Re: Jak si vytyčit vlastní hranice s příbuznými

"Mockrát byla situace, kdy by bu´d musel svého rodiče poslat kamsi a tím by vztahy skončily (ze strany uraženého rodiče)."

A já se ptám - jaká škoda by to byla pro to dítě, kdyby se rodič tímto způsobem "odstřihl"?

To by přece byla čistě JEHO volba a JEHO odpovědnost.

Myslím, že je veliká chyba ustupovat tomu, kdo víc řve, jenom aby neřval. To znamená vlastně odměňovat nevhodné chování (a trestat vhodné).

Je to těžké, protože od dětství jsme víceméně učeni, že bouřlivá reakce druhé strany znamená, že jsme MY někde udělali chybu, a chvíli trvá si uvědomit, že to tak vůbec být nemusí a že problém může být i na té druhé straně. A že není dobré vždy vyhovět jen proto, aby "nebyl kravál", protože to velmi často znamená, že ten, kdo ten kravál dělá, se snaží (někdy i nevědomě) si "urvat" pro sebe lepší podmínky nečestným způsobem.

A taky je dobré si uvědomit, že není v naší moci výlučně odpovídat za nějaký vztah a že do toho může zasahovat i ta druhá strana (tj. to, že se ten vztah "podělá", i když my máme tu nejlepší vůli, opravdu nemusí být naše vina, nebo alespoň ne JEN naše vina).