Re: Kdy je žárlivost chorobná?

Bosorko: pokusím se začít být tvrdá a hrdá? ? Buď to rozdmýchám, nebo to bude o.k. moc díky za názory ještě jednou. A to jak jsi odpověděla Libi mi přijde taky zajímavý. Já si ex brala po mojí špatné zkušenosti v jiném vztahu, jak jsem psala. Ale hlavně jsem s manželem hrála v našem vztahu toho tahouna. On byl tak hodnej, až byl "blbej"-pardon za ten výraz. Z počátku mi to imponovalo, neb jsem fakt mohla COKOLIV a on se nikdy na nic neptal. Na druhou stranu byl k ničemu v tom, že se nikam nehnal, stačilo mu že má jako svářeč svých 14 tisíc čistýho, bydlíme u jeho rodičů a večer po práci si s tchánem otevřel těch svých pár desítek Žádal mne o ruku po pár měsících vztahu, kdy jsme se skoro ani neznali... A já po předchozím vztahu při vidině dlouhých bílých šatů souhlasila. Leč časem mi to jeho "nicnedělání" a jen keci u piva fakt lezly na mozek a tak jsem chodila s kámoškama trajdat, bavila jsem se až jsem narazila na současného partnera Jo láska na první pohled to nebyla, ale pracovali jsme spolu a tak nějak si spolu porozuměli...a už to jelo. Jinak jsem vždycky byla ex věrná, ač příležitostí bylo habaděj... no a abych vám to přiblížila, tak ex byl fakt tak totálně "mdlej" že když jsem mu jednou řekla, že v září se stěhuju(neb jsem už nechtěla rušit letní společnou dovču, neboť jsme tam měli sezváno plno kamarádů), tak jen řekl, že mě má rád, ať pryč nechodim. A když jsem se fakt stěhovala, tak koukal a už mi ani pak nezavolal, že třeba by z jeho strany byl náznak, abych zůstala...nic takového. Pak jsem mu prostě poslala žádost o rozvod, podepsal to a ende šluse.... a to mne prej miloval..takže mi pak i docela přišlo hezký, když můj současný stále volal a psal, kde jsem, že má o mne starost atd....to jsem nemohla tušit, v co to pak přeroste... tak co je lepší? Snad to dobře dopadne...