| pitunie | 
 |
(15.10.2024 14:59:33)
Dobrý den, možná že už nepatří tématicky, jelikož dceři je dvacet. Ale dospěle se rozhodně nechová. Pokud by zde měl někdo typ na dobrého psychologa i pro mě, nebo pro obě. Dcera je neskutečně líná, což jí vysloužilo druhý reparát, drahé doučování jsme s ex platili a třeťák nakonec ustála. Nyní ve čtvrťáku, je jí dvacet let a známky od začátku roku samé 5. Ale řeší maturitní ples, vybrala si šaty neokázalejší jaké tam měly a půjčovné drahé jak za nové. Prý si na ně vydělá na brigádě. Chce být za hvězdu. Já nerozumím tomu, že se bude cítit jako hvězda, když bude propadat? Nyní řeší autoškolu, a do toho další 5. Řekla mi, naptám se tě, jestli ji mohu dělat, jsem dospělá, tak ti to oznamuji. Rady jako pošlete ji na pracák nefungují, na vše má odpověď typu, měla bys mne jako matka podporovat a ty mne shazuješ. Já sama nevím, jak s ní komunikovat, jak k ní přistupovat. Vidím jak kašle na učení, jak se jen vymlouvá a do toho řeší maturitní ples???? Já ještě k tomu v přechodu, psychicky nic moc a do toho tohle, odnáší to mladší dcera, když jsem na nervy. Vím, že jsem udělala spoustu výchovných chyb, dcera byla ve střídavce, lecos jsem ji asi ulehčovala. Nyní však bojujeme a já nevím, jak žít s ní v jednom bytě a nezbláznit se. A není to jen o učení, jde i o jiné věci. Například má zakrslého králíka. Není schopna se o něj pořádně starat. Nevadí jí, že to zvíře nemá vodu, má plný záchod. Musím jí to připomínat, někdy to za ní i dělám, nenechám zvíře trpět.Nepopřeje mi třeba k svátku ale o svém mluví měsíc dopředu.
|
| Žžena |
|
(15.10.2024 15:10:28)
Pitunie,
Ty jako rodič máš dceru podporovat v její přípravě na budoucí samostatný život a pracovní zařazení. Tj. Tvoje práce je starat se o podporu jejího studia. A to jen pokud se ona na budoucí povolání skutečně připravuje. To je Tvoje zákonná a morální povinnost.
Očekávat, že se bude chovat jako soudný dospělý člověk, je v pořádku. Věk na to má.
|
|
| Monika |
|
(15.10.2024 15:13:03)
Pitunie, no, je to těžké. Jak sama píšeš, "chyby" a špatné okolnosti (rozvod, střídavky) už asi nastaly. Už máte mezi sebou asi nastavené i najaké formy komunikace, dcera asi má poměrně vychytané, co na tebe funguje a tak to opakuje ...
Těžko říct, co teď, protože asi fakt chceš, aby odmaturovala, tj. nejspíš si nepřeješ, aby se situace nějak moc vyhrotila.
Jestli si půjčení šatů chce zaplatit, nechala bych ji (nebo jsi to zaplatila za ni a ona teď jenom slibuje, že ti to vrátí). S autoškolou těžko říct - já třeba chci, aby moje děti řidičák měly, mít dítě s maturitou, řidičákem a solidním životním stylem (nekouřit, sportovat atd.) považuji za svůj výchovný CÍL  Ale jestli má problémy s učením, možná bych se s ním zkusila domluvit, že zaplatíš autoškolu hned po úspěšné maturitě (pokud tedy ji vůbec platit chceš a můžeš).
Bylo by samozřejmě pěkné s dcerou jednat v klidu a jako s dospělou osobou (kterou také je). Ovšem chápu, že se to úplně nedaří  Snažila bych se vydržet, co nemíň "řešit a vyčítat" a dobalancovat situaci k té maturitě (a ideálně následnému osamostatnění) ...
|
| jak | 
|
(15.10.2024 16:12:57)
Na šaty a autoškolu ať si vydělá. Ty budeš podporovat školu, učení, maturitu. A pak se uvidí. A doufám, že doma také vaří, pere, uklízí.
|
| Pruhovaná | 
|
(15.10.2024 21:16:46)
Jasně, nedá ani vodu králíkovi a vaří a uklízí...
|
|
|
|
| Federika | 
|
(15.10.2024 16:45:18)
Pitunie,
že bude dělat autoškolu, ti samozřejmě může jen oznámit. Ale musí na to mít peníze. Pokud si je vydělá, proč ne? Já bych jí na to peníze rozhodně nedávala, řekla bych jí, že priorita je teď škola.
Šaty, to je těžký, ok, vybrala si je a tu brigádu si už taky vybrala? "Dospělá bejt nemusí", ono to některým dneska dost trvá , i proto, že je nic nenutí.Ale zodpovědnost za svá rozhodnutí by měla nést. Pokusila bych se najít vhodnou chvilku a promluvit si. s ní, že všechny věci se dají řešit, ale musí se snažit i ona.
|
|
| Jerry G. |
|
(15.10.2024 17:13:37)
Pitunie,
saty - dala bych dceri castku jenom na normalni pujcovne a zbytek at si doplati. Tedy v pripade, ze v tom roce bude maturovat.
autoskola- at si na ni vydela, pripadne dostane cast proplacenou jako darek za maturitu
Dcera to na me taky zkousela, ze se oni musim starat, protoze je dite, to ji bylo 14. Tak jsem ji rekla, ze se o ni staram, ale nebudu ji delat otroka.
Proc to zase zrusili, jako tema??
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(15.10.2024 18:00:19)
mozek se vyvíjí do 25 a jako poslední dozrává část, která je zodpovědná za sebeovládání a plánování. Často od dvacetiletých očekáváme dospělost, které ještě ale řada z nich není schopná.
Dospělá jsi v tomhle vztahu ty. Pokud budeš uražená kvůli svátku, moc ničemu nepomůžeš.
Držím palce, dospívání je náročné období. Ale můžeš z něho vyjít zralejší i ty. 
|
|
| Beat | 
|
(15.10.2024 18:23:33)
Pitunie, spis, než psychologa, bych, byt tebou, zkusila mediatora. Vzájemně byste se mohly víc pochopit
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(15.10.2024 18:24:24)
Pitunie, tohle by asi bylo opravdu nejlepší rozplétat s někým na živo.
Těžko soudit, proč se dcera ve dvaceti letech projevuje jako typický pubescent, sebestředný a nezodpovědný. Teoreticky by bylo očekávatelné zralejší chování, ale holt z nějakého důvodu není.
Ona se ani spousta starších lidí nechová vždy zrale.
Každopádně, člověka nelze přimět dospět "násilím", musí k tomu dozrát vlastní cestou.
Ty jako rodič můžeš nastavovat
mantinely a zároveň projevovat trpělivost a shovívavost.
I když tě nadzvedává, že dcera přednostně řeší marnivost namísto prospěchu, příliš kolem toho nedělej dusno. Těšit se na maturitní ples a chtít tam zazářit je normální, ať si to dcera užije jako všichni ostatní.
Na šaty ať si přivydělá, to je v pořádku.
Prospěch bych řešila nezávisle na plese. Je logické, že ti záleží na tom, aby dcera odmaturovala, obrň se na těch pár měsíců a soustřeďte se na to jako na hlavní cíl.
Autoškola je dobrá věc, jen bych u takto nevyzrálého člověka hledala obzvlášť pečlivě opravdu poctivou a kvalitní výuku.
No a o králíka se prostě postarej (co jiného) a doufej, že až si jednou dcera pořídí zvíře do samostatné domácnosti, bude už zralá udržet ho při životě sama. (Moje děti byly vždy na svůj věk samostatné a zodpovědné, nicméně o zvířata jsem se jim také starala ještě i jako gymnazistům. Ono je toho v tom věku prostě moc, co musí hlava zpracovat.)
|
| Lída+2 | 
|
(15.10.2024 18:58:25)
Takových co se takto chovají ještě v 30 znám asi 5. Je to nezvyklé, ale děje se to.
Naštěstí je to přešlo, ale okolí trpělo. Je to náročné.
|
|
| Lída+2 |
|
(15.10.2024 18:59:37)
 Zakladatelka, asi to bude chtít radu z oka do oka.
Přeji Ti pevně nervy
|
|
|
| Červená malina | 
|
(15.10.2024 19:59:17)
Držím palce, měla jsem doma něco podobného. Po reparátech a maturitě na 2. pokus jsem to už nechala být a naznačila jsem, ať se dcera co nejdříve osamostatní a odstěhuje. Nakonec se po roce práce vrátila do školy. Zjistila, že práce není zas taková zábava. Druhým rokem studuje VŠ, má brigádu ze které si školu financuje a nedávno se odstěhovala. Takže se to srovnalo.
|
| Červená malina |
|
(15.10.2024 20:07:03)
Jinak s psycholožkou jsme to též řešili a hodně to pomohlo. Cizí osoba to ví přece lépe než rodiče.....
|
|
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(15.10.2024 20:15:09)
Pitunie, soucítím...
20letý puberťák je těžký kalibr, pořád mě polévá horko při představě, že bych to musela zažít znovu.
Nechci psát žádný rady, co se osvědčilo u nás, každý je jiný, ale přeju, ať najdete cestu.
O králíka bych se postarala a tam bych možná tvrdá byla "je na tobě závislý, představ si, že nemáš co pít a chodíš na smradlavý wc, chceš si to vyzkoušet? Svůj život si žij podle svých představ, ale nezhoršuj ho tomu zvířeti"
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(16.10.2024 9:16:50)
Začala bych u toho věku. Je to jen číslo. Ona je pořád student a tak se podle toho chová. To že jí je 20 ještě neznamená, že se ze dne na den změní v dospělou, zodpovědnou ženu. A tohle je hlavní třecí plocha mezi vámi. Ty od ní z pozice kalendáře čekáš něco, čeho ona zatím není schopná. Ona nepracuje v dospělém kolektivu aby se chovala dospěle, ale chodí do školy a pohybuje se mezi puberťáky. Tohle je to, co si musíš ty uvědomit a podle toho s ní jednat.
Ano podle OP je dospělá a může nebo nemusí něco dělat/nedělat, ale k dospělosti patří i závazky. Jestli si chce dělat autoškolu a má pocit, že ti to jen oznámí, pak od tebe nemůže čekat pomoc ani podporu. Ať si to zařídí a zaplatí sama. Nemusíš se v tom nijak angažovat, když to podle ní není tvoje starost
Střídavá péče je jen výmluva a omluva pro chyby ve výchově. Moje děti díky ní naopak vyspěly. Najednou na celý týden nebyla k dispozici maminka co se o vše stará a musely si poradit samy V 17 letech se na syna můžu 100% spolehnout a jednám s ním jako s dospělým. Zná své závazky a nemusím ho kontrolovat.
Přijmi fakt, že dcera není dospělá a nechtěj to po ní. Dotlač jí do maturity a pak ať si dělá co chce. Vím , bude to boj, bude to těžké, budou to nervy, ale je to to jediné, co je opravdu důležité
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.10.2024 10:54:41)
Lenko, celkem souhlasím, ale byla bych opatrná s tou autoškolou.
To vidím jako vážnou věc, kde není místo na přetahovanou s nevycválaným potomkem.
Když to vezme do svých rukou, může skončit u levné nekvalitní služby, kde ji nezodpovědní podnikatelé vypustí do ulic nepřipravenou.
Podpořila bych ji (i finančně) v tom, ať se naučí řídit pořádně. Třeba ji to na rozdíl od školy bude bavit a bude umět alespoň něco, co jí do budoucna umožní
uplatnit se a samostatně fungovat. Ze SŠ, při vší úctě, nebude umět nejspíš vůbec nic použitelného, jestliže prolézá přes reparáty.
|
| Beat |
|
(16.10.2024 11:07:30)
Ropucho, to není špatná úvaha.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(16.10.2024 12:05:04)
ropucho, já bych zase tak opatrná nebyla
když dcerunce zaplatí autoškolu maminka, je mnohem vyšší pravděpodobnost, že k ní zaujme stejný postoj, jaký zatím zřejmě zaujímá ke všemu ostatnímu... autoškola zaplacená z vlastních peněz a s hrozbou nutnosti dokoupit další lekce při neúspěchu, může naopak být velmi motivační...
jinak je tvá úvaha hezká a za jiných okolností určitě platná, jen si nemyslím, že v tomto případě
navíc teda netuším, kde zakladatelka žije, ale mimo velká města obvykle moc na výběr z autoškol nebývá, aby se mohlo/muselo provádět nějaké širší porovnávání cena/výkon...
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(16.10.2024 12:22:15)
Taky myslím, že těžko funguje nějaká příšerná autoškola, kde nic nenaučej a přesto udělaj zkoušky. Nejspíš půjde do tý nejbližší a nejspíš bude úplně průměrná.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.10.2024 12:43:42)
Rose, vidíš, to jsou různé přístupy a třeba nám tu paní časem napíše, jak se k tomu postavila ona a jak to dopadlo.
|
| MaMar | 
|
(16.10.2024 17:12:50)
Ropucho, přesně, jak píše Rose - v našem městě je jedna jediná autoškola a řekla bych, že ji využívá naprostá většina středoškoláků, kteří tu studují, je to pro ně výrazně pohodlnější, než dojíždět do větších měst v okolí. Myslím, že takhle to je leckde.
|
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(16.10.2024 12:27:46)
U nás cenové rozdíly v autoškolách prakticky nejsou, jen je možné u některých platit víc za individuální rozvrh. Ale takový ten běžný kurz u nás široko daleko stojí plus mínus stejně.
|
|
|
|
| Fern |
|
(16.10.2024 9:31:59)
Ta hruza se ani neda cist, holt jaka matka taka katka.
Hlavne ne abys ji nezanedbavala - vsechno platit,nejdrazsi saty,autoskolu,vsechno.A beda ti zlobit, jinak vezme na tebe macetu a budes mit razem po problemech!
Ja bych takivyho spratka utrela,ze by mela zvejkavy vzadu; ale k tomu by nikdy u mych deti nedoslo,ty byly vychovavany k samostatnosti a odpovednosti Tys nechala svuj rozum kde?!
|
| CisloPi | 
|
(16.10.2024 11:29:18)
Fren, víš co, už bys měla přestat 
|
|
| Renka + 3 |
|
(16.10.2024 12:13:32)
Fren, ona se výchova přeceňuje, můžeš mít fajn děti, ale měla jsi prostě štěstí, není to tvoje zásluha. Krásným důkazem je moje blízká rodina, kdy jedna dcera je VŠ, žije spořádaný život a druhé nedodělalo ani jednu ze dvou škol, poté otěhotněla a má dvě děti hned za sebou, každé s jiným otcem a pytlíkuje to, jak se dá. Myslíš, že tam byla rozdílná výchova? Prostě jsme lidé s nějakými vrozenými dispozicemi, které se v pubertě maximálně projeví.
Člověk může reagovat různě, ale fakt je, že když vidím, že si holka kvůli známkám vezme život (bohužel stalo se na škole jednoho dítěte), tak čert vem známky. I se základním vzděláním se dá žít.
Vztahy v rodinách jsou různé, bývají narušené z mnoha důvodů, někdy se holt nějaká osoba začne chovat tak, že to je pro okolí těžké, ale často není to vina toho okolí.
|
|
|
| Janinka a dvě princezny | 
|
(16.10.2024 12:23:29)
z příspěvku je už cítit ta beznaděj ... ale víme velmi málo. Ty znáš svou dceru nejlíp, tak jako ona tebe. K penězům se nějak stavěla i předtím ne a tvoje/vaše podpora taky nějak vypadala. Z toho bych vycházela.
Osobně dávám dětem pokud jde o finance poměrně hodně, protože sama jsem jako dospívající byla hozená právě do těch vod "tak si na to vydělej" a vnímala jsem to taky jako nedostatek podpory. U nás to ale bylo mnohem víc, než zaplatit si autoškolu. Lze to udělat ale i kompromisem, že si autoškolu zaplatí a ty jí to ráda pak dáš jako dárek za maturitu (i když si umím představit, že si ona bude myslet, že autoškolu měla dostat "jen tak", protože ostatní to tak taky mají a za maturitu dárek, který by si třeba vybrala ona). U nás ale funguje pravidlo (u té starší víc než u mladší), že já jsem velkorysá pokud se dítě chová jak "se očekává". Tedy pokud ona plní moje očekávání já ráda plním ta její. Starší dcera to pobírá velmi dobře, u mladší to drhne to přiznávám.
Není napsáno, zda jste si zkoušely v klidu sednout a vše probrat ... jak to vnímá ona svou optikou a ty zase tou svou a zkusit nastavit nějaké mantinely, víc a často spolu mluvit ... nebo to vždy jen dojde do "hádky" a točíte se v kruhu. Frustraci kolem školy umím pochopit. Je ve věku, kdy bys ráda, aby to byla její záležitost, ale bohužel jsou i děti, které to samostatně prostě nedají a je potřeba jim pomoci. I osobně, nejen doučováním. Přijala by pomoc, že by ses s ní učila?
Ad ples - že chce být hvězda je normální, všechny jsme chtěly být a je potřeba se připravit, že šaty jsou sice jedna z největších, ale ne jediná položka rozpočtu na ples. Pak jsou lístky, útrata, nevím jestli se dávají ještě peníze do plachty apod. na večírek, boty, vlasy, líčení, punčocháče ... dodnes si pamatuju pláč kamarádky, které rodiče půjčili šaty, koupili boty a zaplatili za účes. Holčina se však celou střední barvila na blond a před plesem měla velké odrosty. Rodiče se však už šprajcli, že jen účes a barvení zas až jindy... to dítě to i pochopí, ale vnímání, že nemá super vlasy je holt silnější a maturák je v životě prostě jednou.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(16.10.2024 12:51:42)
My řidičák nebrali jako dárek, ale jako součást vzdělání. Hlavně já se těšila, protože v tom momentě jsem přestala vozit já jeho a začal on mě. Nevím, jak bychom se postavili k tomu, kdyby řekl, že řidičák ani auto nechce
|
| Beat |
|
(16.10.2024 12:58:52)
Inko, podobne. Proto jsem s Ropu souhlasila. Řidiče/čky kamionu, busu, hledají porad. Třeba by se ji to líbilo.
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(16.10.2024 13:04:08)
Prostě byste to museli akceptovat
Můj starší to takhle má. Řidičák ani auto nechce právě proto, že by pak musel každou chvíli někoho vozit. Sám pro sebe to nepotřebuje.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.10.2024 14:06:10)
myslím, že řidičák je něco, co není úplně pro každého
nejstarší dcera o něj nijak zvlášť nestála, teď chodí s klukem, který je "přes auta" a tak ji začal učit jezdit na polňačce - no nemá pocit, že by to byl její oblíbený koníček 
takže je rozhodnutá, že až se naučí řídit, tak si ten řidičák třeba udělá
u syna jsme měli radost, že bude dělat řidičák v rámci školy, bohužel svým pitomým přístupem si to podělal a řidičák si udělat nemůže.. a jestli se nevzpamatuje, nebude si ho moci udělat ještě hodně dlouho ani mimo školu - je to škoda, myslím, že jinak měl všechny předpoklady být dobrý řidič
no a nejmladší dítko doufá, že než bude její potřeba jezdit sama autem aktuální, budou jezdit autonomní auta nebo si holt bude muset najít svého soukromého řidiče
můj muž sice řidičák má, ale neřídil už víc jak 20 let
|
| MaMar |
|
(16.10.2024 17:26:46)
Rose, taky znám lidi, kteří dokáží žít bez řidičáku, dokonce myslím, že ve větším městě to jde docela dobře, mám několik příbuzných a známých v Praze, kteří buď řidičák nemají, nebo mají, ale skoro neřídí, ale řekla bych, že na malém městě nebo na vesnici je to dost velká komplikace. Není nutné jezdit tisícikilometrové štreky po dálnici, ale dojet do sousední obce do práce, nebo se dovézt od posledního večerního vlaku se hodí.
A myslím, že je fajn, udělat si, pokud to jde, řidičák co nejdřív. Moje nejstarší dcera to během střední školy nějak nestihla (z objektivních důvodů, měli příšerný rozvrh), při VŠ se bála dělat řidičák v Praze, pak se stěhovala do zahraničí, narodily se děti, teď teprve se k tomu dostala, a je to pro ni docela složité, s časem, penězi, psychikou...dělá ho nakonec ve městě mnohem větším, než Praha
|
|
| Manka+Cipísek | 
|
(16.10.2024 18:01:20)
Rose, tak jasně, že se dá žít i bez řidičáku, jako někteří žijí třeba bez ruky či nohy 😁. Dneska umět řídit patří mezi základní dovednosti a kdo řidičák nemá je dost znevýhodněn nejen ve svém pohodlí, ale taky v možnostech výběru zaměstnání, školy atd. Neznám nikoho mladšího 50 let, kdo řidičák mít může, ale nechce. A ti, co ho nemají, které znám, tak využívají (chce se mi napsat "zneužívají") tech, co ho mají. Nikdy mě nenapadlo brát synovu autoškolu jako nějaký můj milodar nad rámec povinností.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.10.2024 18:36:40)
Manko, žijeme sice za Prahou, ale pid to jistí... Fakt se tu hodně lidí obejde i bez auta, minimálně dokud nemá rodinu a pro některé je ta pid daleko bezpečnější a upřímně, i kdyby si dcera udělala řidičák na SŠ, neměla by čím jezdit, druhé auto bychom neuživili a to "svoje" bych nepůjčila, to řídím výhradně já a jinak maximálně můj automechanik
|
|
| Žžena |
|
(16.10.2024 18:48:50)
Manko,
já znám lidí pod 50 bez řidičáku docela dost. Sama jsem jedna z nich. Z hlavy vím min. o 5 lidech mezi nejbližší rodinou a kamarády, ale kdybych se zamyslela, najdu jich určitě víc. Jezdíme normálně MHD, chodíme pěšky, ve velkých městech a okolí se tak dá v pohodě žít i najít práci, naopak to má svá pozitiva (když člověk pracuje v centru v lokalitě, kde by stejně rozumně nezaparkoval). Když se něco jo pokazí a je akutně nutný odvoz autem, řeší to taxík, ano, ten mne stojí 500, ale potřebovala jsem ho naposledy před 9 lety, to auto by za tu dobu vyšlo dráž.
Dost běžný je to neřízení u ženských, když je v rodině jen jedno auto, kterým stejně všude jezdí manžel. Tam vlastně člověka nic nenutí ten řidičák (a druhé auto, tj. náklady s ním spojené) mít. Upřímně, nám třeba jedno auto v rodině vrchovatě stačí.
|
| Manka+Cipísek |
|
(16.10.2024 20:00:30)
Nechci Petluši plevelit téma (ne)nutností mít řidičák. Neříkám, že se bez řidičáku nedá žít, dá, koneckonců spousta lidí ho třeba ze zdravotních důvodů mít nemůže. Ale pokud nebydlíš v centru města a nemáš práci v docházkové vzdálenosti, tak tě dojíždění městskou dopravou dost limituje, ne že ne a vím o čem mluvím. Bydlím na vsi cca 20 km od krajského města, takže úplná "díra" světa to není. Přesto cesta z práce domů hromadnou dopravou trvala víc než hodinu a to ještě za předpokladu, že nebylo žádné zpoždění, což dost často bylo. Autem jsem doma za půl hodiny. Věř, že kdybys minimálně 1xtýdně kvůli zpoždění trčela x desítek minut na nádraží a domu dorazila v šest večer, přestože jsi z práce odešla ve tři, tak by si svůj názor na zbytečnost auta rychle přehodnotila. Já v tomhle režimu fungovala rok a půl a už nikdy víc.  Jsem ráda, že už můžu jezdit do práce autem a ten čas navíc je k nezaplacení!
|
| K_at |
|
(16.10.2024 20:18:14)
Stačí Praha a jezdit do práce na nějakou strašnou hodinu, kdy MHD ještě a už nejede....
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.10.2024 21:05:37)
Jedno mé dítě žije v Praze, kde vlastní auto nemá a nepotřebuje, ale řidičák využije bohatě. Ať už na skůtr, řízení aut v rámci brigád, řízení aut v rámci organizace skautských táborů i jiných akcí, možnost půjčit si auto kdykoliv kdekoliv v rámci cestování... A druhé dítě totéž, vlastní auto nemá, ve městě využije MHD, ale řízení využije v řadě různých situací.
Neschopnost řídit mi přijde jako nepraktický a zbytečný životní hendikep.
|
|
|
| Žžena |
|
(17.10.2024 0:19:00)
Manko,
Jezdím MHD celý život, od svých 11 let jsem denně dojížděla, tak jako velká část mých spoluobčanů a veškerá studující mládež. Nikdy mne to zásadně neobtěžovalo. Z naší obce do centa krajského města je to autobusem 23 minut (autem prakticky stejně), intervaly jsou rozumné, návaznost na další spoje MHD taky dobrá. Pro mne relax, cestou si čtu.
Ano, když člověk bydlí v lokalitě s blbým spojením, je auto nutnost. Ale je fakt taky dost míst, kde to bez něj funguje dobře.
|
|
|
|
| Federika |
|
(16.10.2024 19:21:11)
Manko, proč milodar"
My jsme dali k 18. narozeninám dětem částku na řidičák, víc jsme se nestarali. Jeden si udělal řidičák až za dva roky, další před maturitou, je to na nich.
Nepovažuju to ale za svou povinnost a pokud by potomek měl vážné problémy ve škole a peníze na řidičák by chtěl po mně, klidně bych mu řekla,že nejdřív povinnosti, řidičák si může udělat až potom.
|
|
|
|
| Drypetis | 
|
(16.10.2024 18:00:26)
Inko,
taky ŘP beru jako součást vzdělání. Dcera si ho dělala ve třeťáku, takže s maturitou se to netlouklo. ŘP je navíc vyžadovaný u mnoha pracovních pozic nebo je aspoň výhodou. Takže ten jsme podporovali a zaplatili. Umět řídit je určitě dobré. Na jednu stranu je to riziko, na druhou stranu riziko je i u neřidiče, že si sedne do auta k někomu, kdo ho zmrzačí nebo zabije. A nějaké to auto je dneska k dispozici všude, silničnímu provozu člověk neunikne.
Šaty na maturák si dcera platila sama, protože chtěla taky dražší, než jsem byla ochotná zaplatit. Ale pravidelné příspěvky na ples jsme platili my. Dneska chápu i ty šaty, že chtěla mít opravdu pěkné.
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(16.10.2024 14:52:10)
Nemám takhle velký dítě, jen patnáctiletého hocha, který má tendenci si věci neustále nárokovat.
Nejvíc pomáhá nenechat si vnutit tu perspektivu, kterou se on vnutit snaží. Tedy že má nárok, že já mám povinnost neustále obhajovat svoje postoje atd. Nenechat se vtáhnout do toho náseru.
Jestli ti zletilá oznámí, že si dělá autoškolu (když přitom nedělá kloudně ani školu), tak fajn. Ale za svoje. Jestli ti zletilá oznámí, že si půjčuje nejdražší šaty, tak fajn, jestli je to za její peníze, tak to prostě vem na vědomí. Můžeš jí přispět ve výši, kterou považuješ za standard. Rozčilovat se, že řeší maturák a ne koule, je sice pochopitelný, ale před ní to asi nepovede k ničemu.
Chlapeček mnohem méně prudí, když zjistí, že není koho. Vyslechnu ho pozorně, sdělím mu stanovisko (toto podpořím, toto ne), sdělím mu důvod, a více k debatě není. Nechávám na něm, jak se k tomu postaví. Vztekat už se může sám, bez mé účasti.
|
| Janinka a dvě princezny |
|
(16.10.2024 15:13:50)
Trošku tady cítím riziko v tom, že dítko mající výrazné problémy s prospěchem, jehož cílem by mělo být připravit se na maturitu a vůbec se k ní dostat bude tímto postojem tlačeno/dávat domu přednost do varianty chodit ve čtvrťáku na brigády, protože chce nejdražší šaty a našetřit 20 tis. na autoškolu. Všichni nebydlí v Praze a nevydělávají na instáči týdně 30 tis. O tom jak si zakladatelky dcera přivydělává nebyla řeč. Brigáda za každou cenu, pokud to není dobrý a snadný výdělek snadno zvládnutelný se školou je riziko.
|
| Fern |
|
(16.10.2024 16:06:27)
Ja tedy jak slecnu neznam,tak dle popisu vubec neverim,by by autoskoku zdarne dokoncila, kdyz neni schopna se dokopat ke zvladnuti neceho tak elementarniho,cim je dnes stredoskolske vzdelani.
Autoskolu v jejim pripade vidim jen jako chvilkovy rozmar,protoze to asi resi i jeji spoluzaci ci kamosky.
A chovat se a ucit moje ditko tak,jako tahle holka,tak mam cely jeji maturitak nekde uplne v pate,coz bych ji ve vsim klidu i sdelila.
|
| K_at |
|
(16.10.2024 16:25:53)
No, tak bys jí to sdělila, a co dál?
Mmch SŠ vzdělání není ani dnes na většině škol davajka. A samozřejmě na některých SŠ je to sakra náročné. Jinak autoškola může být věcí motivace. Samozřejmě.
|
|
|
| Drypetis |
|
(16.10.2024 16:54:01)
Janinko,
s tímhle souhlasím. Sama jsem to tak měla, že jsem se v jistém věku hodně odklonila od učení k těm brigádám a u dcery se to zopakovalo. A mladý člověk si nedokáže představit, že to, čím si momentálně vydělal na té brigádě, by určitě nechtěl dělat celý život a že vzhledem k budoucnosti je lepší zabrat v té škole. Tady se tedy často hlásá odstrašující vliv manuálních brigád a že po nich dítě zabere ve škole, ale zdaleka ne na každého to tak platí. Pro jiného jsou to snadno vydělané peníze a lepší než škola, která mu nejde.
|
|
|
|
| K_at |
|
(16.10.2024 18:02:37)
Pitunie, myslím, že tohle je cca 3.téma o dceři a vašich potížích. Trochu mě mrzí, že už dál většinou nekomunikuješ. Trochu si říkám, zda se tu xy lidí nenamáhá úplně zbytečně. A zda si z toho vlastně něco bereš? Těžko říct.
Několik postřehů:
1) Velice rychle bys si měla uvědomit to, že ač dcera rozhodně není VYSPĚLÁ A ZODPOVĚDNÁ, tak je opravdu dospělá. Může volit, vdát se, vzít si půjčku, rozvést se, jít do vězení a milion dalších věcí. Jestli se z jakéhokoliv důvodu rozhodla kašlat na školu, ty ji na 90% nedonutíš ji dodělat. Možná že ji propodadání teprve vzpamatuje. Nebo ne. Její volba. Ty jí můžeš pomoci ve chvíli, kdy ona sama přijme aspoň kus zodpovědnosti za svá ne-rozhodnutí.
2) V klidu a míru bych jí řekla, že má různé možnosti, jak pokračovat dál - ty ji budeš podporovat, pokud bude studovat. Pokud nebude, stává se z ní spolubydlící a bude přispívat na provoz domácnosti. Nelíbí se jí to? Může se odstěhovat. Je přece dospělá, nikdo ji nikde nedrží. Ty ji můžeš případně dopomoci finančně v nějakém startu.
3) Šaty a autoškola - chce to, vydělá si na to? Má to mít. Odmaturuje - proplatíš jí celý řidičák. Na šaty ať si klidně vydělá, pokud chce nějké extra nóbl, ať si to užije. Jinak i školně úspěšné děti si z brigád kupují hadry a boty v nesmyslných částkách. Takže to není nic divného.
4) Králík - buď ho máš ráda a prostě se o něj postaráš, jinak bych jí řekla, že králika věnuju někomu, kdo se o něj bude starat. Protože tohle je opravdu kruté. A´t si řve a ječí, týrání zvířat nepodporuju.
5) Pokud chce mít vztahy jako dospělá, musí se tak ale taky aspoň trochu chovat. Sorry jako, máma není chodící peněženka. Ale taky jí máma musí prostě vypustit a nechat si tu pusu nabít.
6) Uvědom si, že školu si může dodělat v budoucnu, nebo učňák. Je to blbý, k naštvání a je to stres. Ale nejde jí o život. Je zdravá, pokud chodí na brigádu, tak je i schopná nějaký peníze vydělat.
7) Měla by mít jasno v tom, že pokud ze školy odejde, čeká jí pracák, hledání zaměstnání a potom už tedy jako 100% pracující s právy a HLAVNĚ I POVINNOSTMI.
|
| Manka+Cipísek |
|
(16.10.2024 18:16:53)
Kat, lépe bych to nenapsala, souhlas.  Také jsme se trápili se synem, líný, také dělal reparat, moc se neučil. Naštěstí se vzpamatoval.
|
| Drypetis |
|
(16.10.2024 18:30:50)
Manko,
ano, někdo se vzpamatuje a někdo s dobrým prospěchem třeba usne na vavřínech. A další věc je uplatnění toho, co se člověk naučil. Někdo se špatným prospěchem dokáže využít všechno, co mu v té hlavě zůstalo a premiant se bojí projevit. To je třeba i v cizích jazycích, někdo se domluví, i když gramaticky blbě, ale prostě domluví a jiný se bojí promluvit, pokud si není jistý, že to řekne správně a nakonec se nedomluví a mlčí.
Okolo mě si spousta lidí dodělávala vzdělání až později a pak si toho i víc váží a koukají to uplatnit, ona je to totiž o dost větší dřina. Ale asi to tak mělo být.
|
| Čumča. | 
|
(16.10.2024 21:25:43)
Drypetis, souhlasím, taky mám kolem sebe lidi, kteří si maturitu dodělávali, např. během RD, dálkově studovali pedagogiku atd. Už přesně věděli, co chtějí, čeho chtějí dosáhnout, poznatky z praxe využívali při studiu, už to nebyli zelení mlaďoši, a na škole se naopak jejich pedagogové zajímali o zkušenosti z jejich praxe, protože to pro ně mělo velký přínos...Někomu to prostě dojde až v 25, 30
Sama jsem v 18 byla naprosté dítě, stála jsem na vlastních nohou, ale byla jsem fakt dítě A možná i v těch 20 jsem byla vývojově na 17, těžké roky v dospívání mi vývoj vždycky zastavily a trvalo dlouho, jsem se začala dozrávat dál Cítila jsem, jak mí vrstevníci jsou fakt dospělí lidé se vším všudy, já nebyla, trápilo mě to
|
| 77kraska |
|
(16.10.2024 22:15:11)
Čumčo, ja jsem byla v 18 letech uplne tele, prisla jsem z maleho mesta na kolej do Prahy, nikam jsem netrefila, chodila jsem s planem Prahy v kabelce, abych se dostala ze skoly na kolej a z koleje na nadrazi, a kdyz si vzpomenu, jak jsem se chovala a jake jsem mela nazory, tak se stydim...ale pak se to nejak zlomilo, ve 22 jsem promovala a sla do prace, hned nato byla revoluce a za dva roky jsem uz jela na dva mesice do Ameriky a hned potom na rok studovat do Anglie a to jsem uz tele nebyla, aspon doufam
i kdyz v nekterych ohledech jsem tele porad a snadno nekomu naletim
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 22:20:16)
Sedmi, za chvíli budu v menopauze, a pořád jsem občas blbá jak Vánoce
Učím se už se na sebe za to nezlobit, jsem jenom člověk, dělám chyby a někdy neudělám nejlepší rozhodnutí Když jsem byla mladší, uměla jsem se za špatný krok i docela nenávidět, ošklivě jsem o sobě mluvila, že jsem blbá a tak. V danou dobu jsem udělala to nejlepší, co jsem uměla
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(16.10.2024 18:34:17)
Manko, je to hrozně těžký, zvlášť když je člověk povahově a generací ten odpovědný blb od mala U nás se teď děcko celé léto učilo na přezkoušení z češtiny a ještě teda něco jiného. A absolutně bylo přesvědčené, že to pokazilo a že ho vyhodí ze školy. A že to je konec. Poprvé bylo fakt v reálné hrůze. Dost to pomohlo. Je tu určitá šance, že neodmaturuje, nikoliv kvůli flákání. Ale že se nenadrtí ta kvanta dat a věcí k memorování, což je prostě achilova pata. Ale zároveň jsem už od prváku holt smířená, že se může stát cokoliv a že naše možnosti jsou dané pouze tím, co dítě vlastně dopustí samo.
Nicméně vymezování si hranic a očůrávání rohů proběhlo milionkrát a leckdy velmi vypjatě.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.10.2024 21:13:56)
Kat, nechat plnoleté dítě jeho osudu s tím, že si má natlouct nos a tím dospět k zodpovědnému přístupu k životu, nese riziko, že to nezralý jedinec uchopí nezrale a půjde destruktivní zkratkou.
Je to na zvážení každého rodiče, jak své dítě zná a do jakého rizika ho nechá jít.
Já jsem obecně velmi pro samostatnost, ale musí se k ní směřovat systematicky od mala.
Když je do samostatnosti hozen nepřipravený člověk, třeba jen proto, že dosáhl formální dospělosti, nemusí to fungovat.
|
| K_at |
|
(16.10.2024 21:20:52)
Ropucho, ponechání osudu vypadá jinak. Pokud si dítě nehodlá nechat pomoc, tak si tu pusu namele. Co jako jiného?
|
| Ropucha + 2 |
|
(16.10.2024 21:35:20)
Kat, nejsem si jistá, že jsem to napsala dostatečně srozumitelně v kontextu - není to ke tvému dítěti, ale k dítěti z diskutovaného příspěvku.
A myslím to tak, že v některých případech je možná lepší prokázat nadhled a podržet dítě nad vodou, i když si to v našich očích úplně nezasluhuje, než nechat ho sklouznout na šikmou plochu.
|
| 77kraska |
|
(16.10.2024 21:50:16)
Ropucho, naprosto souhlasim, ze ke kazdemu diteti se ma pristupovat individualne....lepe podrzet nez nechat padnout...my jsme v sirsi rodine meli velke problemy s detmi, napr. nevlastni syn studoval vysokou 11 let a vsichni znami nam rikali, ze ho mame "nechat padnout", jeho vlastni matka ho uz uplne prestala podporovat financne i psychicky a prohlasila, ze ma jit do prace (sama ma vysokou skolu), ale nakonec to po velkych bojich dostudoval a je schopen si sehnat slusnou praci a fungovat lepe, nez kdyby mel jen maturitu, i kdyz uznavam, ze to je extrem tech 11 let
s dcerou byl lonsky ctvrty rocnik na SS taky narocny...mne treba vadilo, ze snad od rijna nacvicovali vystoupeni na unorovy maturitni ples, porad resili saty, boty, obleceni na ples, obleceni na vystoupeni, nakonec jsme s otcem vystoupeni ani nevideli nazivo, protoze kolem parketu stali ostatni studenti ze skoly - a rodice se tam ani neprocpali, videli jsme pak nahravku, a za to neustale nacvicovani a tolik hodin, ktere stravili nacvicovanim misto ucenim, to ani nestalo, i kdyz sami si to asi uzili
celkove byl ten ctvrtak narocny, protoze tesne pred ctvrtakem ji bylo 18 let a najednou byla dospela a tvrdila, ze si muze delat, co chce (za naseho mladi nam 18 bylo az behem ctvrtaku, protoze jsme nechodili do devitky, coz bylo asi lepsi)....no nakonec z jednoho predmetu neudelala maturitu a hrozne ji to stvalo, pak cely srpen chodila na doucovani a maturitu nakonec udelala v zari a myslim, ze to pro ni byla velka lekce
|
| Dari79 |
|
(16.10.2024 22:37:07)
Zavedení 9. třídy podle mě byla strašná blbost, strašná, jedna asi z nejhorších věcí, co se po revoluci změnilo.
Právě to, že dneska maturují děti v 19-20 letech a je strašný problém ve velké spoustě domácností skloubit - formálně dospělý člověk x nedostudované dítě...
Ty děti už nechtějí poslouchat (já sama odešla z domu v 18,5 letech, ale na kolej na VŠ) a rodiče přirozeně mají tendenci dotlačit je ještě aspoň k té maturitě nebo výučáku, aby neskončily se základním vzděláním...
Vidíme to pořád a pořád. Jsou i děti, které teda odejdou z domu ještě před dostudováním, pak často nedostudují... Ony pak časem i zmoudří a tu školu si třeba i dodělají, po pár letech, ale ten první náraz - už jsem dospělý a chci si dělat, co chci ... ale rodiče se ke mně chovají furt jako " k dítěti" (uč se, choď do školy, přijď domů včas, jdi už spát, ukliď si v pokoji, vyndej nádobí z myčky), přirozeně přijde po té 18tce.
Přitom maturita je pro ně často první velká zkouška, nic takového nezažili (OK, někteří se třeba předtím dřeli kvůli přijímačkám, ale někteří ani to ne), je to fakt něco jiného, než běžná písemka nebo zkoušení u tabule, které znají. Myslím, že si to ani předem moc nedokážou představit, resp. mají zkreslené představy - ve smyslu - na písemku mi taky stačí se na to kouknout večer předtím, tak vo co de..., proč ty rodiče s tím tak strašně pruděj... Na VŠ už si pak na to zvykneš a zpětným pohledem dospěláka se to vidí taky jinak.
|
| 77kraska |
|
(16.10.2024 23:02:38)
Dari, říkají to i učitele na střední škole, ze s čerstvě dospělými studenty je to těžké, někteří už bydlí sami, chodí na brigády a na školu kašlou, jiní bydlí u rodičů a vedou s nimi boje z titulu své zletilosti
U moji dcery byly 18 narozeniny velký zlom, najednou jsem nevidela na její účet ve spořitelně, kamaradi ji v ten den vzali do kasina, taky prohlašovala, ze už muže pít alkohol (pořad jsem ji říkala, ze muže, ale neznamená to, ze MUSÍ) atd.
|
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 23:25:49)
Dari, nemusí to být úplně mimo (ta devítka), ale nesmí se to sejít s odkladem školní docházky, ještě že je tomu přítrž, to je hrozná kravina...devítka jako taková synovi spíš prospěla, a učí se v tom ročníku spoustu hrozně důležitých věcí (v občance např.)
|
| Alena |
|
(16.10.2024 23:36:56)
"učí se v tom ročníku spoustu hrozně důležitých věcí (v občance např.)" to by se prece ucili stejne, akorat v osmicce. Nikdy se nehejbalo s devitkou (ze by se pridavala ci ubirala devata trida), ale s petkou.
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 21:30:37)
Ano, Ropucho, je to asi fakt hodně individuální, v rodině máme dívku, která ještě v 21 letech byla hodně nesamostatná, vydělávala si, ale byla velmi dětská, maminka jí takto vychovávala, byla strašlivě hodná , naprosto zlatá, ale té dívence to příliš neprospělo.
Můj příbuzný se hrozně zlobil, že ta dívenka nenastoupila v zahraničí na brigádu, jak si původně vysnila - prostě couvala, bála se. Nechtěla být bez mámy, bála se jazykové bariéry i fyzické práce. Fakt by to pro ni bylo velké sousto, můj příbuzný to ale nechtěl pochopit a lámal nad ní hůl Nakonec to dopadlo dobře, dospěla, dozrála, i když podstatně později než ostatní
|
| Dari79 |
|
(16.10.2024 22:47:43)
Našemu velkému synovi reálně ohromně prospělo "vykopnutí" do samostatného bytu... Fajn, má ho o patro níž, než my a má furt klíče od našeho (takže ledničku plundruje dál), ale obrovsky zdospělovatěl... Bez problémů si vypere, uvaří si, uklízí si (vůbec tam nemá čurbes, fakt ne)... Ale jo, to už byl na výšce a bylo mu nějakých 22. Nemusí se zpovídat, když přijde až někdy v noci, současně se ale chová zodpovědně, párty doma nepořádá, do školy chodí, studuje...
Do tý doby byl " dospělé dítě v dětském pokoji", na zadní se teda moc nestavěl, ale třenice teda byly podstatně větší. Myslím, že to prospělo úplně všem. My měli asi dost štěstí, že maturoval za COVIDu, tj. v té době bylo všechno zavřené, nic se nesmělo, nikam se nechodilo, takže ten "odpor čerstvého dospěláka" proběhl v jiném klimatu. A varianta - byt o patro níž - je zlatá, je pod dozorem, pořád v kontaktu, ale přitom samostatná jednotka...
(to já zdrhla na druhý konec republiky a rovnou začla bydlet s klukem )
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 21:37:36)
pitunie, poradím ti jediné - po dobrém, po dobrém, po dobrém Část svých problémů se synem jsem si způsobila sama tím, že už to z mé strany po dobrém nebylo (byla jsem už naprosto zoufalá). Můj tlak vystupňoval jeho protitlak Já jsem o něj měla strašlivý strach, manžel byl taky úplně na nervy.
Děti dozrávají ve skocích, možná už v zimě najednou uvidíš, jak dcera pokročila a vyspěla. Vydrrrrž. To všechno pomine. Jednou si spolu otevřete víno a společně se zasmějete, jak to bylo vypjaté. Bude dobře, věř tomu. Vyprávěj jí, jak se cítíš, aby tě lépe pochopila. Nezapomeň jí občas říct, jak moc ji máš ráda - i s těma pětkama Možná to potřebuje slyšet. Nad tu její povrchnost se povznes, to k tomuto věku patří, to pomine Já si pamatuju na svoje názory ve věku 17/19/21 let. Na zabití To bude dobré, uvidíš že jo. Tímto si prochází téměř každý rodič, skoro všichni rodiče jsou alespoň z jednoho dítěte utrápení (anebo ze tří dětí).
|
| 77kraska |
|
(16.10.2024 21:55:29)
Čumčo, ja si taky furt rikam "po dobrem", ale nakonec uz to nevydrzim, protoze porad ustupuju a ustupuju a pak vybouchnu a zablokuju se...vidim, jake chyby ve vychove jsem delala, i kdyz jsem si myslela, ze to delam dobre, ale po bitve je kazdy generalem, a to i sam pro sebe....a nakonec tezko rict, jak by to dopadlo, kdybych neco ve vychove delala jinak, treba by to dopadlo jeste hur
znam par rodicu, kteri "nechali deti padnout" a nekdy to konci fakt blbe, treba holka 21 let alkoholička, ktera se stehuje od kamaradky ke kamaradce, ale rodice ji doma nechteji, apod.
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 22:12:00)
přesně, Sedmi, alkohol, drogy, k tomu lze sklouznout strašně lehce...a je těch nástrah mnohem víc , co jsou proti tomu pětky z pár předmětů. A nejde to vrátit zpátky někdo jí prostě nabídne podnájem a bude za to po čase něco chtít
já měla víc štěstí než rozumu, mohlo se mi stát mnohem víc problémů, než se mi stalo (stopovala jsem jako o život např.), když si dneska vzpomenu, zbláznila bych se, kdyby v podobných situacích bylo moje dítě - ještě že ho mám vedle v pokojíčku
|
|
| Čumča. |
|
(16.10.2024 22:14:37)
"nakonec uz to nevydrzim, protoze porad ustupuju a ustupuju a pak vybouchnu a zablokuju se..."
Sedmi, já vím, jsou věci, xy let staré, které si nikdy neodpustím
a k pituniině situaci - zapomínáme, že ona je na to sama, já vždycky měla alespoň manžela, a když jsem byla v nervech já, zachraňoval situaci on a obráceně - pitunie je na tohle sama
|
|
|
|
|
V její náručí
Průvodce výběrem prvního zlatého šperku pro dítě: Co zohlednit?
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Svatohavelské posvíceníKutná Hora 
Filharmoniště – Check Accordion trioPraha 2 
Hubertské slavnostiProstějov 
Výstava dýní a dýňových aranžmáPraha 7 
Pocta Zuzaně Navarové
Svatohavelské posvícení
Filharmoniště – Check Accordion trio
Hubertské slavnosti
Výstava dýní a dýňových aranžmá
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)