Neschopnost chodit včas - nemůžu nebo nechci?

Zaujalo mě tvrzení, že někdo není schopen přijít někam na čas.

A zajímalo by mne, jestli je to opravdu nějaká porucha jako třeba dyslexie, že ten člověk má opravdu porušené vnímání času, nebo jestli je to jen lajdáctví.

Na jednu stranu si to nedovedu představit, protože pro mě samu taky není úplně samozřejmé chodit načas, ale byla jsem schopna se to v pohodě naučit, ale zase na druhou stranu bych nerada někomu křivdila, jako třeba kolegové křivdili Miloši Kopeckému, že je línej a nespolehlivej, a on zatím trpěl depresemi a skutečně fyzicky nebyl schopen fungovat, ale tehdy se o tom toho ještě moc nevědělo.

Normálně bych si řekla - jasnej flink -, ale nahlodal mě pán, co nebyl schopen chodit včas ani v situaci, kdy mu hrozil vyhazov z práce a on tu práci dost potřeboval, přitom jako pracant byl spolehlivej.

Takže mě napadá - jak to s tímhle vlastně je, je to flinkovství nebo opravdu porucha? A pokud je to porucha, tak jde s tím podobně jako s dyslexií něco dělat a nějak to aspoň trochu kompenzovat, nebo to ani přes snahu nejde?

Chci vědět, jestli se mám na nedochvilný lidi spíš zlobit nebo je spíš litovat, že jsou nemocní.