Re: Mám syna s LMD a už to nemohu vydržet

Milá Evo,
jsem moc ráda, že se na stánkách "rodina" objevila diskuze o dětech s LMD. Mám dvě dcery (14 a 11 let) a pětiletého syna. Byl to takový nečekaný "dáreček" téměř pod stromeček. Od zhruba 4 měsíců si dětská doktorka všimla, že malý má křečovitě zaťaté pěstičky - tak nás odvelela na neurologii. Paní neuroložka hýřila odbornými termíny, ale problém, kterým náš junior trpí, mi srozumitelně popsat nedokázala. Nejvíc jí zajímalo, aby jí moje hyperaktivní dítě (začal chodit už v devíti měsících) neudělalo nepořádek v ordinaci. Tak následovala změna neurologa. Ten mi stále opakuje: trpělivost, trpělivost, trpělivost. Vaše dítě je normální, jen trochu odlišné. Něco bude zvládat hůře (jemná motorika, mluvení, nesoustředěnost). Doporučil mi dát ho brzy do školky, takže ve třech letech náš mladý nastoupil. Zvládá to docela dobře. Pravda, tíhne spíše k těm největším lotříkům. Co se týče jeho hyperaktivity, někdy je těžké řídit se radou pana neurologa (trpělivost). Zvláště když jsme třeba v obchodě a náš mladý přemisťuje zboží v regálech či lidem v nákupním košíku...
Chodíme na logopedii - tady je kámen úrazu jeho nesoustředěnost. Místo, aby poslouchal paní doktorku, šilhá po hračkách, které tam jsou. Trénovat logopedii je taky hra kdo z koho. Když nemá náladu, tak prostě prohlásí, že to "neumí". Je schopný soustředit se hrozně krátkou chvíli. Jinak je bystrý, na něco šikovný. Jezdit na kole se naučil ve čtyřech letech během dvou tří dnů. Moc nechybí a bude umět plavat. Přes nesouhlas pana neurologa (s metodou) jsem ho nechala vyzkoušet hipoterapii. Přes páně doktorovo sýčkování mu neublížila, naopak.
Protože je narozený v prosinci, má na školu ještě téměř dva roky čas. Školy se bojím, co si budu namlouvat. Bydlíme na vesnici, kde je dvoutřídka. První + druhá třída, třetí + čtvrtá. Pn neurolog mi naznačil, ať uvažuji o specielní třídě pro dyslektiky. Nevím, jsem na vahách. Když si představím, jak náš mladý koká, kde co lítá v té druhé třídě a na to svoje se nesoustředí, tak bych byla skoro pro. Na druhou stranu paní učitelka říká, proč mu nedat šanci...No mám ještě rok, než půjde k zápisu.
LMD je zřejmě v dnešní době čím dál tím častější. Znám několik maminek, které mají děti s touto diagnózou. Přála bych si, aby okolí, a hlavně paní učitelky byly k tomuto problému chápavější. Diskuzní stránku na toto téma bych jedině uvítala, každá rada, každý podnět je dobrý. A taky je dobré vědět, že nejsem na problém a s tímto problémem sama.
Držím Vám i všem maminám s "hyperaktivními" dětmi palce.
Srdečně zdraví
Vendula S.