Re: Věřící chlapec (budoucí kněz) v nevěřící rodině

Zoufalko, je zvláštní, že syn už tak brzo věděl, jaké poslání chce mít...a je moc fajn, že církev získá někoho, kdo to opravdu jako poslání bude brát...a bude to myslet doopravdy.

Myslím, že časem možná ten moudřejší, což v tomto případě syn, dokáže prolomit tu nenávist.
Protože jestli bude brát Boží slovo vážně, bude vědět, jak co je...a bude mít shovívavost k chybám druhých, bude je chápat a mít je rád, ať se budou chovat jakkoliv.

A jinak myslím, že to není nenávist otce k synovi, ale možná k církvi jako takové, k tomu, že syn nebude mít normální rodinu a děti...že bude jiný. Ta nenávist k církvi nebo k pouhé víře může být klidně zasunuta hluboko...na nevědomé úrovni.