Barbara | •
|
(2.12.2002 19:51:36) Ahoj, riesim dilemu, ako hovorit na deti - aj ked cestina je krasny jazyk a rada nim hovorim, predsa len, rada by som na deti hovorila slovensky... ;) Poznam ale niekolko deti z cesko-slovensko zmiesanych rodin, vsetky hovoria dost udesne ako cesky, tak slovensky (na rozdiel od cesko-anglickych alebo cesko-nemeckych rodin, ktore poznam). Je to asi podobnostou obidvoch jazykov, ved aj ja sama mam v koncovkach niekedy chaos...;) Ake mate skusenosti Vy a viete mi poradit? Barbara
|
Mimla | •
|
(2.12.2002 20:00:17) Ja jsem se v Čechách už narodila, ale stojím o to, aby slovensky děti trochu uměly. Sleduji program TV Markíza a občas jim ve slovenštině pustím film, který bych jim jinak dovolila v češtině. Co se týče koncovek v řeči, kterou mluvíte myslím, že hodně pomůže četba.
|
|
Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(5.12.2002 8:17:02) Ahoj Barbara,
ja sa "rozprávam" s Aničkou po česky, práve kvôli tomu, aby v tom nemala mišung až pôjde do školy. Ale s manželom sa bavím slovensky a snáď to pochytí, určite pochytí :-)).
|
|
Gábi+Nelinka |
|
(25.7.2003 14:43:40) Moje maminka se do Čech stěhovala až jako těhotná a tak si vlastně ani nemohla vybrat, jak na mě bude mluvit. Jinak než Slovensky prostě nemluvila asi až do mých 4 let. Tatínek zase mluvil česky. Já jsem si to ale nikdy neuvědomovala, vím to vlastně jenom proto, že mi to řekli. Myslím, že malému dítěti to absolutně nemůže dělat problém. Dneska má moje mamča přítele z Itálie, takže je s ní někdy hodně veselá konverzace (pleteou se jí totiž všechny tři jazyky):-))).
|
|
Irena | •
|
(5.11.2004 21:21:32) Ked sa mi narodila v roku 1998 dcera, zila som v Cechach uz 8 rokov. Mala som v tej dobe v Prahe dobru pracu, priatelov a zazemie. Manzel bol Cech, pracovala som v rozhlase, takze som sa po cesky naucit musela [ale to povazujem za prirodzene, ak som tu aj po rozdeleni republik chcela zit a pracovat], a po narodeni som aj na nasu dceru automaticky rozpravala po cesky. Ked mala pol roka a zacala pouzivat prve slova, uvedomila som si, ze pre jej generaciu uz bude Slovensko cudzou krajinou ako pre nas napr. Polsko [aj ked im rozumieme, nevieme po polsky] a pretoze Simonka ma na Slovensku babku, sesternice, bratrancov, tety i ujov, chcela som, aby im rozumela a dohovorila sa bez problemov. Takze sme zaviedli dvojjazycnu vyuku. Dnes, ked ma Simona 6 rokov, viem, ze som urobila dobre. Aj ked obcas niektore slova prelozi [ked si nevie spomenut, ze vankus je polstar, tak si vyrobi vlastny preklad vankous] - ale iba do chvile, kym sa to spravne slovo nauci. Dnes pouziva oba jazyky uplne rovnako a automaticky. Z jedneho do druheho jazyka prechadza v sekundach. Ked napriklad pozera rozpravku, alebo sa rozprava s nejakym Cechom, ci uz dospelym alebo dietatom, a potom sa obrati na mna alebo na ineho Slovaka, informaciu poda rovno prelozenu - napr. kamaratka sa jej spyta, jestli k nim prijde na navstevu a ona se otoci na mne s otazkou - mozem ist na navstevu? Ide nielen o slova, ktore su podobne, ale aj o slova, ktore zneju uplne inak. Pocuva ceske aj slovenske pesnicky, citame ceske a slovenske knihy a casopisy, a FUNGUJE to. Prirodzene prostredie je najlepsou metodou na vyuku jazyka a vobec sa teda nie je treba bat toho, ze sa dieta po cesky nenauci, ak nan budete hovorit svojim materskym jazykom. V Prahe som v podstate jedina, kto na Simonku hovori po slovensky. Vsetci ostatni, jej mali kamarati, moji velki kamarati, ucitelky, spoluziaci, predavacky - ti vsetci ju vlastne ucia cestinu. Uz rok chodi do anglickej skolky, citame anglicke rozpravky, kupujeme detske pesnicky v anglictine, aj knizky a pocitacove hry a tento jazyk prijima tak isto prirodzene. Takze nam uz len zostava najst rodinu alebo ludi, ktori by sa s nami radi stretavali a komunikovali v anglictine.
|
|
midi |
|
(5.11.2004 21:32:12) Ked sa mi narodila v roku 1998 dcera, zila som v Cechach uz 8 rokov. Mala som v tej dobe v Prahe dobru pracu, priatelov a zazemie. Manzel bol Cech, pracovala som v rozhlase, takze som sa po cesky naucit musela [ale to povazujem za prirodzene, ak som tu aj po rozdeleni republik chcela zit a pracovat], a po narodeni som aj na nasu dceru automaticky rozpravala po cesky. Ked mala pol roka a zacala pouzivat prve slova, uvedomila som si, ze pre jej generaciu uz bude Slovensko cudzou krajinou ako pre nas napr. Polsko [aj ked im rozumieme, nevieme po polsky] a pretoze Simonka ma na Slovensku babku, sesternice, bratrancov, tety i ujov, chcela som, aby im rozumela a dohovorila sa bez problemov. Takze sme zaviedli dvojjazycnu vyuku. Dnes, ked ma Simona 6 rokov, viem, ze som urobila dobre. Aj ked obcas niektore slova prelozi [ked si nevie spomenut, ze vankus je polstar, tak si vyrobi vlastny preklad vankous] - ale iba do chvile, kym sa to spravne slovo nauci. Dnes pouziva oba jazyky uplne rovnako a automaticky. Z jedneho do druheho jazyka prechadza v sekundach. Ked napriklad pozera rozpravku, alebo sa rozprava s nejakym Cechom, ci uz dospelym alebo dietatom, a potom sa obrati na mna alebo na ineho Slovaka, informaciu poda rovno prelozenu - napr. kamaratka sa jej spyta, jestli k nim prijde na navstevu a ona se otoci na mne s otazkou - mozem ist na navstevu? Ide nielen o slova, ktore su podobne, ale aj o slova, ktore zneju uplne inak. Pocuva ceske aj slovenske pesnicky, citame ceske a slovenske knihy a casopisy, a FUNGUJE to. Prirodzene prostredie je najlepsou metodou na vyuku jazyka a vobec sa teda nie je treba bat toho, ze sa dieta po cesky nenauci, ak nan budete hovorit svojim materskym jazykom. V Prahe som v podstate jedina, kto na Simonku hovori po slovensky. Vsetci ostatni, jej mali kamarati, moji velki kamarati, ucitelky, spoluziaci, predavacky - ti vsetci ju vlastne ucia cestinu. Uz rok chodi do anglickej skolky, citame anglicke rozpravky, kupujeme detske pesnicky v anglictine, aj knizky a pocitacove hry a tento jazyk prijima tak isto prirodzene. Takze nam uz len zostava najst rodinu alebo ludi, ktori by sa s nami radi stretavali a komunikovali v anglictine.
|
Jani, 7 mesacny Dominik | •
|
(1.12.2004 20:22:49) Caute, ako citam Vase prispevky, tak mi neda nenapisat. Moj syncek ma sedem mesiacov a tri mesiace byvame v Cechach. Mam trochu strach ako bude maly rozpravat, kedze obaja s manzelom sme Slovaci a vsade okolo bude pocut cestinu. No snad z toho nebude mat "misunk". A tiez som zvedava ako to bude s mojim zamestnanim, ked mi skonci MD, ci nebudem mat problemy, ked budem rozpravat slovensky. No to je este daleko, snad sa to dovdedy nejak vyriesi. Po cesky zatial velmi nerozpravam, lebo ju dobre neovladam a nechcem ju znevazit. Tak sa majte fajn.
|
|
|
|