Re: Holky, Karel..

Troposféro, podobné podpásovky normálně jako argumentaci neberu, to je podle mne přesně na úrovni nařčení Nohavici, že byl agentem STB. NIKOHO ale nezajímá, jestli nebyl ke spolupráci donucen, a už vůbec nikoho, jestli Nohavica někoho udal. Pokud NE, tak ho sice mohli úskokem zlákat ke spolupráci, on to teda podepsal, ale FAKTICKY NESPOLUPRACOVAL. A protože to lidem jako jsi ty, prostě nevysvětlí, tak k tomu radši mlčí, aby se nevystavil mediálnímu lynči.
Přesně takto taky po 2.sv.válce nařkli E.F.Buriana, že spolupracoval s nacisty. On se s nimi jako ředitel divadla v nezbytné míře stýkal, protože musel, ale protože pod svícnem bývá tma, tak mu ty styky umožnily hodně lidem, pronásledovaným nacisty, zase pomoci. Ty máš ale klapky na očích a vykřikuješ kydy o komunistických funkcionářích. To svědčí o dvou věcech: je ti tak 15 let a máš nedostatečné vzdělání. Nedovedeš hledat souvislosti. S tím se tak můžeš maximálně s Gretou Thunbergovou vzít za ruku a emocionálně vykřikovat cosi o ukradeném dětství. Ale prosím tě, nepleť se do racionální diskuse lidí, kteří ten režim zažili, protože o něm NIC NEVÍŠ.

Takže: ano, byla jsem ve výboru SSM. Protože to byla jedna z organizací, kde se dala dělat zájmová činnost. Další byly Pionýr a Svazarm, ve Svazarmu (neboli Svazu pro spoljupráci s armádou) byli třeba kynologové. Politiku měli totálně u zadele, cvičili si svoje psy. V Pionýru byli třeba skauti. Pod hlavičkou skautů to nešlo, tak "skautovali" pod hlavičkou Pionýra. Už tu padlo cosi o švejkování a o tom, jak se vlk nažral a koza zůstala celá, to jsi nikdy neslyšela? My jsme jako -náctiletí, teda moderně teenageři, chtěli dělat zájmovou činnost, ale nešlo to jinak, než pod hlavičkou SSM. Víš, co jsme se navymýšleli, aby námi organizovaná akce prošla a nebyla zakázaná? A že jsme se i zákazů dočkali, to si teda piš! Tak jsme něco organizovali a navlíkali na to pláštíček SSM, aby to vůbec prošlo. Měli jsme na SŠ holčinu, co chtěla jít na novinařinu. Tak jsme jí poradili, aby o našich akcích psala. Ona bude mít portfolio otištěných článků, my publicitu. A protože se o nás vědělo, tak jsem třeba já dostala zájezd do Ruska (to bylo terno, tam se tehdy hned tak někdo nedostal), předsedkyně SSM dostala zájezd do NDR (protože v době, kdy já jsem letěla do Ruska, byli se školou reprezentovat v Holandsku a ona jela radši do Holandska, než do Ruska. Tak pak Jela do NDR), jako třída jsme dostali za odměnu zájezd dle vlastního výběru a z jednodenního zájezdu po České republice jsme dokázali udělat třídenní na nákupy do Drážďan. A dokázali jsme i to, že nám to SSM a škola zaplatili, nás to stálo jen pár kaček. Jako studenti jsme měli stejně vysoko do žlabu. A ó ano, museli jsme na to navlíknout ideologický pláštíček, neb by to jinak neprošlo.
A když už jsme u tvých informací (jsou dobré, za ty by se nemusel stydět ani pouliční výbor KSČ včetně domovního důvěrníka), tak jsi jistě zaregistrovala v jedné z diskusí, že jsem po studiích měla problémy s hledáním práce. Jako VŠ jsem po mateřské chodila mýt záchody, protože jsem nemohla zavadit o kloudnější práci. Problémy jsem měla proto, že jsem nevstoupila do KSČ. V jedné z diskusí jsem to tu taky napsala, že lituju, že jsem před r. 1989 do KSČ nevstoupila, protože jsem fakt měla existenční problémy, on ten úklid opravdu moc dobře placený nebyl (taky to tu vzbudilo docela poprask). No, a ještě když jsem chodila uklízet a přitom hledala práci, ukazovala mi paní na tehdejším odboru pracovních sil, že Rudé právo píše o uplatnění vysokoškoláků a jak je možné, že VŠ odborník dělá nekvallifikovanou práci, že to je národohospodářská ztráta, která vzniká nevyužitím jeho vědomostí a znalostí. Mně tenkrát ruplo v bedně a do Rudého práva jsem napsala asi čtyřstránkový dopis. V další Haló sobotě (= sobotní příloha Rudého práva) pak vyšel několikastránkový článek o vysokoškolácích, co nepracují ve svém oboru, ale dělají pomocné práce. Na první místě a na půl strany v Haló sobotě byl příběh Analfabety, jak šůruje záchody. To bylo haló!! Za mnou přijela i komise až z ministerstva, aby řešila problém. A já jim řekla, že mne v práci vykazujou, jako že mám 5 tříd obecné školy, protože jinak bych byla nezaměstnaná, na úklid jsem měla moc vysoké vzdělání, na kancelářskou práci jsem nebyla člen KSČ. No, kvůli soudruhům do KSČ nepolezu, a kvůli práci teprv ne. Buď na to mám schopnosti a budu to dělat, nebo ty schopnosti nemám a dělat to nemůžu. Ale neviděla jsem důvod lézt do KSČ kvůli práci, tak uvědomělá jsem zase nebyla. No nedořešilo se to, protože přišla Sametovka. Půl roku po Sametovce jsem získala práci a dodnes nebyla ani den na podpoře na pracáku! Patřím k malé hrstce specialistů, co v republice jsou, v dosti specifickém oboru, teda zcela jiném než jsem vystudovala, ale předmět mých studií zůstal mým koníčkem a občas ho i rekreačně provozuju.
A aby ses ještě zasmála. Asi rok po Sametovce za mnou přišli představitelé Občanského fóra s tím, že vědí, že jsem za komunistů nemohla sehnat práci a jestli mne teda mají zapsat mezi lidi, režimem pronásledované, mezi disidenty. Jako pronásledovaná jsem se tehdy zrovna necítila, tekže jsem odmítla, byli totiž lidi, co na tom byli hůř než já, oni byli skutečně pronásledovaní. Byla jsem blbá, mohla jsem se dočkat odškodnění, v tehdejších penězích by to hodilo cca 100 táců, což byl můj tehdější výdělek za cca 2,5 roku. Takhle holt budu mít jen nižší důchod (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/dvoji-trauma-disidentu-za-komunistu-delali-podradne-prace-ted-maji-nasobne-mensi-penze-nez-estebaci-51323). To víš, my komunističní funkcionáři si přece vysoké důchody nezasloužíme.

To je kotrmelec, co? Z komunistické funkcionářky se najednou stal disident.
Ale dámo, oceňuju Tvé informace. Nebyl někdo z rodičů domovním důvěrníkem nebo nepracoval v uliční organizaci KSČ? Kvalita drbů a informací o druhých by tomu napovídala.