Re: Trest smrti

"Ještě účinějším opatřením se mi ale jeví kriminál,kde by tyto zrůdy a také ti,kteří někoho napadli a zmrzačili nebo prostě ublížili na zdraví,by se mohli pohybovat jen v okovech a museli hodně těžce pracovat,když by zaostávali,byli by biti bičem,no zkrátka sami by siten trest smrti přáli mnohem víc než právě popsané,ale ten by nepřícházel.Svůj pohár hořkosti by si museli vyoít až do dna,zrovna tak jako rodiče a příbuzní obětí.
Byl kdysi takový film Pahorek,a tam ti odsouzení museli až do padnutí nějak furt lozit nahoru,dolu,bylo to drsný a to by se mělo zavést.

Mě se tohle stát s dítětem,začala bych se učit střílet,tím by se mi mimochodem taky snad dařilo alespon z části překonávat žal;až bych to zvládla,pořídila bych si pistoli s tlumičem,ale nešla bych po vrahovi,šla bych po jemu nejmilejších,asi nejlépe taky dětech.Oko za oko,zub za zub."

To je přesně ten hormonální koktejl, kterej se po mozku začne rozlívat, jakmile se sami cítíme být v právu, jiného zásadně v neprávu, a představujeme si, jak s ním naložíme. Čím barvitější představy, tím lepší koktejl.