Re: Genderová deziluze

Lenko, dle tvé teorie bych se měla cítit "uklovnutá", protože jsem opustila sevřený šik žen, ukázněně hákujících bez ohledu na podmínky a skutečnou nutnost. Nemám dokonce ani omluvenku v podobě malých dětí, nebo ukázněné úřední nezaměstnanosti.
Většinové problémy, pravda, neřeším, to ovšem neznamená, že je nevidím. Ba, dokonce bych si dovolila tvrdit, že můj výhled je mnohem méně omezený časovým a jiným tlakem, kterému jsou vystaveny ty ukázněně hákující, o děti a muže pečující, už proto, že tuhle variantu života mám za sebou a z docela slušné a společensky ceněné pozice jsem odešla dobrovolně a z vlastního rozhodnutí. Taky mi osud popřál mrknout se na život z pozice těch zmíněných nejnižších pozic pracovního žebříčku - žádná zábava a při současných platech holá zbytečnost. Jenomže jiná varianta není nabídnuta.
Jinak z té lepší pozice jsem odešla proto, že lidi okolo dělali to, co se podle mě až tak úplně neslučovalo s jejich posláním či povoláním. Muži, stejně, jako ženy. Nebyl v tom rozdíl, ženy nebyly schopnější, vzdělanější, ani lidsky a pracovně lepší, takže jestli jich tam takových bude víc, či míň........je jedno.
Pokud se tam dostanou obvyklou cestou, budiž, aby se tam dostávaly díky tomu, že jsou bezdůvodně zvýhodněny, se mi nelíbí, nepovažuju to za správné, proč, už jsem psala.