Interrupce - budoucnost v širších souvislostech

Když si pozorně přečtete celý článek, zpozorujete, že je evidentně manipulativní a tendenční stejně jako celý popisovaný průzkum. Proč?
Kdy začílá lidský život, (přesněji řečeno - kdy je v zárodku nebo již dítěti již obsaženo vědomí schopné sebereflexe a schopné vnímat svoji smrt jako vlastní újmu) vůbec nezáleží na tom, kolik procent lidí z ulice si myslí to či ono. Podstatné je, že to 100% dotázaných neví. Toto možná dokážou určit odborníci ať už z oblasti lékařské či spíš mistři duchovních nauk, kteří to snad mohou poznat nějak nematerialisticky při meditacích nebo tak nějak. Jejich odpovědi by byly pro tuto věc podstatné, ale těch se nikdo neptal.
Od kdy má být lidský život chráněn zákonem je rovněž nesprávná otázka, protože neobsahuje, zda ta zákonná ochrana života v sobě povoluje interrupci nebo ne. Předpokládám však, že Hnutí pro život si myslí, že "zákonná ochrana života" = "zákaz interrupcí" a to je zavádějící. Proti interrupcím ze zdravotních důvodů by myslím téměř nikdo nic nenamítal. Lehkomyslné početí z náhodného sexu v opilosti např. by možná mělo být trestné, ale trestem by nemělo být to dítě. Myslím však, že samotná interrupce se všemi výčitkami a důsledky je pro ženu značným trestem a těch, které to berou jako antikoncepci určitě není mnoho.
Pochybné jsou prevděpodobně i samotné důvody, které aktéry "Hnutí duha" k celému tomuto snažení vedou. Svět totiž "od boha" byl stvořen tak, že smrt má v něm důležitou funkci a to nejen smrt přestárlých lidí. Mám na mysli především vysokou dětskou úmrtnost v minulosti. Ta byla příčinou kvalitního lidského genofondu. Na naši lidskou povahu byl tento přirozený "boží" princip příliš cynický a tak díky pokroku v lékařské vědě, povinnému očkování a dalším vymoženostem jsme dětskou úmrtnost velice snížili. Tím jsme ale porušili rovnováhu systému a důsledkem je to, že i ty děti, které by bez naší lékařské péče v dětském věku zemřely se dožijí dospělosti a mají děti. Výsledkem je zničený genofond. Jenom alergiemi nejrůznější povahy trpí 2/3 populace a zanedlouho to prý bude 100%. Přestat léčit děti a nechat je znovu umírat by jistě nikdo nepřijal. Nějak to ale řešit bude nutné a to povede v budoucnosti k velkým změnám. Možná jsme jedna z posledních generací, kde k plození dětí stačí, aby se dva spolu pomilovali. Aby se z lidstva nestalo panoptikum všech chorob a postižení, bude nutné do prenatálního vývoje zasahovat mnohem více. Ideální by bylo vadné geny vyhledat a opravit, ale dokud to nebudeme umět, bude interrupce ze zdravotních důvodů a případně následné umělé oplození kvalitním zárodkem dárce asi velmi časté. Budeme postaveni před volbu, zda rodit postižené nemocné vlastní děti nebo všichni být "paroháči" mající nevlastní děti pocházející ze zárodečných buněk cizích zdravých lidí. Takhle nějak bude vypadat budoucnost. To bude daň za to, že nemáme dnes deset dětí za život, z nichž se dospělosti dožijí 3, ale chceme mít jen ty 3, které by byly od počátku zdravé s plnými předpoklady pro spokojený život. V těchto širších souvislostech se uvažovaný zákon o ochraně lidského života jeví značně omezený.
Na závěr přeji všem, aby jejich děti byly zdravé a nemuseli nikdy chodit na interrupci ani na pohřeb vlastního dítěte.