let ve vztahu se rovná skoro zázraku, hormony zamilovanosti jsou sviňa (a krize středního věku, čemuž asi věk tvého muže odpovídá, taky)... To je skoro, jako bys odstřihla děti za to, že s v pubertě chovají jako puberťáci...
Jinak - pokud to po 27 letech manželství byla první nevěra, tak je to spíš k pogratulování než na nějaké odsuzování a radikalismus. (ale to je můj zcela pragmatický názor vztahového realisty).
Neříkám, že máš za ním jít, že mu odpustíš a vezmeš ho zpátky (on by o to v současné fázi určitě ani nestál), ale přistoupit k tomu realisticky - stává se, hormony, krize středního věku... Počkáme, uvidíme, nastavíme si jinak život...
Vůči dětem - ty přijmou to, co udělají rodiče. Měli byste si spolu sednout a domluvit se, že to oznámíte společně dětem s tím, že jak to bude dál. Konec konců, velké děti budou i osobními účastníky opatrovnického řízení o výživné, takže by měly být informovány velmi podrobně.
(12.9.2023 14:50:13) No vec se ma tak, ze radikalni rez to je, ale ne jen tak. Za tu dobu manzelstvi se mi nadelal veci, kdy jsme prisli o dum, auto, museli jsme se prestehovat a zacit znovu apod. Vsechno jsem se snazila s nim prezit, i kdyz to bylo hoooodne tezky, protoze on vzdycky pri problemech, ktere zpusobil, strkal hlavu do pisku a ja jsem vse resila sama. Je toho prave vic, ale nechci se v tom uz hrabat. A ted, posledni roky, kdy jsme se odrazili ode dna, tak udela zase tohle. Ja mam pred sebou jeste tak ctvrtinu zivota v prumeru, a ten bych uz chtela prozit fakt v klidu. Takze tak. Deti to vedi, musela jsem jim preci vysvetlit, proc tata neni doma a nezajima se.
(12.9.2023 17:14:42) Soníku, no ber to tak, že normální by bylo ho vyrazit po prvním takovém průseru. Dostal ještě X let k dobru. Znám stejný případ. A ne - on se nezmění, nenapraví. Jen chci říct - možná buď ráda, že nekomunikuje. Protože by mohl dělat velké peklo. Možná je lepší, že o něm nevíš.
Pokud je to celkově chlap k prdu a potřebovala jsi jen tu "poslední kapku", tak fajn.
Mě to ze začátku připadalo, jako přílišný radikalismus po první chybě po 27 letech.
Dětem to podat normálně - rozvody se stávají, je to smutné, ale není to žádná tragédie. Život se změní, ale pro ně snad ne až tak moc. Jak jim vysvětlit, že jejich táta o ně nejeví zájem, to nevím. Asi jako všechno, pravdivě a uměřeně věku. Řekla bych, že ani já to nechápu, ale věřím, že je to jen dočasné ... A aby děti věděly, že i když naše manželství končí a případně já se teď cítím ublížená (pokud vědí, že je v tom milenka), že pro ně je to pořád táta.
Jestli jsem pochopila, tak on teda k té milence nešel, ona furt je se svým manželem. Tak to by na děti čas mít mohl, když nežije v hormonálním šílenství začátku vztahu. Vony hormony zamilovanosti, po třeba 20 letech, co je necítil, jsou sviňa...
Někdo to tu už psal, že měl ze svého manžela pocit, že je na drogách... Jo, to tak prostě bejvá v téhleté fázi... Kdyby to ruplo o pár měsíců později, tak by to bylo zase jiné...
(13.9.2023 20:59:42) Hlavně to nijak nevztahuj na sebe.
Fakt kombinace akutní zamilovanosti (hormony, hormony) ve věku "krize středního věku", to je něco, co se přebíjí strašně špatně.
Neříkám, že ho to omlouvá, ale prostě dostat se do této situace vyžaduje sakra silnou osobnost, aby to nějak rozumně ustála...
Zjistit tu nevěru v téhle fázi, to je prostě špatně. Svým způsobem pro tebe dobře, že to nebereš jako totální šok, ale že to pro tebe je jen poslední kapka. Vony ty ženský, které doteď viděli toho svého jako dokonalého, chválili se, jaký ony mají skvělý manželství, litovaly kamarádky, které měly nějaké problémy, a pak se toto provalí, tak jsou v pr.... mnohem víc...
Prostě - to je život. STává se. Proti zamilovanosti (sorry) není odolný nikdo.
(13.9.2023 23:09:33) vyprávěla mi jedna kolegyně, jak se jí rozpadlo manželství, že se na rozvádějícího se manžela ani nemohla dlouho zlobit, jen žasla, co se s ním děje - hlavu naprosto v oblacích, nedokázal nikoho déle vnímat, myšlenky se mu rozutíkávaly, neustále zasněný, úplně vymytý mozek, i v práci velmi málo použitelný - vidělo to celé jeho okolí - prostě se zamiloval, a to tak, že se vážně zcvoknul Nestaral se o své záliby, o sport, o přátele - fakt jen tu jednu myšlenku na milenku.
Žasla jsem, jak to paní líčila, už jí to přebolelo, prý viděla, že tohle nejde vyhrát ani nijak uhrát, tomu prostě musí jenom ustoupit Byl jako po lobotomii...
(14.9.2023 7:29:28) ta paní, co mi vyprávěla svůj příběh, měla se svým manželem dříve firmu, a říkala, že ho občas z firmy sledovala, jak přechází vozovku - bez rozhlédnutí, v plném provozu, prostě byl totálně mimo - totálně zamilovanej, totálně zblblej - říkala, že se akorát bála, že ho něco zajede a ona s dcerou bude bez alimentů
(15.9.2023 8:44:10) Ano, to jsem měla přesně já doma. Úplně mimo ten člověk. Ja z nej byla na prášky. Dvojí tvář. Blázen. Před detmi relativně ok, ale když usnuly, tak co se pak dělo.. Nechtěla jsem ho vyhodit kvůli detem, ale měla jsem. Dnes toho jediného lituji. Že jsem se nechala natlačit do kouta a díky tomu se sesypala. Pár měsíců teroru než se odstehoval. Opustil koníčky, vyčetl kde co a spoustu lidí odříznul na dlouho. I ti, co mu delali tak trochu křoví to nakonec nedali.
Dnes by letěl ani hadry by si nestihnul vzit. Ty by letely už dopredu. Ale myslela jsem, že nedělat scény bude lepší. A vyhodit ho ze společného bydleni by bylo asi problematicke. Deti jsme sice uchránili (beru si sobecky větší část zodpovednosti za to, jemu to bylo v tu chvíli jedno), ale moje duševní zdraví to pochroumalo dost. Nicméně utřepalo se to. Nejak to funguje a s vědomím, že měl totální zatmění a pomalu procitává. Svou chybu by samozřejmě nikdy nepřiznal. A rodiče tedy byli paf. A to nevedeli všechno. Vlastně nic. Ptali se, jestli v tom je někdo třetí, nebo co se deje. Ale já jim nakonec nic neřekla a on samozřejmě mlčel. Samosebou ho neodřízli, ale myslím, ze tusili a jeho novou paní ještě nikdy neviděli.
(15.9.2023 9:11:40) omlouvám se, že píšu tak intimně, ale mám pocit, že to je fakt o tom soudruhovi dole - jak chlapům postupně pomalinku klesá testosteron, tak ve věku 40-45 let to fakt přestává být krásně pevná chlouba a intenzivní libido No, ale to je příroda, za to manželka nemůže.
Tak se pánové trápí, souží, nikomu se nesvěří (teda kromě Langmajera a Gondíkové - ti o tom, že Langoš neměl erekci, mluvili i v talk show). Potom jim před nosem projde mladší "roštěnka" a soudruh dole na ni "slyší" Muž si řekne "aha, tak to bude ta pravá". Jenomže za půl roku, když chemie a iluze opadnou, soudruh dole už zase sem tam stávkuje (i s tou mladší roštěnkou), protože holt příroda a věk...
Jenomže to už s roštěnkou čeká dítě a tudíž "musí" začít i nový život Možná by se radši i vrátil k první ženě, s ní má kupu společných vzpomínek, nějaké děti, které právě dospívají a akutně by ho potřebovaly (to s tou novou mít prostě nebude), ale výhybka už byla přehozena, tak se jede po nové koleji Místo toho vozí kočárek a předstírá, že je strašně mladej a šťastnej. A krutě se bojí, jak s novou mladší partnerkou skoulí příštích dvacet let intimního života, když se soudruhem už zase není dobrá domluva...
(15.9.2023 9:32:26) já myslím, že to není jen tím "soudruhem"... prostě se chlap (nebo i ženská) najednou lekne, že mu život utíká pod rukama, uvědomí si, že už je víc jak "za půlkou" a dostaví se panika, že to je jako všechno? už nic nového? už budeme jen stárnout, počítat další bolístky a maximálně se těšit na důchod? že karty už jsou dávno rozdané a hra se chýlí ke konci bez jakéhokoliv dramatického zvratu... už žádné zářivé zítřky, žádné chvění před výzvou, žádné očekávání neznámého, všechno už víme, všechno bylo objeveno, vysloveno a teď jen nějak to doklepat... no a ta nová ženská (chlap), to je jako pootevřené okno, najednou se blýskne šance začít znova, všechno to změnit, žádný konec, ale začátek... no a někdo té iluzi holt podlehne...
(15.9.2023 10:00:50) jo, to je fakt Když oni chlapi zrajou nějak pomaleji, než ženský...
V mém okolí jsou ženy, s dětmi, právě našly svůj vkus co se týká bydlení, oblékání, líčení - šperkují zahradu nebo aspoň terasu, jejich dospívající děti jim stále zabírají velkou část kapacity (velké děti-velké starosti, už to není píchání ouška na pohotovosti, ale jsou to pravé ryzí "dospělácké" problémy, které ty jejich děti mají). Právě pomýšlejí nad svou kariérou, dělají něco pro to, aby se dostaly o level výš. Cestují - teď už bez dětí, takže jiná dimenze cestování.
Ale žijí naplněný život, nečekají "ták, a teď přijde ta skvělá část mého života."
Proč chlapi čekají, že nějaké wow teprve přijde? Mají zázemí (hypotéka bude za chvíli doplacená), mají děti, své koníčky, určitou kariéru... Proč čekají od života, že to hezký teprve přijde? Chlapi dozrávají pomaleji, tím to taky může být.
(15.9.2023 10:01:29) Tenhle věk byvá věkem bilancovaní. Práce, rodina, osobní přání a touhy. V mladším věku je víc sil na přizpůsobování, toleranci, a vědomi odpovědnosti k malým dětem člověka vic svazuje i když není v životě úplně spokojený. Ale kolem 50 se realita obnaží a ptá se: co ještě dokážeš, kam vylezeš, kolik vyděláš, co ještě uvidíš..A tenhle koktejl pak naplní skleničku, první lok muže byt opojný..
(15.9.2023 11:55:36) Rose, hezky popisuješ mužskou krizi středního věku. Souhlasím. S tím, že podle mě si to ani takto nemusí formulovat a uvědomovat, běží to na pozadí podvědomě a projeví se to pak slabostí vůči novým podnětům. A všelijakým "blbnutím", lidově řečeno.
(18.9.2023 14:59:43) Smarja, ted mi po tvym popisu doslo, proc me zadna krize nedohani, ac nejstarsi ze tri deti bude ta neceky rok plnolety (dikybohu!) V podstste by se z toho dalo vyvodit obecny pravidlo- musite mit neuveritelne pestrej zivot, pak se do toho rozpolozeni nemuzete dostat V mych skoro 40 letech jsem jeste nikdy nedosahl nejakyho nudnyho kontinua po dobu delsi nez cca dva roky, v zivote jsem postupne zmenil (a menim) furt vsechno a nic mi neni svaty, socialni role, pohlavi, povolani, zem, ve ktery ziju, konicky, casto se stehuju nekolik set km daleko, kdyz mi neco nevyhovuje, zmenim to. Muj zivot ted se znacne lisi i od toho pred tremi lety, jeste vic od toho pred peti, deseti lety... a nedokazu ani predpovedet, jak bude vypadat za dva roky, natoz pet let. Takze to, ze bych se nekdy dostal do situace, kdy bych panikaril z toho, ze v zivote nic nestihnu, to je asi to posledni, co mi hrozi Vrele doporucuju.
(15.9.2023 10:20:07) nejsem odborníkem na chlouby, nikdy jsem Shorea neměřila
Ale domnívám se, že první případy, že to není "výstavní plná polní" na "první dobrou", přicházejí kolem 40, někdy třeba i dříve, testosteron od 30 pomaličku klesá...
(15.9.2023 10:33:50) Mně teda testosteron asi stoupá, protože mám někdy pocit, že mám čím dál víc chlapské vidění. Takže si docela i troufám na hodnocení mužského zrání. A jakožto polochlap se vás ptám: Daly byste si raději zcvrklé a lehce moučné a nahnilé jablko s hořkou skvrnitostí, které válíte doma drahnou dobu nebo čerstvé, šťavnaté, právě utržené ze stromu ?
No a takhle to někdy na ty chlapy asi přijde. A ne všichni maji morál, charakter a povahu na to, aby si přednostně dali to starý, okoukaný a prudivý. I když je to třeba kvalitnější odrůda. Obzvlášť, když si prostě ještě chtěji v tom životě pochutnat.
(15.9.2023 10:41:10) No jo Koníčku, ale ona ta čerstvá jablíčka byvají nekdy uvnitř více nahnilá, než ta postarší oválená. Ale na to chlapci casto prijdou až když ho ochutnaji. A dost často si ještě celou odrudu vysadí. A pak už není kam utéct.
(15.9.2023 10:47:59) no ona ta čerstvá jablíčka ani nemusí být nahnilá, jen občas chlapec zjistí, že už na něj nemá dost pevné zuby a taky že často není jediný, kdo by to čerstvé jablíčko chtěl utrhnout a ti ostatní jsou silnější a dravější než on, takže se pak ještě bojí, aby mu ho někdo nesebral (a pak brečí, že mu mezitím někdo sebral i to jeho lehce přezrálé )
(15.9.2023 10:49:16) no Despi, ne že bys neměla trochu pravdu, ale ruku na srdce, ty dvacetiletý slečny mají ale fakt výstavní zadky někdy - to se zase musí uznat Nezavírejme před tím oči. To je kolikrát fakt exkluzívní zadek v kraťasech, útlý pas a nádherné vymodelované šťavnaté pozadí - to musím uznat i já
Nebo ty pevný prsa, který ještě nekojily A v nabídce na ulici někdy prostě jsou taak pevný trojky i čtyřky, že nezbývá než kysele uznat, že to je ale fakt hezký přírodní úkaz A nemusí to být v jednom packu s úplně blbou hlavou, kolikrát se příroda vyřádila a dala tomu i rozum, smysl pro humor, krásnej úsměv
Ježiši, já bych chtěla být ještě na pár dní mladá, v té době, kdy všechno zezadu i zepředu vypadalo fakt dobře. A já tehdy nevěděla, že to je ok, styděla jsem se, nic jsem si neužila
(15.9.2023 10:58:19) "kolikrát se příroda vyřádila a dala tomu i rozum, smysl pro humor, krásnej úsměv"
No a taky vzhledem k věku určitou naivitu, nezkušenost, rozzářenost, nezapšklost, otevřenost, optimismus, nehraný a neskrývaný obdiv.... Teď určitě namítnete, že nezapšklý a optimistický jste taky. Ale všimněte si očí dvacetiletý holky a očí padesátnice. Jo chvilku nějakou rádobymladistvost může udržet, ale je to jen iluze. Starší žena může nabídnout ty zkušenosti, přehled, nadhled, smysl pro humor, podobné životní zážitky, ale jinak je prostě scvrklá, seschlá, vrásčitá a povadlá (proti dvacítce). K tomu navíc často prudivá a kritická. A když se na ní muž podívá, vždy vidí své vlastní stárnutí a svou nezářnou budoucnost. Tak to prostě je. Škoda, že už tu není Zetko - ten by nám to tu vysvětlil všem.
(15.9.2023 11:05:19) Koníčku, je to tak A k tomu, jak píšeš ty, se ještě přidá to, že se chlapovi 45-50 roznemůžou rodiče, on vidí to jejich stárnutí a skutečný finiš jejich života, soucítí s nimi, stará se, pokud nejsou soběstační, ale fakt nechce nastoupit tuhle cestu ještě neeee
A pak mu z personálního pošlou 95-63-98, denně to má na očích
(15.9.2023 11:10:26) koníčku, tady nám, starým raketám, nezbývá než doufat v jistou slepotu našich partnerů, kteří nás stále vidí jako ty krásné mladé a zářivé ženské, co poznali na začátku a když pak přijdou na sraz bývalých spolužáků, nestíhají ani pobrat, kam se ztratily jejich krásné spolužačky a proč na sraz přišly jejich staré matky místo nich... a v mysli pak vidí tu svou "stále mladou" manželku a říkají si, jaké mají štěstí... pak nezbývá než doufat, že to prozření a uvědomění si své staré ženy jen tak nepřijde (a když máme štěstí, podobná slepota zasáhne i nás a tak stále vidíme svého muže jako toho nestárnoucího frajera i když ve skutečnosti by si o něj ta krásná dvacítka neopřela ani kolo )
(15.9.2023 11:10:51) Koníčku, tak to můžu mit radost, že takové jsou naše dcery, ale my už ani takové byt nemuzeme a ani nechceme ne? Proč bych měla chlapa omlouvat, že si našel mladší a hezčí? Copak to je nějaká zasluha? Spíš srabáctví. Svou druhou mizu si nevyřeší. Jen jí posune a okolo všem udělá spoustu problémů. Prijde mi to nedospelé.
(15.9.2023 11:42:06) Tak pozor pozor. Já se nikoho nezastávám ani nikoho neomlouvám. Jen mám občas nějaké mužské brýle na očích (něco jako v pohádce Jak se ševcem šili čerti) a řeknu si : " jo tákhle !" Prostě občas to stárnutí a nestání semele i charaktera. Já nesnáším Michala Horáčka od doby, kdy deklamoval jak chlap může opustit svou stárnoucí manželku a vzápětí to udělal. To samé Mel Gibson. A taky Hynek Čermák - jeho bývalá pohledná manželka někde říkala, jak se tomu mužskému blbnutí společně smáli a hle Hynek se zakoukal do mladice. Ale když mi místo těch růžových přistanou ty mužské, úplně vidím a cítím tu dívčí šťavnatost. Takže trošku toho pochopeníčka někdy mám. Ale jinak
Mojí známou po padesátce opustil manžel kvůli jiné ženě. Ta žena byla o dva roky starší než ta opuštěná. A bolelo to úplně stejně, jak kdyby to bylo kvůli mladici. Prostě někdy láska vyprchá a člověk jde o dům dál.
(15.9.2023 12:13:10) já spíš nemůžu Čermákovi-Raplovi zapomenout, že v rozhovoru řekl, že konečně potkal ženu, kterou si touží i vzít - tedy tu 25letou, současnou. Nepřišlo mi to moc fér, vůči jeho "čerstvé ex-ženě", kterou si tedy nikdy nevzal, ani vůči dětem, které uvedl něco v tomto smyslu: "jsou už velké a samostatné, tak to zvládnou". No, debil. Obě děti byly náctileté... A on v tom rozhovoru rozjímá, jak svou milovanou ženu fotí, akty, protože ženské tělo je něco nádherného. No je to něco nádherného - ale to načasování
Moc obdivuju, co po tom rozvodu ty ženský dokázaly - Hybnerová, Čermáková, Batulková
(15.9.2023 12:18:30) Čumčo, jenže víš co? Drtivá většina žen o partnera jednoho dne přijde a musí se s tím vyrovnat. Buď chlapík chytne druhou mízu a uteče, nebo zemře. Těžko soudit, ve které fázi života je obtížnější to ustát. Ale projde si tím většina, v tom vidím jistý kus spravedlnosti.
(15.9.2023 14:11:03) Rodinová, já jsem si z toho vzala poselství, že zažít šok z nevěry zamlada není svým způsobem na škodu. Člověk se trochu odpoutá od toho růžového obláčku, odžije si to, a do budoucna už má ozkoušené, že to lze zvládnout. Žádný další šok už pak není takový. Je to nepříjemně pragmatické (pro mě), ale myslím, že užitečné.
(15.9.2023 14:55:27) Ropucho, Jako mladí jsme zažili lecos. I tu neveru. Ale ono v partnerském vztahu, kdy něco buduješ a máš deti a dokonce to vypadá, že úspěšně, tak z toho se nedá jen tak oklepat. Smrt je prostě smrt. Ale když tě nejbližší člověk zklame, je to jiná dimenze "odchodu partnera". Pro tebe ten partner taky "jakoby umřel". Není tu pro tebe. A Kromě důvěry příjdeš na čas o sebevedomí, o pocit bezpečí, o pocit, že věci mají smysl. A když nekdo zemře, obvykle ti nikdo neřekne, že za to můžeš. Kdežto u rozvodu oblíbené "problém je z 50% díky tobě" mi tedy přišel jako sůl do rány. Nestačí že na mě chlapík naházel špínu v sebeobraně před vlastním srabáctvím. Ještě i někteří mi museli naznačit, že sice s tim jeho rozhodnutím nesouhlasí, ale něco tam přeci muselo být.. Přeci chlap neodejde jen tak. Měla jsem pocit, že kdyby umřel, všechno by bylo jednodušší.
(15.9.2023 18:28:28) kopíruju od Despi: "A když nekdo zemře, obvykle ti nikdo neřekne, že za to můžeš. Kdežto u rozvodu oblíbené "problém je z 50% díky tobě" mi tedy přišel jako sůl do rány. Nestačí že na mě chlapík naházel špínu v sebeobraně před vlastním srabáctvím. Ještě i někteří mi museli naznačit, že sice s tim jeho rozhodnutím nesouhlasí, ale něco tam přeci muselo být.. Přeci chlap neodejde jen tak"
Despi, to je fakt na pytel. Takhle zpravidla reagují cizí lidé, citově nezainteresovaní, nechápu takové reakce od tvých přátel
Lidi hlavně nevědí, co v takové situaci říct, tak plácnou nějakou rádobychytrou debilitu. Kamarádka přišla o dítě, batole - a její otčím jí na utěšenou po pohřbu řekl "stejně ti to není líto, mělas ho jenom jako takovou panenku" To už snad ani není z ostychu a nervozity, tohle třeba byla ryzí idiocie.
Despi, jestli se můžu zeptat, jak je ti teď, s odstupem času?
(16.9.2023 9:08:16) Čumčo, to mi naštěstí nerikali blízcí. Spíš známí. Ale je to běžně uznávaný fakt. Přeci chlap ze spokojené rodiny neodejde. A v každé funkční i nefunkční rodině najdeme řadu věcí, které nás na tom druhém štvou. Nebo kde vyhnívají kostlivci. Nebo něco nefunguje. A nekde to chtějí řešit nebo tolerovat a někde ne. A někdo se cíleně rozhodne, že chce nekoho nového. Tak si ho najde nezavisle na tom, jak moc se ten druhý snazi protoze to není pro něj dost. A mluvím o běžných starostech. Ne žádných patologiích, pití, agresi. Já za sebe jsem si řekla, že jsem udelala co jsem mohla. A on se rozhodl toho nevyužít. A tím se to uzavřelo. Beru to uz jak to je.
(16.9.2023 9:38:15) tohle mi taky pomáhá - vědět "já už jsem vyčerpala všechny možnosti, udělala a zkusila jsem všechno, co šlo" - potom se ve mně rozhostí rezignovanej klid, napětí odeznělo, protože už fakt není co dalšího udělat
Kdykoli v životě jsem zažila tenhle stav, následovala změna - a v dlouhodobém horizontu zatím byla vždy relativně dobrá, ačkoli jsem to v dané době vnímala jako katastrofu
Despi, taky jsi udělala všechno, co bylo ve tvých silách Jestli k němu přesto pořád něco cítíš, stále existuje eventualita, že mezi vámi není všemu konec Ale možná že to nebyl ten pravej a to fakt hezký teprve přijde, měj oči otevřené
To, že jsi ho tak milovala, nemusí znamenat, že byl ten osudovej, znamená to spíš to, že umíš mít tak hluboce čistě a oddaně ráda, vypovídá to o tvých kvalitách, ne jeho kvalitách.
(16.9.2023 14:56:43) Jojo. Ať si jde za svým cílem. Beztak udiveně koukám na jeho nové charakterove zmeny. Ale původní varianta byla fajn. Základ měl dobrý, ale teď prostě nechal vyplout napovrch více nové negativní vlastnosti. Bohužel. Kazdy je v sobě má a blizkost určitých lidí to buď zhorší nebo zlepší. Spousta jeho blízkých je ponekud rozčarovaná, ale samozřejmě já to ze sve pozice nemůžu moc hodnotit, nejsem objektivní.
Nemyslím si, že by existovala nějaká eventualita. Naučili jsme se spolu vycházet bez emocí a s rozumem. Myslím že to stačí.
(16.9.2023 15:14:10) "teď prostě nechal vyplout napovrch více nové negativní vlastnosti."
tak to není šťastnej
psalas, že při odchodu na tebe navěsil spoustu "důvodů" proč odchází, proč se pro ten odchod odhodlal - hele, to je hodně častý, před nějakou dobou jsem tohle měla v přímém přenosu, kamarádka se zbavovala otce svého dítěte, který svedl mladou holku, denně jsme se o tom bavily...
Když odcházel, vyplival všechno možné, spoustu absolutní demagogie, co na ní je prý špatně, a proto on musí pryč se svou milou - zapletl do toho kamarádčina mrtvého tátu, kamarádčinu nemoc, na kterou má částečnou invalidku, chtěl ze msty do své péče jejich malé dítě
(16.9.2023 9:19:08) Čumčo Ještě k tomu batoleti.. oni občas lidé fakt v těhle situacích říkají blbosti. Sami se cítí velmi nekomfortne. Ale je fakt, že to byla opravdu hrozna veta. Ale dokazu si predstavit, že v prazákladu se snažil o jakousi útěchu. Já jednou na pohřbu kamarada pozdravila jeho rodiče "dobrý den".. v zápětí jsme si padli do náruče a poplakali si, ale kdyby nebyli blízcí, tak by se mohli cítit blbě. Že místo upřímné soustrasti jim přeju dobrý den. 🤦🏼♀️
(16.9.2023 9:29:02) Despi, v Básníkách je scéna, kdy Štěpánek po smutečním obřadu za svou zemřelou maminku přijímá soustrasti - a soused Vietnamec, zřejmě ještě neovládající češtinu, rychle vzpomíná, jaká česká slova by měl použít, a řekne: "Upřímně vám blahopřeju"
(18.9.2023 15:06:14) Kamoska (ceska, toho casu studentka psychologie) se v papirnictvi, kde si kupovala takovej ten vysouvaci nuz a lepici pasku na baliky s milym usmevem ptala, zda prodavaji i "gratulace k umrti"
(19.9.2023 22:20:50) Před časem jsem v práci zjistila, při příležitosti jednoho úmrtí, že mladí kolegové nevědí jak se jmenuje to " přání k úmrtí " , které chtěli poslat. Věděli, že to existuje, asi to viděli někdy v obchodě, ale slovo kondolence neznali.
(15.9.2023 15:17:41) Rodinová, to nepředáš, nenaočkuješ - to se musí prožít, ta tragická láska, vybrečet se, chvíli nespat, pak zvednout bradu a jít dál
(15.9.2023 14:00:16) Vlad, mě na to přivedla má maminka, když ovdověla. Je to velmi nemilosrdné, člověk má celý život parťáka, oporu, lásku... a ve chvíli, kdy je starý, oslabený, zranitelný, najednou po padesáti letech na všechno zůstane sám. A ve většině případů je to žena.
(15.9.2023 15:12:21) "Drtivá většina žen o partnera jednoho dne přijde a musí se s tím vyrovnat. Buď chlapík chytne druhou mízu a uteče, nebo zemře."
šmankote, v životě mě nic takovýho ani nenapadlo, fakt nikdy... jasně, že může protějšek nezodpovědně zemřít/prchnout, ale proč bych takhle měla uvažovat?
(15.9.2023 15:35:28) no máma vždycky říkala, že u nich se ženské málokdy dožily šedesátky, 65 prý maximálně... no sama se nedožila ani 68... nedělám si iluze o nějakém svém dlouhém setrvání na tomhle světě
(15.9.2023 15:52:44) rozvod a smrt ti není dost radostný?
"Bílým šátkem mává, kdo se loučí, každého dne se něco končí, něco překrásného se končí. Poštovní holub křídly o vzduch bije, vraceje se domů; s nadějí i bez naděje věčně se vracíme domů. Setři si slzy a usměj se uplakanýma očima, každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná."
(15.9.2023 16:29:04) Rose, k tomu mě napadá: Pane, zůstaň s námi, když se připozdívá. Večerní světlo obzor zdobí, o další den jsme konci blíž. ... atd..
(15.9.2023 19:14:52) To jste mě dostaly, zatím se mi podařilo fakt, že až já půjdu do důchodu, chlapovi bude 80, docela ignorovat. Navíc s perspektivou dalších 20 až 30 let života, máme v rode dlouhověkost, i chlapi se dožívají 90. Babička se dožila 92, její máma 102. Měla jsem blbou náladu už předtím, a teď mi není líp. Představuju si, kde v 70 schrastim chlapa, když už jich půlka bude mrtvá.
(16.9.2023 7:31:28) La Pepo, myslím že v tomto pokročilém veku už nebudeš pravděpodobně nikoho hledat. Moje babička je o 11 let mladší než děda. Když děda zemrel, už byla taky v důchodovém věku 69 let. Stacily jí deti a vnoučata a zahrada. Sexuální pud už jí netáhnul a technické veci obstaraly děti. Nepotrebovala nikoho. Je pořád celkem fit. A zvykat si na nekoho nového bylo už nad její sily. Nechtěla. Mela k dispozici kamaradky. Takže to jí stacilo.
(16.9.2023 21:33:10) No, to si úplně jistá nejsem. Vlastně jsem si to myslela, když jsem se ve 40 rozvedla a za pár měsíců jsem zjistila, že to nepůjde a totálně jsem to přehodnotila....
Já to s ženskýma moc neumím.... Pro kamarádky jsem obvykle příliš šílená už teď.
(15.9.2023 11:49:36) ..."ale jinak je prostě scvrklá, seschlá, vrásčitá a povadlá (proti dvacítce). K tomu navíc často prudivá a kritická..." Tsss, nejsem a nejsem a nejsem
(15.9.2023 11:59:55) "Tsss, nejsem a nejsem a nejsem"
Federiko, no... Vytáhla jsem po dlouhé době svatební fotky. A udělala jsem si v telefonu koláž s aktuální momentkou. Přestože muž, trpící tou milosrdnou slepotou, kterou popisuje Rose, na výzvu "najdi pět rozdílů" prohlásil, že skoro žádné nevidí, já zřetelně vidím vnučku a babičku Možná to tedy mám z toho nedostatečného mazání.
U muže rozdíly skoro nevidím, takže buď funguje též partnerská slepota, nebo nespravedlnost.
(15.9.2023 12:04:36) Já se třeba fyzicky cítím líp než jsem se cítila v době svatby. Už jsem si tak nějak vychytala svůj styl, zvykla jsem si na sebe. Že to tělo není tak pevný a tak, no nemusíš ho rvát do obtažených džín a crop topu, pak to není vidět Každej věk ženy má svý a atraktivita není v tom, že máš pevnej zadek a prsa dmoucí.
(15.9.2023 12:12:25) Federiko, ale jo, souhlas, já se také cítím dobře, možná i lépe než před tou třicítkou. Obličej madonky už tedy opravdu nemám, mám vrásky, velký nos, scvrklé rty atd., rodila jsem, kojila jsem, málo cvičím... Ale v sebevědomí mi to kupodivu nepřekáží.
(15.9.2023 12:16:39) Já nechci rozporovat to, že ty mladý holky jsou často krásný I mně se líbí. Jen si myslím, že je asi blbost vidět to tak, že nutně každýho chlap , kterýmu ujíždí vlak, to musí oslnit do tý míry, že bude chtít opustit svou manželku, se kterou prožil většinu život, má s ní děti...Každá žena může bejt atraktivní, v každém věku.I pro svýho manžela
(15.9.2023 12:20:13) Fed, nešťastná ženská, směřující do přechodu, utejraná péčí o stárnoucí rodiče a pubertální potomky, ta ne... Nezlob se, ale takové na to sílu kolikrát fakt nemají
(15.9.2023 12:30:52) Fed, když ty máš tu lehkost bytí
Jiné ženy ji třeba nemají, probíhá přechod, děti zlobí fest, samý průser, v práci starosti, rodičům se sype zdraví a potřebují pomoct - fakt nevíš, co myslím?
(15.9.2023 12:34:11) Mám to všechno asi taky. Ale neznamená to, že se kvůli tomu ze mě má stát protivná, zapšklá, unavená stará ženská, která o sebe nepečuje a neraduje se ze života. Život prostě je takovej.
(15.9.2023 12:50:38) "protivná, zapšklá, unavená stará ženská, která o sebe nepečuje a neraduje se ze života. Život prostě je takovej."
Fed, ale život není jen o radování se ze života, fakt jsou etapy, které jsou fest o starostech - unavíš se, zapškneš razdva
A právě v této době pošle osud tvému protějškovi do práce tu krasavu, jak jsme psaly (98-63-98). A je to, blbý souběh událostí Já nevím, jaká je tvoje bublina, ale já to kolem sebe docela vidím.
Film Tajnosti s Rodenem a Bittovou byl docela dobrej (oba právě podváděli, on s Vlasákovou z práce, ona s jakýmsi rozháraným hercem). Issová hraje jejich dcerku. Moc hezký to bylo, je to můj oblíbený snímek.
(15.9.2023 13:05:12) Unaví se občas každej, i ta ženská, i ten chlap. Starosti se většinou taky týkají obou-nebo měly by, od toho jsou manželé. Já si myslím, že pokud jeden z nich-a to je jedno, jestli chlap nebo ženská-opravdu rezignuje, nestará se o nic, ani o sebe ani o vztah,dlouhodobě, tak se múže stát, že ten druhý hledá jinde. Že se to stává i když to zrovna takhle není, vím. Jen zkrátka, každý vztah se musí pěstovat, pořád.
(15.9.2023 13:09:54) "Film Tajnosti s Rodenem a Bittovou byl docela dobrej (oba právě podváděli, on s Vlasákovou z práce, ona s jakýmsi rozháraným hercem). Issová hraje jejich dcerku. Moc hezký to bylo, je to můj oblíbený snímek."
Tam je dobrá muzika - mám doma soundtrack, dneska si ho asi pustím a budu přemýšlet o kruté životní etapě stárnoucí ženy.
(15.9.2023 21:51:46) kopíruju: "budu přemýšlet o kruté životní etapě stárnoucí ženy."
šmarjá, Koníčku, fakt to působilo, že propaguju krutou životní etapu stárnoucí ženy?
No tak to je v pytli. Já spíš chtěla vyjádřit, že hodné holky tyhle věci mají sakra těžké - než zjistí, že nemůžou pořád být jen hodné holky, čelí kolikrát dost krutým situacím v partnerství
(15.9.2023 12:22:44) Čumčo, třicátník mě spíš nebere. Ale pokud je náááádhernej, taky se kouknu. To i na 16 letýho Líbí se mi víc charismatičtí starší chlapi. Na kalhoty jim ani nekoukám. Na gesta, oči, úsměv, to jo...
Včera mě zaujal šmrncovní prošedivělý chlapík, který jel na kole a běžel s ním pes. Opětoval mi úsměv, milý okamžik. Na zadku seděl, takže jsem ho neviděla, ale i kdyby, zadky mě nějak primárně nezajímají.
(15.9.2023 12:27:28) aha, myslíme obě něco podobnýho, akorát že ty neřekneš: "pane, simvás, mohl byste prosím slézt z toho kola, já vám mrknu na linii zadku."
pokud je chlap hezkej, tak se možná otočím, abych tu linii na sedátku zahlédla
(15.9.2023 12:40:29) tak upřímně řečeno já si všimnu spíš krásné ženské, nějak mám dojem, že jich je víc než krásných chlapů... nebo mám možná na ty chlapy v tomhle směru vyšší nároky ale teda všimnu si naprosto asexuálně, prostě jako krásný sochy, kytky, baráku nebo auta... a když jsem zrovna se svým mužem, upozorním ho obvykle taky... na ženu, chlapa, kytku i na barák nebo auto prostě krásný věci mě zaujmou a ráda se podělím
(15.9.2023 11:07:02) Čumčo, ale tak mladí chlapi vypadají taky okolo 25-30 už casto nádherně. Vyrostli z uhrů, sportují, vlasy upravené, v kalhotech taky pevno. Jako jo, ráda se kouknu, ale opustit kvuli tomu partnera se kterým jsem něco budovala a šlo to fajn, to mi prijde zas úlet a vubec to chlapy neomlouvá. Přeci chci partneta, nehledám pevné tělo ne? Takže já to pochopit nedokážu. Já bych byvala i prilezitost s mladším měla i za manželství, ale nejak mi přišlo "proč"?
(15.9.2023 10:38:16) Ano, chlouba už nekdy bývá po 40 opadlejší, to mohu potvrdit. Řekněme že se mi pri navazovani vztahů poštestilo. Ale ani tak to nemusí být konec intimit. A leckdy to otevře jiné dveře. Záleží na chlapovi, jak se k tomu postaví.
(12.9.2023 14:52:32) Fern, to je taky vec: jeji manzel se obcas ze sve pozice v praci objevi, vsichni okolo to pry vedi, jen on ne. Nekdy mivam strasnou chut se s tim jejim muzem sejit a vsechny SMS, ktere jsem si stihla tehdy nafotit, mu ukazat. Ale nechci, aby manzel mel v praci kvuli tomu nejake problemy. Preci jen potrebuji, aby praci mel a platil na deti. Ale verte mi, ze bych ji taky chtela udelat vitr v zivote.
(12.9.2023 17:13:12) On musí. Ví, že je to blbě ,ale tím, že je hnusnej, se snaží si to zdůvodnit, že musel. Mně kdysi přišel ex ve stejné situaci jako na drogách. Taky jsem nechápala.
(12.9.2023 19:28:43) Nepíšeš nic o tom zda si to manželovi napsala a zda mu třeba psaly nebo volaly děti...to taky bylo bez reakce?
A souhlasím s Fern, manželovi té milenky bych to řekla. Mě nikdy nepřestane udivovat jak někdo někomu takhle ublíží a ten druhý je najednou na všechno sám, nevěrník nic nemusí a užívá si a ty máš tendenci se ho zastávat. Ať aspoň trochu pozná že tohle se nedělá a když už se stane tak se aspoň chovám jako chlap
(13.9.2023 11:33:56) Me zas neprestane udivovat, proc to rikat manzelovi ci manzelce toho druheho. To je jejich vec a zatahnete do toho nevinnou osobu. To at si vyresi doma, ten ctvrty k tomu prijde jak "slepy k houslim"
(13.9.2023 16:44:32) byvala radko, to je přeci klasika - kdyby Soník poslala info manželovi milenky, dostal by Soníkův nevěrník na budku od toho milenčina manžela a možná by tím celá jejich aférka v práci zašla na úbytě. Navíc by milence zhasl úsměv, protože by jí začaly parádní starosti
Je formát každá ženská, která to neudělá, která se tím "nezamaže" a zůstane za dámu, klobouk před takovou dolů. Já bych se asi mstít chtěla, nevím, jestli bych to udělala - nevím
Kamarádka to kdysi udělala, zavolala milence svého manžela, že o ní ví a že je se svým manželem těhotná - milenka jí to nikdy neuvěřila, nevěřila jí, že záletník spal s milenkou i manželkou. Kamarádka si prošla dost traumatickým přerušením těhotenství a rozvedla se.
(15.9.2023 1:22:30) mi prijde divne vyrizovat si to pres prostrednika ale taky znam vic pripadu, kde se pak v dusledku takovehoto oznameni dali do kupy ti zbyvajici😁
(12.9.2023 19:45:09) Teď to strašně moc bolí. Zkus to v sobě uzavřít. Zažádat o děti do péče, o výživné a o rozvod. Nesmlouvavě a čistě pragmaticky, bez emocí. A podívej se po tom, co ti v životě dělá radost, přátelé, koníčky, péče o sebe a o děti. Začít nový život bez něj. Máš ještě kus života pred sebou, tak si ho zařiď podle svého. Vím, lehko se to říká. Nakonec to je tak osvobozující.
(12.9.2023 20:44:56) Aghato, takovehle hrabecí rady mě vzdycky dokazaly jen vytočit. Bez emocí.. jak to má asi udělat, když jí právě odešel manžel? Copak je stroj? Mě trvalo dost mesíců než jsem se dala emočně do kupy. A to rozvod probíhal dobře. Ale bez emocí rozhodně ne. Ty emoce jsou přítomny dlouho a jakekoliv špatné slovo bylo znát.
(12.9.2023 20:55:39) Ale Soníkovi neodešel manžel, poslala ho pryč, protože nevěra, kterou v žádném případě nezkousne (EDIT: jo a navíc, jak upozorňuje Kat, je to už poslední kapka, respektive podraz po tom všem, co s ním zvládla....). Tak asi ho fakt nechce, nesnáší, štve ji. Myslím, že to "bez emocí" je myšleno spíš "bez pomyšlení, že to je/byl můj milovaný".
(13.9.2023 9:27:44) Babi, ale on to i pres to vsechno byl muj milovany manzel. Ted uz ne, protoze tohle byl snad ten nejvetsi podraz na me a potazmo na nasi rodinu. Samozrejme, ze to po tolika letech boli, nekdy mam na nej vztek, nekdy je mi to vsechno moc lito, ze to takhle zkazil... strida se to. A jeste asi dlouho bude. Jen jsem proste chtela vedet, jak si to jeho chovani zvlast potom mam vysvetlit. A da se rict, ze mam tak nejak nazor totozny. Musim to holt vsechno pekne prozit - tu bolest, vztek apod.
(13.9.2023 12:14:58) Soníku, jsi skvělá, obdivuju tě. Jsi rozumná, rozhodná, upřímná. Nemyslíš jenom na sebe, myslíš hlavně na děti.
Padly zde od holek rozumné věci, např. od Dari (tak racionální) - a i já si myslím, že mu je mimořádně trapně, vytěsňuje teď tvou existenci i vaše děti, protože mu došlo, jaký je kretén (pardon). Možná si taky prochází vlastním peklíčkem, zahlédl v celé své kráse, jaký skutečně je.
Moc s tebou soucítím, ale na druhou stranu věřím, že z toho vyjdeš jako někdo, kdo už prostě ví víc než ostatní. Možná je před tebou život jen s dětmi a novým partnerem. Možná se vaše manželství zase obnoví. Další tah je na tvém manželovi, i pro případ, že byste měli být už jen přátelé. Přijde den, kdy budeš vědět, co je ta správná cesta. Nespěchej na sebe. Dělej teď hlavně to, co máš ráda, co ti dává energii, soustřeď se na sebe a na děti.
Moc tě obdivuju za to, že napíšeš "stále je to můj milovaný muž". Jsi moudrá ženská, zvládneš to, moc bych ti to přála.
(13.9.2023 14:11:26) Dekuji moc. Ale nemyslim, ze by se nase manzelstvi obnovilo. Mozna za nekolik let. Ted rozhodne ne. Udelal v mem srdci uz hodne ran a tou neverou to vse zase jakoby obnovil a vlastne i zpecetil. Jen me moc mrzi to jeho chovani ted. Jako kdyz ty roky nebyly, jako bychom mi s holkama pro nej nic neznamenaly. Tak ja urcite ne, ale deti.....Kazdopadne dekuju moc vsem za podporu a nazory, ktere mi pomahaji.
(13.9.2023 14:26:08) Soníku, je to bohužel velmi častá reakce. A promiň, nevěra je asi jen třešnička na dortu - zřejmě udělal objektivně větší průsery- bez poučení se, nějaké reflexe a vlastního podílu na řešení situace, která zasáhla celou rodinu. Toho chlapa už fakt nebrat.
(13.9.2023 15:20:23) Soniku, mozna takovy jiny nahled na vec. Vidime chlapa - takovou schranku pro neci osobnost - vidime dospeleho, vyspeleho, velkeho… schranka takova sice je, ale vevnitr je malej nevyspelej nezodpovednej harant. Chybi mu zkušenosti, pády, trapeni,…porad mel vedle sebe “maminku”, co ho z toho pruseru vzdycky vysekala. Ted ho “ maminka” vyhodila. Mozna je otresen, mozna trucuje, mozna mu nedochazi, ze se mu bez tebe bude velmi blbe zit. A ze to bude na nem. Proste - nejednas s chlapem, s muzem, ale s “ hajzlikem” ze skolky, co dela blbosti, neuvedomuje si nasledky a jeste se u toho prsi. “Jednou” vyroste, az s nim zivot zatoci, ale mozna to nebude tady a ted. Hodne sil na takove “ hratky” nezraleho partnera. Jde o to, jestli ho v tom nechas, nebo ne…to je na tobe, az se zas bude sapat domu. Pisu to obrazne, vim, ze je to chlap s telem padesatnika, ale… ten vnitrek… A mozna i ty vase deti jsou mnohem “ vetsi” a moudrejsi nez jejich tata.
(13.9.2023 16:19:40) Pampelo, to je teda teorie. Kdoví, jak to je, nevím.
Ale já osobně mám zkušenost s lidmi-ne jen s muži, kteří když neví, jak něco mají řešit, tak se stáhnou. Tohle mi je připomíná. Od mého muže to neznám, ale otec když od nás odešel mě podobně zazdil. V dospělosti mi řekl, že nechtěl, abych v tom měla zmatek. To je taky teorie... zmatek jsem měla bez komunikace. S jasně formulovanou, přímou komunikací by se mi žilo líp. Ale nikdy mi nic neřekl, nezeptal se, v těch řídkých setkáních se jen tvářil tragicky, neřešil jak se mám, jak zvládám školu, nemocnou mámu. A když jsem mu zavolala, a měl zrovna jednání, tak řekl že mi pak zavolá a nezavolal třeba x měsíců , prostě se vůbec neozval. Jak kdybych neexistovala. Mně bylo 9/10 a více. Prostě pštros.
Soníku, líbí se mi tvůj přístup. Drž se Jsi dobrá.
(13.9.2023 16:47:39) Beat, tvoje teorie dává smysl, někteří chlapi jsou prostě takoví slaboši a ještě to zabalí jako "moudře jsem ti to nechtěl dělat těžký" Přitom je to normální srabáctví, neschopnost postavit se čelem novému i starému životu.
(13.9.2023 18:57:54) Beat, ja to taky nevim, jak to v tomhle konkretnim pripade je. Ale znam az moc dobre tyto typy lidi. Divame se na “ karoserii”, meli bychom se podivat dovnitr, pokud chcem pochopit, jak podivne se chovaji. Trosku bych si i troufla tipnout, jak se to bude vyvijet. A mozna i jak to skonci. Rekla bych, ze to bude hodne zalezet na tom, jestli si tu “ nadvladu” nad tim muzem udrzi milenka…a u te nevime, jestli chce opoustet dobre bydlo. Jinak budou body u Sonika. Ono nektere zeny (a ja k nim vlastne taky patrim) jsou opravdu “ pecujici”, zastitujici, vytahují druhe z problemu, “ pomahaji”, vedi si rady a nachazeji vychodisko i pro toho druheho…a tak dal. Necetla jsem celou diskuzi, tak fakt nevim, ale hodne hodne mi to pripomina tenhle mechanismus. Jde o to, jak dlouho to zenu dokaze bavit
(12.9.2023 20:58:08) Despi, jenže u tebe to bylo tak 5rochu blesk z čistého nebe. U Agathy i Soníka to tuším nebylo ok. Byly tam problémy větší až veliké. Pokud tedy správně čtu a pamatuji si.
(13.9.2023 23:00:26) Myslim tím jakoukoli komunikaci s ním vést věcně a bez emocí. Hlavně se nenechat strhnout k hádce. On se hádat třeba chce moc a ty se hádat nemusíš, není to povinné. A vůbec veškeré ty praktické věci zařizovat bez emocí. Bez vzteku, bez smutku, bez touhy po pomstě. Prostě si klidně zařizovat život po svém, tentokrát bez rušivého elementu. Samozřejmě že ty emoce přijdou. Jen si uvědomit, že tam jsou a dál je v sobě neživit. Strhly by ns cestu zpátky.
(12.9.2023 23:10:14) Soniku, pokud už rodině udělal rodině velký průser s majetkem, teď si najde milenku a chová se takhle, rozhodně neměj výčitky. Hlavně si vezmi advokáta, ušetří ti to mnoho nervů a sil
(13.9.2023 15:05:02) To je smutné, ale obvyklé. Jeho ego utrpělo. Protože jeho sebeobraz utrpěl. Takže podvědomě hledá vinu jinde, snaží se sám pro sebe zdůvodnit svoje selhání. Myslím ale, že nejde o trvalý stav, časem z toho "vystřízliví" a snad se vztahy s vámi aspoň trochu narovnají. Je to pro vás těžké, cítím s vámi.
(13.9.2023 19:07:57) Ropucho, já se obávám, že tenhle typ chlapa se fakt nestydí. Je uražený. A je mu dost možná fuk, co děti. Jen ať si to Soník vyzere přece. On řeší teď jen sebe. Stud tihle nemají úplně v repertoáru. Sorry. Jinak ano, zřejmě nezralý chlap.
(13.9.2023 19:37:37) "Byl skvělý táta a dětem se věnoval"... Takového muže měla kamarádka, dětem se věnoval, děti na prvním místě, až jsme jí ho záviděly. A pak v době , kdy děti dospěly na první stupeň zš, tak si našel milenku, rozvod, rovnou prohlásil, že se s dětmi vídat nebude," aby v tom neměly zmatek " ( to je vůbec nějaká oblíbená legenda ) . A od té doby je neviděl ani s nimi nebyl v kontaktu. Děti jsou už dospělé. Nemyslím, že by v tom byl snad nějaký stud nad vlastním chováním. Prostě začne nový život, založí novou rodinu, starou zruší, nepotáhne sebou přece zátěž minulosti.
(13.9.2023 19:49:43) někdy je ta chlapská láska takhle povrchní
ženská porodí dvě tři děti a jsou pro ni vším, taky jí mateřství zabírá velkou část kapacity
chlap-blbeček-rozsévač to v krajních případech asi fakt bere tak, že dětí s různými ženami může mít neomezený počet, takže vlastně žádné z těch dětí není osudové/jedinečné pro jeho život, neskutečná povrchnost
chlapi v zařízeních pro seniory prý v naprosté většině případů litují toho, jak to projeli se svými dětmi - ale v 75/85 už je pozdě dělat tatínka
Je to tím, když jsou chlapi blbě vychovaní, maminka je rozmazlí a znehodnotí pro partnerský život...
(13.9.2023 20:38:47) Nojo, slova klasikova: muž má touhu rozsévače, žena má úrodný klín. A můžou za to rozmazlující maminky, které znehodnocují chlapy pro partnerství. Tak je dobré, že na to konečně někdo přišel. V zásadě už jen stačí, když se každé mamince syna již v porodnici dostane informace, že na chlapce je potřeba přísnost, žádné rozmazlování.
(13.9.2023 20:44:54) Babi, čoveče, z okolí znám několik exemplářů s podobným chováním. Opravdu nehezkým chováním. A buď je tam matka potrefená opičí láskou (skáče kolem syna 40+, který se nechá živit a pečovat o sebe). A nebo naopak - studený odchov, nezájem, sobeckost. Výsledek je asi ten, že jsou to nezralí sebestřední chlapi. Včetně sklonů k závislosti.
(13.9.2023 22:54:29) no, já jich taky xy ve svém okolí napočítám - jsou to dobří kamarádi, kolegové, ale partnerský život evidentně neumějí, třeba pět pokusů, vč. potomků a výsledek vždy stejný - nebyla to ta pravá Jsou příliš zvyklí víc dostávat než dávat.
(14.9.2023 6:50:44) Kat, jistě. Ale na druhé straně jsou lidi vychovávaní celkem normálně, a taky se nestarají/přestanou starat o svoje děti - kvůli nové lásce, práci, emigraci, ... (ženy to dělají také), a naopak lidi se strašlivým dětstvím či naopak velmi rozmazlované (jedináčci, benjamínci), kteří se chovají hezky. (Mmch "ve 40+ se nechá živit rodiči" je už dost extrém, a v manželství ten člověk asi není) Pak taky jsou běžné dvě děti v rodině stejně vychovávané, ale velmi různý výsledek i co se týká partnerského chování. Hodně "zmetků" tak nikdo nevychoval, maj to v sobě nebo se jim/s nimi něco v životě stalo nezávisle na přiměřené péči rodičů. Plus tedy děti (jak dívky tak chlapce) vychovávají oba rodiče (jak otcové, tak matky).
(14.9.2023 7:00:11) Babi, já to nevylučuji, to co píšeš. Vůbec ne. Jen mám bohužel vzorky v blízkém okolí, a ty střípky problémů, co tu zazněly, mi to připomněly. Prostě před kopírák chování, a ještě velmi zlí při rozchodu - z důvodu jejich nevěry (a předchozích průšvihů). No a tam byly a jsou blbě postavené vztahy v původní rodině. Jo, a ten zmíněný, co o něj pečuje maminka, tak ten bohužel ženatý byl. Ale 9d rozvodu nakufrovaný u maminky, protože chudák se slušným příjmem nevyjde. Maminka vaří, pere, kupuje.
Mě prostě zaujalo, že by měla být "maminkami znehodnocená" naprostá většina mužů v důchoďácích:
"chlapi v zařízeních pro seniory prý v naprosté většině případů litují toho, jak to projeli se svými dětmi - ale v 75/85 už je pozdě dělat tatínka
Je to tím, když jsou chlapi blbě vychovaní, maminka je rozmazlí a znehodnotí pro partnerský život..."
To je jedno, pro zakladatelku je podstatné, že to chování jejího manžela může mít různé důvody, ve výsledku se s tím stejně musí nějak popasovat (použitelné rady tu jsou, zvlášť od Dari mi přijdou super).
(14.9.2023 7:39:50) "Mě prostě zaujalo, že by měla být "maminkami znehodnocená" naprostá většina mužů v důchoďácích:
"chlapi v zařízeních pro seniory prý v naprosté většině případů litují toho, jak to projeli se svými dětmi - ale v 75/85 už je pozdě dělat tatínka""
takže ještě jednou (dovysvětluji):
naprostá většina těch seniorů-pánů, kteří něčeho v životě velmi litují (narozdíl od těch, kteří vzpomínají na svůj život jako na velmi naplněný), litují toho, jak to zvrtali jako otcové - že jim ta rodičovská příležitot protekla mezi prsty - jejich ženy si našly jiné muže, svým dětem našly jiné náhradní otce (otčímy), a původní biologický otec v důchoďáku mívá oči pro pláč, jak to tehdy "zmrvil"
(14.9.2023 8:27:28) Já tohle svádění na výchovu nemám ráda. Vidím u svých dětí (i v okolí), jak se cca od puberty čím dál víc projevují vrozené vlastnosti a nezáleží na tom, jak byli vychováni. Proto je taky každé dítě v rodině rozdílné, záleží, jak se namíchaly geny a co jim bylo dáno do vínku, než na tom, jak byli vychováni. Upřímně, kdyby můj muž byl takový, jak ho vychovával tchán (tohle je ženská práce a muž na ni nikdy nesáhne), nebyla bych s ním. Naštěstí se projevily jiné vlastnosti a výchova jakoby úplně nehrála roli.
(14.9.2023 9:45:15) asi ano, Renko, tu výchovu zmiňuju spíš proto, že s tím něco jde dělat, jde něco ovlivnit, pozměnit, s genama moc ne
Kdybych se měla bát genů, nemohla bych vůbec mít děti - v mužských liniích je tam až chorobná promiskuita. A v tomhle máš vlastně pravdu - ti obšourníci mezi mými předky měli zrovna dost pohodové mámy - takže asi ano, geny byly asi to s větším vlivem.
Blbé je, když se potkají "prima" geny a ještě jako třešinka na dortu pečující maminka-samoživitelka, pro kterou je její syn celý její svět a oddaně mu všem ve vždy vyhoví. To potom ten mladík téměř nedostal šanci...
(14.9.2023 7:33:48) já jsem s takovým kdysi "v pravěku" žila, byl moc hodnej, jeho maminka zlatá, laskavá - ale jak k sobě v době jeho dospívání měli velice velice blízko, něco v něm prostě zformovala tak, že i v dospělosti hledal hlavně maminku, která bude obdivovat jeho ambice dostat se na DAMU, jeho zálibu v kresbě, jeho poetickou duši... Dala mu starší domek, dala mu auto, trochu došlo k jakémusi zbožštění toho syna (v tom nejlepším nejlépe lidsky pochopitelném smyslu slova) - no a já si myslím, že to není pěkná determinace pro budoucí partnerský život toho muže A to jsem ho milovala velmi, jeho maminku taky.
(14.9.2023 7:47:21) anebo druhý scénář, viděla jsem ho u sousedky, která se soudila o školkové dítě, které jí partner po rozvodu ze msty chtěl vzít - ten zase měl dětství skutečně hrozné, matka chladná jako led, a její syn (v současnosti ten rozvádějící se partner, otec malého kluka, soused) celý život hledá ženu velice mateřskou, která mu tu potřebu dosaturuje.
Sousedka opravdu měla tak trochu tři syny - prvního z prvního manželství, druhého z dalšího vztahu a otce toho druhého syna, kterému matku dělala také, moc ho litovala, co si v dětství zažil No jo, ale dneska je to 50letej chlap, měl by mé sousedce být jakousi oporou, má s ní syna - a přesto je zamrzlý v módu "pojď mě zachránit, dej mi, co mi bylo odepřeno, a nic ode mě nečekej, já dávat neumím"
(13.9.2023 21:00:12) Čumčo, Neřekla bych, že maminky chlapce znehodnotí pro celý zivot. Částečně je to možné. Ale rekla bych, že to je hodne povaha/charakter. A treba já mám pocit, že moje mládež jde názorově úplně jiným smerem než já. A to jsem se snazila jít prikladem ve všem důležitém. Vysvetlovat. Ale už jsou ve veku, kdy to neberou. Mají jiné vzory a nevím jestli se vrátí k našim původním rodinnym ideam. A znám par rodin kdy synové své matky vyloženě prekvapili a rodinu (ženu) opustili a matka jim nemůže přijít na jmeno za to srabáctví. Takže i širší rodinu dokáže tahle akce rozklížit.
(14.9.2023 8:49:35) Nedá mi to, musím se ozvat. Souhlasím, mám to stejně- procházíme rozvodem, respektive momentálně čekáme na to, až advokátka hodí dohody na papír. Ex se chová jako ublížený fracek. Snaží se mi vší silou osladit, že jsem si dovolila se s ním rozejít (poté co mě roky v podstatě doma ignoroval). Nemluví se mnou, komunikace ohledne organizačních věcí kolem dětí výhradně přes WA, odjíždí z domu kdykoliv třeba na týden bez toho aby to řekl dětem, teď začal dělat problémy s placením dohodnuté částky na provoz. Bohužel spolu stále bydlíme, protože odmítal najít si bydlení (dohoda je že se budeme střídat u dětí, které zůstanou doma). Je to psychicky náročné, on si nejspíš myslí, jaký je drsňák a jak mi to nandal, ale já jen zírám, že mu nedochází, jak je trapný. Přeju zakladatelce hodně síly, víš co chceš a proč, neustupuj. Děláš to dobře, dětem klidně řekni, že nevíš, proč se táta chová takto, však je to pravda. Děti si to přeberou a ex o svém vztahu s dětmi rozhoduje svým chováním sám, nejsi za něj zodpovědná.
(14.9.2023 8:54:25) Simeono, jakože v době, kdy má na starosti děti, se sebere a odjede? Vy máte ty děti už tuším velké, že? To bylo to s tím psem, co ho ex nechtěl?
(14.9.2023 9:01:03) My jsme v domě bohužel stále oba. Takže se prostě sebere (může dělat remote) a odjede. Mně poslal sms ve znění ""vrátím se v neděli"". Dětem napsal stejnou zprávu, jen že se vrátí v pátek.
Teď napsal do rodinného kalendáře že bude pryč 24.9.-1.10. Děti mají prázdniny a má to být týden, kdy je má na starost on. Je toho názoru že dokud není dohoda podepsaná, není vázán ničím a mám si nasrat.
Já s dětmi trávím čas ráda, finančně si teď nemůžu dovolit je vzít někam na pár dní, ale nějaký výlet spolu podnikneme.
(14.9.2023 9:30:23) Simeono, je mi to moc líto, ve vašem případě asi rozchod jasně ukázal, jaký ten chlap je.
Potom jsou rozchody, kdy ženská právě až "rozejitá/rozvádějící se" přijde na to, jak skvělého chlapa doma měla - protože se při rozluce choval gentlemansky, s ohledem na děti, férově, úměrně situaci, za kterou taky mohl. Takové případy jsou taky....
(14.9.2023 9:51:18) taky na psa možná žárlí, věnovalas mu pozornost a manžel se třeba domnívá, že bys podobnou péči měla věnovat jemu a záchraně manželství Škoda že se tedy záchraně nechtěl věnovat on (psalas, že to v podstatě roky ignoroval nebo něco takového)
(14.9.2023 9:57:37) Psa jsem chtěla protože se manžel nechtěl věnovat mně a nechtěl se mnou trávit čas. Takže si za jeho existenci jaksi může sám. Kdybych byla ve vztahu saturovaná, asi by mě pořizovat psa nenapadlo.
(14.9.2023 9:50:16) Njn, já tu jeho sobeckou povahu už dlouho tušila, ale zavirala jsem oči, doufala jsem. Teď je to jaksi vidět v plné nahotě. Kašle na všechny kromě sebe. Jediné na čem mu záleží je jeho vlastní pohodlí.
(14.9.2023 9:53:53) no, někdy se vyplatí čekat, až protějšek/kamarád/sourozenec/potomek ze sobectví vyroste
ale někdy už je to prostě "zu viel" a ačkoli se říká "Žena proti vodě, utáhne dvě lodě", přijde čas, kdy je nutné radikálně říznout, v rámci pudu sebezáchovy
(14.9.2023 10:00:22) Simeono, teď jsi mi připomněla jednu známou ze školení, vyprávěla mi, že se rozvádí, po spoustě let a spoustě pokusů o záchranu manželství, měli 3 děti, tak se fakt snažila, čekala, doufala...
Když je rozvedli, tak ten večer známá brečela (prostě konec, definitivní konec, brečela nad tím jako želva), vybrečela se a šla na FB - a tam její momentálně již ex-manžel zrovna uveřejnil příspěvek "konečně rozvedenej, to je paráda, právě razím na kolo - zase svobodnej" No, a během x hodin mu odepsala kupa jejich známých (kteří je oba znají celý život): "A tos jako předtím nemoh, jo?"
(14.9.2023 10:28:38) Simeono, tak to je mi za tebe lito. Prozivame podobnou situaci. Mne teda hodne pomaha prace. Ponorim se do ni, pokecam s kolegynemi a pak taky ty moje deti - mam dve holcindy a rozumime si. Jen mi proste je tezko na dusi, protoze jsem tak nejak vnitrne pocitala s tim, ze s manzelem spolecne zestarneme a ze nas v budoucnu budou cekat vnoucata a tak. Bohuzel. Ted je predemnou mlha, pres kterou nevidim, co bude dal. Tak se Simeono taky drz a pevne nervy. Hlavne se nejak neponizuj. Mit se rada a vazit si sebe - to je to, co nam vnitrne zustane.
(14.9.2023 10:44:51) Pro mě byla právě ta vidina, že spolu zestárneme, důvod, proč jsem to řízla. Byla jsem dobrá jen na zajištění provozu a jako hromosvod, nic hezkého v tom vztahu nebylo.
Představa, že takto vedle něj žiju ještě 30 let ve mně vzbuzovala úzkost.
(14.9.2023 7:41:58) Moc vam vsem dekuji za nazory. Opravdu mi hodne pomohly. Myslim, ze jsem hodne let zila v iluzi a snazila se drzet rodinu pohromade v dobrem i zlem atd., jak jsme si kdysi s manzelem slibili. Ve zlych casech jsem si rikala, ze zoufali lide delaji zoufale veci a blahove si myslela, ze az to vsechno prejde, bude si manzel rodiny, me, vazit vic. Fakt by me nenapadlo, ze po tom vsem si najde milenku. Holt mel na to vse jiny pohled nez ja. Na druhou stranu si rikam, ze vzdycky je neco zle pro neco dobre a dnes treba nechapu, proc mi to udelal nebo nasim detem, ale jednou treba pochopim, ze to tak melo byt a budu treba dekovat za to, ze se to stalo. Nevim.....Kazdopadne lepsi ted nez nervovat se treba v 60 ci v 70 letech. To bych na to ty nervy uz fakt nemela. Holky, jeste jednou diky moc za krasne nazory, slova, ktera pohladi po dusi, a drzte mi peste.
(14.9.2023 8:04:39) Soníku, moc ti přeju, aby to pro tebe a děti dopadlo co nejlépe.
Jen malá technická: ještě jsi s ním nemluvila, přijde mi, že tak úplně nevíš, co se v něm opravdu děje, nedošlo ke konfrontaci - takže nikdo nevíme, co se v něm vlastně mele, nezavírej si ještě dveře před eventualitou, že mu možná došlo, jaký je debil, a chce s tím něco udělat, a stydí se.
(14.9.2023 10:49:03) Holky, jak jsem psala, bylo toho opravdu uz hodne moc. K tomu taky takovy zvlastni nezajem - jako manzele jsme spolu zili se vsim vsudy, ale na druhou stranu ho moc nezajimalo, co ja v praci, jaky jsem mela den apod. Vsechno, na cem mi zalezelo, mi vzdycky nejakym zpusobem zkazil - nevim, jestli vedome nebo nevedome, za nic se nedokazal omluvit. Kdyz jsem chtela, aby byl doma klid, tak jsem vzdycky prisla ja a omluvila se i za neco, co jsem vedela, ze neni moje chyba. A od toho konce cervna-zacatkem cervence, kdy to zrejme mezi nim a milenkou vygradovalo k fyzickemu kontaktu, to uz se choval opravdu ke mne hnusne - uplna ignorace zprav, volani, protoze domu nechodil, udajne mel hodne prace v praci, kde i prespaval, hadky kvuli blbostem apod. A ja blbec v te dobe nechapala, co se deje. To se mi ted vsechno v hlave vraci. Zkousela jsem si predstavit, kdyby se vratil a omluvil se - coz opravdu z jeho strany nehrozi - jak by to vypadalo. A jsem presvedcena, ze bych to odnesla zase jenom ja. Ja bych se trapila, kdyz by se nekde zpozdil, ja bych se trapila, kdyz by porad koukal do mobilu apod. A myslim si, ze na zacatku by treba se i snazil, ale pak by to bylo to same. A opravdu nechci resit podobnou vec v 60 ci 70 letech, kdy uz na to nebudu mit silu.
(14.9.2023 10:53:53) Je těžké si uvědomit, že je konec, člověk tomu vztahu věnoval spoustu energie, vychoval děti...ale je prostě okamžik, kdy je čas slézt z mrtvého koně.
Věřím že ty nejlíp víš, jak to je a uděláš to, co bude pro tebe nejlepší.
Je to i tak těžké rozhodnutí, ale ze mě spadla velká tíha té neopětované snahy vztah držet. Je mi mnohem líp, cítím se spokojeně (to ex taky nemůže rozdýchat).
(14.9.2023 11:19:21) Já nevím, co chtít od člověka, kterému je manželka přinejlepším lhostejná a přinejhorším ji nesnáší. Někdy prostě láska vyprchá a s ní i ostatní kladné city a pocity. A člověk se začne chovat jako "hovado". No a u protějšku rázem spadnou růžové brejličky a vytanou vzpomínky na to, že člověk se jako "hovado" choval už dávno před tím. A ty děti se s tím občas, chudáci malí, svezou. Samozřejmě výše uvedené může platit i opačně a jako "hovado" se může chovat i manželka.
Takže nejlepší a nejhodnotnější je, když se alespoň jeden jako to "hovado" chovat nebude, bude se chovat rozumně a pragmaticky, nebude druhého soudit a hodnotit, bude myslet taky především na sebe a na ty nebohé děti, ať z toho vylezou s co nejmenším traumatem. Všechno si dobře promyslet, zjistit a zajistit.
Hodně sil do nového života a moc si neošklivte ten život dosavadní.
(14.9.2023 14:51:35) hezky napsané už se mi párkrát stalo, že jsem u někoho byla zamilovaná víc do představy o něm, než do něho samotného...důležité je v tom "snu" nezůstat
pár procentních bodů jakési lidsky pochopitelné "viny" bohužel i padá na druhou stranu - že se včas nevymezila, že tak dlououho doufala Jenomže investovat takhle do vztahu s otcem svých dětí je určitě důležité, dokud nejsou děti dospělé, tak jo
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Nestaral se o své záliby, o sport, o přátele - fakt jen tu jednu myšlenku na milenku.
Muž si řekne "aha, tak to bude ta pravá". Jenomže za půl roku, když chemie a iluze opadnou, soudruh dole už zase sem tam stávkuje (i s tou mladší roštěnkou), protože holt příroda a věk...
V mych skoro 40 letech jsem jeste nikdy nedosahl nejakyho nudnyho kontinua po dobu delsi nez cca dva roky, v zivote jsem postupne zmenil (a menim) furt vsechno a nic mi neni svaty, socialni role, pohlavi, povolani, zem, ve ktery ziju, konicky, casto se stehuju nekolik set km daleko, kdyz mi neco nevyhovuje, zmenim to. Muj zivot ted se znacne lisi i od toho pred tremi lety, jeste vic od toho pred peti, deseti lety... a nedokazu ani predpovedet, jak bude vypadat za dva roky, natoz pet let. Takze to, ze bych se nekdy dostal do situace, kdy bych panikaril z toho, ze v zivote nic nestihnu, to je asi to posledni, co mi hrozi
Nezavírejme před tím oči. To je kolikrát fakt exkluzívní zadek v kraťasech, útlý pas a nádherné vymodelované šťavnaté pozadí - to musím uznat i já
a hle Hynek se zakoukal do mladice.
No, a během x hodin mu odepsala kupa jejich známých (kteří je oba znají celý život): "A tos jako předtím nemoh, jo?
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)