Irmi |
|
(28.9.2024 16:55:56) Zdravím a jdu si utřídit myšlenky a třeba vzít nějakou radu... Jsem 5 let ve vztahu s rozvedeným mužem. Nebydlíme spolu, vídáme se o víkendech, dovolených... Zpočátku jsem myslela, že přijde čas nějakého sbydlení a přála si to, teď jsem spíš ráda, že k tomu nedošlo... Partner se velmi změnil, jeho názory, stanoviska jsou zcela jiné než na začátku. Zatímco dříve byl jen zlomek toho, v čem jsme se lišili, teď obtížně najdu oblast, v níž se potkáme... Vztah k dětem, nakládání s volným časem, s penězi, politika, náboženství, budoucí život ... Najednou vše cítí a hodnotí jinak než zpočátku a má zcela jiné priority. Zkoušela jsem s ním o tom mluvit, ale je to marné. Má pocit, že se vůbec nezměnil on, ale naopak mně vadí věci, které dříve nevadily. Já vysvětluji, že vadit nemohly, protože neexistovaly. Přemýšlím, jestli to má dál smysl. Myslím, že jsem spíš párový člověk a sama moc být neumím... Ale i teď vlastně jsem, fakticky i mentálně, spostu věcí už mu neříkám ani s ním nesdílím... Jasně, růžové brýle vždycky po čase spadnou, ale tady nezbylo vlastně nic, co by nás pojilo, kam bychom směřovali... Společné děti ani bydlení, budoucnost. Má smysl zůstávat v neuspokojivém svazku a nebo sama s tím, že se třeba objeví někdo jiný? A nebo třeba neobjeví... Kamarádka1: v našem věku 50+ si už nejde moc vybírat, buď ráda, že nemá dluhy, pracuje, nepije... Všude je něco... a samota je zlá. Kamarádka2: vykašli se na něj a žij si podle sebe, cestuj, bav se, prožila sis svoje, tak už jen užívej života... Mně se stýská po hezky prožitém společném čase, bylo to moc fajn, ale současná podoba vztahu mi spíš nevyhovuje a možná jen z obavy z budoucna v něm setrvávám...
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.9.2024 17:55:14) Za sebe - mnohem raději sama... Ve vztahu musím vidět, že mi něco dává, a musí dávat víc než brát... Pokud bych se necítila s partnerem dobře, zkusila bych to změnit, pokud by zo nešlo změnit, odešla bych... neumím si představit být s někým jen ze strachu ze samoty... ale já jsem asi v tomto sobec, kompromis umím jen pokud mě neštve...
|
Irmi |
|
(28.9.2024 18:32:48) Rose, zkusila jsem. Dokonce i párovou terapeutku, která se mu snažila něco objasnit... Efekt nula.
|
|
TaJ |
|
(28.9.2024 18:33:34) Rose, jo, kompromis má smysl jen tehdy, pokud je v tom vztahu něco, co za něj stojí.
|
|
|
magrata1 |
|
(28.9.2024 18:11:09) Já radši sama.
|
|
K_at |
|
(28.9.2024 18:13:29) Irmi, věř si. Věř, že rozhodně stojíš přece za víc, než za vztah jen pro "abych nebyla sama". Myslím, že přesně víš, co chceš.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 18:36:34) K_at, nevím, jestli přesně vím... Vím, co bych si přála: aby to bylo takové, jako dřív. Ale to je pryč. A on tvrdí, že to vlastně ani nikdy nebylo... Je mi fajn samotné, dřív jsem se nemohla dočkat začátku víkendu až přijede, teď jeho konce... Ach jo...
|
Rodinová |
|
(28.9.2024 18:47:00) "Je mi fajn samotné, dřív jsem se nemohla dočkat začátku víkendu až přijede, teď jeho konce... Ach jo.."
Tohle ti neprijde dostatecne k rozhodnuti?
|
Irmi |
|
(28.9.2024 18:55:45) Rodinová, to by mělo, že? Je to moje celoživotní nastavení... Nejsem s něčím spokojená, ale protože se bojím, že to, co bude pak, bude ještě horší, zbaběle nekonám... A ono se mi opakovaně to nekonání vlastně vyplatilo, situace se nějak vyřešila sama nebo nastala změna, která kýženou spokojenost přinesla...
|
Rodinová |
|
(28.9.2024 18:57:35) Ano, to je osobni nastaveni, ja nedokazu byt dlouho nespokojena, tak konam, mozna kdybych pockala, taky by se to taky vyresilo samo. Nerada cekam
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.9.2024 19:04:31) Moje zkušenost zase je, že když setrvám příliš dlouho v nepohodě, ztratím příliš mnoho síly, než abych se dokázala bránit nepříjemnostem... začnu pak sebe sama přemlouvat, že to není tak zlé, že je lépe to nějak překonat (stalo se mi v práci, naštěstí pak konec přišel sám odjinud, ale myslím, že jsem za to váhání platila zdravím)
|
Irmi |
|
(28.9.2024 19:12:20) Rose, pokud by tohle platilo, mám "vysvětlení" svého nekonečného a stále se vracejícího neurologického problému...
|
|
Čumča. |
|
(28.9.2024 20:49:28) "když setrvám příliš dlouho v nepohodě, ztratím příliš mnoho síly, než abych se dokázala bránit nepříjemnostem..."
jo, každé zásadní rozhodnutí chce sílu, a té ve špatném vztahu pomalu ubývá a ubývá, takže ta rozhodnost je slabší, začarovaný kruh...
|
Irmi |
|
(28.9.2024 20:57:34) Čumčo, to zní jako logický argument, tomu nelze nerozumět. A je to tak.
|
|
|
|
Irmi |
|
(28.9.2024 19:08:19) Napadlo mě, co zkusit oficiální pauzu? Nevím, měsíc, dva, půl roku ... Třeba bychom oba zjistili, že si vlastně chybíme a co pro sebe znamenáme... Nevím, má to smysl?? Nechce se mi zahodit to pěkné, tak si pořád naivně myslím, že si to nějak vyčaruju zpět... Asi je to nesmysl.
|
K_at |
|
(28.9.2024 19:32:07) Irmi, dej si pauzu - sama pro sebe. Ale kvůli pár hezkým měsícům se držet dobrovolně ve vztahu, který nechceš, je masochismus a hazardování se zdravím.
|
|
|
|
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.9.2024 18:49:37) "dřív jsem se nemohla dočkat začátku víkendu až přijede, teď jeho konce"
no pak není o čem z takového vztahu rychle pryč, to není nic k udržování, neplýtvej energií... dej šanci novým příležitostem
|
Rodinová |
|
(28.9.2024 18:50:22) Ja driv, Rose
Ale vazne, tohle je dulezity pocit.
|
Rodinová |
|
(28.9.2024 18:53:07) Jaks vycarovala to pivo ?
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(28.9.2024 18:13:48) Irmi, za mě rozhodně sama...samota není zlá, samota je lepší, než nespokojený vztah.Tohle není o spadnutí růžových brýlí, ten vztah ti už vůbec nic nedává, sama píšeš, že už prakticky není nic, co by vás spojovalo a že jsi stejně na všechno v podstatě sama. Takový vztah nemá cenu a je to jen plýtvání vlastní energií a šancí potkat někoho jiného. Nikdy nevíš, kdo ti přijde do cesty... třeba ne hned.... jasně a nebo třeba taky nikdy, ale pro mě stokrát lepší být sama, než vztah, který popisuješ.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 18:40:55) TaJ, já vím. Plýtvání časem, což je v tomto věku jiné než ve 20. Něco se někde pokazilo...
|
TaJ |
|
(28.9.2024 19:18:58) Irmi a nejen časem, ale jak jsem psala, i svojí energií. Je to tak, jak píše Rose, pokud žijeme dlouho v něčem, co nám nevyhovuje, vyčerpává nás to a nic nám to nedává, tak se to dřív nebo později promítne i do našeho zdraví. Nedávala bych tomu žádnou pauzu, ale prostě bych takový vztah ukončila. Pauza je jen oddalování toho, co se stejně stane a zbytečně se ještě víc vyčerpáváš.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 19:56:16) TaJ, já vím, je to zbabělé oddalování nevyhnutelného...
|
Slonisko |
|
(28.9.2024 20:08:43) Irmi, já taky oddaluju a vyčkávám. Ale pak jednou pohár přeteče, naberu sílu a konám. Před rokem jsem se odstěhovala od manžela a musím říct, že od té doby co bydlím sama je mi mnohem líp. Né že by bylo všechno pořád zalitý sluncem, ale ten pocit že se těším z práce domů, nebo na klidný víkend, kdy si budu dělat co chci je k nezaplacení.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 20:29:07) Sloni, tak to gratuluju, jsi borec! Já jsem zjistila, že společný každodenní kontakt vlastně nedávám... Dlouhodobě jsem zvyklá na to, že přijdu z práce kdy chci a dělám si co chci... Dříve byly fajn ty dovolené, na společné dny jsem se těšila, ale teď už ani to ne, všechno mě štvalo, on mě štval, těšila jsem se domů... Je to v háji.
|
K_at |
|
(28.9.2024 20:33:12) Irmi, přece je super ta věc, že se MŮŽEŠ rozhodovat úplně podle sebe a než závazků. Takový luxus tohoto typu vztahu a věku. Můžeš se prostě rozhodovat sama za sebe. Žádný společný majetek, děti, závazky. A taky už jsi dost zkušenější v tom, co chceš, co ti nevyhovuje. A co by tě těšilo.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 20:56:14) Ka_t, vidíš, takhle mě nenapadlo na to pohlížet... Vždycky jsem brala ohled na všechny kolem, na dceru... Ale možná to byl jenom zástupný důvod, proč nekonat... Teď se nemám nač vymlouvat. Musím se rozhodnout jen sama za sebe.
|
|
|
|
Čumča. |
|
(28.9.2024 21:06:39) "ten pocit že se těším z práce domů, nebo na klidný víkend, kdy si budu dělat co chci je k nezaplacení."
Slonisko, ano, tomu se říká radost ze života, těšit se na malé drobnosti...jestli tomuhle chlap zaclání, není nač čekat
|
|
|
|
|
|
|
Cimbur |
|
(28.9.2024 18:22:41) Nezůstávat.
|
|
Pruhovaná |
|
(28.9.2024 19:35:23) Co s dědkem, když se jen těšíš, až skončí víkend. Nech ho a uvidíš, jak se ti uleví!
|
Irmi |
|
(28.9.2024 19:49:10) Pruhovaná, teď jsem se po dlouhé době zasmála nahlas😅
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(28.9.2024 19:37:14) Za mě kamarádka č.2. Chápu touhu mít životního parťáka, spřízněnou duši, je to přirozené. Ale za každou cenu zase ne. Kdyby to byl otec tvých dětí, dalo by se váhat více, přece jen rodina. Ale udržovat vztah, který ti nic nedává? Zbytečně si blokuješ možnost žít si v klidu po svém a potkat třeba ještě partnera pro uspokojivější vztah.
|
Irmi |
|
(28.9.2024 20:04:46) Ropucho, je to racionální úvaha...
|
|
|
Čumča. |
|
(28.9.2024 20:58:34) přijde mi, že se možná na začátku přetvařoval, neprojevoval a přizpůsoboval, souhlasil s tebou, dokud tě neměl jistou...no, a teď se konečně vybarvil takový, jaký je... Takže pravda je spíš to, co je teď, ne to, jaký byl na začátku vztahu.
těšit se akorát na konec víkendu s ním, jé, to je moc špatné vždyť on ti parazituje na volném čase, kdy bys měla relaxovat a sbírat síly...
Navíc, jak píše Ropucha, někde možná chodí skvělej chlap, se kterým bys šťastná
terapeutku už jste zkoušeli, víc vlastně nejde udělat...
ještě to vydržet? vždyť není důvod, podle toho, co píšeš, žádný vlastně neexistuje
|
|
|