Dvojjazyčná rodina česko-anglická

V domácnosti mé kamarádky je „úřední řečí“ angličtina, česky spolu mluví ve chvílích pohody – tedy často ona mluví a on česky přikyvuje „jo, jo“ nebo „aha“…
Mají dvouletou dceru, se kterou mluví tak na střídačku, takže pro běžné věci zná většinou výrazy v obou jazycích . Jinak by se s ní totiž jedna nebo druhá babička nedomluvila…
Pobyli jsme u nich na návštěvě týden, a spolehlivě jsme poznali, jaká je momentálně nálada… Jednou došlo k jakési ostřejší výměně názorů, kterou kamarádka zakončila komplikovaným anglickým souvětím s důrazným obsahem… Její manžel se na ní chvíli vážně díval, a pak s klidem, Angličanovi vlastním, prohlásil směrem k nám: „I love her English…“ tedy „Miluji její angličtinu…“