Re: Můj chlap

Sonny, to je mizérie, co prožíváš, je mi to líto. Zvlášť přijít na to takto.
To mají ženy ve velkoměstech jednodušší. Protože věrnější manžely nemají, ale je šance, že na to nikdo nepřijde.
Já ti poradit neumím, asi bych nedělala žádné ukvapené kroky. Zhluboka dýchej a nech to chvíli působit. Odpouštět či opouštět je obojí nesmysl, alespoň bez zralé úvahy.
Jste spolu tak nějak průměrně, ani extra dlouho, ani nejste žádní vztahový začátečníci, abyste nevěděli, co se teď děje...
Děti bych do toho zatím netahala, ony nic neví a prozatím vědět nemusejí.
Souhlasím s tím, že vzor, jaký jim teď dáte, se do nich zapíše, a ne vždy se podaří v dospělosti překonat. Ten vzor ale může být někde mezi "budu trpět cokoliv" až po "při problému utíkám".
Já rozvody moc neberu, zvlášť když se berou jako rukojmí děti (proto nesouhlasím s wonder), ale uznávám, že pravidelná opakovaná nevěra se akceptovat nemá.
A teď babo raď