| Federika | 
 |
(27.3.2026 13:29:07)
Doufám Ale jak se ta váha mrcha jedna, nepohne ani o deko,tak vyčkávám
Objednám se hhed, jak to bde aspoň o kilo míňj
Jako že byh šla třeba cvičit jen v tom piditílečku pod prsa a šortečkách pod prdel, to asi už nepůjde nikdy Cítím hezky svaly na břiše, ale až pod tím tukem, někde
|
| K_at |
|
(27.3.2026 17:09:28)
Federiko, v tom případě uz asi jen snizit kalorie. Ale pokzd takhle makas, budes mit rozhodně pevnější tělo celkově. A lepší držení těla. Je otazka, zda se drzet te vahy, jako svatého grálu. Zase nejakou pokoru je třeba mit taky - jsi fit, můžeš makat, telo funguje.
|
| Federika |
|
(27.3.2026 17:26:30)
Jo, vypadám líp, to jo
A pokoru taky mám, ve skutečnosti neočekávám, že budu vypadat jako ty vytrénovaný dvacítky kolem mě, v pidišortečkách
A jím dost, vím. Teď jsem se utrhla, sežrala jsem celý balení gyoza knedlíčků a k tomu celý dvě balení, dvě porce šišek s mákem, máslem a cukrem A pak přinesl manžel čerstvý buchty z Esky. Jsem prase
Většinou se ale držím a protože jsme byla zvyklá cpát se celej život,tak občas očekávám, že když se teda běžně omezuju, tak by váha měla jít dolů.
|
| babi_ | 
|
(27.3.2026 17:44:16)
Tohle mám dobré, že tolik jídla prostě už nedokážu sníst. Bývávalo, ale dávno. Natož sladkého. Mám chuť na sladké, to jo, ale tak 50gramový kousek dortu (fakt malý) na to stačí. Umím se přecpat třeba talířem halušek (přičemž jinak jím přílohy minimálně), ale pak toho pár hodin fakt lituju. Asi se mi proti mládí zmenšil žaludek (naštěstí).
|
| Federika |
|
(27.3.2026 18:07:37)
To já ho mám asi naopak nějakej narostlej
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(27.3.2026 18:16:28)
Dokážu sníst neuvěřitelný množství jídla naráz, nechápu hubnutí půstama to bych v povolených hodinách celou dobu jen jedla  a snědla bych 10x víc, než když si to hlídám a jím často.
Nevím, jak dál, celý týden nejdu pod 12 tisíc kroků, hlídám si 8 hodin spánku a jídlo.
Naštěstí aspoň nepřibírám.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(27.3.2026 21:13:12)
Také umím sníst hodně jídla, ale naštěstí si umím i poručit, abych to nedělala Kdybych se k nehybnému režimu ještě cpala, to by byla katastrofa.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(28.3.2026 22:39:54)
Máte nějaký fígle, jak se pořádně vyspat a nemuset se z nevyspání celý odpoledne přejídat sladkým, slaným kyselým a spol?
Melatonin a víno mám
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(28.3.2026 23:13:16)
Příští týden má naštěstí jen tři pracovní dny, to snad zvládnu. Měla jsem tento týden fakt velký stres, minimum spánku (něco jako čtyři hodiny a ještě s přestávkou), pohyb kromě běžného chození žádný, vzpamatovávám se z toho a zatím mi to moc nejde, a do toho změna času, to je výzva.
Ale váha mě potěšila, 88,1, klesá 🙂. Minulý měsíc se ani nehla, až pak o kousek, teď to vypadá mnohem líp.
Měla jsem obavy, že se s těmi injekcemi nebudu moct najíst, že nebudu mít na něco chuť, nebudu mít hlad, nebude mi něco chutnat a kdepak, vlastně si vůbec neuvědomuju, že bych se omezovala, včetně čokolády nebo uzeného špeku. Manžel teda tvrdí, že jsem změnila jídelníček, ale ona je to změna, která se mi dřív zdála blbá, abych ji udělala, já jsem nikdy neměla moc ráda přílohy a teď si úplně bez výčitek dám maso a zeleninu a přílohy minimum. Takže vlastně jsem se dostala k tomu, co mi chutná 😁
injekce navíc prý pomáhají od přebytečné vody, takže se mi zdá, že mám štíhlejší lýtka, viditelné kotníky, určitě v tomto není žádný úbytek tuku.
Inbody ukazuje zatím ale právě na úbytek tuku.
Zatím jsem spokojená, jestli to tak půjde dál, do léta bych mohla být na své původní váze před třemi lety, to by bylo super. Pak ještě třeba tři až pět, kterých jsem se chtěla tenkrát zbavit a budu úplně spokojená.
|
| Beat | 
|
(29.3.2026 8:03:55)
Evelyn, a co to u tebe znamená nevyspat se. Nemůžeš večer usnout? Budis se často? Když se vzbudíš, bdíš? Budíš se brzo ráno? Nebo něco jiné?
|
| K_at |
|
(29.3.2026 9:25:11)
Beat, dovolim si odpověď za Evelyn.
Je sova jak poleno. Která funguje nuceně v rezimu klasické skoly.
|
| Beat |
|
(29.3.2026 10:19:56)
Kat, to vim. Myslis to tedy tak, ze v jejim případě by jedine řešení bylo změnit praci a pracovat od oběda do večera?
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 10:41:23)
Práci od oběda jsem měla jen jako uklízečka, když jsem si po MD hledala práci, ale nekvalifikovaný práce dělat nechci. Koukala jsem na to DDM, kde teď máme odloučené pracoviště, ale ti tam jsou pořád, ráno i dřív, než já. A v nemocnici jsem kromě nočních musela i na ranní od 6.
Do důchodu to mám 6 školních roků + zbytek letošního, tak to už nemá cenu něco hledat.
Musím přežít.
Ja jsem schopná usnout třeba v 7 večer, ale to se pak vzbudím někdy v 1 a spát se mi chce až k ránu.
Ale ve 22 prostě ožívám a mám nejvíc energie.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 10:44:58)
Vzbudila jsem se 9 a bylo 10
|
|
|
|
|
|
| Stáňa * | 
|
(29.3.2026 9:23:00)
Yuki, to je skvely! Drz se🍀
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 10:35:56)
Yuki, tak to je paráda, gratuluju
|
|
| babi_ |
|
(29.3.2026 12:12:17)
Bezva Yuki
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(29.3.2026 14:10:31)
děkuju všem ❤️
Doufám, že si dá říct i můj muž, ten má problém s váhou co se známe a zatím se mi do toho nechce.
Změna času je pro mě těžká, vstávám v 6, takže teď v 5, to je fakt brzo. Nemám to ráda, naštěstí jenom tři dny.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 14:57:34)
"Nemám to ráda, naštěstí jenom tři dny."
Letos tu změnu mohli udělat aspoň ve čtvrtek, pak je volno.
Snad už to bude naposled, když to ničemu stejně nepomůže.
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 9:26:21)
Necpu se z nevyspani, zmena casu mi nevadu, navic pristi tyden jdz di prace jen dva dny, z toho jeden den home office, takze muzu spat az do sedmi.
Jim sle z nervozity nebo nejakehi blbeho pocitu nebo kdyz mi je zima. Vcera jsem si jeste v deset vecer dala hustou polevku, i kdyz jsem vlastne nemela hlad, jen mi bylo vnitrne zima. 😞
|
| Stará husa |
|
(29.3.2026 10:46:38)
Mně taky změna času nevadí. Vždyť je to jen hodina, to se ani nepozná. Když jedu na dovolenou do Řecka, taky posunuji hodinky o hodinu a po týdnu zase zpět a nemám žádný problém. Když jsem chodila do práce, tak mi vadilo, že musím zase vstávat za tmy, ale celkově na nevyspání to vliv nemělo.
Mně střídání času vyhovuje a klidně bych ho chtěla zachovat. V zimě je mi jedno, jestli se stmívá ve tři nebo ve čtyři odpoledne, je to vopruz tak jako tak. V létě jsem ráda, že je déle světlo, i když já sama po večerech nic nepodnikám.
|
| Drypetis | 
|
(29.3.2026 11:57:39)
Mně střídání času dřív nevadilo, poslední roky vadí dost. Dneska jedu ještě podle zimního, ještě jsem nezačala dělat oběd, budeme jíst někdy pozdě odpoledne Vstávala jsem pozdě, takže se to o tu hodinu srovnalo, ale příští dny se to zas projeví. Vždycky jsem měla radši letní čas a dlouhé světlé večery, jenže poslední roky se mi chce spát někdy už třeba okolo 9 večer a to bývá při letním času ještě den a je mi trapné jít spát za světla když všude okolo kypí život.
|
| babi_ |
|
(29.3.2026 12:36:11)
Drypetis, no protože ten den je prostě moc dlouhej  Ráno tě vyženou z postele o hodinu dřív, že je jako už... no a večer je tam ta hodina pak navíc. Za mlada to člověk dává ba vítá, později nebo v nějakém oslabení je to moc.
Mám to podobně - jdu kolikrát spát za světla, ale jelikož bydlím sama je to fuk. Jinak mi změna času fyzicky psychicky potíže nedělá, ale vadí mi tak nějak z principu
Jako proč si v poledne říkáme, že je jedna?
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 12:46:52)
Já už jedu podle letního, ale my obědváme vždycky až po druhé hodině.
|
| Drypetis |
|
(29.3.2026 13:03:22)
U nás se ten oběd taky posouvá do pozdnějších hodin, ale dřív, když jsme měli nějaký odpolední program, jsem se snažila mít vařeno brzy, aby se prodloužilo to odpoledne.
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 18:18:56)
My mame obed v 11:30. Uz cca 30 let, od te doby, co se narodil starsi syn. Vyjimek bylo uplne minimalne a hned se zmeniu casu jako i dnes. Mam pak cele odpoledne a nemusim prebihat k plotne..
nerada varim odpoledne, kdyz tak az vecer peijde mi to jako skoda casu. radeji jsem nekde venku.
|
| Stará husa |
|
(29.3.2026 18:23:32)
Já obědvám podle toho, kdy snídám. Když snídám před osmou, mám hlad už v poledne, když v devět, tak obědvám po jedné. Tak nějak podobně jsem to měla vždy, jedli jsme vždycky, když jsme měli hlad. Přijde mi to logické.
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 18:33:50)
Huso, vetsinůou mam o vikendu nejake akce, ktere zacinaji mezi jednou a druhou. Vcera jsem se sesla s kamaradkou k prochazce na hrbitov v jednu, dnes se skupinou pratel ve dve. Vzdy mi nejakou dobu trva dostat se na misto srazu. Ostatni to maji podobne.
Mozna je to castecne venkovskym prostredim, kdy vetsina lidi ma neco na praci kolem baraku a dela to odpoledne po obede (polednim odpocinku)
|
| Stará husa |
|
(29.3.2026 18:39:21)
Stáňo, já se většinou scházím s kamarádkami ve 2 až o půl třetí. Máme to tak kvůli tomu, abychom se v klidu štíhlý naobědvat a ještě si potom chvilku odpočinout, ať nejdeme s plným žaludkem. MHD mi tu jede co 10 minut, takže nemusím cestovat kdovijak dlouho. A zpátky doma bývám v 5-6 hodin odpoledne, to nám stačí na procházku plus kafe v kavárně nebo na nějakou výstavu. Delší akce míváme jen párkrát do roka.
|
| Federika |
|
(29.3.2026 18:41:31)
To je hezkej překlep... "V klidu štíhlý..."
|
| babi_ |
|
(29.3.2026 18:51:44)
...a přitom jenom diakritika
|
| Beat |
|
(29.3.2026 19:51:02)
Drypetis, chápu tě. Kolem mě žádné akce slyšet nejsou, ale taky bych se proste ukládala někdy po 21:30 a to je moc světlo a život. Nevyhovuje mi to. Jinak mi zmena potíže nedělá, ani přetáčení hodin mi nevadí. Ale vadi mi to z principu, co si ty lidi vymysleli za blbost a pak bych proste chtěla mit vecer pocit, ze je vecer a ne si připadat nepatřičně, ze si jdu do ložnice číst. Ja usínám tak kolem 22:30 , to uz tma je, ale rada si v posteli vecer čtu a po 21h to v létě na večer nevypadá ..
|
| Stará husa |
|
(29.3.2026 20:05:25)
Beat, to já si klidně čtu v posteli i za světla a je mi to fuk. Je pravda, že pro mě by bylo ideální vstávat vždy za světla a večer aby byla tma tak od 7. Ale co je na světě ideální?
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 19:59:52)
"Mozna je to castecne venkovskym prostredim"
Stáňo, myslím, že ano, že toto jsou vyloženě zvyky z prostředí, kde se pracuje venku kolem domu, hospodářství apod., případně se jezdí někam do fabriky na šestou ranní.
Pro mě je oběd v 11:30 úplně mimoběžný koncept. To je čas mezi snídaní a obědem, případně čas na pozdní snídani nebo brunch.
|
| Beat |
|
(29.3.2026 20:05:05)
Oběd v 11:30 je pro mě taky moc brzo. A to nevstavam extra pozde. O víkendu snídáme kolem 8.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 20:17:51)
Myslím, že ve školce dětem dávali oběd také už před dvanáctou. Ale malé děti snesou jíst častěji.
A také v nemocnicích se podávají obědy tak brzy, tam vládne celkově extrémní režim.
|
| K_at |
|
(29.3.2026 20:25:12)
Jo. Vetsinou se začíná vydávat cca 11.30 - 12.00. Dost dětí chodí do skolky před 7.00. Někteří cepení uz u oběda a usinaji takrka po dopadu na postylku. A taky je to věc pracovní doby kuchařky treba. Pokud chodíš na 6.30 cca, tak se odpo svacina i uklid v kuchyni musi zhruba stihou za tech 8h. Mezi jidly by mela byt nějaká pauza. Atd.
|
|
|
| TaJ | 
|
(29.3.2026 20:49:16)
Beat, já obědvám v 11:30 ty dny, co jsem v práci. Protože to snídám kolem 7:30, takže v půl dvanácté mám po těch 4 hodinách už tak akorát hlad. Pak mám jednu svačinku v 15h a druhou v 18h. Pak si dám už jen něco malého doma kolem 21-22h. Máme prostě takhle ty přestávky v práci s kolegyní nastavené. Ona chodí po mně. Když mám volno, tak to tak pravidelné nemám, obědvám většinou až kolem 13h, někdy i později, jak kdy. A o víkendu je to taky různé, podle toho, kdy vstávám, kolik toho dopoledne sním a co máme za program.
|
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 21:14:27)
Beat, nesnídám, ujídám při vaření a pak mám oběď.
Pro kluky byl/je o víkendu oběd obvykle první jídlo, poté, co vstanou
Manžel snídá mezi sedmou a osm, v deset přijde do kuchyně na kafe a o půl dvanácté na oběd.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 21:37:21)
"nesnídám, ujídám při vaření a pak mám oběď.
Pro kluky byl/je o víkendu oběd obvykle první jídlo, poté, co vstanou
Manžel snídá mezi sedmou a osm, v deset přijde do kuchyně na kafe a o půl dvanácté na oběd."
Stáňo, v takovém režimu mi ten oběd dává smysl právě jen pro manžela a se vší upřímností, menšinového člena bych převelela na režim pro většinu
Jestliže vstáváš jen proto, abys bez snídaně vařila oběd, tak vlastně vstávat nemusíš a už jste se syny většina, která si po probuzení může udělat vydatnou snídani nebo brunch na pohodu a vaření můžete nechat na večer
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 22:01:17)
Ropucho, nesnídám ani v pracovní dny, kdy vstávám po páté. Dopoledne do sebe nic nedostanu, potřebuju mít pocit hladu. Navíc miluji rána, výhledy do probouzející se zahrady, východy slunce, začátek nového dne, takže bych vstala tak jako tak.
|
|
|
| TaJ |
|
(29.3.2026 22:49:17)
Stáňo, jinak syn občas taky má o víkendu jako první jídlo až oběd. Ale spíš výjimečně, protože o víkendech obvykle někam jede fotit a to vychází z domova třeba už v 6 ráno a přijede až k večeru. Ale ani když je náhodou jen doma, tak nespí moc dlouho, dneska třeba přišel dolů už před devátou (takže vlastně před osmou). Máme to se synem podobně, ne že bychom byli vyloženě skřivani, ale obvykle jsme vzhůru celkem brzy, spát chodíme naopak dost pozdě, máme menší potřebu spánku. Těch 8 hodin nenaspíme asi prakticky nikdy.
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(29.3.2026 20:15:48)
my jsme měli vždycky zahrady nebo dřív i kus pole, ale naši vstávali do práce v půl 5 a tak chtěli víkend bez vstávání. Jezdívali jsme pracovat až po vydatné snídani, většinou kolem poledne, oběd u nás nikdy nebyl brzo, spíš až večer po práci, a ani já nejsem schopná mít oběd v poledne, když teda nemusím kvůli návštěvě vstávat dřív. Přes týden je taky oběd až po škole nebo ve volné hodině, takže kolem 2, tak to většinou je i o víkendu. Manžel by radši dřív, ale to by jedl sám.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 20:27:19)
Yuki, ano, takhle nějak to dává smysl i mně.
Moji rodiče nikdy nechodili do práce extrémně brzy, obvykle na půl osmou nebo osmou a o víkendu si chtěli ještě trochu přispat. Maminka vařila poctivé obědy, vždy polévku, hlavní chod i dezert a obvykle to stihla tak na 13. - 14. hodinu. V létě pak zbývala do tmy ještě spousta času na zahradu, na koupání, v zimě na nějakou vycházku, bruslení apod..
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 21:29:06)
V tom se nemůžeme nikdy sladit se ségrou, já mám v 11 po snídani a jsem schopná akce, ona se vrací domů na oběd
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 21:40:48)
"se nemůžeme nikdy sladit se ségrou, já mám v 11 po snídani a jsem schopná akce, ona se vrací domů na oběd "
Evelyn, přesně tak to mám se švagrovou nebo s tychyní Tlačíme se obvykle do nějakého kompromisu uprostřed, kdy ve výsledku lehce trpíme všichni.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 21:46:31)
Jo
Ségra je v tomhle po tátovi, byl Skřivan a vlastně nepotřeboval ani moc spát, ségra spát potřebuje, ale v 10 usne a ráno vstane.
Ženy z máminy rodiny jsou Sovy, mamka v důchodu chodila spát ve 3 ráno, když ještě učila, tak ve školním roce spala odpoledne po práci, babička dělala noční služby u dálnopisu na dráze, já jsem to nastavení zdědila.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.3.2026 22:08:25)
Evelyn, v mé rodině měli a mají všichni také blíž k sovám než skřivanům. Maminka už je v důchodu bezmála třicet let a stále chodí spát okolo půlnoci, tak jako celý život, a vstává si podle chuti, v sedm, v osm, v devět... Tchyně je extrémní skřivan, ta vyskakuje snad okolo páté, ale večer už s ní nic není, z maturitních plesů vnoučat utíkala spát, zatímco všichni ostatní byli v nejlepším.
|
| TaJ |
|
(29.3.2026 22:34:06)
Ropucho, já nejsem ani úplně skřivan, ani úplně sova, ale ze synova imatrikulačního plesu jsme byli už v deset hodin doma, chtěl to tak i syn. Bylo to na nás tak akorát, zůstali jsme na hlavní program - na ty ceremonie a pak jsme koukli na první tanec maturantů a šli jsme. I synův kamarád s rodinou odcházeli s námi.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(29.3.2026 22:37:39)
Manžel je taky sova, vstávali jsme brzy jen krátce, kvůli malým dětem.
Dlouho jsem si myslela, že takoví jsou všichni a ti co vstanou, tak jsou jen větší vzorňáci, že by se někdo brzy budil sám od sebe, mě pořád překvapuje
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(29.3.2026 21:48:23)
V práci obědvám v 11, doma ve 12. Na dovolený různě.
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 22:07:03)
To je dost podobné tomu mému
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(29.3.2026 22:03:34)
Podobně to mám s kamarádkou a její rodinou, kteří k nám v létě jezdí na týden a podnikáme spolu výlety.
Já vstávám v šest, oni v devět, vyrážíme po jedenácté, kdy oni jsou čerstvě po snídani a já bych potřebovala oběď. Vracíme se večer, oni pak jsou schopni do jedenácti hrát různé deskové hry a já už jsem úplně hotová
|
|
| Termix | 
|
(29.3.2026 23:03:03)
Evelyn )).
Já to mám jednoduché. Nerada spím. Je to jedna z nejhorších činností, co znám. Takže ráno běžně vstávám v půl šesté, od šesti v podstatě denně učím, a o víkendu na čase vstávání něco měním jen zřídka. A zbytek rodiny vstává přes víkend okolo 8 a jen fakt někdy později.
Stejně tak večer chodím spát okolo půlnoci. Jsem takový soví skřivan.
Co se týká jídla o dovolené, na naše cestovatelské dovolené máme ubytování výhradně bez jídla a vše řešíme sami ad hoc. Nám to tak vyhovuje a hlady nijak netrpíme.
A k tomu střídání času. Vždy jsem si myslela, že jsem nastavená na zimní čas. Ale přiznám se, že v létě jssm za letní čas ráda. Vloni jsme byli daleko na východě, kde letní čas nemají, a večer byla v 19 hodin tma a ráno v půl čtvrté světlo. I ta hodina by to byla zpříjemnila. Takže tady doufám, že se na léto letní čas zanechá.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2026 6:55:07)
Pro mě spánek taky není nějaká zábavná činnost, ale potřeba, když spím, tak o tom přece nevím tak jaký ráda nerada.
Ale nesnáším, když někde sedím ospalá padá mi hlava a nesmím usnout, to je peklo. Potřebuju tak 8 hodin, když mám v týdnu míň, myslím jen na to, jak si lehnout a pak víkendu spím tak 10 hodin.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2026 8:37:18)
Už jsem za 15 minut jízdy MHD ráno potkala 2 bouračky 
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(30.3.2026 8:48:08)
"Nerada spím. Je to jedna z nejhorších činností, co znám."
na střední jsem měla spolužačku, co tohle taky říkala... spala 3-4 hodiny denně a stačilo jí to... nechápu to je opravdu strašně chytrá, výkonná, očividně ten plusový čas dokáže využít... mám pocit, že říkala, že oba její rodiče to měli podobně... takový biologický zázrak
já naopak spím opravdu ráda, jenže jsem nikdy nedokázala najít práci, kde bych mohla spát podle potřeby, natož skloubit to s mateřským a rodinným životem, takže celoživotně trpím nedostatkem spánku... paradoxně změna času se mnou nic moc nedělá, nejvíc mi na tom vadí, jak to všichni pořád omílají a přepočítávají, že "teď je vlastně teprve 7 a ne 8"... jak mám asi nějakou tu poruchu vnímání času, strašně mi to bordelí v hlavě... potřebuju se ráno podívat na hodiny (ideálně digitální) a toho se pak držet celý den... ono se mi to v té hlavě nějak posune samo...
jinak taky bych teoreticky mohla pracovat od 9,30, jenže s ohledem na dojíždění, na děti, které vozím do školy a taky na čas konce pracovní doby, pracuju raději od 8 a kdyby to šlo, brala bych i půl osmou...
jinak za letní čas jsem opravdu ráda, vnímám to tak, že v zimě se vracím domů večer, ale v létě se vracím odpoledne
|
| Čumča. | 
|
(30.3.2026 18:35:05)
taky jsem slyšela vyprávění jedné paní, co od dětství nespala víc než 4 hodiny, večer se ukládala ke spánku a vysloveně krotila svou představivost na nějaké vyrábění, na něco činorodého a ještě za tmy po pár hodinách spánku pálila z postele se do něčeho ještě v pyžamu pustit - bavilo jí z rukodělných prací snad všechno, vysloveně kreativní typ
v zralé dospělosti měla úraz a ta nepotřeba spánku přestala
|
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2026 10:02:40)
Já spím moc ráda. Večer se vždycky těším, až budu moct spát. Nesnáším jen, když nemůžu usnout nebo když se mi zdají noční můry.
Jinak jsem večer skřivan a ráno sova - večer se cítím unavená a chodím spát v 10 a ráno dlouho spím, do osmi až do devíti a někdy do půl desáté. Potřebuju spát tak 10 hodin nejméně a nesnáším jak dlouhé ponocování, tak brzké vstávání.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.3.2026 10:57:18)
Huso, tomu se říká medvěd. Jsem medvědice, spím ráda ráno i večer. Ponocovat mě baví občas, když je dobrá zábava.
|
| Stará husa |
|
(30.3.2026 11:19:15)
Inko, já ponocovala občas v mládí, když jsem šla třeba na ples, nebo jsme byli u kamarádů na Silvestra a tak. Někdy taky když jsem četla nějakou dobrou knížku, tak jsem nemohla skončit. Pamatuju si, že jsem asi v 16 četla celou noc Evžena Oněgina. To by se mi už teď nestalo.
Blbé je, že když překročím ten správný čas ke spánku, tak už pak nemůžu usnout, takže to nedělám.
Spánkovou deprivaci jsem zažívala když byly děti malé, to bylo strašné. Žila jsem tak opředená jakousi mozkovou mlhou celé roky. Syn ještě v 6 letech chodil k nám do postele a já nemohla spát, protože sebou mlel a kopal kolem sebe celou noc. Byla jsem permanentně nevyspání přes osm let, bylo to strašné.
Teď si spánek užívám a doufám, že mě nepostihne stařecká nespavost.
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2026 13:52:33)
"Žila jsem tak opředená jakousi mozkovou mlhou celé roky."
Huso, ano, přesně takové jsem měla pocity.
Mrzelo mě to a mrzí, protože jsem se na děti moc těšila a moc mě s nimi všechno bavilo, ale někdy to bylo intenzivní nad mou kapacitu, takže jsem si to všechno užívala přes clonu únavy, jak píšeš.
Zjišťuji, že si některé věci z té doby nepamatuji, protože jsem je v tom zápřahu nestačila ukládat, to je mi líto.
|
| Trixina |
|
(30.3.2026 14:12:39)
Ropucho, přesně, nevyspání po narození mladšího syna bylo vražené. Dcera měla 27 měsíců, když se syn narodil. První rok života se budil v noci po hodině (max. po 2). Nešlo o to, že by měl hlad, nebo byl počuraný... Potřeboval kontakt se mnou (manžel ani nikdo jiný nezabíral). Po narození byl totiž několik dnů kvůli novorozenecké žloutence v inkubátoru s přesně stanovenými intervaly pro vyjmutí zpod lampy (co 4 hodiny) a nakojení (max. 20 minut) a podle mého ho to strašně ovlivnilo... Nespal ani přes den (tak 20 minut). První noc prospal ve 3,5 letech. Babička fungovala jen 1 a bála se hlídat děti sama (raději uvařila, což bylo také super ). Z prvního roku synova života, kdy jsem fungovala na autopilota, mám jen mlhavé vzpomínky. Nemožnost se v klidu souvisle vyspat je fakt brutální forma týrání...
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2026 14:28:27)
Trixino, ano, to je přesně ta zkušenost.
Moje druhé dítě se narodilo 21 měsíců po prvním a přestože v inkubátoru nebylo a mělo mě první dny v porodnici plně pro sebe - a nebo právě proto - doma řvalo úplně pořád a nadále mě chtělo pro sebe. A stejně tak mě chtělo pro sebe to starší hyperaktivní batole.
Babičky jsme k dispozici neměli žádné, byl to nonstop masakr, dokud starší nešel do školky. Což trochu pomohlo, ale jen trochu. Mladší dítě vstávalo v noci ještě během školní docházky a chtělo můj doprovod na WC.
A sotva jsme se z toho trochu oklepali, začala puberta a noční courání, takže na nerušený spánek jsem si opravdu musela počkat až do předdůchodového věku. Uf
|
|
|
| Federika |
|
(30.3.2026 14:49:50)
Já jsem na první dítě nebyla psychicky připravená, vůbec jsem se na dítě ještě necítila. Často jsem se pak v noci probouzela rozmrzelá, že mě někdo ruší, někde něco ječí, asi sousedi. A pak jsem bohužel zjistila, že ne sousedi, ale to dítě a já se musím postarat
U druhýho dítěte to už bylo lepší,byla jsem zvyklá a taky jsem to už nějak měla líp zařízený.
A třetí dítě jsem měla před 40 a to byla úplná pohoda. Prostě jsem dělala, co bylo třeba, v noci jsem nakrmila a bez problémů zas hned usnula.
|
| Stará husa |
|
(30.3.2026 15:02:55)
U nás první dítě brečelo tak nějak normálně, několikrát za noc, takže vyspaná jsem nebyla, ale druhé dítě vstávali do dvou let o půl čtvrté ráno, to byl masakr.
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2026 15:19:47)
Huso, já to stále opakuji, že kdyby první dítě nespalo od dvou měsíců věku celou noc, nikdy bych si druhé tak obratem nepořídila.
Já byla naivně přesvědčená, že ty matky dělají něco špatně, když jim děti nespí a řvou.
A já to dělám dobře, takže logicky budu mít všechny děti bezproblémové.
No, jako mnohokrát v životě, Pán Bůh se zasmál a ukázal mi
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.3.2026 15:27:05)
Čím dál víc jsem přesvědčená, že jsem udělala dobře, že mám jedno dítě.
Vstával asi do patnácti před pátou, ale od roka spal ve svém pkoji, takže mě to nerušilo.
|
|
| babi_ |
|
(30.3.2026 15:31:24)
To první & to druhé dítě
Martina Drijverová
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2026 15:50:46)
Rose
Člověk samozřejmě nelituje, když už ty děti má.
Kdybych si pořídila třetí (nebo se nějak přihodilo), tak bych ho určitě milovala stejně jako ty dvě a byla bych šťastná, že ho mám.
Ale takhle jsem spokojená, že ho nemám
Na teoretické úrovni si neumím představit, jak bychom to zvládli.
Nicméně věřím, že kdyby to nastalo, tak bychom to zvládli úplně stejně jako ty dvě. Prostě by nebyla jiná varianta.
Ale dobrovolně už jsem nechtěla zahušťovat situaci.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2026 16:12:18)
ropucho, taky bych svoje děti nedala ani za nic, miluju je... nicméně přiznám, že někdy si říkám, jak jinak bychom žili (a jak jiní bychom byli), kdybychom zůstali u jednoho (dvou) dětí ale samozřejmě moc dobře vím, že my jsme měli ty tři děti napsané v osudu, prostě tak to bylo dáno a tak se to stalo 
každé z nich mi něco vzalo a něco dalo, každé mě něčím poznamenalo a něčím obohatilo a každé je tak odlišné... mísí se v nich geny a vidím v nich tolik ze svých a manželových příbuzných, a k tomu má každý nějakou čistě svou osobitost, kterou to spojuje...
a jinak si začínám myslet, že s dětmi je to jako s penězi (a kufrem na dovolenou) - je jedno kolik jich máš, vždycky to bude právě tak akorát a jen tak tak
|
| Čumča. |
|
(30.3.2026 18:41:21)
kdoví, jaké by to bylo v takovém tom režimu šlechtičen - když noční vstávání, kojení, uspávání zastaly chůvy a i přes den se dětem šlechtična věnovala jen čistě dobrovolně
to bych si asi dětí pořídila podstatně víc, bavilo by mě vyrábět obdoby mě a mm a kroutit hlavou, jak se ty geny povedly - nikdy nevyspalá, nikdy vyčerpaná
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2026 19:34:22)
"nikdy nevyspalá, nikdy vyčerpaná"
...a pořád s vědomím, že když muže naštveš nebo se zhlédne v jiné, nebo když se znelíbíš tchýni, seberou ti ty dětičky a odvezou je třeba do jiné země a ty s tím nenaděláš vůbec nic... 
|
| Čumča. |
|
(30.3.2026 19:42:31)
pesimistický hnidopichu
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2026 19:50:05)
Stačilo by mít hodně peněz a na všechno lidi
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2026 15:57:17)
Já jsem byla rozhodnutá, že kdybych náhodou přišla potřetí do jiného stavu, tak jdu na potrat. Naštěstí se tak nestalo.
|
| Senedra | 
|
(30.3.2026 19:46:33)
Třetí dítě jsem chtěla, ale racionalita převážila. MM je 100% spokojený se dvěma, třetí by přijal úplně stejně skvěle jako ty dvě. Párkrát jsem obrečela, že některá známá třetí dítě má.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2026 19:52:51)
Lichý počet jsem nikdy nechtěla, vždycky 2 děti. Jedináčka určitě ne, to radši žádné, a 3 jsou moc, navíc našim tempem po 6 letech
Měla jsem selhávání jater už u druhého, třetí by mě nejspíš zabilo.
|
| babi_ |
|
(30.3.2026 19:56:17)
Švagrovi mají tři děti po šesti letech. Moje mamka byla nejstarší ze tří dětí po osmi letech - teta byla o devět let starší, než já
|
|
| Stará husa |
|
(30.3.2026 20:01:10)
Já jsem věděla, že bych tři děti nezvládla, když jsem tak tak zvládala dvě. Mockrát jsem si říkala, že jsem druhé dítě mít neměla, byla to moje blbost, že jsem se nechala přesvědčit, že mít jedináčka je špatné. Teď jsem samozřejmě ráda, že mám dvě dospělé a samostatné děti, ale když byly malé, bylo toho na mě příliš. Myslím, že jsem tu depresi měla z toho. Kdybysem to byla bývala věděla, co to všechno obnáší, tak bych měla jen jedno dítě.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(30.3.2026 20:09:59)
Já jsem nezvládala přechod z bezstarostného života (dělat si co chci, kdy chci) na rodičovský model (pravidelnost v životě).
Druhý dítě už do toho vplulo úplně nenápadně, bylo mnohem klidnější, navíc už s ním dost pomohlo to starší. Na tohle byl velký věkový rozdíl fajn.
Teď už si zase užíváme tu bezstarostnost, MM už úplně, je v důchodu.
|
| K_at |
|
(30.3.2026 20:39:16)
Já nezvladla uz to první. Fyzicky. Psychicky, vychovou, pristupem (úplněodlišnýmateriálpro mětehdy nepochopitelný).
Dlouho jsem zvažovala druhé. U manžela ten pocit, ze na druhé dítě uz nemá kapacitu, byl úplně jasný.
Teď mam ve třídě 2,5 leteho a mam chvíle, kdy to se mnou mlátí hrozně.
Ale co. Nikdo nezaruci zdraví. A my bychom narocnou péči nedali. To vim úplně jistě.
|
| Ropucha + 2 |
|
(30.3.2026 22:28:41)
"mam ve třídě 2,5 leteho a mam chvíle, kdy to se mnou mlátí hrozně"
Se mnou pohled na malé děti také "mlátí", ale teď už to bude asi těšení na vnoučata Na mateřství už nemám věk.
Okolo čtyřicítky jsem si ještě pohrávala s myšlenkou, že by se třeba mohlo nějak omylem přihodit, ale rozumem jsme měli jasně rozhodnuto, že už ne. A i zpětným pohledem to bylo rozumné rozhodnutí.
Ale v příštím životě začneme dřív a zařídíme podmínky, aby mohly přijít všechny tři, které jsem si od mala přála
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.3.2026 22:49:10)
Jo, s mužem jsme se shodli, že už nám mlátí biologické hodiny, že je nejvyšší čas na vnouče minule jsme dělali cukrbliky na batole a nejmladší dcera znechuceně odfrkla, že už bychom to vnouče fakt potřebovali no vzhledem k tomu, že nejstarší si zase o rok prodloužila VŠ, asi se jen tak nedočkáme...
|
| Beat |
|
(31.3.2026 7:24:53)
Mně je líto, že jsem neměla víc dětí. Mela jsem mít dvě s menším odstupem a pak s odstupem pár let zase dvě. Tak bych to udělala teď. Ale jinak jsem za děti moc vděčná a šťastná a je to paráda a celé jejich dětství jsem si s nimi moc užila a často na to vzpomínáme . No a teď je to jízda a malým čumáčkem. Uz je s nim taková legrace, pořád se směje. No proste energie a radost a nabití a láska a tak .
|
|
| babi_ |
|
(31.3.2026 12:04:40)
Rose, mnoho příkladů dokládá, že studium VŠ není překážkou
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.3.2026 12:24:16)
babi, dcera je taková ta rozvážná, zodpovědná, už odmala na nás s mužem kolikrát pohlížela jako na dvě nezodpovědná děcka, co potřebují její dozor a našla si stejně rozvážného a zodpovědného partnera... a mají naplánováno, jak to má být až dostuduje, pořídí si nějaký domeček, zatím poctivě šetří a ukládají peníze... a dcera zobe antikoncepci a myslím, že je velmi nepravděpodobné, že by si nějaké to děťátko dovolilo ty plány narušit jako jasně, nikdy neříkej nikdy, ale tady myslím, že si ještě počkáme
trochu teda žertujeme, že tak do 2-3 let bychom mohli mít nějaké to vnoučátko... a pak třeba někdy i od nejstarší dcery a možná někdy i od syna
|
| babi_ |
|
(31.3.2026 13:15:05)
Kolik že je nejmladší, Rose?
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 8:45:49)
"Ale v příštím životě začneme dřív a zařídíme podmínky, aby mohly přijít všechny tři, které jsem si od mala přála "
taky si udělám uzel na kapesníku, abych si na v příštím životě vzpomněla na předsevzetí "začít s dětmi dřív"
|
| Federika |
|
(31.3.2026 10:00:00)
Ježiši jen to ne, žádnej uzel!!
Nebo jo, uzel že si ty děti mám rozmyslet ale určitě ne snimi začínat dřív
Jak já se mohla mít krááááásně
Já děti vlastně nechtěla, nikdy. Mám tři.
Jsem všude známá jako děťomil a kolem svých dětí jsem vždycky skákala-teda jasně ne svačinky a tak, na to prostě nejsem-)
Ale jinak úplně chápu, když dneska někdo postě ty děti nechce.
|
| Beat |
|
(31.3.2026 10:26:59)
Ja beru Husy názor jako její a snažím se nezaujímat k němu žádný postoj. Zakázala jsem si to proc, k čemu, je to tak. Ale vnímám nás dve jako protipóly ve vnímání a prožívání zivota. Stručně řečeno, mě všechno baví a všechno miluju ( děti, zvířata, sport, a mraky dalších zájmů ). Já se těšim ze všech všechny aspektů života, které mi něco přinesou, naučí, obohatí mě. A proto beru jako zázrak pozorovat, jak se z novorozence stane za několik málo měsíců nový člověk.. mentálně, pohybově, osobnostně. Proste úžasný.
U nás v rodině jsou ted 4 děti od půl roku do 7 let a věřím, že další přibudou.
|
| Beat |
|
(31.3.2026 10:27:35)
Huso, diky za odpověď. Rozumim.
|
|
| babi_ |
|
(31.3.2026 12:21:12)
MM byl ze 4 dětí a s touto rodinou se hodně stýkáme. Tyhle 4 děti mají všechny děti a část těch dětí také, celkem 11 dětí od necelého roku do 10. Na rodinných setkáních se jich sejde běžně kolem šesti, ale na předvánoční vycházce byly všechny 
Osobně malé děti taky úplně až tak nemusím, obvykle ve mně vyvolávají chuť jim otřít nos a pusu (dost batolat je trvale upatlaných, nesnáším to), vlastní jsem pochopitelně milovala i jako malé a vnučky taktéž, ovšem držela (a držím) je čisté
Jakmile je s dětmi řeč a můžeme se domluvit, co potřebují, chtějí, nechtějí... je to pro obě strany daleko příjemnější, nejsem intuitivní pečovatelka, a tyhle větší děti mě daleko víc baví. Těžko snáším děti zákeřné, zlé... i když vím, že za to "nemohou".
Deset let jsem se živila jako pedagog volného času dětí a mládeže, to ovšem byly děti již cca 10 - 16, to mě bavilo moc
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(31.3.2026 12:37:16)
no já děti moc ráda nemám obecně... jednotlivě i jo, pokud nejsou rozmazlené nebo zlé... ale ve větším množství mě rozčilují, základní rozlišení je, že dokud na první pohled vidím přesně kolik jich je, je to snesitelné... pokud to nedokážu hned říct protože jich je víc nebo se příliš míhají, vadí mi... a v opravdu velkém množství (třída), mě doslova děsí...
vadí mi hluk, hemžení, nevyzpytatelnost davu... s jedním či dvěma obvykle dokážu snadno navázat kontakt, to mě baví, i třeba jen pomrkávat, házet ksichtíky... otírat nosy bych asi měla problém, ten fyzický kontakt je pro mne až u dětí blízkých, na cizí dítě bych jen tak nesáhla (pokud by nešlo o nějakou formu záchrany), moje osobní zóna platí i na cizí děti i na ty malé, roztomilé
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 12:34:58)
Beat, přesně tak, pozorovat ten vývoj, ten zázrak života, to je úžasně pozitivní a naplňující Pro mě ano.
A samozřejmě někdy je té mláděcí energie trochu příliš na dospělého člověka. Ale bez ní by byl život suchý. Pro mě.
|
|
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 20:40:45)
"Ježiši jen to ne, žádnej uzel!!
Nebo jo, uzel že si ty děti mám rozmyslet ale určitě ne snimi začínat dřív"
No, v novém životě si právě nebudeš přesně pamatovat, co ten uzel na kapesníku znamená, takže si to kreativně vyložíš, jak potřebuješ
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(31.3.2026 8:46:19)
Já děti nemám ráda. Kromě těch mých, ty jsem měla ráda vždy. Pohled na cizí batole se mnou nic nedělá, kromě obavy, kdy se rozeřve. Vnoučata nemám a ani po nich netoužím, zvláště ne po tom je hlídat a starat se o ně. Jedině mi trochu vadí, že zanikne naše rodová linie, ale co se dá dělat.
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 8:56:22)
achjo, tohle je tak těžký, já znám jednu paní a ta se mi zcela vážně svěřila s tím, že si děti neměla pořizovat vůbec (má 2 zdravé), že ji prý maminka varovala, že příchodem dětí se celý život jen zkazí, a měla prý pravdu
|
| Beat |
|
(31.3.2026 9:01:16)
Obloukem k hlavnímu tématu
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/jak-zhubnout-bricho-po-50-padesatce-menopauza.A260308_095032_zdravi_vanky
Za mě jednoduchej, praktickej a hlavně reálnej článek.
|
| Beat |
|
(31.3.2026 9:09:02)
Huso, a v jakém ohledu bys byla rada, kdyby se vaše rodová linie zachovala. Co by to pro tebe znamenalo konkrétně. Proc bys to chtěla?
|
| Stará husa |
|
(31.3.2026 9:15:17)
Beat, přijde mi smutné, že tolik tisíciletí předků má generací mých dětí skončit. Když už náš rod přežil všechny ty války, mory a jiné katastrofy. Ale chápu, že je to iracionální úvaha.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 9:58:10)
Huso, to je zajímavé.
Mně by asi ani tolik neležel na srdci rod a jeho pokračování, ale rodina bez dětí mi přijde taková "jalová".
Momentálně to tak v rodině máme, že nejsou žádné malé děti, čeká se na novou generaci. A mně ten dětský element na rodinných setkáních chybí. Je to jakési suché, samí dospělí.
Jediné děti jsou už příbuzensky trochu vzdálenější a jejich rodiče se ostýchají s nimi přijít, aby nerušily společnost. A já toho vždycky lituji a vzkazuji, jen ať přijdou, že se o děti klidně budu starat. Ale nemívají se k tomu.
|
| Buřt |
|
(31.3.2026 12:44:19)
Ropuch, tohle cítím úplně stejně, když v širší rodině nejsou děti, tak je to fakt divné a suché. Rodina přeci musí být trochu blázines, smečka dětí, dospělí, šílené babičky a dědové, co už si můžou dělat co chtějií
Já jsem vždycky milovala ten cirkus a taky jsem děti odjakživa chtěla. Měla jsem to spíš naopak než Husa - k mužům jsme byla vždycky skeptická a dovedu si představit žít bez partnera spíš než bez dětí. I když je to náročné, jsem právě moc ráda, že první přišlo neplánovaně, jinak bych asi tři nestihla.
To je trošku mimo téma - ale vždycky mě udiví, když se někde diskutuje jakoby neplánované dítě se mělo takřka rovnat dítě nechtěné. Vždyť je to přece fuk, já jsem taky neplánovaná, a vím, že jsem byla a jsem milovaná ažaž
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 13:02:23)
Buřte, ano, celý tvůj příspěvek mi mluví z duše
Nejteplejší vzpomínky na dětství jsou právě vzpomínky na ten několikagenerační cirkus, na tu smečku, a myslím, že odtud pramení i moje touha po vlastní rodině. Abych zajistila pokračování.
Pro nás tu smečku vytvořili prarodiče, kteří vychovali samé neplánované děti narozené během druhé světové války, takže na přehnané plánování také hledím trochu s rezervou.
|
| Stará husa |
|
(31.3.2026 13:35:27)
Já jsem introvert a asociál, smečka je pro mě naprosto děsivá. Mám ráda styk jednoho člověka na jednoho člověka, snesu ještě dva, ale víc je pro mě prostě moc. Zvlášť pokud jsou to děti, které dělají rozruch, hluk, to je pro mě strašně nepříjemné. Miluju klidné prostředí, zajímavé povídání s nějakým chytrým, příjemným člověkem s širokým rozhledem. Jinak jsem radši sama v tichu. Vždycky jsem nesnášela rodinná setkání a oslavy, kde bylo moc lidí, mluvili jeden přes druhého, pro mě to bylo vyčerpávají a celkově nepříjemné.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 14:13:31)
Huso, já jsem "dva v jednom", mám ráda samotu i sdílení ve dvou, jak popisuješ, ale pro vyváženost mám ráda i pobyt mezi lidmi a klidně i hlučnou zábavu. Užiji si to a pak zase kompenzuji tichou samotou.
S přibývajícím věkem přibývají ty nároky na ticho, to je asi přirozené.
Jako dítě jsem nepotřebovala být středem pozornosti, byla jsem spíše tichý pozorovatel, ale okolní ruch mě bavil. Byla jsem klidně zalezlá někde pod stolem a kreslila si nebo skládala skládačky, ale bavilo mě poslouchat, co se kolem děje a bylo pro mě důležité tam patřit.
|
| Stará husa |
|
(31.3.2026 14:34:19)
Ropucho, mě jako dítě vůbec nezajímalo, o čem se baví dospělí, měla jsem svůj svět. Jako dospělou mě pak mrzelo, že jsem neposlouchala, o čem si povídali, mohla jsem se leccos dozvědět. Ale já byla vždycky zahleděná do sebe a nedokázala jsem se bavit ani s jinými dětmi, natož s dospělými, ti pro mě byli jako jiný živočišný druh. Moje děti to měly trochu podobně, moc se nezajímaly o ten běžný svět okolo, žíly si ve svém světě. Třeba v tramvaji nikdy nekomentovaly, co viděly z okýnka, ale povídali si se mnou o svém fantazijním světě, o svých hrách, o tom, co jsem jim četla. Já to měla podobně.
|
| Drypetis |
|
(31.3.2026 15:09:13)
Stará huso,
s dětmi to mám hodně podobně jako ty. Snesla a snesu jen vlastní, ostatní mě rozčilují a pokud můžu, vyhnu se jim. A jsem ráda, že zatím ještě nemám vnoučata a nečekají mě povinnosti navíc.
Jediný rozdíl je, že jsem od dětství věděla, že děti musím mít, abych byla podle mínění rodiny plnohodnotná. V rodině se vyskytlo několik bezdětných žen a bylo to bráno ostatními příbuznými za promarněný život. Jak jsem dospívala, tím víc jsem přemýšlela, proč děti vlastně mít, když mě k nim nic netáhne. Takže jsem taky hlavně chtěla vztah a pak se uvidí, jestli děti přijdou nebo ne.
Ale spousta žen to má tak, že chce spíš děti a pak chlapa odsunou na druhou kolej. A u mě to bylo tak, že naopak ten chlap chtěl mít splněno, oženit se, mít děti a pak aby ta rodina byla pokud možno soběstačná a on se mohl vrátit k životu jako za svobodna. Odsunutí na druhou kolej očekával a považoval i za obvyklé a divil se, že automaticky nenastalo. Časem si ho vydobyl.
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 20:49:30)
"A jsem ráda, že zatím ještě nemám vnoučata a nečekají mě povinnosti navíc."
třeba to bude radost, to nemůžeš s jistotou vědět, Drypetis
některé babičky straaašně nechtějí být babičkami a potom se to neuvěřitelně rozvine, prarodičovství je myslím podobné jako rodičovství, člověk je vyjukanej, jaký to bude a ono to nakonec může být fakt hezký a naplňující
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 15:39:32)
Huso, já jsem i v tomto takový střed, měla jsem svůj fantazijní svět jako asi většina dětí, ale zajímal mě i reálný svět.
Děti mám v tomto každé jiné, jedno je spíš citlivý introvert s bohatým fantazijním světem a druhé je extrémní extravert, kterého odjakživa zajímá úplně všechno - všechno dění, všichni lidé, všechno chce dělat, všude chce být a se všemi mluvit.
|
| Beat |
|
(31.3.2026 15:40:21)
Inko jo, divnej svět
|
|
|
|
|
| Drypetis |
|
(31.3.2026 15:14:04)
Stará huso,
smečka mě taky děsí. Stejně tak rodinné oslavy, kdy se v jedné místnosti překřikují lidi různého věku. Jsem vyloženě párový člověk. Tím nemyslím nutně s chlapem, klidně s kamarádkou, ale rozladí mě už, když kamarádka na naši akci přizve dalšího člověka. I kdyby to byl sebelepší člověk, už to nějak naruší komunikaci a ´tok energií. U mě se to projeví, že zmlknu a končí to tím, že se baví ti zbylí 2 spolu.
Než se cítit nesvá s někým, jsem radši sama.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(31.3.2026 21:36:53)
Smečku mám ráda, u nás to skvěle umělá babička z tátovy strany, bílé ubrusy, broušené sklo, měla 4 děti + jejich rodiny a ona mezi tím plula ve svátečních šatech bílé krajkové zástěrce. Můj vzor, bohužel zemřela v 60 letech, nenaučila mě ani tu svíčkovou
Navázala jsem na to, jen tu zástěrku nemám, bílý ubrus a broušený sklo ano
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 21:51:21)
u nás tohle uměla nevlastní babička, sezvala do panelákového bytu širší příbuzenstvo, včetně 8 vnoučat a bylo to úžasný - jak jsem se jako jedináček pohybovala hlavně mezi dospělými, kteří nebyli vzájemně úplně komunikativní, tak ta velká smečka u babičky byla právě úžasná, neorganizovaný mumraj dospělých a dětí - měla jsem oči navrch hlavy a moc se mi to líbilo - smečka má svoje kouzlo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| *Hany | 
|
(31.3.2026 23:22:59)
Druhým obloukem bych se znovu vrátila k tématu. U toho článku jsou v diskusi zajímavé názory:
"Navíc asi třetině lidi regulace váhy funguje a dvě třetiny lidí to mají jinak. Mají tendenci přibírat s věkem, stresem, ženy prokazatelně v přechodu hormonálními změnami. A jakmile přiberou, tělo se snaží u té druhé skupiny lidí tukové zásoby udržet pomocí mnoha mechanismů, jako je zpomalení metabolismu, větší ukládání tuků, inzulinovou rezistencí, trvalým snížení hormonů sytosti a spoustou dalších věcí. A po každém zhubnutí u této druhé skupiny lidí následuje jojo efekt, kdy váhu naberou nazpět nebo ještě navýší a metabolismus mají hubnutím trvale změněný. A pak první skupina lidí radí té druhé nežrat a hýbat se. A považuje je za lenochy a lidi se slabou vůlí. Jenže to tak není. "
"Když se ulovil mamut, pak byli ve výhodě ti lidé, kteří byli schopni rychle přibrat, přežírat se a vytvořit si rychle tukové zásoby. To je náš instinkt přežití. A ti, kteří to nedokázali, v období nedostatku potravy umřeli. Tak naše těla fungují dodnes. Jenže teď máme dostatek potravy stále. Ale stále stejné mechanismy vevnitř. Takže když naše těla zažijí stresové období, zvýší se kortizol, tělo to vyhodnotí - ááá, rizikové období, je třeba si udělat zásoby, abych neumřelo. A tělo nerozlišuje, jestli příčina zvýšeného stresu je hladovění nebo nějaké trápení nebo nedostatek spánku třeba. Tak to má většina lidí. Vy možná ne, ale to neznamená, že se jim můžete posmívat nebo jim dávat rady, které nefungují."
|
| Čumča. |
|
(1.4.2026 6:26:47)
Dalším obloukem (promiň Hany) se vracím k tomu tématu bezdětnosti, natrefila jsem na zajímavý názor Marka Vašuta, proč zůstat bezdětný
“Pocit, že se ožením, jsem měl několikrát, ale vždy jsem ho včas zaplašil,” podotkl Marek Vašut s notnou dávkou nadsázky a úsměvem.
Pokud jde o potomky, vidí to podle svých slov velmi podobně. “Děti nemám. Podle mě to mají dělat profesionálové. Já se v tomto oboru cítím jako velký amatér. Pánbůh si to nedal patentovat a od té doby to může beztrestně dělat každý blb. Nechci rozšiřovat jejich řady,” vysvětlil před časem pro web Vlasta.cz.
|
|
| babi_ |
|
(1.4.2026 7:45:15)
Ano, ta proklamovaná jednoduchá rovnice udržení váhy: příjem - výdej = 0 zas tak jednoduchá není, respektive má u každého jiné hodnoty.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(2.4.2026 20:03:06)
Do té rovnice příjmu a výdeje totiž naprosto náhodně zasahují hormony, únava, stres, depresivní stavy jakéhokoliv původu a intenzity a nějaký příjem a výdej se krčí někde v koutku.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(3.4.2026 8:37:11)
U mě rozhoduje hlavně ta únava, bohužel potřebuju hodně spát, proto jsem přibrala na MD. Pořád mě fascinuje Půlka, že pracovala při novorozenci, já jsem byla ráda, že jsem provedla ranní hygienu
|
| Beat |
|
(3.4.2026 9:02:22)
Evelyn verim. Ja si vybavuju, jak jsem pri prvním dítěti šla provest ranní hygienu kolem 15h, stále v pyžamu. Mam v něm fotku na zahrade u kočárku, jak ukazuju dítě návštěvě .. tedy jen z rodiny .
Zajímal by me mechanismus vzepětí, kdyz jinsk nemuzes a pracovat musíš. Půlka, co psala, byla na prvni dite sama. A navic je založením workoholik. To ja nejsem ani náhodou.
|
|
| Alena |
|
(3.4.2026 9:38:21)
"Pořád mě fascinuje Půlka, že pracovala při novorozenci, já jsem byla ráda, že jsem provedla ranní hygienu" To ale bude spis tim, ze deti jsou ruzne (nebo novorozene vyciti, ze matka musi pracovat? :). Taky jsem pracovala s novorozencem, spal pres den, v noci se vzbudil max jednou, budil se rano po osme... proste klika, zadna fantasticka organizace prace.
|
| Beat |
|
(3.4.2026 9:56:29)
Aleno pravda, zas jsem zapomnela!
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(3.4.2026 11:17:26)
Ale to se dopředu neví, já jsem si před první MD zaplatila korespondenční kurzy angličtiny , plánovala jsrm si, jak budu sedět v parku na lavičce a učit se, ale se řvoucí kočárem to nešlo a pak večer jsem byla schopná jen tupě zírat na TV.
Půlka pracovala s novorozence, i když už sama nebyla.
Moje druhý dítě spalo víc, ale na mě to bylo stejně málo, byla jsem první rok naprosto vyčerpaná, že bych v práci stejně jen něco blábolila.
|
| Stará husa |
|
(3.4.2026 11:38:22)
Já jsem s miminkem neměla ani chvilku volna, nevím, kdy bych pracovala. Buď jsem byla na procházce s kočárem, u nás na sídlišti žádné lavičky, kde bych mohla sedět, ani nebyly, a kromě toho, dcera se narodila koncem října, když byla úplně malé miminko, byla zima na nějaké vysedávání. Nebo jsem něco dělala doma, krmila dítě, prala a žehlila plinky, prala dětské oblečení, žehlila ho, věšela a sundávala prádlo, vařila, uklízela, furt dokola a ani jsem si nemohla na chvilku sednout. V noci se dcera tak třikrát za noc budila na krmení a ráno vstávala v 6. Byla jsem nevyspaná a unavenà a maximálně jsem si dokázala urvat malinkou chvilku na čtení. Na televizi jsem se 4 roky vůbec nedívala, nebylo kdy. Večer jsem koupala dítě, krmila, uspávala a pak jsem si šla hned sama lehnout. Na moji pomalou a línou povahu to byl šílený záběr, maratón povinností. Když mi naši jednou týdně přišli povozit miminko, tak jsem okamžitě usnula. Nevím, kde ženy na mateřské berou čas a elán na práci.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.4.2026 11:58:40)
Dneska neperou a nežehlí pleny, oblečení projedou pračkou a sušičkou, nežehlí. Nepužívají žinky a různé hadříky, ale vlhčené ubrousky. Místo vaření skleničky. Nákup doveze Rohlík. Obrovská úspora času.
Já vždycky když miminko usnulo spala taky. Dopoledne, odpoledne pořád. Taky nevím, kdy bych pracovala.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.4.2026 12:47:40)
V neposlední řadě za mého mládí nešlo pracovat z domova.
|
| Stará husa |
|
(3.4.2026 12:58:39)
Přesně tak. Neexistovaly žádné počítače, internet, mobily. A mateřská byla půl roku, nevím o nikom, kdo by v tomto období chodil do práce. Asi by nikoho takového ani nikde nezaměstnali. Znám ale ženu, která šla hned po tom půlroce do práce a dítě do jeslí. Moc takových nebylo, ale našly se.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.4.2026 14:22:06)
Na počítači jsem pracovala, ale byl tak velkej, že zabral celej sál a programy jsme děrovali do štítků. To z domova nešlo.
|
| babi_ |
|
(3.4.2026 14:44:25)
Jako pouhý (neprogramovací) uživatel jsem na mateřskou odcházela od T602 (jestli si to pamatuju správně).
Jádrem mého zaměstnání byla ovšem přímá práce s dětmi a mládeží, což tedy z domova taky nešlo
|
| Stará husa |
|
(3.4.2026 15:01:32)
Já jsem zažila T602 jako horkou novinku asi 2 roky po mém návratu z mateřské. Před mateřskou, jak píše Inka, byly akorát počítače v celé místnosti a s děrovacími štítky a můj zaměstnavatel je nepoužíval. PC měly nejprve jen sekretářky, které nám psaly veškerou poštu a my ostatní jsme je dostali asi tak v r. 96-97. To už moje děti měly 10-12 let.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(3.4.2026 15:05:37)
PC jsem měla až po mateřský. Skákala jsem radostí, že budu mít počítač na stole. Předtím jsme měli stojový čaj hodinu denně.
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(3.4.2026 18:02:38)
Já jsem měla v práci pacienty nebo žáky, se žáky to šlo z domova aspoň při Covidu, jinak rodiče nechtějí , s pacienty to z domova nešlo vůbec .
Ale pro mě byla mateřská plnohodnotné zaměstnání na celý úvazek a o peníze se staral MM. Ani by mě nenapadlo k té práci s dětmi ještě pracovat jinde.
Počítač doma jsme měli od roku 1988, ale internet až od 2000. To jsem na mateřský 2001 objevila Rodinu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(3.4.2026 12:07:10)
Aleno přesně, děti jsou různé...taky jsem si malovala, jak postavím kočárek na zahradě a budu si tam opečovávat kytky a zeleninu a všechno...nebo si sednu pod strom a budu si číst... novorozeňata přece většinu dne prospí, že jo... No, to moje ani náhodou, spal 3x za den půl hodiny, zbytek času buď brečel, nebo vyžadoval moji pozornost, nošení apod., takže s kočárkem jsem nachodila kilometry denně a někdy i usnul, tak jsem měla občas na madle kočárku rozloženou knížku a četla za chůze. V noci spal taky málo a ne v kuse. Přes den téměř neodložitelný, jinak řev, takže co šlo, tak jsem dělala s ním na rukách, zbytek počkal, až přišel někdo, kdo ho vzal třeba v kočárku na procházku. Když někdy v roce začal spát po obědě skoro tři hodiny v kuse, tak jsem byla u vytržení, teda opět jen venku v kočáru, doma ani náhodou, ale už jsem mohla aspoň ten kočár zaparkovat na zahradě. No a v necelých 2 letech přestal spát přes den úplně a vstával mezi pátou a šestou 😁.
|
|
|
| Stáňa * |
|
(3.4.2026 11:55:54)
taky jsem pracovala, ale ne tak intenzivne. hned po navratu z porodnice jsem prekladala. podruhe si manzel vzal sice dovolenou, ale aby postavil s remeslniky plot. takze jsem mela jedno dite s ADHD, novorozence, a jeste jsem varila a pekla pro hromadu lidi😡
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(1.4.2026 23:08:54)
Hany 
|
| *Hany |
|
(2.4.2026 1:05:54)
Evelyn, už jsem na to přišla. Ty jsi takový perpetuum mobile . Jídlo v pohodě, aktivita jako 4 lidi dohromady, a houby výsledky.
Ale ty svaly se budou hodit, tak se o ně pěkně starej!
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(2.4.2026 14:41:56)
Hany
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 9:47:00)
Pro mě je vždy obrovská zkouška tolerance přijmout, že někdo nemá rád děti.
Rozumem to samozřejmě přijmout umím, je to každého právo a naopak obdivuji, že to lidé na rovinu přiznávají, i když vědí, že to je kontroverzní.
A myslím, že by to kontroverzní ani být nemělo, aby se nikdo nebál přiznat to sám sobě ani veřejně, protože nechtěné a nemilované děti jsou větší neštěstí než nezplozené.
Ale asi je to tak zásadní odchylka od základního lidského nastavení, že vyvolává silné emoce.
U mě určitě. Já jsem se od předškolního věku na nic netěšila víc, než až budu velká a budu mít své vlastní děti. Mám ráda děti všeobecně, ale vlastní jsou nejvíc. A dneska jsou děti moje nejsilnější kotva. Kdyby všechno v životě šlo špatně, těch dvacet let s dětmi (ano, těch dvacet let, co jsem nespala ) stálo za to a ti lidé, co z nich vyrostli, to se prostě povedlo. Jestli se ještě navíc dožiji nějakého vnoučete, tak budu asi úplně zjančená babka.
|
| Stará husa |
|
(31.3.2026 10:50:48)
Ropucho, já jsem nikdy děti nemusela, nevím ani, jak se k nim mám chovat, o čem s nimi mluvit. Nesnáším dětský pláč, křik, pobíhání. Je mi nepříjemná přítomnost děti třeba v MHD, v restauraci nebo na nějaké oslavě, protože pořád čekám, kdy začnou křičet, brečet, honit se. Nikdy jsem jako malá nebo mladá neuvažovala o tom, že bych měla mít děti. Až s mým BM jsem je chtěla, protože jsem ho milovala a chtěla jsem je jako logické pokračování vztahu. Sice jsem po jejich narození neucítila žádný šílený příval mateřské lásky, ale postupně jsem si na ně zvykla a měla a mám je moc ráda, udělala bych pro ně všecko a dala bych za ně život. Ale jen za svoje děti. Než jiné děti, mám o mnoho raději dceřina psa, hlavně toho prvního, co už umřel. Toho jsem milovala moc. Tohoto dalšího mám taky ráda a kdybych se musela rozhodnout, jestli zachráním toho psa nebo cizí dítě, tak určitě dám přednost psovi. Holt to tak je, co se týče cizích děti, jsem nelida.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 12:44:07)
Huso, dilema, zda zachránit cizí dítě nebo vlastního psa, by asi potrápilo více lidí.
Já upřímně nevím, jak bych to cítila, fakt nevím, to by muselo nastat.
Ale dilema vlastní pes nebo cizí dospělý člověk vidím dost jasně.
Chtěla bych samozřejmě zachránit svého psa, ale stejně tak samozřejmě bych zachránila člověka, protože vím, že tak je to správně. Ale bolelo by to a styděla bych se... hnusná představa, snad to nikdy nebudu muset řešit
|
|
| Federika |
|
(31.3.2026 13:54:48)
Já jsem teda zcela neočekávaně cítila u svých dětí takovej příval lásky, že jsem se divila. Byla jsem schopná se na ně hodiny dívat a říkat si-já jsem tak šťastná, jak jsem tohle mohla já zplodit? Něco tak krásnýho, milýho,úžasnýho chytrýho...
Jo, občas mě to přecházelo
A jinak si ráda povídám s dětma. Fascinuje mě jejich logika, způsob myšlení, názory. Baví mě to.
|
| babi_ |
|
(31.3.2026 13:58:54)
" Fascinuje mě jejich logika, způsob myšlení, názory."
Jo, přesně. Ovšem to už je ta fáze, kdy mluví.
|
| Federika |
|
(31.3.2026 14:09:06)
Babi
Mě kupodivu bavila i ta mimina. Mluví taky a smějou se kravinám, jsou šťastný z ničeho.
To mě taky fascinuje
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 14:23:15)
Také mě bavila i mimina.
Nepotřebuji rovnocennou verbální komunikaci, naopak je dobrodružné a zábavné učit se vnímat a komunikovat jinak.
Pes mě také baví, i když nemluví, a komunikujeme spolu
Moje starší dítě do dvou let vydávalo jen skřeky, to bych ho chudáka těžce zanedbala, kdybychom si nepovídali Přitom měl fenomenální paměť, okolo roku věku mi spolehlivě ukázal všechna zvířata na obrázcích, barvy, tvary... Ve dvou letech znal abecedu, čísla... Chtělo to holt vynalézavost, jak se dorozumět a jak ho učit, bavilo mě to moc.
Téměř ze dne na den pak spustil ve větách a už nikdy nezmlkl (bohužel )
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(31.3.2026 15:14:59)
Mám ráda děti, pochopitelně nejvíc svoje vnoučata. Ale i ostatní. Přijdou mi roztomilý i když řvou.
Jsem otřesená z představy, že by někdo nechal utopit dítě a radši zachránil psa.
|
| Ropucha + 2 |
|
(31.3.2026 15:46:54)
Inko, nevěřím, že by to někdo reálně udělal. Ani Stará Husa a v reálu by myslím ani dlouho nepřemýšlela. Ale věřím, že když nad tím teoreticky přemýšlí, cítí automaticky větší soucit s živým tvorem, kterého osobně zná a miluje, než s bezejmenným cizím.
Myslím, že to není ani vzácné, ani nepochopitelné.
Ale v reálné situaci by člověk musel být opravdu "monstrum", aby nepomohl člověku.
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 20:29:37)
Huso, jednou jsi vyprávěla, jak u vás doma v bolestech umírala tvoje babička, když jsi byla malá. To se nikdy nemělo stát malému dítěti, aby zažívalo takovou hrůzu. Já si nemyslím, že bys obecně zvládala dětský pláč podstatně lépe, kdybys neměla takovou zkušenost z dětství - bezmoc, že někdo milovaný trpí a ty mu nemůžeš pomoct. Mohlo se ti to propsat i do vztahu k plačícímu dítěti nebo prostě na péči závislé osobě...
|
| babi_ |
|
(31.3.2026 20:50:11)
Čumčo,
myslíš, nebo nemyslíš?
Každopádně je to brilantní psychoanalýza přes monitor. To myslím ironicky.
|
| Čumča. |
|
(31.3.2026 21:25:47)
babi, ale lepšíš se, ve všech posledních příspěvcích tohoto typu jsi mi obsáhle adresovala desítky i dvě desítky řádků emotivního textu, takže já v tom každopádně vidím ohromnej pokrok
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Velikonoční stezka s obřími kraslicemiČeské Budějovice 
Velikonoce na ValašskuVsetín 
Velikonoční rytířská slavnostPraha-západ 
Velikonoce na Veselém KopciChrudim 
Festival CimbáloveŠumperk 
Velikonoční stezka s obřími kraslicemi
Velikonoce na Valašsku
Velikonoční rytířská slavnost
Velikonoce na Veselém Kopci
Festival Cimbálove
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)