Povahy národů a naše česká pověst

V dnešní kosmopolitní a multikulturní době existuje ještě tzv. "nátura národa"? V čem si to Češi kazí a co vám konkrétně vadí?

Moc jsem toho neviděla (stovku dám, ale stopade už si rozmýšlím, prostě peníze, no a Ríša, nevydrží, nezvládne), ale v posledním roce se nám povedlo Slovensko, Vídeň a dnes jsem přijela z Krakova. Ten se mi líbil nejvíc, skvělá atmosféra, krásné město, úžasní lidé. Poznatky - Poláci umí anglicky (plošně nebo jen v turistických centrech?), jsou úslužní, rozdají se, baví se. Centrum je zaplaveno lidmi, ale nikdo nepřekáží, neobtěžuje, nevidíte bezdomovce, žebráka. Na Hlavním Rynku jsem viděla jen pár obchodů, Benneton, Diesel ap. jinak samá kavárna, restaurace, vrcholem slasti jsou vyhřívané lavice. Pohoda, zábava, historie, o tom to je.
Oproti davům v Praze, davům ve Vídni. Dle mého do center obchody nepatří, lidi chtějí něco vidět a odpočinout si u kafe, jídla, nakoupit lze v obch. centrech, těch je všude fůra. Davy v těchto dvou městech se přelévají všude, musíte mezi nimi kličkovat nebo se nechat nést, v Krakově se dodržovala levá/pravá strana.

V čem jsou Češi jiní, proč se neumí tak dobře prodat, co chybí k té pohodě?
Ceny máme světové (líbil se mi Mikulov, ale snídaně za pětset /!/, kafe, džus, tousty, dortík ajaj), ale ta nabídka je ..jakoby "ber nebo nech být". Ta harmonie, úslužnost plyne z náboženství (Poláci)? Nebo z řeči? - to slovenské "páči sa", polské "zapraszamy", anglické "can I help you".. Nebo z peněz? že mají víc než my.. Nebo hraje roli úcta k vlastní historii a lidovosti - např. náš folklor (tance, kroje, zvyklosti (max velikonoce, masopust) jakkoli krásný nebudí příliš obecného zájmu. Dají se vůbec paušalizovat povahy lidí dle národní příslušnosti?
Jak se říká, že italové jsou horké hlavy, že němci jsou akurátní, že poláci jsou kšeftaři.. A jací jsme my, jakou máme pověst?

K tomu ještě poznámka - i v rámci ČR máme svou "demografickou náturu" , nedávno na semináři o autism, chlapík z Nautisu poznamenal, že my ze sev. Moravy máme v Čechách pověst pruďasů, prý dle jakéhosi demografického průzkumu máme těžkou práci, málo času a ty kratke zobaki, jsme sprostí a přímí, takže naše vyjádření na ně působí jako prudké - něco na tom asi bude, chlapi tady takoví jsou :) Takže takové krajové dělení v rámci jednoho národa.