Re: Letní čas skoro ještě v zimě.

Stará huso,
s dětmi to mám hodně podobně jako ty. Snesla a snesu jen vlastní, ostatní mě rozčilují a pokud můžu, vyhnu se jim. A jsem ráda, že zatím ještě nemám vnoučata a nečekají mě povinnosti navíc.
Jediný rozdíl je, že jsem od dětství věděla, že děti musím mít, abych byla podle mínění rodiny plnohodnotná. V rodině se vyskytlo několik bezdětných žen a bylo to bráno ostatními příbuznými za promarněný život. Jak jsem dospívala, tím víc jsem přemýšlela, proč děti vlastně mít, když mě k nim nic netáhne. Takže jsem taky hlavně chtěla vztah a pak se uvidí, jestli děti přijdou nebo ne.
Ale spousta žen to má tak, že chce spíš děti a pak chlapa odsunou na druhou kolej. A u mě to bylo tak, že naopak ten chlap chtěl mít splněno, oženit se, mít děti a pak aby ta rodina byla pokud možno soběstačná a on se mohl vrátit k životu jako za svobodna. Odsunutí na druhou kolej očekával a považoval i za obvyklé a divil se, že automaticky nenastalo. Časem si ho vydobyl.