Re: Jít či nejít na pohřeb?

Já zas nechápu, že někdo nechápe.
O zemřelého už nejde, v naší rodině se pohřby se považují za zbytečnou bolest navíc. A je nám fuk, že se tetička z druhého kolene nerozloučí, nějaké tetička je v té chvíli na druhé koleji. POtřebujeme být sami, ne obklopeni rodinou nebo nějakými lidmi.

Stejně jako neberu argument, že se lidi vytěsňují smrt, ta přece vytěsnit nejde. Já nikde nepíši, že své blízké necháváme umřít v nemocnici.
Jo a dřív se dělalo tolik věcí jinak, že to taky není argument.



Jak jsem psala, pohřeb jsem byla nucena obsolvovat jeden. Velký, církevní pohřeb. Zemřelý byl velmi činný, přišlo mnoho lidí, většina jen ze slušnosti. Ta většina při obřadu znuděně koukala do stropu a po kostele, zatímco rodina plakala a na hřbitově při podávání rukou byla fronta až na ulici. Rodina plakala, zatímco ostatní se ve frontě bavili jak nesou slepice nebo kolik je letos divokých prasat - fakt jsem nepochopila, proč si pozůstalá rodina tímto chce projít.