Re: Generalizovaná úzkostná porucha + syndrom vyhoření

Terezko přesně tak to on má. Do práce se vysloveně nutí. Bohužel za něj to opravdu nemá kdo udělat. Je jedinný na pobočce kdo dělá to co dělá on. Ty ženské to tam za něj prostě neudělají Dostat ho někam ven byl nadlidský úkon. Klidně chodí v kalhotech s dírou mezi nohama, x krát zašívanou, než aby si zajel do obchodu a koupil si nové... Po nocích nespal, prostě přemýšlel nad pro něj "důležitýma" věcma a i když jsem mu racionálně vysvětlila, že to není zdaleka takový problém jako to vidí on, stejně z toho měl hlavu...

Příklad: koupil si nové rádio a to co má chtěl půjčit tátovi. On by měl tak rezervu kdyby něco a táta by mě na čem vysílat. Nakonec po pořádném ozkoušení zjistil, že on ke svému vysílání to nové rádio nemůže použít, protože to dělá jako profi a je v elitních klubech a to rádio nemá něco co mělo to původní a co potřebuje. Tak jsem mu řekla, že si ho má teda nechat a tátovi dát to nové. Tak mu to zavolal a týden tu řešil, že táta bude zklamaný, že mu nedává to rádio co mu řekl prvně, ale to nové. Přitom jeho táta to nedělá ani zdaleka na takové úrovni jako on a on do toho jen mluví, tudíž ty funkce co manžel nepotřebuje. Manžel vysílá jen morseovkou.

On furt nad něčím přemýšlí. Ale jeho táta je taky takový, Já si myslím, že to má z rodiny a teď se to prostě projevilo naplno. Protože začal říkat i to co jeho táta... Věci jako Pořád je potřeba nějaká činnost a od rána do večera se prostě nezastaví. Mě je pak blbé se na něj jen dívat, tak jsem po víkendu úplně vyřízená. Přitom máme "jenom" byt... Ale on si tu vždycky něco najde...

Pořád je děsně unavený a spal by, tak jsme si udělali nějaký rozpis, aby se vyspal on i já a zároveň, aby byl furt někdo s klukama. Protože já tu přes den taky padám na hubu, tak aby to bylo nějak vyvážený.

Jsem zvědavá co se na té terapii dozví, protože on odpočívat neumí. Neumí vypnout.