Re: Koníčky a rodina

Zefýr,

přesně tohle je ten vyčítavej tón, kterej já v tomhle kontextu moc neuznávám (i když chápu důvody, proč to lidi píšou).

To dítě má přece povinnost se o ty rodiče postarat jen do určitý míry, a minimálně do tý míry se přece kdysi oni starali o něho, takže není pravda, že by nebylo vůbec "co vracet".

Nemůže je samozřejmě nechat zahynout pod mostem, ale taky nemá žádnou povinnost si kvůli nim rozbourat osobní život.

Milovanou maminku by si člověk třeba vzal k sobě, konfliktní mamince by zařídil důchoďák. Případně milované mamince by vařil a dovážel obědy osobně, té, která ho nechtěla a dávala mu to celoživotně "sežrat", by zaplatil donášku. To druhé je technicky vzato taky postarání, a upřímně řečeno "dopadne" tak i mnoho lidí, kteří se za života starali a "měli by tudíž nárok".

Ale takto to bohužel (nebo bohudík?) nefunguje. Tak jako ti rodiče z Tvého příkladu měli právo si zařídit život po svém, tak ho mají i ty děti. Nikde není psáno, že si musí vzít sobeckého rodiče domů a s láskou se tam o něj starat.