Re: Dodejte mi prosím odvahu k ukončení manželství

Zdravím Tahiti, vím, že teď na realitu všedního dne asi je těžké myslet, ale mám rozvod za sebou a to pěkných pár let, ale dnes vím, že kdybych uvažovala tenkrát reálně, bylo by možná všechno jiné. Podotýkám, že jsem moc ráda, že jsem vše zvládla a odešla. Jenže jsem měla naivní představy o všem, co se týká reality všedního dne. O čem mluvím?
O tom, že mě můj tenkrát ještě muž odřízl od společného účtu, kam jsme přispívali oba a pozdě jsem si zažádala zaměstnavatele o zasílání platu na jiný účet. Takže jsem měla fakt finanční potíže. A i když mi pak OSPOD pomohl, bylo to na dlouhé lokte a další a další problémy. Jenže já MUSELA odejít. Násilí a týrání.
A hlavně jsem bydlela u jeho rodičů sice bokem, ale fakt blízko.
Proto bych já v tvé situaci zkusila zůstat v bytě, jeho požádat ať k ní odejde, ale finančně se o nás bude starat tak jako dosud. A hlavně rozvod bych řešila až za nějakou dlouhou dobu. Holka...rozum do hrsti!!!
Máte dvě děti a ty budou chtít to, co mají ostatní a jestli na finanční podporu dětí budete dva.....je to snazší. A dokud budeš manželka.... no snad jsi z té spleti mých slov pochopila, co jsem chtěla říci.
Vím, ono se mi lehce říká, ale jen se zkus oprostit od emocí. Budu držet palce ať už se rozhodneš jak chceš.