Re: Letní čas skoro ještě v zimě.

Ropucho, já jsem nikdy děti nemusela, nevím ani, jak se k nim mám chovat, o čem s nimi mluvit. Nesnáším dětský pláč, křik, pobíhání. Je mi nepříjemná přítomnost děti třeba v MHD, v restauraci nebo na nějaké oslavě, protože pořád čekám, kdy začnou křičet, brečet, honit se. Nikdy jsem jako malá nebo mladá neuvažovala o tom, že bych měla mít děti. Až s mým BM jsem je chtěla, protože jsem ho milovala a chtěla jsem je jako logické pokračování vztahu. Sice jsem po jejich narození neucítila žádný šílený příval mateřské lásky, ale postupně jsem si na ně zvykla a měla a mám je moc ráda, udělala bych pro ně všecko a dala bych za ně život. Ale jen za svoje děti. Než jiné děti, mám o mnoho raději dceřina psa, hlavně toho prvního, co už umřel. Toho jsem milovala moc. Tohoto dalšího mám taky ráda a kdybych se musela rozhodnout, jestli zachráním toho psa nebo cizí dítě, tak určitě dám přednost psovi. Holt to tak je, co se týče cizích děti, jsem nelida.