Re: Několik otázek
Ahoj Honzo,
také já jsem obhájce potratů. Proč? Protože potraty se vždycky prováděly, ať už byly povolené nebo zakázané. Rozdíl je jenom ten, že při ilegálních potratech bývá na životě (kromě dítěte) ohrožena i žena, protože nebývají prováděny za zcela vyhovujících podmínek. Neboli když to vezmu z hlediska, zda je lepší něco, při čem zemře jeden člověk nebo něco, při čem zemře jeden člověk a další bývá vážně ohrožen na životě, musím se přiklonit k variantě první. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby k potratům nedocházelo vůbec, ale to se žádným zákazem nedá vynutit. A proč u nás má právo na potrat jen žena v prvním trimestru? Nevím, zřejmě v tom hraje svoji roli i ohled na ženino bezpečí při zákroku. A proč smím volit zrovna od 18? Proč když třináctiletý někoho brutálně zmlátí, tak za to není právně zodpovědný? Proč nemá člověk nárok na důchod už ve třiceti, když se cítí unavený?... A tomu, že plod je součástí matčina těla, věřím. Vajíčko, které má poloviční zásluhu na tom, že plod vůbec mohl vzniknout, se zrodilo ve mně. A plod si z mé krve bere to, co potřebuje. Když já zemřu, zemře i plod (pokud mu někdo uměle nepomůže na svět - např. císařským řezem - a tam se mu uměle nesnaží udělat podmínky, jaké měl v děloze). Nebo je možné, abych já byla mrtvá, ale plod se ve mne vyvíjel dál až k přirozenému porodu, případně si řekl "Nemám vyhovující podmínky k přežití, jdu jinam a tam svůj vývoj dokončím." (není-li mojí součástí, měl by být na mé osobě nezávislý). Oproti tomu novorozenec ke svému vývoji nepotřebuje zrovna matku, vyvjíví se stejně, ať je s matkou, otcem nebo kýmkoli dalším, kdo se mu věnuje, a nepotřebuje k tomu žádnou speciální lékařskou péči.
O postižených dětech se toho na tomhle serveru napsalo už dost, tak jenom jedna poznámka. Existují postižené děti, které přežívají po porodu pouze několik hodin, dní nebo měsíců a to jenom díky lékařské péči. Proč tedy odpůrci potratů zároveň nebojují za to, aby tyto děti, které nemají šanci na samostatný život (po odpojení z přístrojů by zemřely a ani případné operace by jejich problémy nevyřešily), směly důstojně zemřít hned po porodu?
A co se týká těch mnohostranných informací o kontrole početí, tak s tebou souhlasím, určitě je by je ženy i muži měli mít. Ovšem to, co jsm si přečetla na stránkách Prolife, ve mně moc důvěry nezanechalo. Tvrzení, že antikoncepce rozbíjí manželství, vede k promiskuitě a přijímání homosexuality mi připadá poněkud zcestné. Nebo tobě by se líbil článek, kde bych psala, že lidé, kteří používají metodu přirozeného plánování rodičovství a nemohou se tudíž milovat pokaždé, když zrovna mají chuť (a nevím, jak jiné ženy, ale já mám největší chutě vždy v období ovulace), si to vynahrazují jinak - žijí promiskuitně (v době, kdy manželka nemůže, jdou jinam) nebo se z nich stávají exhibicionisté (aby nebyli nevěrní, sexuálně se vybíjí obnažováním v parku). Že je to blbost? Samozřejmě, ale o nic větší než to, co šíří Prolife.
Navíc ač se jejich stránky tváří, že podávají objektivní informace o antikoncepci, není tomu tak. Stačí si přečíst např. článek Zdeňky Rybové "O antikoncepci" (http://www.prolife.cz/antikoncepce/?id=22). Schválně, kolik tam najdeš míst, kdy SVÉ NÁZORY vydává za OBECNOU PRAVDU ? Např.: "Zatímco přirozené plánování rodičovství ponechává manželskému objetí jeho přirozenou krásu, mají kondomy, pesary, pěny a želé určité estetické nedostatky. Manželský pár si neobyčejně zřetelně uvědomuje, že tyto metody narušují přirozený charakter aktu a rovněž do určité míry narušují spontánnost sexuálního spojení manželů." To je JEJÍ názor. Já mám s kondomy úplně jinou zkušenost - obohacují náš sexuální styk, prodlužují naši milostnou předehru, vnášejí do našeho sexu víc hravosti. Mimochodem, když máme chuť, používáme ho, i když nemusíme.
Nechi tvrdit, že všechno, co Prolife hlásá, je nesmyslné nebo tendenčně zkreslené. Jenže než jsem se - aspoň částečně - prokousala jejich stránkami, tak pod dojmem toho, co jsm četla, jsem ztratila důvěru i v ty věci, které se mi původně zdály docela rozumné. Prostě mi jejich informace připadají zkreslené (proč jsem napsala výše) a z toho pramení nedůvěra ve vše co napíší. A jak tak čtu příspěvky na Rodině, tak nejsem jediná, kdo to tak cítí, takže možná proto byly na tento článek ohlasy takové, jaké byly.
Ahoj Sylvie
Odpovědět